Vratislav Šťovíček. Na námět anglické pohádky. Hudba Leoš Kosek. Režie Michal Pavlík.
Vypráví Josef Somr.
Připravil Český rozhlas v roce 199? (11 min.). Repríza 17. 2. 2014 (ČRo Rádio Junior).
11. 8. 2017
Královna Anna (1977)
Helena Benešová. Komunálně satirická rozhlasová hra o úplatkářství. Zvuk Miloš Kot. Záznam a střih Hana Milenová. Asistentka režie Kateřina Hrdinová. Dramaturg Josef Hlavnička.
Osoby a obsazení: otec (Svatopluk Beneš), matka (Libuše Havelková), syn (Jan Hartl), zubař (Vladimír Huber), sestra (Eva Klepáčová), instalatér (Ferdinand Krůta), vrátný (Jan Faltýnek).
Natočeno 1977. Premiéra 24. 12. 1977 (Praha, 14:35 – 15:15 h.; 38 min.).
Lit.: Hrouda, Vladimír: Na vlnách dobré pohody. In Rudé právo, 28. 12. 1977, s. 5 (recenze).
Lídři v zapomnění – Jan Kasl (2017)
Celý život střídal role architekta a politika. Teď už ale bývalý pražský primátor Jan Kasl další comeback neplánuje. Jan Kasl se stal pražským primátorem poněkud překvapivě. Ze své funkce nakonec odstoupil. Připravila Lucie Kocurová.
Komentuje Petr Holub.
Natočeno 2017. Premiéra 8. 8. 2017 (ČRo Plus, 9:15 h.). K poslechu zde.
Lit.: Kocurová, Lucie – Rozsypal, Michael – Trpišovská, Jana: Lídři v zapomnění: Exprimátor Kasl se chtěl vrátit v ANO. Babiš ho použil, vyždímal a zahodil, říká komentátor. In web ČRo Plus, 8. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vystudoval architekturu, ale nezůstal jen u vysokých staveb. Už krátce po revoluci zlákala Jana Kasla i vysoká politika. Do povědomí veřejnosti se zapsal třeba jako pražský primátor. Politiku pak postupně opouštěl a zase se vracel. Zkušenosti z ní bere jako cennou školu života. Teď už se ale Jan Kasl věnuje opět naplno architektuře.
„Přišel listopad 89 a v lednu přišla nabídka jít na radnici Prahy 1. Najednou jsem byl hozen do vody, odešel jsem jeden den z práce a druhý den jsem seděl v pátém patře ve Vodičkově 18 a měl jsem Prahu 1 pod rukama,“ vzpomíná na porevoluční období Jan Kasl. Jako radní vstoupil do tehdy vznikající ODS.
„ODS dala jasnou perspektivu. Klaus v tu dobu sehrál neuvěřitelnou roli toho, kdo uměl věci vysvětlit, říct, nadchnout lidi,“ hodnotí tehdejšího lídra strany Kasl. V roce 1994 Jan Kasl z radnice odešel a založil si architektonické studio. O čtyři roky později se ale vrátil, na kandidátce ODS uspěl v komunálních volbách a stal se pražským primátorem. (more…)
Lídři v zapomnění – Miroslav Sládek (2017)
Miroslav Sládek zažil zlaté politické časy v 90. letech… Jako předseda české politické strany a poslanec parlamentu zažil volbu prezidenta ve vězení, kvůli vizáži se mu přezdívalo Mr. Bean a dnes jeho mítinky zejí prázdnotou… Připravil Ĺubomír Smatana.
Komentuje Petr Hartman.
Natočeno 2017. Premiéra 11. 8. 2017 (ČRo Plus, 9:15 h). K poslechu zde.
Lit.: Smatana, Ĺubomír – Kropáčková, Renata – Trpišovská, Jana: Lídři v zapomnění: Miroslav Sládek byl první populistický politik, který nabízel jednoduchá řešení, říká komentátor. In web ČRo Plus, 10. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Málokdo má za sebou tak pestrý politický život s tak hořkým koncem jako předseda republikánů Miroslav Sládek. Svého času proslavený lídr skončil v dokonalém zapomnění a na jeho předvolební mítinky chodí jen pár lidí, když už se nějaký plánovaný mítink vůbec uskuteční. Jako třeba 28. července v Plzni, kde byl i reportér Lubomír Smatana.
Krátce po 19. hodině to na místním náměstí Republiky vypadalo jako na poušti. Měl tu začít mítink Miroslava Sládka – sice extravagantního, ale přeci jen svého času populárního politika.
Zlaté politické časy zažil v 90. letech. Na prezidenta sice kandidoval neúspěšně, s republikány ale dvakrát pronikl do parlamentu. V ulicích mu naslouchaly davy.
Doktora Sládky označují analytici jako pravicového populistu. Před rokem 1989 pracoval na českém Úřadu pro tisk a informace, což byl cenzurní orgán komunistické strany. V parlamentu i v médiích působil rozruch svými projevy a za názory na Romy získal nálepku rasisty. (more…)
Pornogeografie (2017)
Werner Schwab. Rozhlasová hra. Sedm zvěstí. Skandální hra rakouského „prokletého“ básníka v rozhlasové inscenaci pulsující v akrobatických jazykových figurách a pestrých hudebních stylech. Překlad Barbora Schnelle a Michal Hába. Rozhlasová úprava a dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Aleš Vrzák.
Osoby a obsazení: Mladá žena (Anita Krausová), mladý muž (Lukáš Příkazký), režisér (Petr Stach), režisérova žena (Lucie Trmíková), majitel domu (Luboš Veselý), choť majitele domu (Natálie Drabiščáková) a starší pán (Ladislav Frej).
Natočeno 2017. Premiéra 24. 10. 2017 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 54 min.) v cyklu Současná hra.
Pozn.: Ohavné studio na natáčení porna a šosácký obchod květinami v tomtéž domě: pouze na první pohled neslučitelné sousedství. Ve studiu se rozčiluje režisér na herce, o čem přemýšlejí, totiž jak si za vydělané peníze zařídí běžnou měšťanskou existenci.
Obě strany se snaží utlačovat tru druhou, což vyústí do totálního rozkladu protějšku. Nicméně na konci vítězí „Mazel“, majitel domu týraný svojí manželkou. To jemu se podaří uškrtit pornoherečku – strašlivý čin, blahořečený nejen všemi zúčastněnými, nýbrž i pornoherečkou samotnou.
Až k tomuto momentu popravy se roztáčí spirála pohrdání, zneužívání a ponižování – sedm příhod se stává sedmi smrtelnými hříchy 20. století. Sex a touha po smrti, umění a válka, káva a koláč – to jsou jen některé ze synonym nezměrné nespokojenosti se stereotypním životem, z něhož se dá uniknout pouze chvílemi.
Werner Schwab popisuje hořce a jízlivě stav světa, jenž je protkán sexualitou a v němž je spousta ztracenců a loserů. Hra byla uvedena v říjnu 1993 ve Štýrském Hradci v autorové režii. U nás hru uvedl soubor Lachende Bestien v divadle Venuše ve Švehlovce v prosinci 2015 – inscenace získala v listopadu 2016 Balvínovu cenu za nejlepší uvedenou německojazyčnou inscenaci.
Černošské písně (1986)
Literární pásmo. Použité texty Tristan Tzara. Překlad z francouzštiny Jindřich Pokorný. Improvizace na bicí, ptačí klec, plech a řetěz Jiří Litoš. Režie Petr Adler.
Účinkují Jiří Kvasnička, Miroslav Středa a Radan Rusev.
Natočeno 1986. Premiéra 20. 4. 1986.
Lit.: Ježek, Michal: Válka rozbila svět, a on našel Dada, Tristan Tzara. In web ČRo Archiv rozhlasu, 11. 8. 2017 (článek + ukázka z pořadu). – Cit.: Psal se rok 1916 a mladý Rumun cítil, že svět ztrácí smysl pod výbuchy granátů první světové války. Tristan Tzara se nezbláznil ani si nevzal život, i když pocit hnusu vůči civilizaci ho prostoupil. Naštěstí nalezl způsob, jak ho umělecky vyjádřit. Stal se otcem hnutí, které si dějiny pamatují jako dada.
Tristan Tzara (1896-1963) začal psát poezii už v raném mládí a nebyla v tom ambice stát se básníkem. „Myslím, že to bylo z odporu – psal jsem básně ‚proti‘ své rodině, tajně – a abych urovnal rozháraný stav svého ducha,“ vzpomíná v knize Daroval jsem svou duši bílému kameni. Poezie se mu postupně stala nezbytnou terapií: přinášela radost a byla i jakousi tajnou neřestí. Pro ni Tzara odsouval na druhou kolej svá studia, ale i to, co pro něj mělo ještě větší důležitost. Ať už to byly sporty, hra nebo kamarádi – bez nich se mu prý ze života ztrácela spontaneita, čistota i živost. (more…)
The Three Little Pigs (Tři malá prasátka, 194?)
Lidová pohádka. Tvůrci nezjištěni.
Účinkují Dick Kollmar a The Cisney Players.
Natočeno Vydal Diamond, Kiddie Series (1 šelaková deska, kat. č. D-23 A; D-23 X).
K poslechu zde.
10. 8. 2017
Pro a proti – Zákaz billboardů u silnic (2017)
Sníží odstranění billboardů na dálnicích a silnicích 1. třídy nehodovost, nebo jde o zbytečný zásah do svobody podnikání? Moderuje Michael Rozsypal.
Hovoří senátor Lumír Aschenbrenner (ODS) a ústecký krajský koordinátor BESIPu Jan Pechout.
Natočeno 2017. Premiéra 10. 8. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.
Lit.: Rozsypal, Michael – Čihák, Ondřej: I kdyby zákaz billboardů zachránil jediný lidský život, stojí to za to, myslí si pracovník BESIPu. In web ČRo Plus, 10. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Do konce prázdnin zmizí z okolí českých dálnic a silnic 1. třídy billboardy. Nový zákon kolem nich určuje ochranná pásma. Billboardy budou moci nově stát nejblíže 250 metrů od dálnice. Konec reklam se dotkne státních i soukromých pozemků, netýká se ale billboardů ve městech. Je dobře, že zmizí reklamní poutače od dálnic?
„Není to dobře. Jde o další zásah do svobody podnikání,“ uvedl v pořadu Pro a proti senátor Lumír Aschenbrenner (ODS).
Podle něj není prokázána žádná souvislost s nehodami. „Billboardy mohou patřit mezi rušivé elementy, ale daleko rušivější jsou mobilní telefony, kouření, mluvení nebo jídlo za jízdy. Argumentů a rušivých elementů je mnohem víc než billboardů, na které se většina věcí svádí.“ (more…)
Jak to vidí – Tomáš Jirsák (2017)
Na Statku čínsko-československého přátelství v Číně mají Pražské náměstí. Připomíná Prahu a projektanti nezapomněli ani na umělý kanál znázorňující Vltavu. Nejen o tom vyprávěl sinolog Tomáš Jirsák. Moderuje Rostislav Taud.
Natočeno 2017. Premiéra 10. 8. 2017 (ČRo 2 Praha, 8:30 h). K poslechu zde.
Lit.: Taud, Rostislav – Brůhová, Daniela: V Číně stojí kopie Prahy. Vltava se tam kříží s Dunajem. Na Karlův most už nedošlo. In web ČRo 2 Praha, 10. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Několik domů připomínajících pražskou architekturu má skládat hold Česku a Slovensku za jejich pomoc Číně v 50. letech.
Statek nebo Farma čínsko-československého přátelství je městečko v okrese Cchang-čou v provincii Che-pej. „Je to soustava domů, malinká čtvrť stojící v polích, která má připomínat pražskou architekturu,“ vysvětluje sinolog Tomáš Jirsák.
Hlavně atmosféra
„Nejde o kopii. Je to pokus o určitou atmosféru, která se snad víceméně podařila. Dokonce tam měl být i projekt Karlova mostu, který se nakonec nezrealizoval.“ Na tzv. Pražském náměstí je ale dokonce vybudovaný umělý kanál znázorňující Vltavu, která se ovšem kříží s Dunajem.
„Protože se nekamarádí jenom s Čechy, ale i se Slováky.“ Statek čínsko-československého přátelství totiž získal své zvláštní jméno proto, že v roce 1956 věnovalo tehdejší Československo Číně soubor zemědělské mechanizace, stovky strojů a různých zařízení. (more…)
Chrám matky Boží v Paříži (1977)
Victor Hugo. Vrcholný historický román francouzského romantického básníka, prozaika, dramatika, esejisty a politika je živým obrazem středověké Paříže ve 2. polovině 15. století za vlády Ludvíka XI..
Čte Jiří Pick.
Natočeno 1977 pro KTN (Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana).