Kdo byly žítkovské bohyně? Jaké svědectví o nich zaznamenal Josef Hofer ve svých spisech, které vydal v roce 1913? Jakým fenoménem byly výjimečné ženy z Moravských Kopanic? Hostem je Vlastimil Hela, autor knihy Tajemství bohyní na Žítkové, mýtus, legendy a skutečnost. Moderuje Zuzana Burešová.
Natočeno 2018. Premiéra 12. 2. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:06 h).
Jan Karlach. Výběr z cestopisu sinologa, který se zajímá o mizející čínskou kulturu a tradice národnostních menšin Dálného východu. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkuje Jaroslav Plesl.
Natočeno 2018. Premiéra 12. – 16. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu Čínské dny a Stránky na dobrou noc. Repríza 21. – 25. 6. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.
Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Jan Karlach: Čína – Střípky z Jižního Podnebesí. In web ČRo 3 Vltava, 16. únor 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Výběr z cestopisu sinologa, který se zajímá o mizející čínskou kulturu a tradice národnostních menšin Dálného východu. (…)
„Moc dobře si pamatuji na šok, když jsem v roce 2006 poprvé přijel na čínskou pevninu,“ píše Jan Karlach, v úvodu své knihy Čína – Střípky z jižního Podnebesí. „Mezi barvami převládala šeď, občas zavlál rudý prapor. Kde jsou chrámy ztracené v horách? Meditující taoisté? Hluboké bambusové háje plné zurčících potoků? Kdepak – všude byl beton, bagry, pach asfaltu a velkoměsta plná ocelových koster mrakodrapů… Na svou druhou cestu po Číně jsem vyrazil v létě 2007 už se základní znalostí čínštiny. A tentokrát se všechno dařilo mnohem lépe.“
Pestré postřehy Jana Karlacha ze země, jež se neustále vyvíjí a bují, jsme behem Čínských dnů na Vltavě vysílali ve Stránkách na dobrou noc.
Host: Barbora Downes, psycholožka. Máte strach, obavy nebo trému před každou písemkou, zkoušením nebo ve chvíli, kdy máte mluvit před celou třídou? Co může pomoct proti trémě a podceňování vlastních schopností? Poradí Linka důvěry! Moderuje Romana Růžičková.
Natočeno 2018. Premiéra 12. 2. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.
Připravil a uvádí sinolog a etnomuzikolog Jan Chmelarčík.
Natočeno 2018. Premiéra 12. – 16. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h) v cyklu Čínské dny. Repríza 13. – 17. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin); 19. – 23. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h).
Obsah: 1. „Ti, kteří rozumějí zvukům.“ Vznešená tradice citery guqin. – 2. „Není obřadů bez hudby, není hudby mimo obřady“. Čínská hudba a rituál podle Konfucia a jeho následovníků. – 3. „Červené a bílé radostné události.“ Hudba čínských svateb, pohřbů a poutí. – 4. „Bastardi, pištci, komedianti“. Čínští hudebníci jako společenská vrstva. – 5. „Na východě rudá záře.“ Čínská tradiční hudba za Kulturní revoluce a po ní.
Lit.: Chmelarčík, Jan: Čínská hudba. Co všechno je v ní skryto? In web ČRo 3 Vltava, 19. 2. 2018 (článek). – Cit.: (…) Již 1 500 let před naším letopočtem měla Čína ucelený, vědecky rozpracovaný systém stupnice o dvanácti stupních, založený na kvintové souslednosti, a je doložena existence více než sedmdesáti hudebních nástrojů. Pověst vypráví, že akustickým základem čínské hudby byly bambusové rourky, vyrobené čínským učencem Ling Lunem. Pomocí dvanácti píšťal, původně bambusových, později měděných nebo kamenných, dokázali Číňané vytvořit teoretický základ veškeré své hudby, založený na pentatonice.
Hudební umění bylo v Číně úzce spojeno s filozofií a náboženskými představami. Podle Číňanů je hudba darem nebes, své principy bere z harmonie vesmíru a na člověka má neobyčejně silný vliv. (…)
Čínská hudba velmi úzce souvisí s hovorovou řečí. Číňané pomocí intonace rozlišují slova se stejným složením hlásek, proto mají téměř vrozenou intonační bystrost a schopnost přesně zachycovat tónové odstíny pro ucho Evropana téměř nepostižitelné.
Čínská hudební teorie nezná pojem dur a moll. Používá akordy, ale většinou jen ze tří tónů a dává přednost melodii a rytmu. Čínské hudební nástroje se třídí podle materiálu, z něhož jsou vyrobeny. Z kamene, kovu, hedvábí, kůže, dřeva, tykve a hlíny. (…)
Zároveň s dvorskou praxí stále větších souborů se stále větším počtem nástrojů celou historii provází i jakási ezoterní znalost využití zvuku v téměř šamanské tradici některých verzí taoismu. Na venkově a v horských klášterech se dodnes používají šamanské bubny, lidoví léčitelé používají určité tóny a rytmy k léčení konkrétních zdravotních potíží.
20. století přineslo do Číny evropský systém výuky hudby. Mladí Číňané se na konzervatořích učí skládat a hrát „evropskou klasickou hudbu“ právě tak jako mladí Evropané a Američané. Hrát na tradiční nástroje se kromě amatérů a některých venkovanů stále učí především ti, kteří se hudbou chtějí živit (např. ve stále populárních operních souborech).
Evropa i Amerika čerpají od počátku 20. století inspiraci také z široké pohybové kultury Číny. Kdo by dnes neznal populární disciplíny kung-fu nebo taiči. Známé jsou také výkony čínských cirkusových umělců s jejich neobyčejnou pružností a obratností. Ve skutečnosti jde o výsledek starobylé tělesné kultury. Svůj význam též má, že Číňané nikdy (z náboženských či jiných ideových důvodů) „nerozsadili“ tělo a duši.
Opravdu byla hudba pro Číňany tak důležitá, jak se dočítáme ve starých knihách a jak „vidíme“ na starých obrazech? Opravdu léčila? Dokázali staří hudebníci používat zvuky a vibrace terapeuticky? Dokáže to někdo ještě i dnes? Když dnes Evropan vyzkouší čínské masážní kuličky, když ví, že akupunktura funguje právě tak jako I-ťing, tai-či nebo feng-šuej, pak logicky předpokládá, že i čínská hudba, taktéž založená na filozofických základech zmíněných disciplín, v sobě má něco, co by stálo za bližší seznámení.
Sinolog a etnomuzikolog Jan Chmelarčík ve svých pěti pořadech v řadě Kontexty obohatí naše znalosti o čínské hudbě v historické i společenské perspektivě.
Končí rok Kohouta, vládu přebírá Pes. Jaké tradice se pojí k oslavám příchodu nového lunárního roku? Jak prožívají svátky běžní Číňané? A jak mohou exotickým rituálům rozumět Češi? Ptát se budeme zpěvačky Feng-yűn Song, která u nás pořádá už tradiční sérii oslavných koncertů Songfest, a také sinologa Tomáš Jirsáka alias Havrana, který tři roky žil se svou rodinou na čínském venkově. ArtCafé moderuje Jaroslava Haladová, čínskou hudbu vybírá a komentuje Petr Dorůžka.
Natočeno 2018. Premiéra 12. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h) v cyklu Čínské dny.
Překlad Jarmila Häringová. Připravila Helena Berková. Režie Věra Pražáková (1-2, 5), Bedřich Jansa (3), Dagmar Joklová (4).
Účinkují Pavlína Kafková (1), Hana Vaňková (2, 3), František Nedbal (2, 3), Jan Filip (1-3, 5), Alena Sasínová-Polarczyk (4, 5), Miloslav Čížek (4), Miroslav Rataj (4), František Šec (5) a Milan Kačmarčík (5).
Nastudovala Ostrava v roce 1995. Obnovená premiéra 12. – 16. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h) v cyklu Povídka a Čínské dny.
Obsah: 1. Záhadný obraz aneb Jak prefekt Tcheng po čertech chytře rozřešil dědický spor. – 2. Draze zaplacený žert aneb aneb Jak z žertu s patnácti svazky peněz nečekaně vzešla pohroma. – 3. Kámen mudrců aneb Jak alchymisté, chvástající se svým vzácným uměním, obírali boháče, který místo zlata sklidil smích. – 4. Přátelství až za hrob aneb Jak Jang Ťiao-aj dal život za přítele. – 5. Manželská věrnost. aneb Jak mistr Čuang přestal bubnovat na mísu a splynul s Velkou Cestou.
Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Ivan Binar, spisovatel. Moderuje Václav Flegl.
Natočeno 2018. Premiéra 12. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 12. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).
Lit.: Flegl, Václav: Ivan Binar. Moderuje Václav Flegl. In web ČRo 3 Vltava, 12. únor 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Někdejší redaktor Svobodné Evropy, kde působil od roku 1983, nejprve v Mnichově, na začátku 90. let pak v Praze. Původním vzděláním učitel se stal po procesu s protagonisty ostravského divadla Waterloo na samém začátku sedmdesátých let vězněm husákovského režimu, po podpisu Charty odešel do exilu.
Dnes je Ivan Binar znám a čten jako činorodý prozaik a publicista i jako autor literatury pro děti. Rozhovor povede Václav Flegl.
Lída Rakušanová. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 9. 2. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 6:50 h.). K poslechu zde.
Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: V nesmyslných regulacích je Evropská komise nevinně. In web ČRo Plus, 9. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vypráví se o tom po hospodách a kdejaký politik to s gustem vypouští z úst na předvolebních shromážděních: Evropská komise je byrokratický moloch, jehož skvěle placení úředníci nemají nic jiného na práci než si vymýšlet, jak dlouhé smějí být banány a jak zakřivené okurky, jakou maximální spotřebu mají mít vysavače, nebo kde musejí být u traktorů namontována sedátka pro řidiče.
Jako vrchol absurdity se například v Německu traduje, že evropskou směrnici o bezpečnostních standardech lanovek muselo pod pohrůžkou vysoké pokuty vtělit do svého zákonodárství i město Berlín, ačkoliv žádnou lanovku nemá a mít nebude. Prostě, Brusel předepisuje jen samé nesmysly a svými věčnými příkazy a zákazy jde lidem na nervy. A to právem!
Právem? Problém je ve skutečnosti v tom, že za všemi těmi paragrafy, které lidé v členských zemích pociťují jako nedůstojné poručníkování, ve skutečnosti není Komise, ale iniciativy národních států. Jsou to špičkoví politici osmadvacítky, bez jejichž výslovného souhlasu nevydá Evropská komise jedinou směrnici. A jsou to u nás tolik zdůrazňované národní zájmy, které vězí za každou z oněch absurdních regulací. (more…)
Peter May. Kompletní audiokniha. Detektivní příběh z cyklu Akta Enzo. Překlad Linda Kaprová. Režie Michal Bureš.
Čte David Matásek.
Natočeno 2018. Vydal OneHotBook v únoru 2018 (1 CD MP3, katalogové č.: AK180; EAN: 8594169481807; délka nahrávky 10 hodin 6 minut).
Pozn.: Třetí díl série Akta Enzo. Enzo Macleod, skotský vyučující biologie na univerzitě v Toulouse na jihozápadě Francie, už dokázal rozlousknout první dva zločiny ze sedmi nechvalně proslulých vražd popsaných v knize odložených případů pařížského novináře Rogera Raffina. Ovšem na na třetí případ nemá ani pomyšlení. Právě mu diagnostikovali rakovinu, a navíc se v jeho blízkosti objevil někdo, kdo má v plánu zničit jeho pověst i vztahy. Mohou Enzovy osobní strasti nějak souviset s šestnáct let starou brutální vraždou mladého prostituta v pařížském bytě? Dokáže najít alespoň nějaké zbytky důkazů – a zůstane naživu dost dlouho na to, aby dopadl vraha? (anotace) (more…)
Připravil Martin Weisbauer.
Hovoří Josef Feik.
Premiéra 1. dílu 11. 2. 2018, 2. dílu 18. 2. 2018 (Rádio Proglas, 17:00 h) v rámci Studia Vojtěch. K poslechu zde.
Lit.: Weisbauer, Martin: Vzpomínky Josefa Feika. Pořad v souvislostech. In web Rádio Proglas, Ve dvoudílném pořadu studia Vojtěch v cyklu Křesťan a svět zavzpomíná na svůj dlouhý a bohatý život dvaadevadesátiletý pamětník pan Josef Feik, rodák ze Dvora Králové, žijící dnes v Hořicích v Podkrkonoší. Sledujte o nedělích 11. února a 18. února 2018 vždy v 17h.
Příběh pana Josefa Feika se započal ve Dvoře Králové, kde se narodil se 19. března 1926, ve slibné i napjaté atmosféře meziválečného období první republiky. Ze sourozenců měl o pět let mladšího bratra Jaroslava. Jeho život od dětství provázely dvě hlavní věci. Tou první byl dar víry, kterou praktikoval i v ministrantské službě a kterou nikdy neskrýval ani během komunistického režimu. Druhou – jeho záliba v hudbě. V různých pěveckých sborech účinkoval celých 72 let! (more…)
Powered by WordPress