Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Napsala Jana Soprová. Jen 19letá herečka najednou dostala byt, gáži, šaty a spoustu bohatých ctitelů. Později se chlubila, že chodila zároveň s Voskovcem, Werichem a snad i Ježkem. Režie Bela Schenková (?).

Účinkují Renata Drösslerová a Jan Potměšil.

Natočeno 2017. Premiéra 13. – 17. 2. 2017 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.; 5 x 5 min.) v cyklu Příběhy slavných č. 87.

Lit.: Soprová, Jana – Luptáková, Věra: Měla mít tolik milenců, co písniček. Příběhy slavných: Ljuba Hermanová. In web ČRo 2 Praha, únor 2017 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Jen 19letá herečka najednou dostala byt, gáži, šaty a spoustu bohatých ctitelů. Později se chlubila, že chodila zároveň s Voskovcem, Werichem a snad i Ježkem. Ljuba Hermanová opravdu dokázala žít. Mužů v jejím životem bylo možná stejně jako písniček, které během 60leté kariéry nazpívala. Vdaná byla hned čtyřikrát. V dlouhém výčtu obdivovatelů, se kterými „něco měla“, byli i Voskovec a Werich. Ježek prý přímo pro ni napsal hit Život je jen náhoda. Ale to samé tvrdila i Hana Vítová.

Působila uměle

Snad právě kvůli svému neutuchajícímu zájmu o mladíky měla i na konci kariéry pořád obrovskou energii. Ještě v 80 ukazovala svou pružnost a „nejkrásnější nohy v Praze“ nejen v televizi. Děti neměla. Zato diváky. Jen kvůli nim prý podstoupila i množství plastických operací. A to ji vychovávali přísně katolicky.

Ve filmu působila uměle. Ale to spíš kvůli prvorepublikovému herectví. Ve společnosti byla vždy za dámu, nejlíp se sklenicí šampaňského. To údajně měla i v nemocnici pár dní před smrtí. Taky se tvrdí, že si nechala „omladit“ rodný list. Ve své autobiografii to ale razantně popírala.

V manželovi našla prý i syna

Poprvé si vzala boxerskou hvězdu Edy Hrabáka. Svatbu měli jako v Hollywoodu. Kariéru dělala v Osvobozeném, Semaforu, Zábradlí odmítla, ale Havel pro ni stejně napsal veleúspěšný recitál. Za (mladším) milencem utekla z Prahy do Brna. Ten ale spáchal sebevraždu. Do Prahy se pak vracela za jiným.

O 30 let mladší Karel Žídek se stal jejím čtvrtým manželem. Našla v něm prý nejen partnera, ale i syna. Nakonec ale ani to nevydrželo. Opustil jí kvůli mladší. Jí bylo tehdy 70. Zemřela v 83 letech. Ale možná jí bylo víc…

Rozhovor se zaměstnancem rozhlasu Ivanem Jandlem o svém účinkování v americko-švýcarském snímku Poznamenaní (The Search, 1948).

Natočeno 1966.

Pozn.: Rozhovor byl použit v pořadu Poznamenaný Ivan Jandl (2017, Šárka Skaláková).

Příběh strojního inženýra Milana Černocha je ojedinělý: v roce 1951 se jako student techniky rozhodl vystoupit z komunistické strany, protože nesouhlasil s všudypřítomným útlakem. Netřeba dodávat, že se nesetkal s chápavou reakcí. Připravil Adam Drda.

Natočeno 2017. Premiéra 12. 2. 2017 (ČRo Plus, 20:10 h). K poslechu zde.

Lit.: Drda, Adam: Řvalo na mě tři sta lidí a sálala z nich nenávist. Příběh Milana Černocha, který v roce 1951 vystoupil z KSČ. In web ČRo Plus, 12. 2. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když jsme s Milanem Černochem natáčeli rozhovor, projevoval opakovaně obavu, aby nebyl představován „jako nějaký hrdina“. Říkali jsme mu, že ho chápeme, ale že nezaznamenáváme pouze vzpomínky hrdinů-odbojářů, ať už protinacistických nebo protikomunistických, nýbrž všech lidí, kteří ve 20. století něco zajímavého prožili a chtějí o tom mluvit.

Pana Černocha jsme tím snad upokojili. Nebudeme ho tedy označovat za hrdinu, avšak přesto: je to obdivuhodný člověk, který se dokázal chovat poctivě a statečně v situaci, v níž se většina jeho spoluobčanů přinejmenším přikrčila. Ještě je třeba zdůraznit, že jsme se s p. inženýrem Černochem sešli k interview především kvůli jeho práci – před rokem 1989 byl totiž odborníkem na odsiřování elektráren a neobyčejně zajímavě vypráví o potížích, s nimiž se potýkal, přesněji řečeno, podává svědectví o tom, že komunistický aparát odsíření elektráren bránil, ačkoli bylo jasné, že zničené ovzduší vážně poškozuje zdraví desítek tisíc lidí, zejména v severních Čechách. Ostatní témata vyplynula teprve během rozhovoru, včetně tématu zásadního – vystoupení z KSČ.

Vyhořelý dům

Budoucí inženýr Milan Černoch se narodil 24. září 1930 v Praze. Jeho otec Svatopluk Černoch, profesor na střední průmyslové škole v Praze na Smíchově, byl autorem odborné strojně technické příručky, knihy, která se dočkala mnoha vydání a studovalo podle ní několik generací budoucích strojařů. Maminka Věra pocházela z dobře zaopatřené rodiny, vlastnila v Praze dům.  (more…)

Mohl být otcem Tomáše Garrigua Masaryka rakouský císař František Josef I.? A je důležité pro naše dějiny vědět, kdo byl biologickým otcem TGM? Hostem Petra Dudka byli historik Jaroslav Šebek a dokumentarista České televize David Vondráček.

Natočeno 2017. Premiéra 10. 2. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

V těchto dnech je tomu už 55 let od smrti vynikajícího českého malíře a grafika Maxe Švabinského. Umělce, který byl autorem oken v pražském chrámu svatých Víta, Václava a Vojtěcha – a zároveň připravoval české poštovní známky nebo bankovky. Připravila Veronika Kindlová.

Natočeno 2017. Premiéra 10. 2. 2017 (ČRo Plus, 20:10 h.) v cyklu Archiv Plus. K poslechu zde.

Připravila Zita Senková.

Hovoří Pavel Kosatík.

Natočeno 2017. Premiéra 10. 2. 2017 (ČRo 2 Praha, 8:30 h).

Lit.: Senková, Zita: Pavel Kosatík: Opravdu musíte vědět, jestli byl Masaryk císařským levobočkem? In web ČRo 2 Praha, 10. 2. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mělo by se zkoumat DNA významných osobností jen proto, aby se zjistilo, kdo byli jejich rodiče? Podle spisovatele vědecký pokrok nezastavíme, ale neměla by se vytratit úcta.

„Bohužel, nová doba se překlápí k bulvárnějšímu nahlížení na tyto osobnosti. Ale že by se tak víc četly jejich knihy? To tedy nevidím,“ říká Pavel Kosatík. „Pokud by Masaryk byl skutečně osmým císařským levobočkem, bylo by to velmi pozoruhodné kuriozum. Ale pořád je mi líto, že lidi víc nezajímá jako politik a myslitel. Náš zájem se tak nivelizuje.“

TGM se mohl narodit i kočímu

Zájem o Masarykům původ ale zasahuje i ty nejkompetentnější znalce. „Jako by si nebyli schopni připustit, že se někdo skvělý může narodit rodičům, co až tak vynikající nebyli. V podtextu je ale nevíra nás samotných v sebe sami. Proč by nemohl být prezidentem i syn kočího? To mohou být básníky pouze potomci Seiferta?“ (more…)