Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

V Pro a proti se Veronika Sedláčková bude svých hostů ptát, jestli by se Česká republika měla aktivněji připojit k odvetným opatřením Spojeného království, které po útoku chemickou látkou na bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury vyhostilo 23 ruských diplomatů.

Hovoří ředitel Aspen Institute v Praze a bývalý náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider a exministr zahraničí a někdejší předseda valného shromáždění OSN Jan Kavan.

Natočeno 2018. Premiéra 20. 3. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Moderuje Aleš Spurný.  Marie Woodhamsová, zahraniční zpravodajka, Martin Klusák, skladatel a člen poroty Tomáš Gerši, dokumentarista.

Natočeno 2018 (živě Olomouc z modulu Marie v rámci Prix Bohemia Radio 2018). Premiéra 20. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza  20. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).

V Olomouci pokračuje festival Prix Bohemia Rádio. Také letos na něm bude Herecká asociace vyhlašovat držitele Ceny Thálie za nejlepší herecký výkon v rozhlasové hře. Mezi nominovanými je Ladislav Frej za role chotě, majitele domu a staršího pána ve skandální hře Pornogeografie. Králova řeč? Těžce nesu verbální smog nebo uštknutí, které má v oblibě náš pan prezident. Ladislav Frej přijal pozvání do pořadu Host do domu. Ptát se bude Vladimír Kroc.

Natočeno 2018. Premiéra 20. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h). K poslechu zde.

Lit.: Kroc, Vladimír – Horálková, Elena: Ladislav Frej: Králova řeč? Těžce nesu verbální smog nebo uštknutí, které má v oblibě náš pan prezident. In web ČRo 2 Praha, 20. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co je pro Ladislava Freje nejlepším oceněním na jevišti? „Když slyším, jak lidi poslouchají. To je velká síla. Soustředění davu na jednoho člověka je někdy vyčerpávající, ale tenhle pocit je pro mě rozhodující“.

Slavný herec, oblíbený interpret audioknih. Příznačně teď hraje logopeda v představení Králova řeč. Zároveň je ale nominovaný na Cenu Thálie za nejlepší herecký výkon ve skandální inscenaci Pornogeografie.

„V rozhlase, kde jste zbaveni fyzického zjevu a musíte se spolehnout jen na hlas, se proflákne všechno. Odhadnu, když člověk lže,“ ujišťuje herec Ladislav Frej. „U divadla jsem přes 60 let a mám tenké uši.“ Ortoepie, nauka o výslovnosti, by podle něj měla být povinná nejen pro herce, ale i třeba i pro politiky.

„Těžce nesu verbální smog. Nebo verbální uštknutí, které má v oblibě třeba náš pan prezident.“ Jak říká, jsme národ „kdyžtaků“ a „myslitelů“. „Všimněte si, že kdokoli mluví v rádiu, tak říká: Já myslím… Myslíme snad ale všichni! A na internetu jsem četl, že velice rozšířené je slovo jakoby.“

Vulgarismy toho nejhlubšího zrna

Frej je teď nominovaný na cenu za nejlepší herecký výkon v rozhlasové úpravě skandální hry Wernera Schwaba Pornogeografie. „Je to už, řekl bych, verbálně hodně za hranou. Vulgarismy toho nejhrubšího zrna se to tam poměrně hemží,“ popisuje.

„Když jsem to poprvé dostal do ruky, byl jsem z toho jurodivý. Na první čtené zkoušce jsme se po sobě potutelně dívali. Nakonec jsme to natočili, ale zatím jsem to neslyšel.“ Jak by to herec popsal? „Záměrně to šokuje obsahem a slovníkem.“  (more…)

Scénář Karolína Opatřilová. Hudební spolupráce Jiří Litoš. Dramaturgie Helena Herbrychová. Režie Irena Žantovská.

Účinkují Jan Vlasák a Aleš Procházka.

Natočeno v roce 2018. Premiéra 19. – 23. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.; 5 x 5 min.).

Lit.: Opatřilová, Kateřina – Luptáková, Věra: StB měl v zádech od roku 1968. Říkali mu Sekretář. Příběhy slavných: Miloslav Vlk. In web ČRo 2 Praha, březen 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.:  Katolický klerik a teolog Miloslav Vlk byl v letech 1991- 2010 primasem českým, což je čestný titul prvního mezi biskupy.  Totalitní moc si na Vlkovi doslova pochutnávala. V jeho životním příběhu účinkují Jan Vlasák a Aleš Procházka.

Miloslav Vlk (1932-2017) se narodil jako nemanželské dítě a nový otec mu odmítl dát své příjmení. Tak se jako jediný v rodině jmenoval po matce. Protože rodina byla chudá, šel na školu, kterou hradila Charita. Tamní ředitel mu po přijímačkách na potvrzení o studiu připsal: „Dáli Bůh, bude knězem.“

Studovat teologii se rozhodl už v dětství. Přihlášku ale směl podat až jako ředitel okresního archivu v Českých Budějovicích. Poprvé nedostal doporučení zaměstnavatele. Podruhé argumentoval, že jinak stejně odejde. Klidně do dolů. A tak ho pustili.

Krycí jméno Sekretář

Po vysvěcení na kněze se o něj začala podrobně zajímat StB. Dali mu krycí jméno Sekretář. Problémy s režimem měl vlastně ještě jako maturant, když odmítl vstoupit do svazu mládeže. Po vysvěcení zase spoluzakládal Junáka a pracoval v nejrůznějších kroužcích a klubech.

„Sekretář má značný vliv na českobudějovického biskupa Josefa Hloucha. Svého vlivu využívá i proti kněžím s loajálním vztahem k socialistické společnosti,“ stojí ve spisu. Kvůli zamezení negativního vlivu měl být přeložen mimo okres.  (more…)

Zkrachovalá továrna ve středních Čechách vydala nečekané tajemství – 20 beden s kilometry filmu z procesu s Rudolfem Slánským. Co říkáte na tento nález, zajímá vás osoba Rudolfa Slánského, proces i doba, v které se odehrál, nebo ne? Co podle vás podobný objev pro pochopení české a československé historie znamená? A co myslíte, prospěly by otevřené archivy lepšímu porozumění historie, nebo by spíš měly negativní dopad pro společnost? Můžeme se dočkat ještě nějakých překvapení, třeba v případě pražského jara 1968?

Natočeno 2018. Premiéra 23. 3. 2018 (ČRo Plus).

Zdeněk Mahler. Příběh „nejlepšího žáka Gluckova“, autora, jehož opery se ve své době hrály po celé Evropě i v zámoří.

Natočeno 199?

Lit.: Gojda, Petr – Fischer, Petr: SERIÁL. Vzpomínka na Zdeňka Mahlera. In web ČRo 3 Vltava, 23. březen 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Zemřel spisovatel a scenárista Zdeněk Mahler, bylo mu 89 let. Češi se rozloučili se Zdeňkem Mahlerem. Se scenáristou, který zůstane v paměti lidí především jako velký popularizátor tří M – Mozarta, Masaryka, Mahlera. Každá popularizace upadá do rizika zjednodušení, a ani Zdeněk Mahler se jí neubránil, zejména ve vztahu k Masarykovi, jako by po revoluci roku 1989 cítil, že národ potřebuje oživit pozitivní mýtus, který by jej spojoval nad společnou věcí, nad „res publica“. Ve vztahu k jiným velikánům byl mnohem kritičtější, dalo by se říci spravedlivější.

Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Moderuje Michal Bureš. Jonáš Harman, ředitel Moravské filharmonie Olomouc.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 23. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 23. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h).

Lit.: Bureš, Michal: Jonáš Harman. Moderuje Michal Bureš. In web ČRo 3 Vltava, 23. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Narodil se roku 1986 v Ostravě, od malička se věnuje hudbě, respektive tubě. Hru na ni vystudoval na ostravské konzervatoři a na VŠMU v Bratislavě. Souběžně s tím se na brněnské JAMU věnoval hudebnímu manažerství.

V lednu 2018 byl jmenován do čela jednoho z nejstarších symfonických orchestrů v naší zemi. Prohlašuje, že z Moravské filharmonie hodlá vybudovat první orchestr na Moravě. Dá se to, a jaká k takovému cíli vede cesta? I na to se ve Vizitce ptal Michal Bureš.

Myslím, že se to dá. Je to stěžejní pilíř mé koncepce. Přeju si, aby se orchestr stal synonymem našeho města. Symbolem stability a kulturnosti. Chci jeho činnost otevřít a přivést nové posluchače. Zejména z řad vysokoškoláků, kterých je u nás velký počet a pro které chybí abonentní řada.

Moravská filharmonie pořídila v olomouckém rozhlase svou první nahrávku roku 1956. Byla to scénická hudba ke hře Král Ječmínek, kterou zkomponoval i dirigoval legendární Miloš Konvalinka. První koncert Moravské filharmonie (tehdy ještě Městského symfonického orchestru Olomouc) proběhl 26. května 1945. Na programu byla Smetanova Má vlast. Hrálo ji 23 hudebníků. Od září 1945 se k nim připojilo dalších 52 instrumentalistů z bývalého divadelního orchestru v Českých Budějovicích.

Orchestr přijal nový název – Moravská filharmonie. Program první koncertní sezóny byl velmi ambiciózní, ale výkony žel nedosahovaly potřebné umělecké úrovně. Nabídku na šéfdirigentské místo tehdy přijal František Stupka, který těleso pozvedl málem k hvězdným výšinám. V letech 1950 a 1954 orchestr vystupuje na Pražském jaru, jezdí na zahraniční turné. Stupkovými nástupci byli Jaromír Nohejl, Milivoj Uzelac, Otakar Trhlík, Stanislav Macura ad. Současným šéfdirigentem je Petr Vronský. Ten od příští sezóny odchází z Olomouce do Teplic. (more…)

Kam míří Rusko po prezidentských volbách? Rozumíme vůbec Rusku? Jaké vlastně jsou jeho „životní“ geostrategické zájmy a jak do nich zapadá ČR, Evropa a další regiony světa?  Veřejná debata Plusu v Olomouci. Moderuje Michael Rozsypal.

Hovoří ekonom Tomáš Sedláček, bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta, novinářka Petra Procházková, politický geograf Michael Romancov a ekonom a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl. Moderoval Michael Rozsypal.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2018 v rámci Prix Bohemia Radio 2018. Premiéra 21. 3. 2018 (ČRo Plus, 18:30 h.). K poslechu zde.

Pozvánka na diskusi zde.

Lit.: Rozsypal, Michael – Přinosilová, Jana: Rusko: Přítel, nebo hrozba? Z nepřátel se stávají přátelé, a to platí i pro Rusko, myslí si Sedláček. In web ČRo Plus, 21. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu + video). – Cit.:  Je Rusko svobodná země? Tlačí Západ Ruskou federaci do izolace? Je česká politika vůči Rusku srozumitelná? A je Rusko přítel, nebo hrozba? To byly základní otázky další veřejné debaty Českého rozhlasu Plus.

Tentokrát se konala v Olomouci v rámci festivalu Prix Bohemia Radio a ve spolupráci se Sdružením pro rozhlasovou tvorbu.

Na tyto i další otázky hledali odpovědi ekonom Tomáš Sedláček, bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta, novinářka Petra Procházková, politický geograf Michael Romancov a ekonom a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl. Moderoval Michael Rozsypal.

A jak odpověděli hosté na motto celé debaty, tedy jestli je Rusko přítel, nebo hrozba?

„Rusko je velmoc a samo o sobě tvrdí, že nemá přátele, že jako velmoc má jen zájmy a má tři přátele – armádu, námořnictvo a, jak řekl prezident Putin, vojensko-kosmické síly. Z toho pramení, že Rusko přátelé nemá, nechce je mít, protože chce být svobodné, nezávislé, suverénní a bohužel mně z toho vyplývá to jediné, že Rusko minimálně pod Putinem je hrozbou,“ myslí si Michael Romancov.

„Platí to, co už zmínil pan Weigl: státy nemají přátele, státy mají pouze své zájmy. To se týká i nás. Jen aby tu nezavládl takový pesimismus, tak bych dodal jeden axiom, který se k Rusku vztahuje: Rusko nikdy není tak silné, jak se samo tváří, ale nikdy není tak slabé, jak si myslí ostatní,“ konstatuje Jaroslav Bašta.  (more…)