Táňa Zabloudilová. Filmová recenze.
Natočeno 2017. Premiéra 17. 7. 2017 (ČRo Radio Wave, 15:20 h.; 5 min.). K poslechu zde.
Lit.: Zabloudilová, Táňa: K čemu je nám Svět podle Daliborka? In web ČRo Radio Wave, 17. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dokument Víta Klusáka je bohužel užitečný spíš pro debatu o etice v dokumentárním filmu než pro cokoliv jiného. Klusákovo rozhodnutí nechat postavy při natáčení některé scény zahrát ruší dojmem ochotnického divadla, závěr filmu je ale horší průšvih.
POZOR, TEXT MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY
Tvrzení, že Svět podle Daliborka je film s šokujícím koncem, není nijak přehnané. V závěru záznamu každodenního života hrdiny, který se prohlašuje za neonacistu, jej štáb vezme na výlet do Osvětimi, konfrontuje jej s existencí zdejšího muzea i výpovědí pamětnice, která koncentrační tábor přežila, a Dalibor reaguje popíráním holocaustu. (Možná to v koncentrácích nebylo tak hrozné, možná v nich měli židé „bazény a kantýnu, možná se to celé démonizuje“.) Režisér Vít Klusák v tu chvíli nečekaně, poprvé a naposled, vychází před kameru a pokouší se svého protagonistu za jeho drzost zpražit. V následující scéně jej se scenáristkami znejisťuje tím, že má prý židovské předky.
Ať už s tím Vít Klusák počítal, nebo ne, sekvence titulovaná jako Epilog pointuje celý předchozí záznam mizérie Daliborova života. Klusákovým výstupem film vrcholí. Jako by celý existoval právě kvůli němu – do té doby totiž člověk tápe, proč vůbec vznikl, pokud nemá být jen bulvární zprávou o životě bizarní postavy z internetu, která žije v Prostějově od jedné malé výplaty ke druhé. Z dokumentu se tak stal film o tom, jak Klusák natáčel rádoby neonacistu a pokusil se mu vynadat. (more…)
