Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravila Alena Blažejovská.

Hovoří Jiří Nohel a Lubomír Lacina.

Připravilo Brno v roce 2017. Premiéra 24. 6. 2017 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 20 min.). K poslechu zde.

Lit.: Blažejovská, Alena: „Tisíc malých rybníčků je pro návrat vody do krajiny důležitější než jedna velká přehrada,“ říká Jiří Nohel. In web ČRo Brno, 23. 6. 2017 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.:  Vydejte se s Jiřím Nohelem a Lubomírem Lacinou za prameny, studánkami a vodními plochami v krajině kolem Velké Bíteše. Při příležitosti Týdne vody v Českém rozhlase se tam vypravila redaktorka Alena Blažejovská.

Jiří Nohel pracuje jako lesník v oblasti Velkobítešska, je to ale i básník a hudebník. V kapele Žalozpěv působí jako autor písní, zpěvák a kytarista. Lubomír Lacina je velkobítešský sochař, který má v nejlepším slova smyslu „na svědomí“ Boží muka, sochy v kapličkách, kříže a křížovou cestu v těchto lesích a u zdejších cest.

Ti dva převzali roli průvodců na naší reportážní cestě za prameny, studánkami a vodními plochami v krajině. Hledali jsme vodu a způsob, jak ji v krajině i u lidských obydlí zachovat. „Velká přehrada to zachrání jen v tom smyslu, že budeme mít v čem umývat, v té pěně, automobily a znehodnocovat tu vodu. Ale rozhodně nevyřeší negativní dopady změny klimatu,“ vysvětluje Jiří Nohel.  (more…)

„Máme východní hrozbu. Ale daleko větší hrozba nepochází z venčí,“ říká Džamila Stehlíková. Připravila a moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2017. Premiéra 24. 6. 2017 (ČRo Plus, 11:07 h.).

Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Máme východní hrozbu, daleko větší ale přichází z naší společnosti, říká Džamila Stehlíková. In web ČRo Plus, 24. 6. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „V současné době je situace taková, že po třiceti letech od listopadu mám pocit, že jsme dospěli opět do stádia, kdy jsou znovu hodnoty liberální demokracie ohroženy,“ říká host Osobnosti Plus Barbory Tachecí, lékařka a bývalá ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková.

„Máme východní hrozbu. Ale daleko větší hrozba nepochází z venčí. Je v naší společnosti, kde hrozí jakási politická oligarchizace, spojení moci politické, mediální a ekonomické v jedněch rukou. To vždycky těžce poškodí každou demokracii i instituce, které tady jsou. Poškodí to nezávislost médií, a to je vždycky cesta k autokratické vládě,“ dodává.

Současně hledá důvod, proč děním není společnost znepokojena: „Ten posun se děje salámově a pozvolna. Myslím, že Babišovy preference, kterého provází střet zájmu, který porušoval zákon a zvažuje se obvinit ho z korupce, mají stále přes třicet procent, protože v tom nevidíme nebezpečí.“  (more…)

Připravil Pavel Hlavatý.

Ze záznamu hovoří Eduard Goldstücker, Arnošt Lustig, Jan Procházka, ředitel Ústavu marxistmu-leninismu UK Antonín Vaněk (nahrávka z roku 1974) a další.

Natočeno 2017. Premiéra 16. 6. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus. K poslechu zde.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Všechno jste prohráli. Tak nazval historik publikaci o sjezdu spisovatelů, který předcházel pražskému jaru. In web ČRo Plus, 16. 6. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Koncem června 1967 se konal IV. sjezd Svazu československých spisovatelů, který je, spolu s několika dalšími událostmi, vnímán jako jakýsi prolog k pražskému jaru 1968. Sjezd se konal ve dnech 27. – 29. června a navazoval na slavné tradice kritických spisovatelských sjezdů.

Toho v pořadí druhého z roku 1956 se slavným Seifertovým vystoupením a třetího z roku 1963. Z tribuny sjezdu zazněla řada kritických příspěvků, a to jak z řad nestraníků (Václav Havel, Alexandr Kliment), tak členů strany, tehdy ještě nenazývaných reformní komunisté. A právě oni byli, v rámci partajní disciplíny, následně potrestáni. Ze strany byli vyloučeni A. J. Liehm, Ivan Klíma a Ludvík Vaculík, stranické tresty dostali Jan Procházka a Milan Kundera.

Sjezd měl přitom i své stíny – jednání stranické skupiny, fakticky nadřazené plénu, vyřazení dopisu Alexandra Solženicyna Svazu sovětských spisovatelů, který byl na sjezdu přečten, z diskuse i následného sborníku, a také odmítnutí pomoci dosud v Československu vězněným spisovatelům. Šlo například o Jana Beneše a Ninu Svobodovou. (more…)

Jiří Paroubek bude hostem v Interview Plus. Byl předsedou vlády i sociální demokracie. Když v roce 2010 vyhrál volby, ale nesestavil vládu, z postu šéfa strany odešel. Později opustil i ČSSD a založil stranu Národní socialisté – Levice 21. století. Subjekt ale neuspěl a tak odešel i z něj. Teď se chtěl vrátit ČSSD. Pražský krajský výbor to ale neschválil. Chybí mu politika? A nepoškozuje tím jen sociální demokracii? Připravil a moderuje Michael Rozsypal.

Hovoří bývalý premiér a bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek.

Natočeno 2017. Premiéra 23. 6. 2017 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: kno – hm: ‚Takže na shledanou, pane redaktore.‘ Paroubek naštvaně odešel z živého vysílání Českého rozhlasu. In web ČRo, 23. 6. 2017 (článek + video). – Cit.: Návrat expremiéra Jiřího Paroubka do ČSSD v pondělí jednomyslně odmítlo vedení pražské organizace. Někdejší předseda sociálních demokratů se chce i přesto do strany vrátit. „Co je ve stanovách, mě úplně nezajímá. Ta organizace asi ví, proč mi členství nabídla,“ prohlásil v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Paroubek. Po chvíli se mu však otázky moderátora pořadu Interview Plus Michaela Rozsypala znelíbily. Po šesti minutách se tak zvedl a naštvaně ze studia odešel.

„Ta organizace (cerhenická – pozn. red.) asi ví, proč mi to členství nabídla. Mimochodem členství mi nabídlo dalších dvacet organizací po celé České republice. O těch věcech se musí jednat,“ reagoval Paroubek na dotaz moderátora Rozsypala.

Ten Paroubka konfrontoval s tím, že vedení sociální demokracie jeho vstup do strany neuvítalo. Upozornil navíc, že Paroubek nesplnil základní podmínku, tedy to, že jeho návrat mezi sociální demokraty musí schválit jeho původní domovská organizace.

„Pokud k tomu nemáte nic jiného, pane redaktore, tak bych přešel k věcem, které jsou zajímavější. Mě tohle, upřímně řečeno, co je ve stanovách, úplně tak nezajímá. Jestli budu členem, dobře, jestli nebudu členem, taky dobře. Pojďme se bavit o politice,“ pokračoval Paroubek. (more…)

Archiv Plus vás zavede do června 1992 – tehdy byly v Československu druhé svobodné volby. A ve společném státě Čechů a Slováků to byly také volby poslední. Po nich se totiž vítězové dohodli na řízeném zániku federace. Připravil Pavel Hlavatý.

Natočeno 2017. Premiéra 23. 6. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h) v cyklu Archiv Plus. Repríza 15. 6. 2021 (ČRo Plus, 11:10 h.). K poslechu zde.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Červen 1992: Volby, které vedly k definitivnímu konci Československa. In web ČRo Plus, 23. 6. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslední československé volby a začátek posledního dějství společného státu. To bylo hlavním tématem června 1992.

Výsledky voleb konaných v Československu 5. a 6. června 1992 znamenaly definitivní konec nadějí na další existenci společného státu. Slovenské strany, které chtěly udržet společný stát (Občanská demokratická unie, Demokratická strana v koalici se slovenskou ODS), nepřekonaly pětiprocentní klauzuli a do federálního ani slovenského parlamentu se nedostaly.

Na Slovensku drtivě zvítězilo Hnutí za demokratické Slovensko Vladimíra Mečiara a vytvořilo koalici s postkomunistickou Stranou demokratické levice a nacionalistickou Slovenskou národní stranou. V České republice vznikla pravicová koalice lidovců, ODA a KDS vedená Občanskou demokratickou stranou Václava Klause.

Z těsně předvolebního období jsme vybrali ukázky z bilančních rozhovorů s odstupujícími ministry. Konkrétně se členem federální vlády Jozefem Bakšayem, ministrem zahraničního obchodu, a se členem české vlády Ivanem Dejmalem, ministrem životního prostředí.

Dále jsme vybrali úryvek z pozoruhodného a výrazně emočně pojatého dokumentárního pásma o federálních manželstvích – právě v této době šlo o velmi diskutované téma, část předvolebního rozhovoru s psychologem, ukázku z těsně předvolebního komentáře a předvolební oslovení československých občanů prezidentem Václavem Havlem.

Z povolebního období června 1992 jsme vybrali ukázky z těsně povolebních komentářů (Ivan Hoffman, Pavel Tigrid ad.), úvahu o důvodech a způsobu zrušení federálních médií a část rozhovoru se sociologem Fedorem Gálem o českém školství. Na závěr pak nadčasovou ukázku z výročního pietního aktu v obci Ležáky.