Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravil Martin Macho Macháček.

Natočeno 2017. Premiéra 27. 3. 2017 (ČRo Radio Wave, 16:20 h). K poslechu zde.

Lit.: Macháček, Martin Macho: Tyjátr: V Polsku na režiséra Frljiće podali žalobu za oběšení papeže. Jeho hra je mezníkem zdejšího divadla. In web ČRo Radio Wave, 27. 3. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Režisér Oliver Frljić bourá ploty mezi hranicemi v divadle i na mapě. Svou tvorbou i osobností poutá obrovskou pozornost a také skandály. Zatím poslední kousek daleko přesahuje divadelní prostředí – jeho Prokletí se dotýká tabuizovaného tématu dětské pedofilie v katolické církvi. Pozlobil jím pochopitelně členy konzervativní strany i představitele církve.

S tvorbou původem bosenského režiséra Olivera Frljiće se česká divadelní veřejnost mohla poprvé osobně konfrontovat na nedávném mezinárodním divadelním festivalu Bazaar inscenací Černá zem pohltí toho, kdo odstoupí zrádně. Heslem festivalu bylo „Víc než národ,“ ne úplnou náhodou také krédo Frljićových inscenací. Režisér problematizuje nebo rovnou bourá národovecké mytologie a patos, využívá národní symboly v objevných, zato nelichotivých souvislostech. Poslední velký skandál jeho inscenace způsobila ve varšavském divadle Teatr Powszechny, text Prokletí polského klasika 19. století Stanisława Wyspiańského posunul k problematice pedofilie v katolické církvi i propojení náboženské a světské moci.

Typicky vizuálně opulentní Frljić na jevišti nechá sestavovat zbraně připomínající německý samopal MP40 z druhé světové války pomocí několika křížů, zobrazuje felaci a oběšení figuríny papeže Jana Pavla II. O inscenaci informovala reportáž polské televize, která na černo pořídila záznam inscenace a část z něj odvysílala. Reakce na z kontextu vytržené záběry na sebe nenechaly dlouho čekat a Oliver Frljić i herci divadla Teatr Powsezchny se ocitli na pranýři. K inscenaci se vyjádřili jak zástupci církve, tak i vládní strany Právo a spravedlnost. Divadelníky chtějí dát k soudu, už také podali žalobu. Před budovou divadla protestovalo několik stovek nacionalistů, polská konference biskupů nazvala inscenaci rouháním.  (more…)

O přijetí protokolu našimi představiteli se výrazně zasloužili dva muži: prezident Ludvík Svoboda a místopředseda vlády Gustáv Husák. Málo známý je konflikt mezi hlavními osobnostmi let normalizace: prezidentem Ludvíkem Svobodou a hlavou československých komunistů Husákem. Důvodem byly Svobodovy neortodoxní paměti. Připravil Pavel Hlavatý.

Hovoří historik Karel Richter. Ukázku z pamětí Ludvíka Svobody čte Jiří Hromada.

Natočeno 2017. Premiéra 19. 8. 2017 (ČRo Plus, 20:33 h.). Repríza 17. 12. 2017 (ČRo Plus, 2:05 h.) pod názvem Konflikt téměř zapomenutý anebo Zakázané Svobodovy paměti; 11. 8. 2018 (ČRo Plus, 20:33 h.); 15. 10. 2020 (ČRo Plus).

K poslechu zde.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Zakázané paměti Ludvíka Svobody a téměř neznámý konflikt s Gustávem Husákem. In web ČRo Plus, 19. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rok 1968: do vrcholné československé politiky se vrací dva muži. Generál Ludvík Svoboda zvolený v březnu prezidentem republiky a Gustáv Husák, který se na počátku dubna stává místopředsedou vlády.Oba podporují reformy a zanedlouho vytvoří zvláštní politický tandem.

Krátce po sovětské okupaci v noci z 20. na 21. srpna 1968 dochází v Moskvě k „jednání“ mezi československou a sovětskou delegací. Uvozovky jsou zcela na místě, část této delegace (Dubček, Černík, Smrkovský, Kriegel ad.) byla nejprve v Praze zatčena a jednat s nimi původně nikdo nehodlal.

Teprve poté, co selhal sovětský plán ustavení dělnicko-rolnické vlády opírající se o místní zrádce, dochází k moskevským jednáním, na které přilétá československá delegace, doplněná pak dříve zatčenými. Výsledkem jednání je moskevský protokol, paskvil, který nesměl být zveřejněn a který znamenal konec opatrných československých reforem.  (more…)