Historik Michal Pullmann se zabývá soudobými dějinami a často je za své studie a knihy svými oponenty kritizován. Nově zvolený děkan FF UK prozradí třeba to, že pochází ze Slovenska, a že v dětství žil několik let v Rusku. Moderuje Ivana Chmel Denčevová.
Natočeno 2018. Premiéra 18. 1. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h). K poslechu zde.
Co jsou to alternativní fakta a jak se s nimi potkáváme v Česku? Připravil a moderuje Petr Dudek.
Hosty byli předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný a novinář serveru Hlídací pes a ředitel Ústavu nezávislé žurnalistiky Ondřej Neumann.
Natočeno 2018. Premiéra 19. 1. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.
Lit.: Dudek, Petr – Čihák, Ondřej: Alternativní média potřebujeme, alternativní fakta rozhodně ne, vysvětluje novinář. In web ČRo Plus, 19. 1. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stanislav Novotný a Ondřej Neumann se shodují: alternativní média jsou ochranou proti možné manipulaci v mainstreamových médiích.
Alternativní fakta. Toto sousloví získalo v Německu nelichotivý titul Paslovo roku 2017. Zpopularizovala ho administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, když jedna z jeho spolupracovnic obhajovala nadsazené počty účastníků inaugurace. „Je ve veřejném zájmu, aby se doplňovaly informace, které chybí v mainstreamu. Dezinformační může být i to, že se některá fakta v mainstreamu neobjevují,“ vysvětlil v pořadu Pro a proti předseda a spoluzakladatel Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný.
Pokud se na internetu objevují dezinformace, je třeba se s nimi vypořádat argumentačně, doporučuje Novotný. „Všechno je otázka peněz. Alternativní média se často dělají na koleně, některá mají dobrou vůli, jiná ji zkrátka nemají.“ (more…)
Bude muset Česko vracet evropskou dotaci na farmu Čapí hnízdo? Hostem Interview Plus je předseda think tanku Good Governance a spolupracovník Neovlivní.cz Lukáš Wagenknecht. Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2018. Premiéra 19. 1. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.
Host: Pavel Kosatík. Témata: Osmičková výročí v naší historii: 1918, 1938, 1948, 1968 a jaký bude rok 2018? Jaký mají vztah k historii mladí? Role TGM a prezidentů vůbec. Moderuje Zita Senková.
Natočeno 2018. Premiéra 19. 1. 2018 (ČRo 2 Praha,8:30 h.). K poslechu zde.
Lit.: Senková, Zita – Luptáková, Věra – Kosatík, Pavel: Pavel Kosatík: Historie vás vystaví zkouškám, při kterých zrajete. Mladé to ale vůbec nezajímá. In web Čro 2 Praha, 19. 1. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zapíše se rok 2018 znovu do historie? Asi není náhoda, že většina velkých výročí se opravdu stala v letech, která osmičkou končila. Nebo vás to vůbec nezajímá?
Podle spisovatele Pavla Kosatíka ale ani tak významná národní historie, jakou jsme zažili v přelomových letech 1918, 1938, 1948 nebo 1968, mnoho lidí vůbec nezajímá. Zarážející je to pak u současných středoškoláků.
„Nechci je všechny hnát pod jednu střechu, ale dnešní mladá generace má docela problém se čtením. Možná proto je historie dvakrát nebere,“ říká Kosatík. „Zajímají se pouze o své vrstevníky. Když se pak mluví o historii a o lidech, kteří už nežijí, je pro ně blbost o tom vůbec přemýšlet. Jich samotných se to přece netýká.“ (more…)
Už 155 let známe šicí stroj. Nové přístroje Náprstek prezentoval jako pomocníky, které ženám ušetří čas…
Hovoří historička z Náprstkova Muzea v Praze Milena Secká.
Natočeno 2018. Premiéra 18. 1. 2018 (ČRo Plus).
Lit.: Přinosilová, Jana – Šťastná, Tereza: Náprstek důmyslem osvobodil ženy od nízkých zaměstnání. Před 155 lety představil šicí stroj. In web ČRo Plus, 18. 1. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Velký žofínský sál byl před 155 lety naplněný k prasknutí. Dámy si přišly se svými choti poslechnout o nejmodernějších formách pokroku, především o šicím stroji. Přednáška mecenáše a podporovatele pokroku Vojty Náprstka sklidila úspěch a nedlouho po ní se v českých domácnostech začalo ozývat typické klapání.
V roce 1862 se Náprstek vypravil se svými přáteli do Londýna na světovou výstavu. Chtěli se na ní inspirovat, jak moderním způsobem vystavovat předměty a sbírky. Pánové už tehdy uvažovali o otevření nové budovy Národního muzea.
Při té příležitosti Náprstek s přáteli navštívili průmyslové muzeum v Kensingtonu. To je natolik uchvátilo, že se podobné muzeum rozhodli otevřít také v Čechách. Ještě v Londýně tak uspořádali sbírku a domluvili se, že Náprstek zakoupí první exponáty.
A byly to všechno předměty, o kterých se Čechům ani nesnilo. „Náprstek tehdy nakoupil samé novinky. Byly to strojky pro domácnost – nejen šicí stroj, ale i lednička, sporák, skládací sušák, ruční zametač, různé šlehače, Papinův hrnec, žehličky,“ přibližuje historička z Náprstkova Muzea v Praze Milena Secká. (more…)
„Jsem zakladatelka nakladatelství,“ směje se v rozhovoru pro Zelný rynk ředitelka Nakladatelství Munipress Alena Mizerová. Jak vlastně univerzitní nakladatelství, které dnes patří k největším v Česku, vzniklo? I na to se v rozhovoru ptala Alena Blažejovská.
Připravil ČRo Brno v roce 2018. Premiéra 20. 1. 2018 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h).
Lit.: Blažejovská, Alena: Naším posláním je šířit vědění, říká ředitelka nakladatelství Masarykovy univerzity. In web ČRo Brno, 19. leden 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nakladatelství Masarykovy univerzity Munipress oslavilo deset let své existence. Poslechněte si rozhovor s jeho ředitelkou Alenou Mizerovou.
Brněnská univerzita rozvinula vydavatelskou činnost brzy po svém založení, tedy počátkem dvacátých let 20. století. Na jejích čtyřech fakultách vznikla edice Spisy, z nichž některé jsou vydávány dodnes. Tato éra však skončila v roce 1939.
„Po válce přešla ediční činnost univerzity většinou pod správu Pedagogického nakladatelství,“ vysvětluje Alena Mizerová, „a teprve v roce 1964 dostala univerzita vlastní oprávnění, že může vydávat především učební texty. Bylo založeno ediční oddělení, které mělo i polygrafickou část, takže si univerzita mohla skripta operativně tisknout ve vlastních prostorách.“ Mizerová připomíná, že v té době bylo vše centralizováno a ne všichni autoři mohli svá díla vydávat. Ti, kteří nesměli publikovat, psali do šuplíku.
V roce 1989 se vydavatelská činnost výrazně proměnila. V devadesátých letech se tehdejší ediční oddělení přestěhovalo do větších prostor, kde se nachází dodnes – na Rybkově ulici na Kraví hoře v Brně. Právě tam se redaktorka Alena Blažejovská vydala natočit rozhovor o specifikách vydávání odborné literatury. (more…)
Zdeněk Adla. Pohádka. Režie Josef Svátek.
Účinkují Josef Zíma, Bohumil Bezouška, František Filipovský, Mirko Musil, Ivo Gübel, Josef Beyvl a Miloš Liška.
Natočeno v roce 1966. Obnovená premiéra 2. 2. 2018 (ČRo Rádio Junior, 11:30 h.) v cyklu Pohádky a nepohádky (11 min).
Pozn. Pohádka o jednom vladaři, kterému byla stále zima. A tak se topilo a topilo… Kdo toho zmrzlíka dokáže rozehřát?
Erich Maria Remarque. Kompletní audiokniha. Hudba Lukáš Hurník. Zvukový design Faïdos Sonore. Režie Michal Bureš.
Čte Jaroslav Plesl.
Natočeno leden 2018. Vydal OneHotBook 8. 5. 2018 (1 CD MP3).
Pozn.:Vítězná audiokniha v posluchačské anketě Kniha roku.
Pozn.: Paulovi Bäumerovi a jeho spolužákům z gymnázia je osmnáct let a jejich další kroky nesměřují na univerzitu, ale do zákopů první světové války. Učí se krýt před střelbou, kterak rozpoznat granát od šrapnelu, jak postupovat při plynovém útoku, učí se pohřbívat své kamarády, učí se přežít. Nestudují, nečtou, nepíšou básně, nechodí na schůzky… zajímá je, jestli mají dobré boty a plné břicho, protože právě to jim může uprostřed válečného pekla zachránit život.
„Je to spíš román o lidské duši a vztazích, který se odehrává na pozadí války. Remarque z pozice geniálního autora i novináře ukazuje, kolik vrstev se v člověku skrývá a jak se za daných okolností bude chovat: jak ho to změní, jak ho doba přetaví ke své podobě.“
– Jaroslav Plesl, interpret audioknihy
Erich Maria Remarque (1898-1970)
Absolvoval divadelní fakultu JAMU v Brně, od roku 2001 je členem souboru Dejvického divadla. Televizní diváci jej znají ze seriálů Čtvrtá hvězda (2014), České století (2014), Autobazar Monte Carlo (2015-16), Bohéma (2017), Život a doba soudce A. K. (2014, 2017) či Dabing Street (2018) nebo jako moderátora dokumentárního cyklu Štíty Království českého a filmové publikum ze snímků Pravidla lži (2006), Grandhotel (2006), Muži v říji (2009), Největší z Čechů(2010), Sráči (2011), Čtyři slunce (2012), Rozkoš (2013), Krásno (2014), Zločin v Polné (2016) nebo Kvarteto (2017). Za svůj herecký výkon ve vedlejší roli hrobníka Olina ve filmu Díra u Hanušovic (2014) získal ocenění Český lev.
Lit.: anonym: Události v kultuře. Jaroslav Plesl čte Remarquea. In web Česká televize, 9. 2. 2018 (video). – Cit.: Herec Dejvického divadla během sedmihodinového záznamu oživí hrdiny jednoho z nejznámějších válečných románů.
Lit.: Gregor, Lukáš: Bolavé ticho západní fronty. In web Naposlech.cz, 16. 8. 2018 (recenze). – Cit.: V kontextu vydavatelské činnosti OneHotBook působí Remarquova slavná próza takřka až nepatřičně. Literární klasika, kterou bychom spíše čekali u pozastavené (?) ediční řady Mistři slova vydavatelství Bookmedia, ovšem dostala pevné režijní vedení a procítěnou interpretaci.
Říkám si, do jaké míry za to může samotný obsah knihy a do jaké právě její zpracování. Já sám totiž občas váhal, zda tu procítěnou zúčastněnost Jaroslava Plesla vnímám jako vklad, či spíše jako emotivní vydírání (vzpomněl jsem si na Larse von Triera a jeho emoční manipulaci s diváky). Jaroslav Plesl totiž v jistých okamžicích zrychlí „tep“ své mluvy, barva jeho hlasu nasákne slzy, je nervnější, vyděšenější, hlavně ale naléhavější. V tom volání o pomoc, křiku, který se dere z knihy, protože mladíci zažívají v přímém přenosu konec svého mládí a vlastně dost možná konec svého života.
Tíha naléhavosti prostupuje velkou částí audioknihy a vlastně bych si i přál, aby tomu tak nebylo. Aby v tom bylo více odstupu. Současně doplňuji, že je to možná přání spojené jen s uchováním většího klidu v sobě, a že by knize jako takové jiný přístup mohl ublížit a oslabit její vyznění.
Už dlouho jsem neměl tak ambivalentní pocit z poslechu jako u Na západní frontě klid. Což můžete brát jako doporučení. (S malým „pozor“ za tečkou…)
Ondřej Konrád. Komentář. Bagatelizovat, relativizovat minulost se stalo v posledních letech skoro populární. KSČM si kauzou Ondráček možná ověřovala, kam už si může troufnout zajít.
Natočeno 2018. Premiéra 17. 1. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.).
Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Mlátička a jiné poslanecké stroje. In web ČRo Plus, 17. 1. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tu a tam slyšíme hlasy hovořící o nadbytečném lpění na symbolech a připomínání totalitního útlaku. Ale jak obecnou atmosféru, tak konkrétní události zkrátka nevytěsňujeme z kolektivní paměti.
A naopak vysvětlujeme dorůstajícím generacím. Bagatelizovat, relativizovat minulost se ovšem stalo v posledních letech skoro populární. Objevily se dokonce výklady, podle nichž život v éře reálného socialismu byl docela únosný, a lidé mohli být do značné míry spokojeni.
K čemuž lze jen dodat, že to se ale mohlo týkat jen těch, kdo si skutečně svobodný svět a široký vějíř jeho možností vůbec neuměli představit.
Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček, který v minulém období zaujal návrhem zákona vracejícím mezi trestné činy takřečené „hanobení prezidenta“, může jinak být kvalitním odborníkem v policejní specifice. A také jeho někdejší bezchybné plnění špatných rozkazů je věcí už dávnou. (more…)
Jak je možné hodnotit rok Donalda Trumpa v roli amerického prezidenta? Připravila a moderuje Karolína Koubová.
Hosty byli publicisté Dušan Neuman, který působí v USA a Daniel Anýž ze serveru Aktuálně.cz.
Natočeno 2018. Premiéra 18. 1. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.
Powered by WordPress