Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

12. 8. 2017

Soumrak dne (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 22:30

Kazuo Ishiguro. Audiokniha. Hudba Lukáš Hurník. Zvuk Jiří Pochvalovský. Režie Michal Bureš.

Čte Jan Vlasák.

Natočeno 2017 Vydal Audiolibrix v roce 2017.

Pozn.: Nejznámější román Kazua Ishigura, čerstvého laureáta Nobelovy cenu za literaturu 2017.

Pan Stevens byl celý život loajálním, oddaným, uctivým a pečlivým majordomem na Darlingtonském panství. Jeho pojetí svědomité služby má však za následek hradbu upjatosti, přes kterou si nikdy nedovolil projevit ani ty nejzákladnější city. Když jeho letitý zaměstnavatel prodá své sídlo zbohatlickým Američanům, pokusí se zrekapitulovat svůj život, který hrdě položil na oltář abstraktnímu ideálu, aniž by se dosud odvážil reflektovat, čemu to vlastně bez oddechu sloužil.

Podle románu vznikla stejnojmenná filmová adaptace (režie James Ivory, 1993) s Anthonym Hopkinsem a Emmou Thompsonovou v hlavních rolích.

„Román patří mezi nejlepší díla zachycující životní osudy v britské klasické literatuře opomíjené – životy služebnictva. Především je to však román o střetu starého a nového, tradičních hodnot a moderních tendencí, a také o vlivu ‘velkých’ dějin na ‘malé’ lidské životy.“ – iLiteratura.cz

„Soumrak dne se zpočátku jeví jako mírně nostalgický a humorný příběh postaršího sluhy, který si neumí zvyknout na nové časy. Postupně však Stevensovo vyprávění prostupuje pocit nenápadné, avšak hluboké tragédie vypravěče samotného i nespočtu dalších životů, z nichž rigidní třídní systém a jeho požadavky vysály veškerou bezprostřednost a přiměly je potlačit laskavost a soucit coby nebezpečné narušení profesionální důstojnosti.“ – iLiteratura.cz

Lit.: Gregor, Lukáš: Malý velký román. In web Naposlech.cz, 31. 10. 2017 (recenze). – Cit.: Rekapitulace a zhodnocování uplynulého života může vést k poznání, před kterým už bude jen velmi těžké se schovat. Své o tom moc dobře ví pan Stevens, který v knize Soumrak dne vzpomíná na léta své služby anglickému lordovi.

S titulem dost možná většině vyvstane na mysli Ivoryho filmová adaptace, v jejímž čele stanul Anthony Hopkins. Pravděpodobně menší skupina si brilantní vyprávění spojí se jménem britského spisovatele japonského původu. Nyní se situace s velkou pravděpodobností změnila – Kazuo Ishiguro získal Nobelovu cenu za literaturu. A vzápětí na to OneHotBook vydalo právě jeho nejznámější román v audioknižní podobě.

Ishiguro svůj původ nezapřel. Ve své útlé knize sice mimořádným způsobem zachází s jazykem a používá obraty a myšlenkové pochody hodné britské klasické literatury, současně ale květnatost slov koriguje s velmi hutným soustředěním jen na to, co je pro nabytí patřičného pocitu nezbytné. Soumrak dne tak představuje mimořádný zážitek. Skloubení japonského minimalismu, kde jako by na emoce není místo, s britským přístupem k pečlivému a mnohdy i košatému popisu (zdánlivých) banalit a všedností, od samého začátku provokuje a těší. To, co by se (i při poslechu) mohlo zdát spíše jako nudné, postupem času nutí náš postoj měnit. A to, co mohlo být banální, stává se součástí velkých událostí – i tragédií.

A nejen Ishigurův román lze opatřit takovouto charakteristikou, hodí se totiž i na samotnou audioknihu. Ať už si poslechneme hudbu Lukáše Hurníka, které dávají prostor k drobnému rozehrání jemných motivů, ale nepouští se do sentimentálních poloh ani přílišné hravosti, nebo přímo interpreta, Jana Vlasáka. Tento více než sedmdesátiletý herec pod režijním vedením Michala Bureše kombinuje vše výše uvedené. V jeho dikci nalezneme skryté emoce, hřejivost, ale i smutek. Přesto nejen rytmem, ale i prací s intenzitou a důrazy, staví odkrytí svých pocitů hráz. A tak k nám promlouvá, jakoby až nezúčastněně, skrze sadu epizod, drobných, které se postupně stávají velkým příběhem. A z „nezúčastněnosti“ najednou začne prosakovat cit a my začneme k panu Stevensovi (díky hlasu Jana Vlasáka) být blíž a blíž.

K tomu výraznou měrou přispívá i obal audioknihy s fotografiemi Jana Vlasáka v roli majordoma Stevense. Vznikly objektivem Tomáše Zumra v Clam-Gallasově paláci v Praze a jen dotváří dojem ztotožnění interpreta s postavou.

Ishiguro je výborný spisovatel a i onu Nobelovu cenu si zaslouží. Soumrak dne je ale také výborná audiokniha. A zaslouží si vás, posluchače.

„Ishiguro mistrovsky využívá upjatého a pedantského Stevense jakožto nespolehlivého vypravěče, který nevědomky usvědčuje sám sebe. Čas od času jeho vyprávěním prosáknou i potlačované existenciální obavy z toho, zda náhodou nezasvětil život službě člověku, který jeho oddanosti nebyl hoden.“ – iLiteratura.cz

„Ishiguro v Soumraku dne nenápadně, avšak o to přesvědčivěji poukazuje na nebezpečí plynoucí ze situací, kdy služba abstraktním ideálům nahradí lidskost, a na komplikovaný vztah jednotlivce a mechanismu dějin.“ – iLiteratura.cz

11. 8. 2017

Společnost On Air – Udržet si práci, nebo psát pravdu – budoucí dilema studentů žurnalistiky? (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:26

Připravil Ladislav Novák.

Hovoří studenti a absolventi českých kateder žurnalistiky.

Natočeno 2017. Premiéra 11. 8. 2017 (ČRo Radio Wave, 11:20 h.). K poslechu zde.

Lit.: Novák, Ladislav: Udržet si práci, nebo psát pravdu – budoucí dilema studentů žurnalistiky? In web ČRo Radio Wave, 11. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ačkoli zavedená média mohou o absolutní objektivitu usilovat, většina z nich vychází z politické profilace a hodnotového zakotvení…

Je pro studenty žurnalistiky podstatné, kdo vlastní média, ve kterých budou po absolvování hledat práci? „I když se říká, že majitel do média nezasahuje, pořád bych myslela na to, že je to pod ním a že si do obsahu cestu najde,“ říká Kristina Kouklová, studentka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Kdyby byl mým zaměstnavatelem politik, měla bych pocit, že o něm nemám psát špatně, protože můžu přijít o práci,“ souhlasí Sára Matůšová, studentka Univerzity Palackého.

Strach ze ztráty zaměstnání uváděli dotazovaní studenti překvapivě často jako faktor, kvůli kterému se mohou novináři úmyslně vyhýbat některým tématům. Podle jednoho ze studentů, který je zaměstnaný v mediálním domě, jsou novináři pod tlakem rozhořčených politiků neustále, telefonují jim běžně. Problém je, když volá politik, který je zároveň novinářovým nadřízeným. Studenti tuto situaci interpretují jako moment volby – buď budu poskytovat nezávislé, objektivní a úplné informace, nebo budu „hodný“ a práci si udržím.  (more…)

Lídři v zapomnění – Milan Hamerský (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:45

Pomáhal zrušit povinnou vojnu v Česku, dlouhodobě chce prosadit i možnost eutanázie. Portrétem někdejšího předsedy Liberálně reformní strany Milana Hamerského pokračuje seriál Lídři v zapomnění. Připravila Lucie Kocurová.

Hovoří politolog Lukáš Jelínek.

Natočeno 2017. Premiéra 10. 8. 2017 (ČRo Plus, 9:15 h). K poslechu zde.

Lit.: Kocurová, Lucie – Trpišovská, Jana – Rozsypal, Michael: Lídři v zapomnění: Milan Hamerský pomáhal zrušit povinnou vojnu, teď prosazuje eutanázii. In web ČRO Plus, 10. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Na politické scéně se pohybuje už od roku 1993. Původně začínal Milan Hamerský v ODA, pak založil Liberální reformní stranu. Jenže ta se ve volbách neprosadila, teď proto vystudovaný právník a politolog dělá asistenta poslanci za hnutí ANO. Jedno se ale u Hamerského za tu dobu nezměnilo – pořád se hlásí k prosazování liberálních myšlenek. Pomáhal zrušit povinnou vojnu, teď se delší dobu snaží o uzákonění eutanázie.

„Já jsem byl dřív politik než politolog, protože jsem vstoupil do Občanské demokratické aliance v roce 1993, a to jsem teprve začínal studovat politologii,“ vzpomíná Hamerský. V roce 2001 se začal v ODA na Brněnsku výrazněji prosazovat.  (more…)

Lindberghův let (1931)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 15:41

Bertolt Brecht. Rozhlasová kantáta. Hudba Kurt Weill.

Nastudovalo Brno. Premiéra 7. 1. 1931 (Brno, 21:20 h.).

Lit.: Heinsheimer, H.: Linberghův let. K prvému provedení rozhlasové kantáty Berta Brechta a Kurta Weilla v ČsRo přenosem z Brna. In Radiojournal IX./1. (3.1.1931) s.4+5 (článek).

Stránka z deníku (1975)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 14:57

Alexander Kornejčuk. Rozhlasová úprava divadelní hry. Překlad a rozhlasová úprava Karel Vondrášek. Hudba Zdeněk Šikola, hrají Bohumil Malotín, Josef Konšal a Michael Křička. Režie Petr Adler. Zvuk Ivo Fišer. Záznam a střih Marcela Váňová. Asistentka režie Věra Havlatová. Dramaturg Vladimír Gromov. Režie Petr Adler.

Osoby a obsazení: Hilarion Groza (Miloš Willig), Julie, jeho dcera (Blanka Lormanová), Vladimír Bogatovskij (Oldřich Musil), Magdaléna, jeho žena (Karolina Slunéčková), Olga, dcera Bogutovského z prvního manželství (Radka Fidlerová), Veronika Krajová (Libuše Švormová), Leonid Kraj (Jan Přeučil), Makar Braga (Jiří Hanák), Arkadij Jiskra (Josef Chvalina).

Natočeno 1975. Premiéra 9. 11. 1975 (Praha, 19:00 – 20:22 h.). Repríza únor 1976.

Lit.: -da-: Z rozhlasových pořadů. Premiéry a reprízy. In Rudé právo, 11. 2. 1976, s. 5 (recenze).

-da- Z rozhlasových pořadů. Premiéry a reprízy. In Rudé právo, 11. 2. 1976, s. 5 (recenze).

Tři minuty pro Martina Crowa (1976)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 14:54

Genrich Borovik. Reportážní drama.   Rozhlasová úprava Jiří Matějíček. Kuplet složil Václav Hálek. Zvuk Jitka Borkovcová. Záznam a střih Slávka Čápová. Asistentka režie Hana Kofránková. Dramaturg Vondrášek. Režie Petr Adler.

Osoby a obsazení: Martin Crow (František Vicena), madame (Blanka Blahníková), Jeanette (Jana Andresíková), Paula (Jaroslava Brousková), Davis (Vladimír Šmeral), guvernér (Ivo Gübel), Joe West (Karel Hlušička), klaun (Antonín Jedlíčka), hezoun (Petr Svojtka), ministr (Bedřich Prokoš), Jim (Stanislav Fišer), Johnny Black (Vladimír Fišer), seržant (Svatopluk Skládal), Cid (Zdeněk Jelínek), inspicient (Jiří Hanák), hlas policisty (Artur Šviha) a činoherní sbor.

Natočeno 1976. Premiéra 4. 2. 1976 (Praha, 19:30 – 20:35 h.; 61 min.).

Lit.: -da-: Z rozhlasových pořadů. Premiéry a reprízy. In Rudé právo, 11. 2. 1976, s. 5 (recenze).

-da- Z rozhlasových pořadů. Premiéry a reprízy. In Rudé právo, 11. 2. 1976, s. 5 (recenze).

Hovory – Miloš Horanský (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:53

Hostem Hovorů je Miloš Horanský, režisér, pedagog Akademie múzických umění v Praze a básník. Více než půl století je výraznou osobností českého divadla i když v sobě má po matce slovenskou krev. Ptát se ho bude Ivana Denčevová.

Natočeno 2017. Premiéra 10. 8. 2017 (ČRo Plus, 22:05 h.). K poslechu zde.

Příběhy slavných – Jaromil Jireš 1/5 (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:50

Filmový scenárista a režisér. Režie Izabela Schenková.

Účinkují Vasil Fridrich a Barbara Lukešová.

Natočeno 2017. Premiéra 7. – 11. 8. 2017 (ČRo 2 Praha, 9:40 h. ; 5 x 5 min.).

Lit.: (anonym): Svůj talent utopil režisér Žertu v desítkách bezzubých filmů. Příběhy slavných: Jaromil Jireš. In web ČRo 11. 8. 2017 (anotace). – Cit.: Narodil se 10. prosince 1935 v Bratislavě, ale vyrůstal v Česku. Bez otce. Mezi samými ženami. K režii se dostal podobně jako Miloš Forman oklikou: vystudoval fotografickou techniku a teprve potom režii. Jako 23letý student vstoupil do komunistické strany.

Když se v roce 1964 v kinech promítala jeho prvotina Křik, dočkal se přízně diváků i uznání od politických pracovníků za optimistický pohled na tehdejší budovatelskou přítomnost. Za pět let ale přišel obrat: snímek Žert podle předlohy Milana Kundery.

Natočil ho, protože se cítil se spoluzodpovědný za politické přehmaty. Nastupující husákovský režim ale přikázal film stáhnout z kin. Prohlásili ho za ničemný protistátní pamflet, Jireše vyloučili ze strany a zakázali mu učit dál na FAMU.

I tak směl ještě v 70. letech natočit přepis hororově snového příběhu Valerie a týden divů a válečné drama …a pozdravuji vlaštovky s Magdou Vášáryovou. Tím se Jirešovo relativně svobodné tvůrčí období uzavřelo. Napříště už jen přijímal barrandovskou vrchností přidělené zakázky.

Rezignoval a natáčel jeden průměrný film za druhým. Dospěl k těžkým prohrám. To platí pro budovatelský triptych Lidé z metra nebo sci-fi komedii Talíře nad Velkým Malíkovem. Natočil desítku bezzubých filmů a spoustu TV dokumentů převážně o hudbě. Dařilo se mu ale vyhýbat se otevřeně ideologickým zakázkám.

Po roce 1989 se Jaromil Jireš opět vzchopil. Pracoval jako český zástupce v evropském podpůrném fondu Eurimages a posadil se opět na režisérskou židli. Natočil tři filmy: Helimadoe, Učitele tance a sci-fi Dvojrole, která u diváků naprosto propadla. Lístků se prodalo jen 16 000.

A tak Jaromil Jireš dál snil o tom, že natočí dílo, kterým ohromí. Měl na mysli Muchovy Podivné lásky. Nikdy je ale nenatočil. Zemřel na následky těžké autohavárie v nedožitých 66 letech.

Letní škola slovanských studií slaví padesátku (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:30

Náš rodný jazyk dokáže být pořádně zapeklitý i pro nás, kteří jím mluvíme odmalička. O co horší to musí být pro ty, kdo se jej učí jako cizí jazyk! Přesto už padesát let přijíždějí do Brna desítky cizinců, aby na své češtině pracovali. Co je k tomu vede? A jaké odtud mají zážitky? Víte, co přináší zahraničním bohemistům největší obtíže? Dozvíte se to z reportáže, kterou natočila Silvie Čechová. Studenti se vám s tím svěří, ale uslyšíte to i na vlastní uši. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Hovoří ředitelka letní školy dr. Eva Rusínová.

Připravilo Brno v roce 2017. Premiéra 12. 8. 2017 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h).

Lit.: Čechová, Silvie: Letní škola slovanských studií slaví padesátku. In web ČRo Brno, 11. 8. 2017 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Letní škola slovanských studiích v Brně slaví 50 let. Reportáž o tom, jak se v Brně vzdělávají zahraniční bohemisté, natočila Silvie Čechová.

Letošní ročník Letní školy slovanských (bohemistických) studií, pořádaný Kabinetem češtiny pro cizince při Filozofické fakultě Masarykovy univerzity Brno, se nesl ve slavnostním duchu. Jak by taky ne, když slavil svoje padesáté výročí. Jak můžeme vidět z počtu uchazečů o studium na Letní škole, je o češtinu ve světě zájem.

Letos se na výuku českého jazyka přihlásilo 135 studentů z 36 zemí celého světa (Belgie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Čína, Dánsko, Jižní Korea, Velká Británie, Srbsko, Ukrajina, Vietnam a další). Každý kontinent, snad jen kromě Antarktidy, měl mezi 15. červencem a 12. srpnem letošního roku v Brně svého zástupce.  (more…)

Lídři v zapomnění – Vít Bárta (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:27

Do politiky podle svých slov šel dělat charitu, nakonec ale skončil s pošramocenou pověstí. Vrátí se Vít Bárta do politky? Vůdčí osobnost Věcí veřejných i hnutí Úsvit připomíná seriál Lídři v zapomnění.

Natočeno 2017. Premiéra 11. 8. 2017 (ČRo Plus, 9:15 h.). K poslechu zde.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress