Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

22. 2. 2018

Případ Pinedus (1975)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 17:30

Paolo Levi. Rozhlasová úprava divadelní hry Dopravní přestupek aneb Případ Pinedus. Překlad Jarmila Wágnerová. Hudba Jaromír Dlouhý, instrumentální soubor řídí autor. Asistentka studia Jiřina Grunová. Zvukový technik Jaromír Pěnčík. Natáčecí technik Alice Honová. Režie Jan Tůma.

Osoby a obsazení: komisař (Josef Karlík), strážník (Jaroslav Dufek), Pinedus (Jaroslav Kaňkovský), služba (Karel Fajt), opilec (Leopold Franc), dívka (Drahomíra Hofmanová), ředitel (Milan Vágner), prefekt (Josef Štefl), zaměstnanec (Ivan Hojar), advokát (Rudolf Krátký), hlasatelka (Aranka Lapešová), hlasatel (Jiří Brož), soudce (Jiří Dušek), soudcova žena (Dagmar Pistorová), soudní vykonavatel (Přemysl Matula), kněz (Ladislav Lakomý), president (Oldřich Vykypěl), minsitr (Rudolf Jurda), kameloti (Josef Borek, Jiří Olijnyk a Dorek Rosenmayer), kompar (Milka Dadáková, Jaromír Ostrý, L. Vacková, J. Cihová, Stanislav Tesař, P. Doležal, M. Čeladín a R. Bádal).

Nastudovalo Brno. Natočeno 25. 2. 1975 (studio VII, 14:00 – 18:00 h.). Premiéra (?) 23. 7. 1992 (57 min.).

Pozn.: Dobový program uváděl jako překladatele Otto Ohnesorga. Křestní list však uvádí Wágnerovou.

Noc tribádek (2018)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 17:23

Per Olov Enquist. Rozhlasová úprava divadelní hry. Píše se rok 1889 a v malém kodaňském divadle právě probíhá zkouška nové hry Augusta Strindberga. Překlad František Fröhlich. Hudba Mario Buzzi. Zvukový mistr Lukáš Dolejší. Dramaturgie Hana Hložková. Režie Lukáš Kopecký.

Osoby a obsazení: August Strindberg (Jan Grygar), Siri von Essen (Tereza Groszmannová), Karolína Marie Davidová (Barbora Goldmannová), Viggo Schiwe (Martin Sláma).

Nastudovalo Brno v roce 2018. Premiéra 10. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h).

Lit.: Hložková, Hana: Noc tribádek. In web ČRo 3 Vltava, březen 2018 (článek). – Cit.:  Noc tribádek švédského dramatika Pera Olova Enquista se odehrává v roce 1889 v kodaňském experimentálním divadle Dagmar, kde se právě připravuje nová hra Augusta Strindberga nazvaná „Ta silnější“. Divadelní zkoušky je účasten autor, herečka a jeho manželka Siri von Essen [siri von esen], její přítelkyně Marie Davidová a slavný dánský herec Viggo Schiwe, který se ujímá režie. V ponurém sále, používaném jako sklad místního pivovaru, se v důsledku studování komorního psychodramatu pomalu začne rozplétat síť vzájemných vztahů, jejímž vyústěním není pouhé rozhodnutí o tom, zda bude profesní budoucnost přítomných úspěšná, či ne.

Rámec zřejmě nejúspěšnější Enquistovy divadelní hry z roku 1975, jež byla zároveň jeho prvotinou, vychází z historicky doloženého faktu o prvním nastudování Strindbergovy minimalistické aktovky „Ta silnější“. Konec 19. století – svázanost společenskými konvencemi, nerovné ženské postavení, ale také pochybné soužití a krachující manželství Strindberga jsou samy o sobě zajímavé. U Enquista však slouží jako spouštěcí mechanismus k tématům, která odpovídají dnešku – postavení současného muže a ženy ve společnosti, vymezování sexuální orientace, alkoholismus a vše ostatní, co po století lidské emancipace stále není bráno za samozřejmost. Problémy, patřící jakoby do mikrosvěta divadelníků, se nápadně podobají tomu, co v soukromí prožívá zřejmě každý současník např. v podobě otázky přijetí sama sebe, jež se dramatem významně vine. Zajímavostí tohoto Enquistova textu je fakt, že postavu slavného dramatika záměrně nevykresloval na základě znalosti reálií, ale fiktivně. Rafinovanou metodou – studiem Strindbergových dramatických charakterů a jeho uvažováním o nich, zkusil vytvořit postavy v Noci tribádek tak, jako by je napsal právě onen významný velikán. Že se to Enquistovi nejspíš povedlo, dokládá skandál po švédské premiéře, kdy se mu vyčítalo, že se nedržel dobových dokumentů, ani Strindbergovy oficiální biografie.

Rozhlasová inscenace vznikla úpravou divadelní hry v překladu Františka Fröhlicha. Tíživou atmosféru bytí ve zpuchřelých společenských konvencích v ní umocňují sevřený zvukový prostor, střídání konverzačního a psychologického hereckého tempa, minimum realistických zvuků a nápadité zvukové koláže.

Per Olov Enquist (1934) patří k předním švédským spisovatelům. K psaní filmových scénářů a divadelních dramat, v nichž s oblibou používá historicky známé postavy, které interpretuje jako současníky, se dostal poté, co se stal uznávaným romanopiscem. Kromě Noci tribádek byly na českých jevištích uvedeny také hry Ze života žížal, Obrázkáři, Faidra, V hodině rysa, Blanche a Marie. V Českém rozhlase byly natočeny tituly Faidra (1998, režie Lída Engelová) a V hodině rysa (2012, režie Natália Deáková).

Lit.: Hložková, Hana: Tíživé bytí ve zpuchřelých konvencích. In Týdeník Rozhlas 12/2018 (článek).

Hložková, Hana - Tíživé bytí ve zpuchřelých konvencích. In Týdeník Rozhlas 12-2018Lit.:Kopecký, Lukáš: NOC TRIBÁDEK. In web Backstage – Lukáš Kopecký, 9. 2. 2018 (článek). – Cit.:  V brněnském studiu Českého rozhlasu budeme realizovat dramatickou prvotinu švédského spisovatele Pera Olova Enquista Noc tribádek. K psaní divadelních her se Enquist dostal až poté, co se stal uznávaným autorem románů a povídek. Při psaní próz i dramat využívá tzv. pseudodokumentární metodu, která se vyznačuje důmyslnou kombinací fakt s fikcí. V jeho textech se často objevují historické postavy, uvažují však jako naši současníci a aktuální jsou i témata, jimiž se zabývají. Noc tribádek je v tomto smyslu ukázkovým příkladem Enquistovy tvorby. Příběh nevšedního milostného trojúhelníku, Augusta Strindberga, jeho první manželky a mladé herečky, se odehrává během noční zkoušky v divadle, na níž velmi záhy otevřeně proudí city a emoce všech zúčastněných.

Lit.: Kopecký, Lukáš: TRIBÁDKY OBRAZEM. In web Backstage – Lukáš Kopecký, 16. 2. 2018 (článek + fotografie z natáčení). – Cit.:  Z důvodu probíhající rekonstrukce studií v budově Českého rozhlasu Brno je nutno hledat různá náhradní řešení a umět improvizovat. Psychologické drama Noc tribádek situuje autor Per Olov Enquist do malého sálu experimentálního divadla, na scéně stojí zbytky kulis z odehrané inscenace a také vyrovnané basy s pivem, protože sál využívá místní pivovar i jako skladiště. Při realizaci rozhlasové verze jsme se autorově představě přiblížili skoro stoprocentně. Hra byla téměř kompletně natočena v prostoru bývalé jídelny, která je momentálně rovněž využívaná jako skladiště. Dík patří mistru zvuku Lukáši Dolejšímu, který dokázal daný prostor přetvořit tak, že se nám ho po týdnu ani nechtělo opouštět. Výsledek si můžete poslechnout 10. března od 14:00 na stanici ČRo Vltava.

Lit.: Kopecký, Lukáš: NÁSLEDUJÍCÍ TEXT OBSAHUJE VULGARISMY. In web Lukáš Kopecký Backstage, 26. 8. 2018 (článek). – Cit.:  Velkým tématem rozhlasové slovesné tvorby v současnosti je bezesporu problém vulgárních výrazů v uměleckých textech. Vedení Českého rozhlasu se touto problematikou zabývalo v poslední době zvlášť intenzivně. Vzpomeňme třeba nedávnou kauzu „porna na Vltavě“. I mé prozatím poslední nastudování rozhlasové hry musel s rozhořčeným posluchačem řešit rozhlasový ombudsman (viz Vulgarismy v rozhlasové hře Noc tribádek – mimochodem: herec Jan Grygar je za výkon v této hře nominován v anketě Neviditelný herec). V těchto dnech pro Český rozhlas začínám připravovat další hru. A už titulní stránka mě varuje, že další text obsahuje vulgarismy, konkrétně: 4x blbečku / blbá,2x do prdele, 1x idiot, 1x držet hubu, 1x podělanej, 1x sakra, 1x spratek a 1x vůl.

Náš host – Vladimír Váchal (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:35

Totalitní tajemno – dojmy a zážitky ze sedmidenní cesty po KLDR v otevřeném rozhovoru s plzeňským cestovatelem Vladimírem Váchalem. Moderuje Stanislav Jurík.

Připravil ČRo Plzeň v roce 2018. Premiéra 22. 2. 2018 (ČRo Plzeň, 11:07 h.; 27 min.). K poslechu zde.

Ladenie – XIX. – Umenie 19. storočia na východnom Slovensku – Norway.today (Ladění – XIX. – Umění 19. století na východním Slovensku – Norway.today, 2018)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 12:44

Připravila a moderuje Hana Rodová.

Hovoří Miroslav Kleban, kurátor Východoslovenskej galérie v Košicích.

Natočeno 2018. Premiéra 22. 2. 2018 (Rádio Devín, 14:00 – 15:45 h.).

Pozn.: V popoludňajšom Ladení sa budeme zhovárať s Miroslavom Klebanom, kurátorom Východoslovenskej galérie v Košiciach o novej výstave XIX. – Umenie 19. storočia na východnom Slovensku a vrátime sa aj k novej inscenácie Spišského divadla v Spišskej novej Vsi  Norway.today (Igor Bauersima). Počúvajte nás od 14,00 do 15,45, sprevádzať Vás bude Hana Rodová.

Glosa týždňa Daniela Heviera – Glosa v glose (Glosa týdne Daniela Heviera – Glosa v glose, 2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Slovenské — Premek @ 12:41

Daniel Hevier. Glosa.

Natočeno 2018. Premiéra 22. 2. 2018 (Rádio Devín).

Lit.: Hevier, Daniel: Glosa týždňa Daviela Heviera. Reflexia a kritika. In web Rádio Devín, 19. 2. 2018 (článek). – Cit.:

Glosy v glose

Niekoľkokrát v živote som sa pokúšal písať si denník. Zakaždým som napísal prvých pár strán – a potom to prešlo. Nebolo času písať, musel som žiť. A potom prišiel internet, webová stránka, sociálna sieť. Aj tam som písal denné záznamy, či ako sa to hovorí, statusy, ale pred očami všetkých tých virtuálnych priateľov. Moja disciplína sa zlepšila, pretože som mal publikum, poslucháčstvo, voči ktorému som cítil akú-takú zodpovednosť. Netvrdím, že by čakali na moje poznámky, ale občas si ich niekto všimol. A tak vám teraz ponúkam v tejto jednej glose niekoľko menších glosičiek:

Svetielka

Občas parkuvávam v podzemných garážach. Vždy je tam plné a zakaždým hľadám voľné miesto. Až včera som si všimol jednu zázračnú vec: malé svetielka nad parkovacími miestami. Samé červené. Myslel som si, že je to nefunkčná ozdoba. Potom som medzi šnúrami červenými objavil jedno zelené. Kombinácia červené a zelené je známa každému vodičovi. Hneď som sa dovtípil, že červené označujú obsadené fleky, kým zelená znamená, že je tam voľné parkovacie miesto. Potom tam bolo niekde aj modré svetielko, ale tým som sa nezaoberal. Ja hlupák hľadám pracne miesta, pozerám, či nie je medzi autami diera, a tu je systém, ktorý mi označuje neobsadené miesto. Nemusím sa pozerať po autách, stačí sa pozerať po svetielkach. A tak je to aj v mojom živote. Koľko času a energie strácam tým, že sa zle pozerám. Dívam sa, a nevidím. Nemusím sa zaoberať podrobnosťami, stačí sa sústrediť na podstatu. Červená je obsadené, zelená je voľné. To vedia už prváčikovia na dopravnej výchove. Mimochodom, a to modré svetielko znamená vyhradené miesto pre invalidov. (more…)

21. 2. 2018

Dnešní Plus – Markéta Kutilová (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:05

Syrští Kurdové s režimem Bašára Asada vždycky spolupracovali, protože jim také nic jiného nezbývalo. První dny tohoto týdne jsou nejkrvavějšími v syrské občanské válce za posledních 5 let.

Hovoří  humanitární pracovnice a novinářka Markéta Kutilová a Zdeněk Novák.

Natočeno 2018. Premiéra 21. 2. 2018 (ČRo Plus, 7:10 h). K poslechu zde.

Lit.: Kropáčková, Renata – Matějka, Martin: V Sýrii se odehrává malá světová válka. Může přerůst ve velkou, říká Markéta Kutilová. In web ČRo Plus, 21. 2. 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.:  Situace v severosyrské enklávě Afrín u hranic s Tureckem v posledních dnech připomíná sud s prachem. Do oblasti, kterou dlouhodobě drží ve svých ruskou syrští Kurdové, vyslala Ankara před měsícem své jednotky v rámci operace Olivová ratolest. Jejím deklarovaným cílem je eliminace hrozby ze strany kurdských obranných jednotek YPG, které turecká vláda považuje za teroristy stejně jako zakázanou Kurdskou stranu pracujících – PKK, s níž mají mít tyto milice úzké vazby. Syrská vláda Bašára Asada to ale považuje za agresi a včera do Afrínu na žádost místních Kurdů vstoupily provládní síly, které se tam okamžitě setkaly s palbou tureckých sil.

Poslední dny, alespoň podle zpráv od exilové organizace Syrských pozorovatelů lidských práv, jsou pro Sýrii vůbec nejkrvavější od roku 2013. Podle organizace se základnou v Londýně a s pozorovateli přímo v Sýrii během pondělí a úterý zemřelo po leteckém a dělostřeleckém bombardování nejméně 250 lidí, jen v úterý bylo obětí 106.   (more…)

Elixír života (1988)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 15:14

Zdeňka Psůtková. Životopisná hra o objeviteli inzulinu  Fredericku G. Bantingovi. Produkce Eva Bugárová. Překlad Viera Jančošková. Hudba Rudolf Kratochvíl. Odpovědný redaktor Karol Jančošek. Zvuk Jaroslav Hajda. Technická spolupráce Jaroslav Hajda, Marica Pasnišinová. Režie  Hana Makovická.

Osoby a obsazení: dr. Banting (Peter Rašev), dr. Best (Jozef Úradník), prof. Macleod (Ján Dudra /Kado/), dr. Macpherson (Ĺuboš Záhon), dr. Campbell (Andrej Medvec), dr. Fletcher (Milan Drotár), otec Banting (Peter Gažo), Harris (Ivan Krúpa), sestra Cursonová (Beáta Drotárová), paní Thompsonová (Táňa Radeva), Felícia (Mária Jarkovská), služebná (Judita Vicianová), Humes (Peter Macko), hlas 1 (Rudolf Kratochvíl), hlas 2 (Gabriel Sedlák), hlas 3 (Boris Boho), žena (Marta Konôpková).

Nastudoval Československý rozhlas Košice  31. 5. 1988. Premiéra 15. 9. 1988 (Bratislava, 20:00-21:05 h.; 63 min.).

Lit.: Jančošek, Karol: Elixír života. In Rozhlas a televízia, září 1988 (článek). – Cit.: Nie tentoraz nepôjde o alchymistov a ich nesplniteľnú snahu objaviť preparát, ktorý by ľuďom zabezpečil ak nie večnú, tak aspoň dlhú mladosť. Napriek tomu si preparát, ktorý objavil kanadský lekár F. G. Banting (1891-1941) so svojím mladým spolupracovníkom, ešte študentom Ch. H. Bestom, metaforické pomenovanie Elixír života zaslúži.

Rozhlasová hra s týmto názvom, ktorú napísala česká autorka Zdeňka Psůtková, si taktiež celkom určite zaslúži poslucháčsky záujem. Opodstatnene. Ide vlastne o autorkin debut v oblasti rozhlasovej dramatiky, no o umelecky zrelý, dramatický, pôsobivý a filozoficky apelatívny. Nie náhodou sa teda táto hra ocitla aj na známom festivale českých rozhlasových hier Prix Bohémia – a zabodovala.
(more…)

Sicílska hra (Sicilská hra, 1989)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 14:30

Dušan Michalka. Původní rozhlasová hra. Odpovědný redaktor Karol Jančošek. Technická spolupráce Peter Vaško, Mária Papcunová. Mistr zvuku Peter Vaško. Hudba František Gomolčák. Produkce Eva Bugárová. Režie Juraj Antalík.

Osoby a obsazení: Džou (Anton Gýmerský), Muca (Táňa Radeva), Bubi (Peter Rašev), Gita (Lena Košická), Laco (Ĺuboš Záhon), Vinco (Jozef Švoňavský), Pako (Dušan Skokan), Berti (Ivan Krúpa), Frigo (Jozef Úradník), Dodo (Jozef Hodorovský), doktor (Ján Dudra /Kado), vedoucí (Bohuš Petrík) a Kája (Boris Šnajdár).

Nastudoval Československý rozhlas Košice 29. 11. 1989. Premiéra 1. 2. 1990 (Praha -Košice, 19:15 h.; 53 min.) v cyklu 12. celostátní přehlídka původních českých a slovenských rozhlasových her. Repríza 2. 2. 1990 (Vltava, 11:00 h.).

Lit.: Jančošek, Karol: Sicílska hra. In Rozhlas 5/1990, str. 3, Karol Jančošek (článek). – Cit.:  Každý z nás prechádza životom s podvedomou, či vedomou, jasne formulovanou požiadavkou – mať sa dobre. Veď život je iba jeden. Čo to znamená mať sa dobre? Pre niekoho je to zaujímavá kniha, noví ľudia, alebo nová vedomosť. Pre mnohých má však zmysel týchto slov omnoho konkrétnejší význam. Mať sa dobre, znamená mať všetko, čo mi spríjemňuje život. Ale to znamená mať strašne veľa a jeden človek to sám jednoducho nemôže zohnať. Preto sa kontaktuje s inými a vzájomne ruka ruku myje. Vzniká mafia. Žial, ani v jednom slovníku som nenašiel uspokojivé vysvetlenie tohto pojmu. Mafia sa totiž už stala princípom – spôsobom existencie. Nie len sicílska mafia alebo americká Cosa Nostra, ale mnoho bezmenných, ktoré usilovne a spoľahlivo pracujú na sebe aj na iných. Aj u nás… Túžba mať sa dobre. Iba trochu iná ako v rozprávkach.
Keď sme s Dušanom Michalkom sedeli nad textom jeho hry Sicílska hra, uvažovali sme práve o tom, či je život boj dobra so zlom, alebo boj dvoch ziel, z ktorých jedno je len o trochu menšie. Bolo to ešte pred „nežnou“ revolúciou. Všetko, čo sme si povedali, je už minulosťou, veď žijeme nový život. Navonok sa aj vo mne ozvala tá čistá a nepoškvrnená túžba po spravodlivosti z rozprávok. Ale je u nás každý čistý, bez masla na hlave? V tomto zmysle ani Sicílska hra nie je iba hrou. Ak si niekto myslí, že to iba jedna mafia strieda druhú, tak je to inak. A všetci to chceme inak. Rozum nech strieda všetky mafie!

Niebezpieczeństwo (Nebezpečí, 1968)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 12:26

Richard Hughes. Nastudování první rozhlasové hry (Danger, 1924).  Překlad Kazimierz Strzałka. Zvuková mistryně Stanisława Grotowska. Režie Antoni Bohdziewicz.

Osoby a obsazení:  Mary (Alicja Raciszówna), Jack (Jan Żardecki), Bax (Bronisław Dardziński).

Natočeno 1968. Premiéra 15. 1. 1968.

Pozn.: Za pierwsze napisane specjalnie dla radia słuchowisko uznaje się „Niebezpieczeństwo“ („Danger“) Richarda Hughesa, nadane 15 stycznia 1924 roku przez BBC. Akcja słuchowiska dzieje się w absolutniej ciemności, w kopalni zalewanej wodą. Polski remake powstał w 1968 roku.

Fokus – Daniel Grúň (2018)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 11:37

Připravil a moderuje Omar Mirza.

Hovoří teoretik umění a kurátor Daniel Grúň.

Natočeno 2018. Premiéra 21. 2. 2018 (Rádio Devín, 13:00 h.). Repríza 22. 2. 2018 (Rádio Devín, 6:00 h).

Pozn.: Umelci ako inštitúcie? Čo to znamená? Ako si umelec spraví galériu zo seba či na sebe? Alebo vymyslí výstavný priestor, ktorý existuje iba v našich hlavách? Ako to vyzerá v Galérii Ganku a prečo ju Július Koller spolu s ďalšími umelcami a horolezcami v roku 1982 založili?  Omar Mirza si do dnešného FOKUSU pozval teoretika umenia a kurátora Daniela Grúňa, ktorý odpovie na tieto a mnohé ďalšie otázky.  (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress