Vítězslav Nezval. Výběr z veršů.
Nastudovaly České Budějovice v roce 1984 (?) v cyklu Brevíř poezie (Praha, 22:55 – 23:00 h).
Vítězslav Nezval. Výběr z veršů.
Nastudovaly České Budějovice v roce 1984 (?) v cyklu Brevíř poezie (Praha, 22:55 – 23:00 h).
Wilkie Collins. Překlad Adolf Felix. Připravila Alena Lukášová. Hudební spolupráce Vladimír Bár a Mojmír David. Použitá hudba Ignatio Fiorillo (Etuda D-dur), O. Respighi – M. Kašpárek (Siciliana), Zdeněk Jonák (Melodie pro trubku, M. Kejmar – trubka), Nicollo Paganini (Sonatina C-dur, opus 2.), A. d“Ambrosio (Canzonetta), A. Bozzini (La Calabresse – J. Bezděkovský – housle; Fantastické scherzo), František Drdla (Dialog – J. Bezděkovský – housle, Z. Hebda – hoboj), A. Lorelli (Adagio-Allegro), V. Šer (Tarantella – J. Bezděkovský – housle). Dramaturg Rudolf Matys. Režie Karel Tomek.
Čte Pavel Soukup.
Natočeno 1984. Premiéra 5. 8. 1984 (Praha, 15:00 – 17:00 h.) pro cyklus Pokračování za pět minut.
Antonín Jirotka. Povídka. Režie Zdeněk Kozák.
Čte Ladislav Lakomý.
Nastudovalo Brno v roce 1985 (?).
Antonín Sova. Výbor z občanské poezie. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1985 (?). Premiéra (?) 3. 3. 1985 (Vltava, 22:55 h.) v cyklu Brevíř poezie.
Primo Levi. Četba na pokračování z knihy italského autora.
Natočeno 1985 (?). Premiéra (?) 2. dílu 3. 3. 1985 (Vltava, 21:45 – 22:15 h.).
Obsah: 2. Most.
Zamyšlení nad Baladami a romancemi (Jan Neruda). Připravila Jaroslava Janáčková.
Natočeno 1984 (?) pro cyklus Schůzky s literaturou.
Dagmar Šmídová Karell. Dramatizace (?) Marta Růžičková a Pavel Krejčí.
Nastudoval Hradec Králové v roce 2003. Premiéra květen 2003.
Pásmo. Zvuk Jiří Václavíček. Hudební spolupráce a režie Pavel Krejčí.
Účinkují Radko Pytlík, Ladislav Řezníček a Marta Růžičková.
Natočeno 1995. Premiéra 2. dílu 29. 10. 1995.
Jaroslav Hašek. Dramatizace satirické povídky. Režie Pavel Krejčí.
Účinkují Pavel Soukup a další.
Nastudoval Hradec Králové v roce 1990. Premiéra 25. 11. 1990 (33 min).
Dnes je tomu 49 let, co zemřel Jan Palach. Tehdejší student filozofické fakulty UK se v lednu 1969 upálil na protest proti postupnému smiřování veřejnosti s novými poměry po okupaci Československa. Poslechněte si rozhovor s profesorem Janem Sokolem.
Natočeno 2018. Premiéra 19. 1. 2018 (ČRo Plus, 8:35 h.). K poslechu zde.
Lit.: Matějka, Martin: Palachova smrt vyvolala úctu a obdiv, ale i strach, připomíná filozof Jan Sokol. In web ČRo Plus, 19. 1. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Vyvřela tu sympatie a ten pohřeb byl opravdu manifestační, velmi brzy to ale odeznělo, protože se s tím nedalo nic dělat,“ vzpomíná Sokol.
Od smrti Jana Palacha uběhlo 49 let. Tehdejší student filozofické fakulty UK se v lednu 1969 upálil na protest proti postupnému smiřování veřejnosti s novými poměry po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Z jeho pohřbu se stal masový protest. „Dnešní studenti o jeho činech vědí, ale nevztahují si je k sobě,” říká k Palachovu odkazu pamětník událostí, filozof a profesor Jan Sokol z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.
„Výročí Palachovy smrti je pro mě vždycky strašně smutné, protože jeho čin je takový dvojznačný. Na jedné straně má člověk obrovskou úctu k odvaze a ochotě dát na váhu vše, na druhé straně si říká, že to nikam nevede,” říká Sokol. (more…)
Powered by WordPress