Petr Marek, Johana Švarcová a Marián Moštík. Další díl z cyklu Rádio Ivo – Život nedoceníš.
Účinkují Petr Marek, Johana Švarcová a Marián Moštík.
Natočeno 2017. Premiéra 27. 2. 2017 (ČRo Radio Wave, 13:20 h) v cyklu Radio Ivo na Radiu Wave. K poslechu zde.
Lit.: Marek, Petr – Švarcová, Johana: Radio Ivo na Radiu Wave: Účetní uzávěrka ve stížených (sic!) podmínkách. In web ČRo Radio Wave, 27. 2. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Charitativní činnost je dnes běžnou praxí. Nebylo tomu tak ovšem v začátcích BETONEXU. A také si tehdy málokdo dokázal představit, že zaměstnanec poměrně slušně rozjetého středně velkého podniku může skončit právě jako pouliční prodavač výrobků tělesně postižených. Ty výrobky samozřejmě nebyly postižené komplet, byli to většinou panáčci s nějakou tou drobnější vadou z výroby.
A když skočíme ještě o pár desítek let zpět, tak vaše maminky si jistě vzpomenou na výrobní družstvo SNAHA, jehož název musel vymyslet buď: 1. naiva, nebo: 2. blázen, či 3. krutý člověk. Dokážete si sami představit, že ve vašem povolání budete oficiálně rovnou titulován jako poloodborník? Třeba: skoroMgr. Nebo: rádobyPhDr. Nebo ještě hůř: Ing.alešpatný? Jak se museli cítit handicapovaní, kteří byli prostě jen nevycepovaní? Nikdo po nich nepředpokládal víc než tu snahu. A to tedy stojí za úvahu.
Příběh, rámovaný touto frustrující budoucí zkušeností hlavní hrdinky, se ale vrací spíše do šťastnějšího období jejího života, kdy si v díře plné bahna a splašků (vlastních) našla nejen nové přátele, ale i směr života. Kdo by tedy po takovémto happy endu vlastně už myslel na to, že to všechno byla retrospektiva? A že teď holka prodává panďuláky!!!
Zároveň bychom se rádi omluvili posluchačům, kteří před poslechem nečetli tento text, za určitou naddimenzovanost fekálních momentů v příběhu. A zároveň tímto varujeme posluchače, kteří čtou před poslechem: Hra obsahuje rozhlasové výjevy, které mohou rozrušit anebo exkrémně pobavit. Nic mezi tím. První půlhodinka je nuda, druhá odměny. Alespoň pro ty, kteří mají rádi fekálie i přesné reálie.
Lit.: Vitvar, Jan H.: Život nevyřešíš. Ale podle improvizačního divadla Radia Ivo většinou stejně všechno dobře dopadne. In web Respekt, 29. 4. 2017 (článek). – Cit.: Začíná se v Dolních Jirčanech na omezené „dé jedničce“, obratem se divák ocitá na Letišti Václava Havla, pak chvilku stráví v Bruselu, ale to už ho příběh žene do Bánovců nad Bebravou, aby ho po pár minutách přenesl na vrchol Chopku a z něj až do Zambie mezi krokodýly. Během projížďky světem publikum okusí i pocity člověka, pod kterým praská led, vyslechne si zvracejícího pavouka, seznámí se se zájezdem veselých Poláků a stane se svědkem neobratně provedené soulože v autě na pozadí silvestrovské oslavy.
Během téhle hodinové cestovatelsko-zážitkové hry přitom neopustí své židle nejen diváci, ale ani trio herců sedící na jevišti jen za svými počítači a mixážním pultem. Přenést rozhlasové principy na divadelní prkna napadlo před dvanácti lety Petra Marka (43) s Johanou Švarcovou (33), po dvou letech se k nim připojil Marian Moštík (39). Jejich Radio Ivo má za tuhle dekádu zatím na kontě kolem dvou set představení; ta poslední se pravidelně odehrávají před publikem v Českém rozhlase, kde je natáčí Radio Wave.
Každý kus je jiný, protože jde o totální improvizaci. Ale základní poselství mají všechny společné, jak ostatně stojí v jejich podtitulu: Život nedoceníš. Což se dá vyložit i tak, že nikdy nelze odhadnout, kudy se děj divokých kusů, kde si herci dovolují říkat a dělat (respektive říkat, že to dělají) úplně cokoli, bude ubírat. (…)