Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Téma: Knihy k poslechu. Hosté: Bohdana Pfannová, vydavatelství Radioservis a Bohdan Roule, ředitel Knihovny a tiskárny pro nevidomé Karla Emanuela Macana. Připravila a moderuje Stanislava Lekešová.

Natočeno 2017. Premiéra 28. 7. 2017 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.). K poslechu zde.

Hostem Osobnosti Plus je architekt a urbanista Osamu Okamura. Hovoří o vztazích se dvěma veřejně a politicky viditelnějšímu bratry Tomiem a Hayatem, o tom, jaká města jsou příjemná k životu a proč má rád prázdné pokoje, se ptá Barbora Tachecí.

Natočeno 2017. Premiéra 12. 8. 2017 (ČRo Plus, 11:10 h.; 51 min.). K poslechu zde.

Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Nejsem voličem svého bratra, lidé jsou z toho občas zaražení, říká architekt Osamu Okamura. In web ČRo Plus, 12. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „V naší širší rodině byl zájem o politické dění naprosto běžný. když jsem se ve škole nudil, četl jsem si pod lavicí noviny. Z nás tří bratrů do politiky aktivně jako první vstoupil Tomio,“ říká architekt Osamu Okamura.

„Rád chodím na Náplavku, to je stoprocentní. Navštěvuji galerie, třeba chodím do Rudolfina nebo Veletržního paláce. A co by mohlo být to třetí? …Asi nějaká kavárna, kde také rád pracuji,“ odpovídá host Osobnosti Plus, architekt Osamu Okamura na neupřesněnou otázku moderátorky, která tři místa navštěvuje rád.

„V kavárnách udělám docela dost práce. Je to příjemné místo na soustředění se. Pracovat se ale dá výborně i v tramvaji, když si najdete místo k sezení. To mám vyzkoušené,“ dodává s úsměvem. (more…)

Asi málokterý architektonický styl budí tolik emocí, jako brutalismus. Mimozemsky působící stavby z hrubého betonu veřejnost vnímá jako pohrobky komunistického režimu. Ale podle architektů není nic vzdálenějšího pravdě. V čem tkví krása budov Transgasu, Nové scény Národního divadla nebo obchodního domu Kotva? Poslechněte si v dokumentárním putování Ondřeje Nováka.

Natočeno 2017. Premiéra 22. 7. 2017 (ČRo Plus, 20:33 h.). Repríza  8. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h); 9. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin); 28. 3. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.). K poslechu zde.

Lit.: Novák, Ondřej: Labyrintem brutalismu. In web ČRo 3 Vltava, 8. leden 2018 (anotace). – Cit.: Asi málokterý architektonický styl budí tolik emocí, jako brutalismus. Mimozemsky působící stavby z hrubého betonu veřejnost vnímá jako pohrobky komunistického režimu. Ale podle architektů není nic vzdálenějšího pravdě. V čem tkví krása budov Transgasu, Nové scény Národního divadla nebo obchodního domu Kotva? Poslechněte si následující dokumentární putování.

Lit.: Novák, Ondřej: Brutalismus dráždí a irituje. Jeho krása je skryta v unikátních technických řešeních. In web ČRo Plus, 22. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Asi málokterý architektonický styl budí tolik emocí, jako brutalismus. Mimozemsky působící stavby z hrubého betonu část veřejnosti vnímá jako pohrobky komunistického režimu.

Když ale vlastník pražského areálu Transgas na Vinohradské třídě oznámil záměr zbourat budovy ze 70. let, zvedla se obrovská vlna odporu. V čem tedy tkví krása betonu? Kde se skrývá?

Stavby jako Hotel InterContinental, Nová scéna Národního divadla nebo Federální shromáždění působí mezi starou pražskou zástavbou jako pěst na oko. Tyto budovy se mi nikdy nelíbily. Přišly mi vždycky příliš agresivní. Roztahovačné. A když se zvedla vlna odporu proti zbourání Transgasu, nedokázal jsem pochopit, co se lidem na této stavbě líbí. 

V 50. letech 20. století se po smrti komunistického prezidenta Klementa Gottwalda dělila moc. Výraznou roli hráli dva Antonínové – Zápotocký a Novotný. První se stal prezidentem, druhý 1. tajemníkem komunistické strany. Připravil Pavel Hlavatý.

Hovoří historik Jiří Bílý. Ukázky čte Jiří Hromada.

Natočeno 2017. Premiéra 29. 7. 2017 (ČRo Plus, 20:33 h.). Repríza 21. 9. 2019 (ČRo Plus, 20:33 h). K poslechu zde.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Dva nesvatí Antonínové. Boj o moc v gubernii jako karikatura boje o moc v metropoli. In web ČRo Plus, 29. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V letech 1953 u nás došlo po smrti Klementa Gottwalda – prezidenta a předsedy KSČ – k mocenské dvojkolejnosti. Prezidentem se stal Antonín Zápotocký, prvním tajemníkem ÚV KSČ Antonín Novotný.

Funkce předsedy KSČ byla po smrti Klementa Gottwalda zrušena a namísto ní byla pro řízení strany vytvořena funkce prvního tajemníka, ten si ovšem musel své mocenské postavení teprve vybojovat.

Zápotocký patřil mezi „staré zasloužilé soudruhy“ a působil ještě před založením KSČ v sociální demokracii (kterou jeho otec Ladislav spoluzakládal). Ve 20. letech pak krátkou dobu stranu dokonce vedl. Po válce vedl sjednocené odbory a roku 1948 se stal předsedou vlády.

Naproti tomu Novotný byl na konci 30. let teprve krajským tajemníkem strany (v Hodoníně) a jeho hvězda začala stoupat až po válce, kdy se stal krajským tajemníkem v Praze a v roce 1951 členem všemocného politbyra.   (more…)

Historie Plus se věnuje dílu Bendřicha Smetany. Dějiny za posledních sto let totiž hned několikrát prokázaly kontroverzní fakt, že když je lidem v Čechách zle, hodí se vracet se k Smetanovu dílu. Připravila Lenka Kopecká.

Hovoří dirigent Vojtěch Spurný, dr. Olga Mojžíšová a další.

Natočeno 2017. Premiéra 12. 8. 2017  (ČRo Plus, 20:33 h.). K poslechu zde.

Lit.: Kopecká, Lenka: „V nouzi dobrý“ Bedřich Smetana. Jak byl využíván i zneužíván a co pro nás znamená dnes? In web ČRo Plus, 12. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vynikající pianista, komorní hráč, dirigent, sbormistr pěveckého spolku Hlahol (1863), oblíbený pedagog, skladatel a kritik přispívající do Slavoje a Národních listů. Tím vším byl Bedřich Smetana. Svými názory ovlivnil umělecké i kulturní aktivity a přispěl k formování hudebního života včetně důležitých institucí. Vnímáme stále ještě historický význam a poslání díla Bedřicha Smetany, které povzbuzovalo k národní identitě?

Vztah hudební odborné i laické veřejnosti k dílu Bedřicha Smetany byl formován historickým vývojem naší vlasti a opředen mýty, ideovými konstrukty a ideologickými nánosy zejména v 50. letech 20. století. Můžeme tedy sledovat etapy, které tento vztah posunovaly pozitivním i negativním směrem.  (more…)

Připravil a moderuje Vítek Ťapin. O knize Martina Konvičky. Použitá hudba Janek Ledecký (Ryba rybě).

Hostem Eva Hrindová, členka spolku a nakladatelství Naštvané matky.

Natočeno 2016. Premiéra 14. 12. 2016 (Tapin-radio). K poslechu zde.