Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Pátrání po osudu ukrajinských soch sovětského vůdce. Připravil Miroslav Tomek.

Natočeno 2017. Premiéra 14. 7. 2017 (ČRo Radio Wave, 11:20 h.; 4 min.). K poslechu zde.

Lit.: Tomek, Miroslav: Kam zmizeli Leninové? Pátrání po osudu ukrajinských soch sovětského vůdce. In web ČRo Radio Wave, 14. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu + video). – Cit.: V okamžiku rozpadu SSSR se na Ukrajině nacházelo 5 500 Leninových soch. V mnohem větším Rusku byste jich našli jen o málo víc – 7 000. Z většiny samozřejmě betonové odlitky nevalné umělecké hodnoty. Pak nastal spontánní „Leninopad“ a zákonem nařízená dekomunizace – tisíce ukrajinských Leninů a dalších soch souvisejících s komunistickou ideologií musely zmizet z veřejného prostoru. Co s nimi je dnes? Kam se poděly? Tyto otázky si položili švýcarský fotograf Niels Ackermann a francouzský novinář Sébastien Gobert. O výsledcích svého pátrání přednedávnem vydali knihu Looking for Lenin.

Už v době protestů na Majdanu v letech 2013 a 2014 a během několika následujících měsíců se Leninovy sochy staly terčem útoků jako přetrvávající symbol sovětského režimu. Na jaře roku 2015 Ukrajina přijala zákon o dekomunizaci, který znamenal, že tyto památníky musí z veřejného prostoru zmizet. Nový zákon postavil sovětskou symboliku naroveň se symboly nacismu. 24. října 2016 ukrajinská média informovala o tom, že ve městě Novhorod-Siverskyj v Černihovské oblasti místní úřady demontovaly posledního Lenina v zemi.  (more…)

Alena Blažejovská. Jak se Francouz dostane k zakázanému autorovi Jakubu Demlovi? A co slyší v jeho verších? Poetický rozhovor.

Připravilo Brno v roce 2017. Premiéra 15. 7. 2017 v rámci cyklu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 – 19:00 h).

Lit.: Blažejovská, Alena: Básník Jakub Deml naslouchal řeči krajiny, říká francouzský bohemista. In web ČRo Brno, 14. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Poslechněte si rozhovor s Xavierem Galmichem, který nedávno vystoupil v Praze s přednáškou o Jakubu Demlovi. Jak se k zájmu o českou literaturu dostal, se jej zeptala Alena Blažejovská.

Xavier Galmiche (nar. 1963) je profesorem české literatury a středoevropských kultur na katedře slovanských studií při pařížské Sorbonně. V roce 2001 spoluzaložil badatelské centrum CIRCE, v jehož rámci se podílí na vydávání časopisu Cultures d“Europe centrale. Od roku 2014 je ředitelem ústavu Eur ORBEM.

Věnuje se také překladatelské činnosti, a tak mohlo francouzské publikum díky němu poznat nejen Vladimíra Holana, ale i Bohumila Hrabala, Bohuslava Reynka, Antonína Sovu, Jiřího Weila, Karla Hynka Máchu či Jana Amose Komenského.

Pokud jde o Holana, v roce 2012 vydalo nakladatelství Akropolis jeho monografii Vladimír Holan, bibliotekář Boha. Do češtiny ji přeložila Lucie Koryntová. Autor na proměně básníkových stylů dokazuje, jak byl ovlivněn dějinami 20. století a odpovídajícími literárními směry – od avantgardy po existencialismus.

A co Xaviera Galmiche přivedlo k zájmu o českou literaturu? „Náhodou jsem se v 80. letech octl v Čechách,“ vypráví bohemista, „v Praze jsem pobýval vlastně kvůli armádě – dostal jsem civilní službu na francouzském velvyslanectví. Byla tam nuda, a tak jsem se pustil do studia českého jazyka. Záhy jsem objevil Jakuba Demla, který byl pro mé známé jako zakázaný autor velmi přitažlivou osobností. Jeho dílo jsem začal jako ještě úplně negramotný bohemista číst. Fascinovalo mě to tak, že jsem se kvůli němu rozhodl zopakovat svá studia a orientoval jsem se na ten skoro neznámý poklad.“ (more…)

 Už tam našli poklad jako z Titaniku, vzácný relikviář a teď i stůl Adolfa Hitlera. Co ještě skrývá hrad a zámek Bečov? Moderuje Martina Kociánová.

Hovoří bečovský kastelán Tomáš Wizovský.

Natočeno 2017. Premiéra 13. 7. 2017 (ČRo 2 Praha, 11:05  h.). K poslechu zde.

Lit.: Kuchyňová, Zdenka: Už tam našli poklad jako z Titaniku, vzácný relikviář i stůl Adolfa Hitlera. Co ještě skrývá hrad a zámek Bečov? In web ČRo 2 Praha, 13. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Bečov se zapsal do historie českého zločinu i do historie českého vinařství. Nově se možná zapíše jako první český hrad, kde našli draka. Tedy něco podobného.

Hrad a zámek Bečov nebyl po válce vybrán v první vlně mezi zpřístupněné objekty. „Padesát let se jím nikdo hlouběji nezabýval. Proto se až teď podařilo identifikovat stůl Adolfa Hitlera, na kterém tu rostly klívie. Jeho pravost se podařilo vystopovat přes výrobce,“ popisuje bečovský kastelán Tomáš Wizovský.

Pravý původ stolu byl potvrzen v prvním desetiletí 21. století. Veřejnosti byl představen až v roce 2012. Už v 80. letech ale v Bečově našli unikátní relikviář sv. Maura (podivným okolnostem nálezu se věnuje jeden z dílů Historie českého zločinu Akce starožitnost).

„Relikviář Bečov proslavil. Na druhou stranu odklonil pozornost od středověkého hradu, který je v zakonzervované podobě. Je v něm absolutní ticho. Máte tam pocit, že na vás mluví dějiny.“  (more…)