Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

18. 7. 2017

Kultura On Air – K čemu je nám Svět podle Daliborka? (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:51

Táňa Zabloudilová. Filmová recenze.

Natočeno 2017. Premiéra 17. 7. 2017 (ČRo Radio Wave, 15:20 h.; 5 min.). K poslechu zde.

Lit.: Zabloudilová, Táňa: K čemu je nám Svět podle Daliborka? In web ČRo Radio Wave, 17. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dokument Víta Klusáka je bohužel užitečný spíš pro debatu o etice v dokumentárním filmu než pro cokoliv jiného. Klusákovo rozhodnutí nechat postavy při natáčení některé scény zahrát ruší dojmem ochotnického divadla, závěr filmu je ale horší průšvih.

POZOR, TEXT MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY

Tvrzení, že Svět podle Daliborka je film s šokujícím koncem, není nijak přehnané. V závěru záznamu každodenního života hrdiny, který se prohlašuje za neonacistu, jej štáb vezme na výlet do Osvětimi, konfrontuje jej s existencí zdejšího muzea i výpovědí pamětnice, která koncentrační tábor přežila, a Dalibor reaguje popíráním holocaustu. (Možná to v koncentrácích nebylo tak hrozné, možná v nich měli židé „bazény a kantýnu, možná se to celé démonizuje“.) Režisér Vít Klusák v tu chvíli nečekaně, poprvé a naposled, vychází před kameru a pokouší se svého protagonistu za jeho drzost zpražit. V následující scéně jej se scenáristkami znejisťuje tím, že má prý židovské předky.

Ať už s tím Vít Klusák počítal, nebo ne, sekvence titulovaná jako Epilog pointuje celý předchozí záznam mizérie Daliborova života. Klusákovým výstupem film vrcholí. Jako by celý existoval právě kvůli němu – do té doby totiž člověk tápe, proč vůbec vznikl, pokud nemá být jen bulvární zprávou o životě bizarní postavy z internetu, která žije v Prostějově od jedné malé výplaty ke druhé. Z dokumentu se tak stal film o tom, jak Klusák natáčel rádoby neonacistu a pokusil se mu vynadat.  (more…)

17. 7. 2017

Morava (2006)

Filed under: Povídky — Premek @ 18:05

Josef Václav Sládek.  Z knihy Má Amerika připravil Vladimír Zajíc. Účinkuje Bohuslav Kalva. Režie Vladimír Gromov.

Natočeno 2006. Repríza 17. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 15 min.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Čím jsem chtěl být 1/5 (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:01

Hodina plná zajímavého povídání, písniček a soutěží. Známé osobnosti vyprávějí o svém dětství.

Natočeno 2017. Premiéra 17. – 21. 7. 2017 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.

Obsah:

1. V pondělním Klubu Rádia Junior bude veselo, hosty moderátora Petra Vacka budou členové ojedinělé skupiny The Tap Tap, Šimon Ornest a Ladislav Angelovič. Dozvíme se, jaké nové písničky a představení chystají na prázdniny a prozradí nám i něco ze zákulisí kapely. Ale určitě se pochlubí, čím chtěli být v dětství. Nezapomeneme ani na pohádku od Hajaji s názvem Hodinář Bonifác Tempus.

2. V úterním Klubu Rádia Junior bude hostem moderátora Petra Vacka, herečka Denisa Pfauserová. Povídat si budou o dětství slavné herečky, o tom čím chtěla být jako malá a zda se jí její sny splnily. Prozradí nám, ve kterých pohádkách a filmech si zahrála, jaké má doma kočky a taky proč ji baví tancování a jízda na koni. Dozvíme se, proč pomáhá Letnímu domu – mladým lidem z dětských domovů rozvíjet jejich osobnost a nadání. Ale chybět nebude ani Hajaja s pohádkou Dva muži v černých šatech a jednou kapsou.

3. Ve středečním Klubu Rádia Junior přivítá moderátor Petr Vacek svého hosta Pavla Nového, herce, sportovce, velkého otužilce, kterého vyzpovídá, čím chtěl být jako dítě, kam rád jezdil na prázdniny a jaké dětské role si zahrál. Poradí nám taky jak překonat těžké chvíle v životě, jako je nemoc. A skřítek Hajaja přinese další pokračování pohádkového seriálu Město, kde je na všechno dost času.

4. Ve čtvrtečním Klubu Rádia Junior nás navštíví neurochirurg Martin Häckel a prozradí nám, jak zlobí malí lékaři, jak se z „broučkaře“ stane lékař a jestli i ve vědě platí „všechna sláva polní tráva“. V sedm večer se na vás těší moderátor Petr Vacek.

5.  V pátečním Klubu Rádia Junior si bude moderátor Petr Vacek povídat se svým zajímavým hostem – Blankou Turturro o „slow food“. Víte, jak si udělat z jídla radost? Můžu jídlem pomoci přírodě? Může jídlo jezdit přes půl světa? A můžu si v dětství vařit sám? Nalaďte si nás v 19 h a dozvíte se to.

Lehkonohé divadelní Múzy 1/5 (do 2012)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:56

 Připravil Tomáš Sedláček.

Připravilo Brno do roku 2012. Repríza 17. – 21. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:20 h.) v cyklu Rakouský rok.

Obsah: 1. Hudební sochy vídeňského Stadtparku. Vídní za hudebním divadlem s prof. Ivo Osolsobě. – 2. Trochu o hudbě a krvi na Bösendorferstrasse a Karlsplatzu. – 3. S W. A. Mozartem na Papagenostrasse. – 4.  Na Michaelerplatz mj. o Leo Steinovi a paní Nedbalové. – 5. S Karlem Krausem v Konditorei Café Zentral.

 

Telefonotéka – Jarmila Emmerová (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:49

Setkání s překladatelkou anglické a americké beletrie, filmů a dětské literatury. Moderuje Blanka Stárková. 

Natočeno 2017. Premiéra 23. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 17. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h).

Pro a proti – Úroveň vzdělání (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:45

Připravil Petr Dudek. O spoluobčanech s nejnižším dokončeným vzděláním se někdy mluví jako o novodobém proletariátu. Je tento termín na místě? Hosty byli Tomáš Tožička z diakonie Českobratrské církve a filozof Martin Profant.

Natočeno 2017. Premiéra 17. 7. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: -pdu- (= Dudek, Petr): Kdo má jen základní vzdělání, je lempl? Naše školství vnímá lidi jako materiál, kritizuje filozof.  In web ČRo Plus, 17. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O nejméně vzdělané společenské vrstvě v naší společnosti toho víme málo. Jaké názory mají naši spoluobčané s nejnižším vzděláním? Je pravda, že jsou politicky snadno manipulovatelní a mají sklony ke xenofobii a rasismu? „V posledních několika volbách se mluvilo o tom, že právě lidé s nejnižším vzděláním, ale také s nejnižšími příjmy tíhnou k populistům a xenofobii. Chtěl bych s tímto mýtem polemizovat,“ uvedl v pořadu Pro a proti Tomáš Tožička z Diakonie Českobratrské církve.

Podle Tožičky problém spočívá v tom, že jsme se domnívali, že skupina lidí označovaná výrazem proletariát s deinsdustrializací zmizí. „Ale ona byla vytěsněna do temných koutů továren a provozů, a zmizel zájem s ní nějak pracovat.“  (more…)

Wypadek (Nehoda, 1961)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 16:56

Agatha Christie. Rozhlasová dramatizace detektivního příběhu. Rozhlasová dramatizace Ewa Szumańska. Režie Helena Małachowska.

Osoby a obsazení:  Adolf Chronicki (Evans), Bogusław Danielewski (Haydock), Irena Szymkiewicz (Antony).

Natočeno 1961 (Radio Wrocław,  7 minut.). Repríza 2017 v cyklu PIĄTEK Z HITCHCOCKIEM.

Pozn.: Emerytowany inspektor policji rozpoznaje w sąsiadce przyjaciela kobietę, oskarżoną o otrucie męża i w poszlakowym procesie sądowym uniewinnioną, według inspektora niesłusznie.

Na podstawie opowiadania Agathy Christie „Accident“ (1934), wydanie polskie w zbiorze „Tajemnica lorda Listerdale’a“ Wyd.Dolnośląskie 1997

Mrok (Tma, 2015)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 16:53

Izabela Żurakowska. Rozhlasová hra. Realizace Jarosław Gołofit. Režie Małgorzata Żurakowska.

Účinkují Tomasz Bielawiec, Przemysław Gąsiorowicz, Klaudia Kowal, Beata Szymańska.

Natočeno 2015. Premiéra 9. 1. 2016 (Radio Lublin, 29 min.). Repríza 15. 7. 2017.

Pozn.: Naiwne psychologizowanie, co znaczy człowiek w grze komputerowej „Mrok“. Słuchowisko według opowiadania Marcina Sergiusza Przybyłki pod tym samym tytułem, wydanym w zbiorze „Gamedec. Granica rzeczywistości“ (2004).

Lit.: anonym: Słuchowisko Małgorzaty Żurakowskiej „Mrok”. In web Radio Lublin, leden 2016 (anotace). – Cit.: ałość (I i II część) słuchowiska na podstawie opowiadania Marcina Przybyłka ‚Mrok‘. Udział biorą Tomasz Bielawiec, Przemysław Gąsiorowicz (obaj na zdj.), Klaudia Kowal i Beata Szymańska. Zaprasza Małgorzata Żurakowska.

Mycelium IV. Vidění (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 16:29

Mycelium 4 2017Vilma Kadlečková. Dramatizovaná audiokniha. Režie Jitka Škápíková.

Osoby a obsazení: Lucas Hildebrandt (Jaroslav Plesl), Kamëlëmöernü (Jana Stryková), Pinkertina Wardová (Klára Issová), Fiona Fergussonová (Kristýna Frejová), Maëwënë (Valérie Zawadská), Jerald Craig (Marek Holý), Sofie Hildebrandtová (Dana Pešková), Roy Stafford (Jan Vlasák), Leni Byrdová (Lucie Polišenská), Daniel Byrd (Martin Zahálka) a Julie Lothová (Jaromíra Mílová).

Vydal OneHotBook v roce 2017 (2 CD mp3, AK145, 21 hod. 49 min.).

Pozn.: Když se össenská Loď vynoří z R-A prostoru mrtvá, pro Össeany je to důvod ke smutečním obřadům – a pro Pozemšťany drama. Členové posádky, kteří katastrofu přežili, mají být obětováni. Církev se nehodlá vzdát tisíciletých tradic kvůli životům několika lidí z planety, která se jim podřizuje čím dál víc. Lucas Hildebrandt pokusy o záchranu ignoruje. Necítí se jako hrdina, který by měl jednat: je jen stínem svého dřívějšího já, zbavený vůle, závislý na össenských drogách, vyhořelý. A přesto je to právě on, kdo dokáže postřehnout podstatné věci. Tuší, že smrt Lodi je předzvěstí mnohem zásadnějších změn – změn, vůči kterým jsou Pozemšťané slepí. Hrozba, o které se mluví ve starých össenských Knihách, je tady. (anotace vydavatele)

Vilma Kadlečková další tituly (* 1971)

Narodila se v Praze, absolvovala střední ekonomickou školu a obor vědecké informace a knihovnictví na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Počátkem 90. let se podílela na vzniku hry Dračí doupě, spolupracovala při založení klubu hráčů Hexaedr a s nakladatelstvím Altar, později pracovala jako redaktorka a překladatelka. Většina jejích děl náleží k cyklu Legendy o argenitu, jehož součástí jsou např. romány Na pomezí Eternaalu, Meče Lorgan, Stavitelé věží i další novely a povídky. Motiv argenitu se objevuje i v pětidílné sáze Mycelium, jehož první tři díly (Jantarové oči, Led pod kůží, Pád do temnot) vyšly v nakladatelství Argo, které připravuje i další dva svazky (Vidění, Hlasy a hvězdy). Autorka se věnuje také fantasy (částečně sbírka Jednou bude tma, román Pán všech krůpějí, novela O snovačce a Přemyslovi), podílela se i na projektu Tajná kniha Šerosvitu. První kniha pentalogie Mycelium Jantarové oči získala cenu Akademie SFFH 2013 jako Kniha roku a Nejlepší původní česká nebo slovenská kniha. Více o Myceliu na http://mycelium.argenite.org/, o autorce a jejích dalších projektech na www.argenite.org.

Przerwa w podróży (Hodina v rodném městě, 1986)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 16:28

 Heinrich Böll. Rozhlasová hra. Překlad Teresa Jętkiewicz. Zvukový mistr Jerzy Rezler. Použitá hudba Artur Honegger (Pacific 231). Režie Halina Dzieduszycka.

Osoby a obsazení: Donath, cestující (Igor Przegrodzki), Planner, železniční zřízenec – nosič (Eliasz Kuziemski), Anna (Teresa Sawicka), taxikář (Zbigniew Waleryś).

Natočeno 1986. Premiéra 15. 6. 1986 (Rozgłośnia Wrocław, 45 minut). Repríza 19. 7. 1987 (Program Polskie Radio 1).

Pozn.: Niespodziewana przerwa w podróży zmusza bohatera do przyjrzenia się konsekwencjom swoich decyzji, które podjął wiele lat temu u progu dorosłości i wojny.

Przekład słuchowiska Heinricha Bölla „Eine Stunden Aufenthalt“ (1957) zamieścił miesięcznik „Dialog“ w nr 4/1959 jako „Odjazd za godzinę“.

Heinrich Theodor Böll (1917 – 1985) – niemiecki pisarz, w latach 1971-1974 przewodniczący międzynarodowego PEN Clubu, laureat literackiej Nagrody Nobla (1972) „za odrodzenie języka po latach używania ideologicznej nowomowy“.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress