Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

14. 2. 2017

Slovo o historii – Česko-rakouské stýkání a „potýkání“ v dějinných souvislostech 1/?? (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:17

Připravila Eliška Závodná.

Natočeno 2017. Premiéra 1. dílu 17. 2. 2017, 2. dílu 24. 2. 2017; 3. dílu 24. 3. 2017; 4. dílu 1. 6. 2017; 5. dílu 9. 6. 2017; 6. dílu 23. 6. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h); 7. dílu 1. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.) v cyklu Rakouský rok; 8. dílu 8. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h).

Obsah: 1. Babenberkové a Přemyslovci (1. část). – 2. Babenberkové a Přemyslovci (2. část). – 3. Vznik česko-rakouské unie (1250 – 1254). Přemysl Otakar II. a jeho obraz v českých a rakouských středověkých letopisech. Notář Jindřich z Isernie nebo Jindřich Vlach? – 4. Habsburkové a Přemyslovci. Rudolf I. a jeho zeť Václav II. Století posledních Přemyslovců. – 5. Habsburkové a Lucemburkové. Karel IV. a jeho zeť Rudolf. Století Přemyslovců. – 6. Habsburkové a Lucemburkové. Alžběta Lucemburská a Albrecht II. Habsburský. – 7.  „Dlouhé“ 19. století a proměny společnosti v rakouské monarchii. Praha a Vídeň, metropole v zrcadle každodennosti (1. část). – 8. „Dlouhé“ 19. století a proměny společnosti v rakouské monarchii. Praha a Vídeň, metropole v zrcadle každodennosti (2. část). –


Proměny českého vaření (2017)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:14

Viktor Šlajchrt. Esej z knihy Bonvivánova kulinária, ve které autor zkoumá pokrmy i nápoje z hlediska kulturní historie. Připravila Jana Žáková. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Ivan Řezáč.

Natočeno 2017. Premiéra 17. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 21. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.) v cyklu Esej; 2. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

 

 

Naši dravci (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:08

Hodina plná zajímavého povídání, písniček a soutěží.Třepotavý let ve vzduchu na jednom místě a pak střemhlavý sešup k zemi. Takhle loví dravec, který se zabydlel v našich městech. Hosty čtvrtečního Klubu Rádia Junior budou chovatel Michal Procházka a poštolka Pišta. Co myslíte, jaké si poštolka staví hnízdo? Jaký je jejich typický pokřik a kde všude se s ní můžete potkat? Dozvíte se nejen to, ale i hodně dalších zajímavostí ze života těchto krásných sokolovitých ptáků. Těší se na vás zvířecí agentka Veronika Hájková.

Natočeno 2017. Premiéra 16. 2. 2017 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.

 

Kosmické vejce na měkko a Opojná cesta společnými dějinami (2017)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:02

Viktor Šlajchrt. Dva eseje z knihy Bonvivánova kulinária, ve které autor zkoumá pokrmy i nápoje z hlediska kulturní historie. Připravila Jana Žáková. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Ivan Řezáč.

Natočeno 2017. Premiéra 16. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 2. 4. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba; 3. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

 

První výdělek (2012)

Filed under: Povídky — Premek @ 12:52

Ignát Herrmann. Povídka. Pro rozhlas připravil a režii má Luboš Koníř.

Účinkuje Jaroslava Červenková.

Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2012. Premiéra 22. 4. 2012 (ČRo České Budějovice). Repríza 16. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.)  v cyklu Noční bibliotéka.

Lit.: Koníř, Lubomír: Povídky Ignáta Herrmanna. In web ČRo České Budějovice, duben 2012 (?). – Cit.: Ignát Herrmann (1854-1935) byl publicistou a editorem, tvůrcem vážného i zábavného pražského románu. Proslul například v žánru takzvaných nedělních povídek.

Přemysl Rut, upřímný obdivovatel Hermannova díla, při jedné příležitosti řekl toto.

Herrmann se narodil v roce 1854 na samotě v Horním Mlýně nedaleko městečka Chotěboř. Jeho rodiče se záhy vydali hledat štěstí do Ameriky, ale brzy se vrátili. Rodina se usadila u Hradce Králové, kde otec pracoval jako advokátní písař.

Po neúspěchu na gymnáziu začal Ignát Herrmann pracovat v Praze jako kupecký učeň. Tam pronikal Ignát Hermann mezi literáty a žurnalisty. Prosadil se jako redaktor humoristických časopisů.

V roce 1882 založil a sám redigoval časopis Švanda dudák. Přispíval do řady časopisů – Humoristické listy, Květy, Národní listy, Paleček. Byl velice aktivní v mnohých kulturních institucích – Umělecká beseda, Světozor, Máj a další. Ignát Herrmann publikoval i pod pseudonymem Vojta Machatý.  (more…)

Volání divočiny (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:52

Jack London. Kompletní audiokniha. Režie Jakub Tabery. Mistr zvuku Jan Kacian.

Čte Vladislav Beneš.

Natočeno 2017. Vydala Audiotéka v roce 2017 (MP3, celková délka 3 hodiny 53 minut) v cyklu Mistři slova.

Pozn.: Příběh, který se odehrává na Aljašce a jehož hlavním hrdinou je pes jménem Buck.

Román Volání divočiny vyšel poprvé v roce 1903 a vypráví příběh psa, křížence bernardýna a skotského ovčáka, Bucka. Příběh se odehrává v období zlaté horečky na Klondiku. Buck, který vyrůstá u bohaté rodiny na jihu Spojených států, je prodán jako tažný pes na Aljašku. Buckovi se podaří přizpůsobit se tvrdým podmínkám práce tažného psa i drsnému severnímu podnebí. V příběhu je nádherně popsána divoká příroda Aljašky a také síla přátelství mezi člověkem a psem.

Edice Mistři slova je plná literárních pokladů. Naše nejlepší herecké hlasy, které jsou nám tak blízké, namlouvají své oblíbené knihy a významná literární díla, která je oslovila, ovlivnila a k nimž se třeba i rádi vracejí. Každý měsíc se můžete v Edici Mistři slova těšit na nové příběhy v jedinečném podání našich mistrů mluveného slova a potěšit tak svá srdce. (more…)

Paní Bovaryová (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:50

Gustave Flaubert. Kompletní audiokniha. Režie, zvuk a hudba Miloš Vrána.

Čte Valérie Zawadská.

Natočeno 2017. Vydala Audiotéka v roce 2017 (MP3, celková délka 12 hodin 55 minut) v edici Mistři slova.

Pozn.: Příběh nešťastné vdané ženy, která se vzepře obyčejnosti a nudě svého života.

Paní Bovaryová je realistický román z roku 1857 a jedná se o první autorovo dílo. Flaubertovou inspirací k napsání knihy byla zmínka v tehdejších novinách o ženě venkovského lékaře, která se otrávila, a jejímuž skonu předcházelo manželské drama. Hlavní hrdinkou románu je Ema Bovaryová, která si za muže vezme venkovského lékaře, a do manželství vstupuje se spoustou ideálů, které načerpala především četbou romantických knih. Postupem času zjišťuje, že její romantické představy jsou velmi vzdálené od skutečného života. Emě se podaří najít vášeň a lásku, kterou si vysnila, v náručí milenců, ale její potěšení z milenecké lásky je krátkodobé a má za následek tragické vyústění.

Edice Mistři slova je plná literárních pokladů. Naše nejlepší herecké hlasy, které jsou nám tak blízké, namlouvají své oblíbené knihy a významná literární díla, která je oslovila, ovlivnila a k nimž se třeba i rádi vracejí. Každý měsíc se můžete v Edici Mistři slova těšit na nové příběhy v jedinečném podání našich mistrů mluveného slova a potěšit tak svá srdce. (more…)

Spalovač mrtvol (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:48

Ladislav Fuks. Kompletní audiokniha. Režie Jakub Tabery. Mistr zvuku Jan Kacian.

Čte Miroslav Táborský.

Natočeno 2017. Vydala Audiotéka v roce 2017 (MP3, celková délka 6 hodin 6 minut) v edici Mistři slova.

Pozn.: Mistři slova – Spalovač mrtvol – román, jehož hlavní hrdinou je zaměstnanec krematoria, který se pod vlivem fašistické ideologie stává podivínem a vrahem svých nejbližších.

Příběh Spalovač mrtvol o pražském zaměstnanci krematoria Karlu Kopfrkinglovi, který je často označován jako psychologický horor, se odehrává v období nástupu nacismu. Karel Kopfrkingl je slušný občan, vzorný otec a manžel, představuje se jako osoba jemná a útlocitná, a často nezapomene zmínit, že je abstinent a nekouří. Svou manželku oslovuje Lakmé, svou kočku nazývá čarokrásná, mnohokrát je zmíněno, že hovoří s úsměvem. Co se však skrývá v charakteru tohoto na první dojem „ušlechtilého“ člověka? Autor postupně, bravurním stylem plným ironie a černého humoru, odhaluje zrůdnou přeměnu a patologické jednání Karla Koprfkingla, který je fascinován smrtí a touhou, jak nebožtíkům ulehčit od tíhy jejich osudu a kremací je vysvobodit z jejich pozemského života. Příběh je metaforou k idejím rasové nesnášenlivosti a jejího řešení v průběhu okupace a nacismu. (more…)

13. 2. 2017

Tabačnica (1980)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 23:36

Irena Kwintová. Rozhlasová pohádka. Překlad Jozef Gazdík. Dramaturgie Emília Drugová. Hudební dramaturgie Katarína Cútová. Zvuková a technická spolupráce Zuzana Kubíková a Jozef Bezák. Režie Peter Jezný.

Osoby a obsazení: Lesní mužík (Viktor Blaho), rarášek (Ĺubo Roman), čáp (Ivan Krivosudský), vítr (Pavol Mikulík), lesní včelař (František Dibarbora), stařeček (Karol Machata), hlasy (Vladimír Minarovič, Peter Debnár a Viktor Lukáč) a vypravěč (Dušan Jamrich).

Natočeno 1980. Repríza 13. 2. 2017 (Radio Junior – Slovenský rozhlas 9,  19:00 hod.; 38 min.).

Pozn.: Keď Lesný mužík ochorie, raráškovia sú na nevydržanie a nič nie je, ako má byť. Preto sa jeden dobrosrdečný rarášok rozhodne, že Lesného mužíka vylieči. Blúdi lesom a stretáva rôzne bytosti – Bociana, Vietor, Lesného včelára, Starčeka. Každý mu rád poradí a pomôže. Ako mu pomôžu? Rôzne. Najmä však treba zohnať jednu špeciálnu vecičku – tabačnicu. Rarášok totiž v lese pozoroval skupinku ľudí a nadobudol presvedčenie, že Tabačnica je ten pravý životobudič pre Lesného mužíka.

Traktor (2018)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 22:56

Petr Dudek. Rozhlasová hra. Děje se v zimě počátkem padesátých let. Hudba Kryštof Marek. Zvuky a ruchy Petr Šplíchal. Mistr zvuku Radek Veselý. Dramaturg Martin Velíšek. Asistentka režie  Jan Knappová. Režie Dimitrij Dudík.

Osoby a obsazení: Antonín Mareš, komunista, padesátník po infarktu (Václav Kopta), Alois Kalvas, lidový prokurátor, úřadující na malém městě (Miroslav Táborský), doktor Kalina (Josef Somr), Lukáš Benda, výtržník dospívající na počátku padesátých let na statku (Kryštof Bartoš), Jaromír Benda, sedlák a kulak, něco po padesátce (Miroslav Krobot), Fanouš, mladík vypomáhající u dr. Kaliny, komunista (Matouš Ruml), Irena Marešová, Antonínova manželka, čtyřicátnice (Jana Boušková), družstevník (Jiří Knot), prodavač (Jaroslav Vlach), estébák (Svatopluk Schuller).

Napsáno 2016, postoupilo do užšího výběru soutěže Prix Bohemia Radio Autor. Natočeno leden 2018. Premiéra 25. 2. 2018 (ČRo 2 Praha) k výročí tzv. Vítězného února. Repríza 19. 11. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Současná hra; 30. 8. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama; 25. 2. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama.

Lit.: Kamberský, Jakub: Mrazivý odkaz padesátých let. In Týdeník Rozhlas 12/2018 (recenze). – Cit.: Sedmdesátému výročí „vítězného února“ věnovala všechna význačná média patřičný prostor. Byla by určitě škoda, kdyby ve stínu všech pořadů, které tento politováníhodný zlom v české historii připomínaly, měla zůstat původní rozhlasová hra redaktora Českého rozhlasu Petra Dudka Traktor (TR 8/2018). Hru zasazenou do doby kolektivizace padesátých let odvysílala v premiéře 25. února Dvojka. Na počátku příběhu jsme svědky situace, kdy je pracovník státní správy Mareš nucen v rámci znárodnění evidovat majetek sedláků, a to za dozoru lidového prokurátora Kalvase. Mezi sedláky je však i Marešův přítel Benda, který do družstva odmítá vstoupit a ještě si, navzdory smyčce, která se kolem něho stahuje, pořídí nový traktor. Mareš se svému kamarádovi snaží pomoci a kývne na nabídku prokurátora Kalvase uplatit úředníka za účelem pozdržení Bendova vstupu do družstva. Začíná se tím zaplétat do osidel hry s mocí, navíc ho začne dohánět vlastní minulost. Jde o druhý počin Petra Dudka a na rozdíl od jeho prvotiny Člověk s příběhem, která vykazovala publicistické rysy, má Traktor všechny náležitosti rozhlasové hry. Traktor ukazuje, kam vedou námluvy se svévolnou silou totalitní moci. Předností hry není pouze silný příběh, jiskřivé dialogy a skvěle vystavěné situace, ale zejména srozumitelnost pro široké spektrum posluchačů. Z vlastní zkušenosti řečeno, hru dovedou pochopit i nepamětníci oněch dob. Režisér Dimitrij Dudík, vědom si silné výpovědi, obsadil herce stejného ražení. Uslyšíme tak Josefa Somra, Jiřího Knota, Matouše Rumla, do rozhlasu se vracející Janu Bouškovou a také začínajícího Kryštofa Bartoše, jemuž role výbušného výtržníka zvláště sedí. Největší pozornost zasluhují Miroslav Krobot v roli zpupného sedláka Bendy, Miroslav Táborský coby uvěřitelně úlisný prokurátor Kalvas a především pak Václav Kopta jako všemožnými okolnostmi zmítaný komunista Mareš. Obdiv zasluhují i mistři zvuku Radek Veselý a Petr Šplíchal za funkční využití reálného prostředí zvuku, například při snímání dobového traktoru, odjíždějící motorky či auta. V dnešní době zvukových databank a možností nasimulovat jakékoli zvukové prostředí by se taková snaha mohla zdánlivě jevit jako zbytečné šílenství, v případě hry Traktor jde o malý zázrak, zvýrazňující atmosféru. Tu ostatně podtrhuje i bravurně zkomponovaná hudba Kryštofa Marka, ať je to rozladěný klavír, na který preluduje doktor v podání Josefa Somra, či předěly v podobě nekompromisních tónů kontrabasu, zvyšující napětí příběhu. Režijní invenci se meze nekladou, takže i zařazení budovatelské písně Zemědělská v úvodu hry dává tušit, že nepůjde o snahu zahrát si na idylickou agitku, kterých známe z padesátých let mraky. Věřme, že Radiotéka a Radioservis budou hbití a nahrávku hry vzápětí zpřístupní, a to nejen digitálně, ale i na klasickém CD.

Lit.: Kebrt, Adam: „V archivu chyběl zvuk estébáckého Tatraplanu.“ Rozhlasová hra Traktor zamotala hlavu ruchařům. Podívejte se, jak zase kouzlili. In web ČRo 2 Praha, 2: 3. 2018 (článek + nahrávka reportáže k poslechu). – Cit.:  Rozhlasová zvuková databanka je bohatá. Když ale zvuk chybí, musí zvukoví designeři vyrazit do terénu. Kontaktovat majitele veterána a pak s ním i dvě hodiny natáčet. Rozhoduje i lokace. Ne všude se totiž dá nahrát kvalitní zvuk.

Problém měli zvukoví designéři i s rozhlasovou hrou Traktor. Ve zvukové databance rozhlasu tentokrát chyběl i zvuk Tatraplanu Státní bezpečnosti. „Musel jsem kvůli tomu kontaktovat Klub vojenské historie,“ říká zvukový designer Petr Šplíchal.

„Natáčeli jsme všechny ty manévry. Nastartování, rozjezd, bouchnutí dveří, protože tam je ta scéna, kdy estébáci seberou člověka a odvezou ho. Museli jsme to sehrát přesně podle scénáře.“ Rozhlasové natáčení se tak prakticky podobalo natáčení filmovému.

Další problém přišel v jedné z posledních scén, kdy hlavní hrdina startuje ve stodole jawu péráka. Motorka nechce chytit, musí ji roztlačit a pak táhle odjíždí. „Bylo potřeba k tomu všechny ty reakce motorky natočit. A to nebylo jednoduché,“ říká Šplíchal.

Čarování s motorkou

„Startovat a zároveň vypínat motorku, dělat ty nepovedené starty, byl docela kumšt. I sám majitel říkal: Ježíš, co to po mně chcete, já musím vždycky vymáčknout spojku, rychle ji pustit, vytrhnout klíček, zarazit ten bošák. No hráli jsme si s tím,“ popisuje ruchař.

„Největší oříšek byl ten dlouhý odjez. Protože přesně v tu chvíli vždycky někde začal štěkat pes nebo přeletělo letadlo nebo z dálky zněl náklaďák. Točili jsme to na desetkrát. Navíc původní záměr, že pojede přes vesnici, nám dělal nepříjemnou ozvěnu. Neřekli byste, jak i v tiché vesnici mezi domy působil ten zvuk nepřirozeně.“

Aby to znělo přirozeně

Nakonec se muselo natáčet na táhlé lesní cestě přes pole. „Představte si majitele veterána, který přijede s naleštěnou jawou a já ho nutím na pole a do bahna,“ upozorňuje Šplíchal. „Navíc jsme tu motorku při tom neustálém startování ještě tzv. uchlastali.“

Po natočení putuje hrubý záznam do režie, kde se s ním dál kouzlí. „Hrubý zvukový záběr musí být určitě dlouhý. V režii to potom se zvukařem různě zkracujeme, dáváme to blíž nebo dál, prostě synchronizujeme s textem.“

Co kdyby danou motorku nesehnali? „Pravděpodobně bych sehnal nejblíž tomu příbuzný motor, měnil jeho frekvenci, barvu. Třeba aby Jawa 250 brlblala jako pérák. Případně do jiné stopy mixáží bych dal jiné záběry – prokluzování kola, sólové nakopávání šaltpákou. Musíte zkrátka využít všechny znalosti originálního zvuku.“

Lit.: -pdu- (= Dudek, Petr): Petr Dudek: Traktor. In web ČRo 2 Praha, 25. 2. 2018 (článek) – Cit.: Hlavní hrdina, představitel státní správy Mareš je pragmatik. Do strany vstoupil, protože to potřebuje ke své práci. Chce věřit tomu, co sám říká: „Když budou ve straně rozumný, slušný lidi, bude se strana chovat taky slušně.“ Ale v jednom z případů, který musí řešit, ho dožene jeho vlastní minulost.

O autorovi

Traktor je druhou rozhlasovou hrou Petra Dudka. S českým rozhlasem je Petr Dudek spojen i profesně – v Redakci publicistiky má na starosti dramaturgii dlouhých publicistických rozhovorů a diskusí. V současné době Dvacet minut Radiožurnálu, Interview Plus a Pro a proti. Pravidelně taky chystá některá speciální vysílání, například předvolební debaty.

Před příchodem do Českého rozhlasu pracoval kromě jiného v časopise Týden, v české redakci BBC v Londýně i v Praze a v Lidových novinách. Vystudoval češtinu a angličtinu na FF UK a po sametové revoluci krátce učil na katedře anglistiky. Jeden školní rok strávil jako postgraduální student v Chicagu v USA. Přčtěte si celý rozhovor s autorem Přitahuje mě téma spolupráce s totalitním zlem.

Lit.: anonym: Přitahuje mě téma spolupráce s totalitním zlem, říká autor hry Traktor. In web ČRo 2 Praha, 22. 2. 2018 (článek). – Cit.: Dvojka odvysílá premiéru rozhlasové hry z českého venkova 50. let, kde právě probíhá kolektivizace. Traktor je už druhou rozhlasovou hrou Petra Dudka. Do hlavních rolí obsadil režisér Dimitrij Dudík Václava Koptu, Miroslava Táborského, Miroslava Krobota, Janu Bouškovou a Josefa Somra.

S českým rozhlasem je autor hry Petr Dudek spojen i profesně. V Redakci publicistiky má na starosti dramaturgii dlouhých publicistických rozhovorů a diskusí. V současné době Dvacet minut Radiožurnálu, Interview Plus a Pro a proti. Pravidelně taky chystá i speciály jako třeba předvolební debaty.

Proč jste se rozhodl zpracovat ve své hře příběh usazený do období kolektivizace?

Zpívali jsme už jako kluci písničku o tátovi, který se dře v dole, protože mu Gottwald ukrad pole… Kolektivizace byl u nás proces bez diskuse zločinný a o jeho nespravedlnosti jsem slýchal od dětství. Odbýt to pro sebe písničkou by bylo možná nejrozumnější, nakonec ty nejšílenější zločiny páchal Stalin na Ukrajině a ne u nás. Ale mě přitahuje téma spolupráce s totalitním zlem, její motivy a následky. Pak jsem zjistil, že jedno takové téma mám celkem blízko a má co dělat s kolektivizací.

Je hra založena na reálném příběhu?

Je inspirovaná osudy dědečka, kterého jsem nikdy nepoznal. Byl prvorepublikový úředník, původem z vesnice, a po válce se dal ke komunistům v hloupé naději, že tak pomůže kamarádům sedlákům. Zemřel pár let nato zdrcený v psychiatrické léčebně. Vymyslel jsem si o něm příběh, o kterém jsem předem věděl jen to, že nemůže dopadnout dobře… A pak ještě důležitá maličkost. Můj otec od malička miluje všechno, co má motor a volant, a když mu bylo asi patnáct, pracoval jako student na traktorové stanici kousek od Poděbrad. Zuřil, když viděl jak pitomci v družstvu ničí stroje ukradené sedlákům, protože s nimi neumějí zacházet a nevědí ani, že motor potřebuje olej.

Traktor je Vaše druhá hra pro rozhlas. Co Vás naučila realizace Vaší první hry Člověk s příběhem?

Úctě a respektu ke kolegům, kteří se mnou na Člověku s příběhem pracovali. A samozřejmě k hercům. Snažil jsem se poučit i z vlastních začátečnických chyb, ale bylo jich trochu moc. Takže je odstraňuju postupně.

Teď pracujete na dvou hrách o dějinách hnutí Sokol. Čili opět téma z historie. Nechystáte něco, co by se na naše byť nedávné dějiny nevázalo?

Teď ne, ale asi k tomu dojde, protože se brodím od vzdálenější historie blíž a blíž k současnosti.

Lit.: anonym: Poroty vybraly vítěze soutěže Prix Bohemia Radio Autor. In web ČRo, 16. 5. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Soutěž Prix Bohemia Radio Autor má své vítěze. Odborné poroty je vybíraly z 90 textů v kategorii Původní rozhlasová hra a 59 textů v kategorii Původní rozhlasová hra pro děti.

Do užšího výběru postoupilo deset titulů v první kategorii a osm ve druhé. Z nich byl v rámci finálového zasedání zvolen jeden vítězný text v každé kategorii, dalším dvěma porota navrhla udělit čestná uznání.

Slavnostní vyhlášení proběhlo 13. května v rámci veletrhu Svět knihy. Rozhovor s porotci i s oceněnými autory si můžete poslechnout v záznamu pořadu Mozaika (stanice Český rozhlas Vltava). 

(more…)
« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress