16. října roku 1941 odjel z nádraží Bubny první pražský židovský transport. Každý rok na podzim Bubny ožívají bubnováním. Teď je červen a za pár dnů začne na nádraží festival Bubenský slunovrat. Mluvit o něm budeme s jeho hlavním organizátorem, dokumentaristou Pavlem Štinglem v dnešních Hovorech. Moderuje Naděžda Hávová.
Natočeno 2017. Premiéra 19. 6. 2017 (ČRo Plus, 22:05 h).
Inger Edelfeldtová. Povídka švédské spisovatelky. Překlad Marie Voslářová. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Petr Mančal.
Účinkuje Jana Stryková.
Natočeno 2017. Premiéra 19. 6. 2017 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.; 28 min.) v cyklu Moderní povídka. Repríza 9. 3. 2020 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h) v cyklu Současná povídka.
Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Inger Edelfeldtová: Naturel. In web ČRo 3 Vltava, 9. březen 2020 (článek). – Cit.: (…) První kroky do nemilosrdného světa dospělých, mateřství, coming out nebo ztráta iluzí… Tyto momenty prožívají postavy povídek uznávané švédské autorky Inger Edelfeldtové. Společné mají to, že se vždy jedná o mezní situace, o hranice, které je nutno překročit. Jeden z křehkých, intenzivních příběhů čte Jana Stryková. (…)
Inger Edelfeldtová je spisovatelka a ilustrátorka (mimo jiné Tolkienových knih a komiksů). Píše pro dospělé i děti. V její tvorbě kromě povídek najdeme i básnické sbírky, komiksy a romány, část jejích prací je určena převážně náctiletým (např. kniha Stíny v zrcadle, případně román Šikovnej kluk – obě vyšly česky).
Ve stylově vybroušených prózách se zabývá psychologií dospívajících (zejména dívek a žen) a líčí svár v jejich duších mezi touhou po svobodném sebeprosazení a tlaky společenských konvencí, jež je nutí přizpůsobit se a kterým také často podléhají. V současnosti se Inger Edelfeldtová věnuje psychoterapii.
Je to jen vize z katastrofických filmů, nebo k ní máme blíž, než si myslíme? Není migrační krize, kterou Evropa v posledních letech horečně řeší také jeden z důsledků nedostatku vody v řadě částí světa? Nejen o tom bude mluvit egyptolog Miroslav Bárta. Poslouchejte speciální vysílání ČRo Plus. Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2017. Premiéra 19. 6. 2017 (ČRo Plus, 10:10 – 11:00 h).
Bývalý prezident Václav Klaus vyzval k zahájení příprav na odchod z Evropské unie. Tvrdí, že žijeme pod diktátem Bruselu a řízení kvůli kvótám na přijímání uprchlíků je toho důkazem. Petr Dudek se svých hostů zeptá, jestli by Česká republika měla přehodnotit svoje členství v Evropské unii.
Hovoří člen správní rady Institutu Václava Klause Ladislav Jakl a europoslanec za TOP09 a STAN Luděk Niedermayer.
Natočeno 2017. Premiéra 19. 6. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.
Lit.: Dudek, Petr – Čihák, Ondřej: Přihlášku do Unie podal Klaus a já mu tímto děkuji, říká europoslanec Niedermayer. In web ČRo Plus, 19. 6. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mělo by se Česko vzepřít Bruselu a kvůli kvótám na přijímání uprchlíků začít připravovat odchod z Evropské unie, jak radí bývalý prezident Václav Klaus? Ten reaguje na záměr Evropské komise zavést s Českou republikou, Polskem a Maďarskem řízení kvůli nepřijímání uprchlíků podle stanovených kvót. Byl by odchod z EU adekvátní reakcí?
„Do Evropské unie jsme nikdy neměli vstupovat,“ uvedl v pořadu Pro a proti ředitel Centra společenských studií Institutu Václava Klause Ladislav Jakl.
Ten tvrdí, že po těchto „trestech, které vyhlásila nikým nevolená Evropská komise“ by mělo být i širší veřejnosti jasné, že Evropská unie „zcela postrádá demokratické mechanismy“. (more…)
27. červen je Dnem památky obětí komunistického režimu. Jak rozšířené je povědomí o tom, čeho se vlastně komunistický režim na lidech dopustil? Hostem je historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu. Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2017. Premiéra 27. 6. 2017 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.
Tereza Reková. Dokument. Mnozí lidé mají stáří automaticky spojené se samotou a nudou. Někteří dokonce důchodce lákají k nákupu nekvalitních, zato předražených produktů. Však babičky a dědečkové nemají co s penězi, no ne? Jak to ale vypadá, když se to někdo rozhodne udělat jinak? Co když někdo seniorům poskytne celodenní výlet luxusním autobusem – se stravou, lékařskou péčí, živou muzikou – to vše za pouhých sto korun? No je to vůbec možné? Odpověď zní – ano, je. Režie Radim Nejedlý. Dramaturgie Lenka Svobodová. Mistr zvuku Michal Zelinka.
Natočeno 2017. Premiéra 24. 6. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 1. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h). K poslechu zde.
Lit.: Reková, Tereza: „Proto to děláme. Aby šmejdi nezneužívali seniory na předváděcích akcích.“ Dokument o spolku Hurá na výlet! In web ČRo 2 Praha, 24. 6. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co pro člověka znamená, když ho navždy opustí jeho životní partner? Jak se vypořádat se samotou? A je vůbec možné zůstat i v pozdějším věku aktivním a optimistickým člověkem?
Jana Procházková (74 let) se narodila v Chrudimi, kde si také jako 15letá našla přítele, svého pozdějšího manžela. Tvrdí, že to byl její osudový muž. Stejně jako mnoho dalších žen ve věku paní Procházkové, je už ale i ona více než 14 let vdovou.
Chci chodit mezi lidi
„Nechápu lidi, kteří jen sedí doma a truchlí. Jasně, prvních pár let je těžkých, než si člověk zvykne. Změní se vám život. Změní se vám program. Ale když chcete, tak jde všechno,“ oblíká si kabát usměvavá důchodkyně. „Já si řekla, že nechci sedět doma jako pecka. Chci chodit mezi lidi. Chci jezdit na výlety.“ (more…)
Jindřich Šídlo. Fejeton. Význam Senátu je jistě obtížné vysvětlit, i když to vážně chcete udělat, a Babiš navíc nechce…
Natočeno 2017. Premiéra 23. 6. 2017 (ČRo Plus, 18:33 h.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Šídlo, Jindřich: Jindřich Šídlo: Babiš sní o zemi, kde se mu lehce vládne. In web ČRo Plus, 23. 6. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Andreji Babišovi a jeho týmu se samozřejmě nedá upřít velká marketingová zručnost. Začne-li jeho knihu “O čem sním, když náhodou spím” číst člověk, který právě strávil několik dní na trase finanční úřad – zdravotní pojišťovna – sociální správa a zase zpět, nemůže se hned v úvodu odrthnout od atraktivního popisu země, kde se všechna přiznání podávají za pár minut po internetu.
Ano, v takové zemi bychom chtěli žít všichni. V zemi, kde děti sportují, pracující pracují, podnikatelé podnikají a vesele odvádějí daně, umělci se věnují umění v nových koncertních sálech a výstavních síních, lékaři léčí nejmodernějšími metodami, z Brna do Prahy dojedete vlakem za 40 minut nebo po supermoderní dálnici a důchodci berou důchod ve výši 70 procent průměrné mzdy.
Ano, když knihu dočtete, zjistíte, že jste se právě prokousali kompilátem všech možných volebních programů za posledních 20 let. Babišovou komparativní výhodou pak samozřejmě je, že velká část bodů zůstala po celá ta léta nesplněna, takže Babiš jako nový kluk ve třídě může celkem právem ukazovat prstem na ostatní a říkat: Vy jste jen slibovali a skoro nic jste nesplnili. (more…)
Mír, spravedlnost a bezpečí. To vše slibuje KSČM svým voličům, pokud jí dají hlas v letošních parlamentních volbách. V programu komunisté mají třeba růst minimální mzdy a progresivní zdanění podniků. Chtějí dostavět jadernou elektrárnu Dukovany a rozvíjet družstevní a komunální podniky. Požadují třeba ale také, aby Česká republika vystoupila ze Severoatlantické aliance. Jaká je pravděpodobnost, že budou moci svůj program realizovat? Připravil Jan Bumba.
Hovoří předseda KSČM Vojtěch Filip.
Natočeno 2017. Premiéra 26. 6. 2017 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.
Lit.: Bumba, Jan – Erhart, Michael: Vystoupit z NATO a znárodňovat za náhradu, představuje Vojtěch Filip hlavní témata komunistů. In web ČRo Plus, 26. 6. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Spojovat KSČM a 50. léta je stejné, jako kdybych říkal, že KDU-ČSL je odpovědná za upálení Jana Husa. To byla také justiční vražda,“ říká Vojtěch FilipFoto: Jan Bartoněk
Mír, spravedlnost a bezpečí. KSČM je slibuje voličům, pokud jí dají hlas v letošních parlamentních volbách. Komunisté mají v programu třeba růst minimální mzdy a progresivní zdanění podniků. Chtějí také dostavět jadernou elektrárnu Dukovany a rozvíjet družstevní a komunální podniky. A požadují, aby Česká republika vystoupila ze Severoatlantické aliance.
„Vystoupení by musela předcházet nová bezpečnostní konference, podobná té z roku 1975 v Helsinkách. Spojené státy, Rusko a Čína by na ní garantovaly, že evropské území nevyužijí jako válčiště. V takové situaci by mohlo dojít k transformaci NATO, které je reliktem studené války,“ vysvětluje předseda KSČM Vojtěch Filip. (more…)
Lucie Výborná a Tomáš Černý uvádějí 28 hodin nahrávek z let 1935 až 1995.
Natočeno 2017. Premiéra 1.- 2. 7. 2017.
Lit.: -reé- (= Kočík, René): Léto na dobrodružné vlně retro. In Týdeník Rozhlas, červenec 2017 (článek).
Lit.: Černý, Tomáš – Polák, Lukáš: Rádio Retro od 1. července na vlně dobrodružství. In web ČRo Digitální rádio, 26. 6. 2017 (článek). – Cit.: Spolu s prvním prázdninovým dnem spouští Český rozhlas další tematický digitální stream, který tentokrát připomíná archivní pořady týkající se léta, cestování, poznávání dálek, trampingu, skautství, ale také fantazie.
Rádio Retro určené pro letošní červenec a srpen čerpá z velice bohatého výběru historických snímků, neboť léto a prázdniny, to je – a vždycky bylo – pro rozhlasové tvůrce téma z nejlákavějších. Zájemci budou moci tuto stanici najít ve všech obvyklých distribučních kanálech včetně multiplexu ČRo DAB+ šířeného z vysílače Praha – Žižkov na kanálu 12C.
V roce 1935 o prázdninách se můžeme zúčastnit ohně Velké rady v unikátní více než dvacetiminutové reportáži o mladých mužích sdružených ve společnosti zvané YMCA. Konec let padesátých nám zanechal sérii učebnicových pásem Františka Gela o Atlantidě nebo o objevení Tróji. Meteor druhé půlky let šedesátých dokazuje, že i v době omezených kontaktů s okolními zeměmi bylo možné získat nahrávky vzniklé až v Africe při lovu slonů, jemuž bychom dnes asi příliš neholdovali, ale to je právě obraz proměny času, který Rádio Retro pomáhá poznat.
Z mnoha desítek zachovaných pořadů jsme však nevybrali jen idylicky znějící, zdařilé kousky: „Historický zlom po roce 1968 přivedl do rozhlasu řadu tak řečených kádrových rezerv a mezi nimi i dost redaktorů, kteří se pro rádio vůbec nehodili. Takže zatímco Vlado Príkazský někde bagroval rybníky, pořady pro děti vytvářeli třeba velmi málo invenční lidé“ poukazuje na nenormální poměry normalizace dramaturg Tomáš Černý.
Rádio retro Na vlně dobrodružství vedle mnoha témat oddychových přináší také setkání s pořady reflektujícími události, na které se slovo dobrodružství příliš nehodí. Pásmo Silnější než smrt například vypráví o tragédii horolezecké expedice, která v roce 1970 doplatila na zemětřesení pod Huascaránem, slyšet můžete hru faktu Cesta vede tmou o objevení největšího jeskynního systému v ČSSR z počátku osmdesátých let. A Miloslav Stingl nám bude číst ze svého cestovního deníku o putování po Mikronézii.
Lucie Výborná a Tomáš Černý uvádějí 28 hodin nahrávek z let 1935 až 1995.
Obsah:
Přesnáška prof. Vladimíra Vondráčka, význačného psychiatra.
Průvodní slovo Jaroslav Štercl, režie Helena Vaňurová, hudební spolupráce Vladimír Truc. O počátcích trampingu hovoří Rudan Noha a Josef Daněk.
Pořad z cyklu Co děláš, to dělej rád! Stella Zázvorková vzpomíná na dovolenou, ale řeč se pochopitelně stočí i na divadlo a na nezapomenutelného Jana Wericha. Připravil Darek Vostřel, hudební dramaturgie Mlhoš Kafka, režie Pavel Klemens.
Rozhlasové pásmo o záhadném životě úhořů. Připravil a režie Karel Pech, asistentka režie Jana Boková.Účinkují Dagmar Sedláčková, Karel Pech a další.
Připravili Jaroslav Pacovský a Karel Weinlich, který má také režii. Hovoří Jaroslav Pacovský, v repo hovoří Jan Čapek a jiní. Návštěva trampského potlachu v Horní Krupce a trampský vandr v okolí Dobříše.
Poslední pořad pětidílného prázdninového vysílání expedice „Paříž – Dakar – Domino“ ze Severočeského kraje. Účastníci expedice Alena Sekerová, Slávek Hrzal, Mirek Fencl, Jan Fafejta a Petr Brodský. Režie Ladislav Rybišar. Spoluúčinkuje Miroslav Horníček.
Část rozhlasové přednášky propagátora české turistiky JUDr. Jana Kamenického o oblastech v Čechách i na Moravě, které skýtají možnosti rekreace bez návštěvy pohraničí.
Trampské písničky a vzpomínání na mladá léta trampingu. Průvodní slovo Jaroslav Štercl, režie Helena Vaňurová, hudební spolupráce Vladimír Truc. O četnících a zákonech namířených proti trampingu. Tramping jedinou dostupnou zábavou, kterou si proletariát mohl dovolit. O trampském hnutí v letech dvacátých a třicátých. R. Noha o vášnivých diskusích o umění a literatuře, recitování veršů oblíbených básníků, K. Jiráček ( El Car ) – vzpomíná na perzekuci trampů, Fr. Koubec – pamětník Rudé tajgy.
Když ještě pluly po Vltavě vory. Připravila Hana Rudašová, režie Milan Balašov, hudební spolupráce Pavel Vaculík.V pořadu hovoří V. Smrt, Účinkují Michal Pavlata a H. Rudašová.
Léto, dovolená, prázdniny, odborářské zotavovny, pionýrské tábory, zahraniční zájezdy, plnění plánu na pracovištích i v době letních měsíců a plnění celostátního plánu. Hovoří tajemník Ústřední rady odborů Bedřich Kačírek.
Připravila Ladislava Kremličková. Hovoří ředitel hřebčína v Iwně Richard Chelak, kočí ve Starogardě Zigmund Wališewský, Zbygniew Korzeniowský. Dále účinkují Pavel Tumlíř a Bohumil Kolář.
Dokumentární pásmo dr. Mnislava Zeleného. Vyprávění účastníka naší vědecké expedice v Ekvádoru. Skladba písní a úprava hudby Rudolf Leiter. Režie Miroslav Buriánek. Nastudovala Plzeň.Účinkují Tomáš Šolc, Miroslav Rataj, Jaroslav Hejduk, Václav Neužil, Monika Švábová, Eva Wimmerová, René Přibil, Jan Gross, Jiří Samek a Milan Rybák.
Vysílání rozhlasového klubu dětí Domino z jeho letního setkání, jehož byl dr. Mnislav Zelený hostem a vyprávěl dětem v besedě o indiánech a životě mezi nimi. Uvádějí Marcela Augustová a Slávek Hrzal, režie Ladislav Rybišar.
Rukopis objevený v rozhlasovém archivu. Rekonstrukce série Čapkových přednášek z roku 1933 s autorovými deskami. Připravil Václav Cibula. Část 1. – Itálie a Řecko. Účinkují Radim Vašinka a Pavel Soukup.
Fragment přednášky malíře Jana Zrzavého. Hovoří o detektivkách, které dostává od kamarádů v Praze a v Paříži a tvoří více než polovinu jeho četby. Má rád J. Zeyera, Vl.Vančuru, J.Seiferta.
Populárně vědecký magazín pro mládež. Nad cestovním deníkem z Mikronésie si povídáme s PhDr. Miloslavem Stinglem o Nan Mandolu – jedné z velkých archeologických záhad. Připravili Miluše Tikalová a Bohumil Kolář.
Pořadem provází Tomáš Sláma. Jak prožívá Karel Gott dovolené. Prázdniny v 17-ti letech, vzpomíná na svá klukovská léta. O své zálibě v malování, návštěvy galerií, výstava obrazů v NSR. Připravovaná turné v zahraničí a v Československu. Písničková kolekce nových snímků z fonotéky Mikrofóra.
Letní kabaret Hlavní redakce zábavy. Připravili Jiří Kamen a Michal Madry. Hudební spolupráce Jiří Váchal. Režie Eva Sováková. Účinkují Miroslav Masopust, Viktor Vrabec, Svatopluk Skládal, Jan Řeřicha, Miroslav Moravec, Ladislav Frej, Anna Wetlinská, Jaroslava Obermaierová, Miloš Kopecký, Ivo Gübel, Jiří Císler, Milan Neděla, Jiřina Bohdalová, Jan Faltýnek, Jaroslava Adamová, František Filipovský, Luděk Munzar, Lubomír Lipský a další.
Trampský potlach uvádí Jaroslav Štercl – zrod a sláva trampské písničky. Hovoří Rudan Noha (o osadě Ztracenka), Boža Kupšovský (Setleři), ing. Antonín Hořínek (autor písničky „Anita, krásná Anita“), Gustav Špaček (hudební skladatel) a Miki Rivola (zpěvák a skladatel).
Rukopis objevený v rozhlasovém archivu. Rekonstrukce série Čapkových přednášek z roku 1933 s autorovými deskami. Připravil Václav Cibula. Část 2. – Portugalsko. Účinkují Radim Vašinka a Pavel Soukup.
Z díla Jana Nerudy recituje národní umělec Václav Vydra.
Reportáž z letního tábora YMCY na Sázavě u příležitosti patnáctiletého trvání tábora. Chlapecký tábor YMCY leží nedaleko městečka Kácov v údolí Sázavy. Co je to Oheň velké rady (jaké jsou zákony zapalování tohoto ohně,…), zapalování táborového ohně, zpěv táborových písní, vyprávění z historie tábora, předání vyznamenání.
Připravila Veronika Tumlířová, režie Maria Křepelková. V pořadu hovoří děti ze skautského střediska Maják v Čachrově u Klatov, hovoří vedoucí Lesní školy skautského střediska Maják Jan Remešer a vedoucí střediska Maják Václav Šebek.
Rozhlasové vyprávění Jaroslava Foglara. Jestřáb se dožívá 90 let a to je důvod i k rozhlasové oslavě. Připravili Jiří Hromádko a Alfréd Strejček. Režie Vladimír Gromov. Kytarové improvizace Štěpán Rak.
Trampský potlach uvádí Jaroslav Štercl – o sportu na osadách hovoří bývalí trampi-sportovci Pedro Mucha, Rudolf Chundela (dvojnásobný mistr republiky v boxu, osada Rudý les), kanoisté Felix Brzák a Bohuslav Kudrna (zasloužilí mistři sportu). Režie Helena Vaňurová.
K výročí pionýrského tábora Artěk v SSSR. Hovoří účastníci tábora J. Kartáková a Ing. Vl. Česák. Připravila Hana Rudašová, režie Milan Balašov, překlad V. Alexová. Účinkují Zdeněk Kacetl, Albert Mareček, Daniela Řajerová.
Reportáž o etnografickém oddílu polských pionýrů natočila Ladislava Kremličková, spoluúčinkují Bohumil Kolář a Pavel Tumlíř.
Vzpomíná na největší dojem v roce 1966, na pobyt v Itálii a obrovské bouřky a záplavy, které tam zažila koncem srpna.
Rukopis objevený v rozhlasovém archivu. Rekonstrukce série Čapkových přednášek z roku 1933 s autorovými deskami. Připravil Václav Cibula. Část 3. – Černá Afrika. Účinkují Radim Vašinka a Pavel Soukup.
Pásmo o Jindřichu Schliemannovi, objeviteli starověké Tróje. Napsal František Gel, režie Miloslav Disman. Účinkují Vlasta Chramostová, Karel Höger, Bohumil Švarc, Antonín Zíb.
Pořad o pirátech, bukanýrech a korsárech. Připravil Ivo Král, režie Jan Berger. Účinkují Ivan Palec, Petr Haničinec a Jan Teplý.
Vyprávění o záhadě staré už dva a půl tisíce let. Napsal redaktor František Gel. Režie Karel Weinlich. Účinkují Alena Kreuzmannová, Svatopluk Skládal, Jiří Šrámek, Bohumil Švarc.
Dobrodružný rozhovor s profesionálním lovcem slonů v africkém pralese. Česká verze příběhu z roku 1965, kdy se polský reportér vydal do Afriky a natočil působivé, napínavé a komorní vyprávění. Hovoří Oldřich Unger a Bohumil Křížek, režie Věra Kovaříčková.
Nedělní vydání Pionýrské jitřenky, režie Jan Fuchs. Vzpomínkový pořad na prázdninovou hru. Východoslovenské železárny – Košice (autoři Vlado Príkazský, Pavel Tumlíř), Řasy – potrava budoucnosti – Třeboň (autoři Vladimír Branislav, Zdeněk Pražák), Vzorné JZD Brnířov (autoři Metličková, Branislav), Voda těží uhlí – Ostrava (autoři Eva Kopecká, Milan Ševčík), Magnezitka Lubeník (autor Miloš Vajda), Město, které bude celé staré – Cheb (autoři Libuše Metličková, Pavel Tumlíř).
Příběh jednoho odpoledne a noci. Jako experiment hraného příběhu připravili pro vysílání Pavel Tumlíř a Vlado Príkazský. Účinkují V. Jeník (hl. vedoucí), J. Novák (oddíl. vedoucí), I. Panoška (oddíl. vedoucí) a děti: M. Kubát, D. Herczová, P. Ambrož, B. Kudrna, J. Kubica, V. Poul, B. Pomazal,E. Třešňáková, I. Mlejnská a další. Režie Věra Kovaříčková.
Vodáci ze Základní devítileté školy v Praze-Hodkovičkách. Připravila a uvádí Jana Kudrnová-Černohorská.
Trampský potlach uvádí Jaroslav Štercl – o trampech a trampských písničkách, filmové historky, hovoří Jan Korda (textař, skladatel, zakladatel Setlerů), Vít Velíšek z osady „Rudá tajga“, Felix Brzák a Bohuslav Kudrna (kanoisté a zasl. mistři sportu), Kid z osady „Ford hazard“. Režie Helena Vaňurová.
V reportážních záběrech hovoří paní Věšínová – průvodkyně, paní Mlíkovská – kastelánka a studenti Stanislav Kunert, Jaroslav Linke, Jan Rosák, Zdeněk Jasinski a Ivan Hrubeš. A taky Dimo Mlíkovský – syn kastelána. Pořad připravila Jana Kudrnová.
Vyprávění o Brazílii. Připravil a uvádí Antonín Přidal.
Dramatická rekonstrukce tragické události, která byla příčinou zničení čs. horolezecké expedice v Peru 31.5.1970. Původní rozhlasovou hru pro mládež napsal Miloš Smetana. Hudbu složil a řídí Zdeněk Lukáš. Režie Jan Berger.
Tentokrát na stezce dobrodružství. Čím se cítí víc, horolezcem nebo vědcem. Pásmo podle knihy Život a smrt na vrcholech světa (o přírodě v Hindúkuši a Himálaji, o vědci F. Stoličkovi). Ukázky z knihy Milana Daniela čte Eduard Cupák. Uvádějí Dagmar Sedláčková a Josef Kleibl, režie Karel Weinlich.
Trampské písničky a vzpomínání na mladá léta trampingu. Průvodní slovo Jaroslav Štercl, režie Helena Vaňurová, hudební spolupráce Vladimír Truc. Jak a kdy vznikla trampská anekdota…
Rukopis objevený v rozhlasovém archivu. Rekonstrukce série Čapkových přednášek z roku 1933 s autorovými deskami. Připravil Václav Cibula. Část 4. – závěrečná – Znovu Černá Afrika. Účinkují Radim Vašinka a Pavel Soukup.
Rozhlasové dokumenty zachycující hlas Josefa Kořenského a Jiřího Bauma. Záznamy z let 1930,1932 a 1938 uvádí Václav Šolc.
Rozhlasové dokumenty zachycující hlas Aloise Musila. Záznamy z let 1933,1934 a 1935 uvádí Václav Šolc.
Napsal Dr. Josef Kolář, režie Josef Svátek, inspice Josef Fryč. Hudbu složil a malý instrumentální soubor řídí Vilém Prokop Mlejnek. Účinkují Josef Červinka, Oldřich Lukeš, Antonín Zíb, Miroslav Šipovič, Eliška Čiklová. Zvuk Zdeněk Škopán.
Tentokrát nad zvukovým albem účastníků expedice Lambaréné. S Lubošem Kropáčkem a Mílou Topinkou připravil Bohumil Kolář.
Hru na námět skutečných událostí spojených s objevem největšího jeskynního systému v ČSSR – Amatérské jeskyně v Moravském krasu – napsal Petr Němec. Režie Jan Berger, dramaturg Emil Feuereisl. Účinkují Svatopluk Skopal, Pavel Pípal, Boris Rösner, Ferdinand Krůta, Věra Vlčková, Emil Žák, Bohuslav Kalva, Marek Eben, David Vejražka, Miroslav Masopust, Otakar Brousek st., Marcel Vašinka, Zvuk Miloš Kot, záznam a střih Jana Fišerová, zvukové efekty Miroslav Kokeš.
Když se řekne safari. Ing. Josef Vágner, CSc. ze Dvora Králové nad Labem vzpomíná na první i poslední expedici do Afriky. Připravil Aleš Voves, režie Vladimír Bílý.
Pořad z cyklu železničních výletů s ing. Janem Zenklem, znalcem vlaků a tratí v Česku. Připravil Jiří Dohnal.
Petr Kobzev. Kdy se člověk stává dospělým? Když může řídit auto nebo ničit vlastní zdraví cigaretami? Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Připravilo Brno v roce 2017. Premiéra 24. 6. 2017 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h).
Lit.: Blažejovská, Alena: O dospělých a dětech – fejeton Petra Kobzeva. In web ČRo Brno, 26. 6. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Student 1. ročníku Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU Petr Kobzev se cítí jako věčné dítě. Neplatí to ale o všech? Kde je hranice mezi dětstvím a dospělostí? Poslechněte si fejeton.
Petr Kobzev sám o sobě uvažuje takto: „Přestože si už platím zdravotní pojištění, necítím se být dospělým. Jsem věčné dítě. Jsem více věčného: věčný student, věčný syn, věčný hospodský povaleč, věčný vypravěč špatných vtipů, věčný badatel po novém a neznámém a také navěky zůstanu naivní. Však jako do jisté míry každý z nás. A kdo tvrdí, že je to tak špatně?“
Autor ve svém fejetonu vypráví příběh, který prožil týden po svých osmnáctinách v Českých Budějovicích. Proč to nepřiznat: šlo o soutěž o to, kdo nejrychleji vyšplhá na sloup veřejného osvětlení. Zdá se vám to dětinské? To je právě klíčová otázka. Dva policisté, kteří na místo dorazili, uznali, že nic nebylo poničeno, ba ani nebyl rušen noční klid, a rozloučili se s mladíky slovy: „Měli byste jít domů. Už jste dospělí, tak se podle toho chovejte.“ (more…)
Powered by WordPress