Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

23. 5. 2017

Veronika se rozhodla zemřít (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:35

Paulo Coelho. Audiokniha. Z portugalského originálu Veronika Decide Morrer vydaného nakladatelstvím EDITORA OBJETIVA LTDA. v Riu de Janeiru roku 1998 přeložila Pavla Lidmilová. Hudba Jan Šikl. Režie, střih a mastering Luboš Koníř. Záznam Petr Michal. Design obalu Pavel Růt. Úprava obalu pro CD Martin Urbánek. Odpovědná redaktorka Karolina Srncová.

Čte Lenka Šestáková.

Natočeno ve studiu MK Production v Českých Budějovicích v roce 2017. Vydalo Tympanum, duben – květen 2017 (1 CD MP3; TYM265-0; celková délka ca 6 h 30 min).

Pozn.: Mladá Slovinka Veronika se z omrzelosti nad stále stejným životem i z pocitu vlastní zbytečnosti rozhodne spáchat sebevraždu. Ve svém dosavadním životě se vždy snažila dělat to, co od ní očekávali druzí, neměla odvahu naplnit svou vnitřnítouhu a riskovat neúspěch. Teprve když se v sanatoriu pro duševně choré dozví po nezdařené sebevraždě, že má poškozené srdce a že pomalu umírá, probudí se v ní instinktivní vůle k přežití a Veronika začne o svůj život bojovat v prostředí lidí,kteří jsou úředně potvrzenými „blázny”. Při vyprávění Veroničina příběhu se světoznámý brazilský autor opírá o vlastní zážitky z dospívání z riodejaneirské psychiatrické léčebny. (anotace) (more…)

Matylda (2013, 2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:30

Roald Dahl. Audiokniha. Hudba Mario Buzzi. Překlad Jitka Herynková. Obálka Matilda © Quentin Blake. Úprava obalu pro CD Martin Urbánek. Odpovědná redaktorka Karolina Srncová.

Čte Věra Slunéčková.

Nahrávku vytvořila Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana v roce 2013.  Vydalo Tympanum, duben 2017 (1 CD MP3, celková délka 5 hod. 31 min.) v edici Načteno.

Pozn.: Rodiče o Matyldě říkají samé hrozné věci. Ve skutečnosti je ale Matylda inteligentní a nadaná dívka, která má má zvláštní, mimořádnou moc. Pojďme si poslechnout, jak nad rodiči i nad zlou ředitelkou školy zvítězí…
Roald Dahl si pamatoval, jaké to je žít v dětském světě, a na to také myslel, když Matyldu psal. Jednou řekl, že abychom viděli dětský svět z dětského pohledu, musíme dolů na ruce a kolena a dívat se nahoru na dospělé, kteří se nad námi tyčí a říkají nám, co máme dělat. Matyldino vítězství nad protivnými dospělými je na tom založeno. Příběh získal ocenění Children’s Book Award a stal se také předlohou stejnojmenného filmu. (anotace) (more…)

Tma z lásky (1970)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 14:18

Josef Jelen. Rozhlasová hra. Hudba Jan Tausinger. Zvuk Miroš Svatoň, Jitka Mráčková a Radislav Nikodém. Režie Jiří Horčička.

Osoby a obsazení: žena – Blanka (Viola Zinková), muž (Čestmír Řanda), Miloš (Bohumil Švarc), profesor (Bedřich Prokoš).

Natočeno 1970. Premiéra (?) 16. 8. 1970 (VKV, 10:00 h.). Repríza 20. 8. 1970 (Československo, 16:25 – 17:00 h.); 28. 8. 1970 (Praha, 10:00 h.); 26. 2. 1971 (Třetí program, 20:00 h.; 33 min.).

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Textu by se stejně nikdo nedržel

Filed under: Historie rozhlasových her — Premek @ 11:35

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 21/2017)

Dějiny jsou plné paradoxů – a ty rozhlasové nejsou výjimkou. Miroslava Mráze alias Xavera známe (i díky rozhlasovému seriálu Jana Vedrala) jako odpudivou postavu normalizace, strašný normalizační přízrak rozhlasových studií, jako člověka, který zničil mnoho talentovaných lidí. Rozhlasový archív však skrývá svědectví o jiné tváři tohoto tvůrce…

Na počátku byl článek z Rudého práva: redaktor Josef Bečvář v „Příběhu zaregistrované“ popsal osud dívky, která se – navzdory tomu, že socialistická společnost přece poskytuje všem svým občanům skvělé životní podmínky a jisté formy lidské existence zcela vymýtila – vyhýbala práci a živila se nejstarším řemeslem světa. Redaktor Bečvář se však zaměřil na lidský rozměr příběhu a odhalil, že dívčin osud je složitější, než by se na první pohled zdálo: otěhotněla, opustil ji chlapec, dítě při porodu zemřelo…

Miroslava Mráze článek inspiroval k napsání dokumentární hry („dokudramatu“, jak by napsal on sám) Byla krásná – byla ošklivá (1965), v níž řeší nejen problém prostituce v socialistické společnosti, ale i odpovědnost společnosti za osud jednotlivce. Obhájce Renaty Šťastné, obviněné z prostituce, se snaží nahlédnout pod povrch zdánlivě jednoduchého případu a nachází osud lehkomyslné dívky, která se nechá stáhnout k prostituci drahými dárky a pozornostmi. Kdo ji na tuto cestu svedl? Obhájci vyvstává jednoznačná odpověď: dva inženýři místního závodu, svými nadřízenými i podřízenými vážení, díky své práci nepostradatelní…

Text Miroslava Mráze byl svěřen režiséru Vladimíru Semrádovi z plzeňského studia. Ten při promýšlení možností inscenace dospěl k překvapivému řešení, které ve svém článku „Rodí se radio-verité?“ v Divadelních novinách (13/1966) popsala Eva Friedrichová: „Při natáčení zaskočil režisér herce opravdu nekolegiálně. Rozepsané texty pouze zapůjčil a improvizovalo se. Hra byla docela zajímavá, rozvíjelo se drama citových problémů dnešního člověka, a tak se konflikty hrotily a rozhlasové studio zažilo úplnou revoluci. A výsledek? Posluchači si nemohli hru vynachválit, vynutili si za krátkou dobu opakování. Inu, posluchač bezpečně pozná nefalšovaný život.“ (more…)

Soudničky (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:20
Audiokniha Soudničky  - autor Karel Poláček   - interpret více interpretůKarel Poláček.  Audiokniha načtená amatéry i profesionály v průběhu veletrhu Svět knihy 2017.

Natočeno 11. – 14. 5. 2017 (nahravácí vůz v prostoru před Průmyslovým palácem). Vydala Audiotéka 23. 5. 2017 (MP3, celková délka 5 hodin 56 minut).

Pozn.: Audiokniha obsahuje výběr soudniček, které byly nejfrekventovanějším žánrem publicistiky Karla Poláčka.

V rámci veletrhu Svět knihy, bylo možné si v pojízdném studiu Audiotéky pod vedením studia soundpoint. na vlastní kůži vyzkoušet nahrávání audioknihy. Desítky odvážných lidí si to vyzkoušeli a dali vzniknout této originální audioknize.

Soudničky – Poláček je otiskoval ve 20. a 30. letech v Lidových novinách, Tribuně, Českém slově, Telegrafu, Literárních novinách a ve Světozoru.
#ctemepolacka       (more…)

Interview Plus – Jiří Ovčáček (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:14

Prezident v úterý odpoledne přijme kandidáta hnutí ANO na post ministra financí Ivana Pilného. Kdy jej hlava státu jmenuje? Pohyboval se během vládní krize prezident za hranou ústavy? Byl „ceremoniál“ na Hradě, při kterém prezident přijímal demisi premiéra, kterou ale předseda vlády nepřinesl, osobní? Jaký je zdravotní stav prezidenta? Není nevkusné žertovat s ruským prezidentem o likvidaci novinářů? A nejsou tweety prezidentova mluvčího za hranou? Zeptá se moderátor Michael Rozsypal.

Hovoří Jiří Ovčáček, mluvčí prezidenta republiky.

Natočeno 2017. Premiéra 23. 5. 2017 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Rozsypal, Michael: Ústavní politika není rychlovlak, říká o jednání prezidenta při vládní krizi Jiří Ovčáček. In web ČRo Plus, 23. 5. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mluvčí prezidenta republiky v rozhovoru pro Český rozhlas Plus komentuje vývoj vládní krize, mluví o návštěvě Číny a slibovaných investicích, podpisu milosti pro Jiřího Kajínka i o svém vyjadřování na Twitteru. Moderuje Michael Rozsypal.

Jmenuje prezident po úterní schůzce na Hradě Ivana Pilného novým ministrem financí?
Pokud by tomu tak bylo, již bychom tu informaci uvolnili. Pan prezident se s panem Pilným sejde a poté budeme informovat o dalších krocích. Samozřejmě platí, že pan prezident přijme také Andreje Babiše, stávajícího prvního vicepremiéra a ministra financí. Ještě ale hledáme pevný termín tohoto setkání. Lze očekávat v tomto týdnu jmenování nového ministra financí.

Co brání dřívějšímu jmenování? Není ta schůzka pouhá formalita?
Určitě nejde o formalitu. Pan prezident se pravidelně setkává s kandidáty nebo s kandidátkami na post ministra, protože se zajímá o jejich priority, o to, jak chtějí resort vést, a v tomto případě to je mimořádně důležité, protože se bavíme o návrhu státního rozpočtu na příští rok, a to je zákon zákonů nebo, chcete-li, první zákon republiky.  (more…)

Pacientka Karel (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:24

Tereza Reková. Karel se narodil, nebo možná narodila, jako zdravé a bezproblémové dítě. Když mu bylo jedenáct, začal ve škole nahlas říkat nevhodné věci, včetně sprostých slov. Pak se přidaly těžké záchvaty auto agrese. Diagnóza se pořád měnila, až se nakonec ustálila na definici Touretteův syndrom s morbidní depresivní poruchou. Jaké to asi je, když studujete medicínu, vaše největší přání je být doktorem, ale jednou za čas prostě musíte vykřiknout slovo nebo udělat nějaký pohyb? A co když vám ještě k tomu v občance stojí psáno „žena“, ale vy se necítíte ani jako holka, ani jako kluk – spíše byste preferovali označení „bezpohlavní“?

Natočeno 2017. Premiéra 28. 5. 2017 (ČRo 2 Praha, 22:00 h). K poslechu zde.

Lit.: Reková, Teguše: To vy všichni pořád Kazma Kazmitch sem, Kazma tam… In Facebook, 30. 5. 2017 (status). – Cit.: To vy všichni pořád Kazma Kazmitch sem, Kazma tam… no já mu tímto děkuju za dobrou reklamu, všechno proběhlo přesně tak, jak jsme se na tom domluvili. Navnadil vás na to, že chce vědět více o Touretteovu syndromu – a juch, čistě náhodou já tady více přináším! :) Jasně, můžeš to brát jako příležitost poslechnout si pár sprostých slov nejen z TV, ale i z veřejnoprávního rozhlasu! :-O A nebo taky jako příležitost nahlédnout velmi zblízka do života člověka, který se se svou nemocí pere velmi statečně, a vlastně jí dává dost na frak. Ale aby toho nebylo málo, nabalily se na to u něj taky pochybnosti o vlastní identitě, nějaké vztahové záležitosti… No prostě uf, můj zbrusu nový dokument, na který jsem sbírala materiál zhruba dva roky. Dramaturgie Dan Moravec, režie Radim Nejedlý. Poslechni. Okomentuj. Sdílej. Dej mi vědět. Díky moc!!!

Lit.: anonym: Během natáčení se chvíli cítil jako holka, chvíli jako kluk. Trpí poruchou osobnosti, depresemi a taky prý Tourettovým syndromem. In web ČRo 2 Praha, 28. 5. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Narodil se jako zdravé a bezproblémové dítě. V 11 začal ve škole nahlas říkat nevhodné věci, včetně sprostých slov. Pak přišli těžké deprese. Následkem antidepresiv se v 21 letech projevily tiky a nejspíš tourettův syndrom. A pak je tu ještě ten problém s pohlavím. Poslechněte si dokument Pacienta Karel…

Karel se narodil (nebo možná narodila) jako zdravé a bezproblémové dítě. Když mu bylo 11, začal ve škole nahlas říkat nevhodné věci, včetně některých sprostých slov. Lidé kolem si mysleli, že je to jen projev puberty. Pak začal trpět těžkými depresemi, které trvaly několik let.

Během studia medicíny se záchvaty zhoršily. Karel musel brát antidepresiva, která s sebou ale nesla vedlejší účinek – tiky. Vše vyústilo v jeden velký záchvat, po kterém Karla odvezla sanitka do nemocnice. Tam strávil asi 10 dní. Doktoři si nevěděli rady. Magnetická rezonance mozku nic neukázala.

Diagnóz slyšel spoustu

Stav se nezlepšoval. Motorické i zvukové tiky zůstaly. Karel se po propuštění z nemocnice snažil dál studovat. Pak se od něj ale odstěhovala spolubydlící na koleji – prý nechce bydlet s bláznem, který dělá nepředpokládatelné věci.

Karel si vyslechl spoustu diagnóz. Od toho, že je „prostě divný“, až po Parkinsonovu chorobu. Dnešní diagnóza zní: Touretteův syndrom s morbidní, tedy současně probíhající depresivní poruchou. Podle psychiatrických závěrů Karel navíc trpí poruchou osobnosti s disociativními záchvaty.

Nepleťte si Tourettův syndrom s koprolálií
Touretteův syndrom je dědičné tikové onemocnění, které se běžně projevuje už v dětství. Karlovi se ale projevil až v 21 letech a ve velmi netypické formě. Karlovy tiky se mění: od mňoukání, štěkání, mlaskání, chrochtání, až po vykřikování sprostých slov. Obecně si lidé často myslí, že Touretteův syndrom je založen právě na vykřikování sprostých slov. Ve skutečnosti se ale jedná o jinou poruchu jménem koprolálie, která se na Touretteův syndrom často nabaluje. U Touretteova syndromu se všechno, co kdy pacient slyšel, může stát tikem.

A pak je tu ten problém s pohlavím

V občance má napsáno „žena“, ale za ženu se nepovažuje a myslí, že ženou nikdy ani nebude. „Ženství“ je pro něj prý něco nedosažitelného. Celý loňský rok se cítil jako muž. V době natáčení pak chvíli jako holka, chvíli jako kluk. Operaci nakonec zavrhl. Nechce být 100% holka ani 100% kluk. Ideálně, kdyby byl uznaný jako bezpohlavní.

Od malička se Karel mimo jiné věnuje psaní. Ze začátku se jednalo o dětské příběhy, vážněji začal psát ve 13 letech, kdy se poprvé zamiloval. Píše nerýmované básně a prózu, ve které se zpovídá ze své lásky k ženám, popisuje svůj pohled na svět a své pocity.

Může jednou pracovat jako lékař?

Tvrdí, že psaní je tak trochu terapie a své texty ze sebe nutně potřebuje vydat, protože by jinak nebyl schopen fungovat. Stejně jako když člověk potřebuje čůrat a není schopen pořádně myslet, dokud se nevyčůrá. Texty píše i v několika jazycích najednou.

Po ukončení studia medicíny by Karel rád působil v ordinaci. Jak by ale lidé přijali doktorku, která o sobě mluví v mužském rodě, a jednou za čas nekontrolovatelně vykřikuje divné věci?

Čajovna Jaroslavy Haladové – Klasik (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:17

Připravila Jaroslava Haladová. Jak vypadá průměrný český rodinný dům? Co si stavíme posledních 25 let a proč? O výstavě Klasik v pražské Galerii VI PER mluví Jana Pavlová a Barbora Špičáková.

Natočeno 2017. Premiéra 28. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 23:15 h.).

Dvě básně české renesance (1980)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 10:16

Z latinského originálu přeložila Helena Businská. Připravil Rudolf Matys. Režie Alena Adamcová.

Účinkuje Alfred Strejček. Průvodní slovo Dagmar Čermáková. 

Natočeno 1980. Obnovená premiéra 28. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Pořad obsahuje básně: David Crinitus z Hlavačova – Chvalozpěv roku; Martin Mylius – Míru.

 

Útěk do Budína 1/7 (1992, 2024)

Vladislav Vančura. Četba na pokračování. Dramatický příběh o lásce a nezdařeném manželství pražské studentky se slovenským šlechticem. Z románu českého prozaika a dramatika připravila Zdeňka Psůtková.  Hudební spolupráce Hana Brothánková. Zvukový mistr Libuše Podlešáková. Natáčecí technik Daniela Sochorová. Režie Josef Melč.

Účinkuje Alfred Strejček.

Natočeno 1992. Obnovená premiéra 1. dílu 28. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min). Repríza 1. dílu 4. 9. 2024, 7. dílu 10. 9. 2024  (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Vydala Radiotéka, říjen 2024 (MP3, CR.ES.2024.397). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Román z roku 1932 prozaika, dramatika a esejisty Vladislava Vančury (1891-1942) vypráví dramatický příběh o lásce a nezdařeném manželství pražské studentky se slovenským šlechticem. Vyprávění je podobně jako Vančurův Konec starých časů (1934) situováno do dvacátých let 20. století. (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress