Připravil Milan Cihlář. Politický kabaret ze světa i z domova. Hudební dramaturg Mlhoš Kafka. Režie Eva Sováková.
Účinkují Jiří Císler, Ladislav Trojan, Bohumil Švarc, Jaroslav Moučka a Jiří Bruder.
Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 12. 8. 1989 (Praha, 11:35 – 12:00 h.).
Ján Johanides. Úryvek z prózy. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 11. 8. 1989 (Bratislava, 14:00 – 14:35 h).
Český snář Ludvíka Vaculíka, memoáry chartistů, eseje, povídky, série „Vaňkovek“, poezie z prostředí disentu. To je nabídka pořadů, kterými stanice Vltava připomíná čtyřicáté výročí vzniku Charty 77.
Jeden z neosobitějších pohledů na disidentské prostředí ale i na celou českou společnost konce sedmdesátých let přináší autobiografická próza Ludvíka Vaculíka Český snář. V interpretaci Jana Vondráčka ji vysílá Vltava od 6. ledna vždy v 18:30.
V programové řadě Osudy (každý všední den v 11:30) vysíláme hned několik memoárů významných signatářů Charty 77. Od 2. ledna nabídneme životní příběh českého filozofa Jana Patočky očima jeho žáků, rodinných příslušníků a odborníků. Třídílné vzpomínky Ladislava Hejdánka vysíláme od 16. ledna, Dany Němcové od 19. ledna, Jiřího Dienstbiera od 30. ledna
Dílo a osobnost Jana Patočky si dále připomeneme výběrem z Kacířských esejů o filozofii dějin, esejí Co můžeme očekávat od Charty 77? a pořadem Život v amplitudě, který do schůzek s literaturou připravil Pavel Kouba.
Poslechněte si: Vše k výročí Charty 77 ve vysílání Vltavy
Pravidelný literární Kabinet (vždy v 9:30) je první lednový týden věnován autorům spjatými s Chartou 77. V pondělí vysíláme Paragraf 202 – samizdatový fejeton Václava Havla o paragrafu o výtržnictví. Skicu k románu o komunistickém vězení Evy Kantůrkové Dům smutku nabídneme v úterý. Ve středu to bude fejeton Ludvíka Vaculíka Jonáš a obluda, ve čtvrtek Honza, včelky, mravenci a loupežníci Jiřího Gruši a v pátek dva fejetony Jaroslava Hutky – Erasmova cena a Klíč od města. (more…)
„Byl jsem přesvědčen, že respektování lidských práv, ke kterému se režim zavázal, nemůže plnit. Ani zlomek toho nemůže plnit, protože tím by začal rozkládat sám sebe.“ Spisovatel, dramatik a signatář Charty 77 je hostem pořadu Interview Plus. Rozhovor vedl Michael Rozsypal.
Natočeno 2017. Premiéra 6. 1. 2017 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.
Pozn.: Rozhovor se bývalým politikem, spisovatelem a novinářem Milanem Uhde o Chartě 77 i o Antichartě.
Lit.: Rozsypal, Michael: Milan Uhde o Chartě 77: Musel jsem říci ďáblovi ne. Myslel jsem, že nás bude tak 20. In web ČRo Plus, 6. 1. 2017 (část rozhovoru + nahrávka k poslechu). – Cit.: MR: Proč jste tehdy Chartu podepsal?
Moje hlavní motivace nebyla řešit nějaký politický problém. K tomu se přiznávám. Já jsem řešil svou situaci umlčeného autora, který prostě po několika pokusech najít si zaměstnání, abych uživil rodinu a poté, co jsem zjistil, že nepřichází v úvahu žádný pardon pro takzvané provinilé spisovatele a občany, jsem došel k závěru, že se musím nějakým způsobem se svým mlčením a pasivitou vyrovnat. Že musím, jak zpíval Sváťa Karásek, říci ďáblovi ne.
MR: Ivan Medek řekl, že měl po podpisu Charty 77 pocit osvobození. Měl jste to taky tak?
Měl jsem velmi silný pocit téhož druhu. Ačkoli to pronásledování, které následovalo, bylo intenzivnější, než jsem očekával. Počítal jsem s tím, že nás režim přivine na svá železná prsa velmi ostře. Ale on nás přivinul ještě silněji, než jsem si myslel. Odolávat tomu nebylo vždy snadné. Ale ten osvobozující pocit sdílím. (more…)
Autor pásma nezjištěn. Hudební spolupráce Martin Jonák. Režie Helena Vaňurová.
Účinkují Milan Neděla, Jan Skopeček, Vladimír Krška, Lukáš Hlavica, Václav Knop, Helena Brabcová, Oldřich Vízner, Vlastimil Hašek a Milan Slabihoud.
Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 11. 8. 1989 (Vltava, 15:30 – 16:00 h).
Jaroslav Schut. Rozhlasová povídka. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 11. 8. 1989 (Devín – Vltava, 14:00 – 14:30 h).
Československá vláda se zavázala naplňovat úmluvu z Helsinské konference, tedy dodržovat lidská práva. Dělala ale pravý opak… Témata: výročí Charty 77; Pochod za Aleppo; narozeniny papeže Františka. Moderuje Zita Senková.
Hostem Václav Malý, světící biskup pražský.
Natočeno 2017. Premiéra 6. 1. 2017 (ČRo 2 Praha, 8:30 h.; 26 min.).
Lit.: Senková, Zita – Malý, Václav – Erhart, Michael: Václav Malý: Naše společnost je pasivní. Měla by si vzít příklad z Charty 77. In web ČRo 2 Praha, 6. 1. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 40 lety, 6. ledna 1977, bylo zveřejněno Prohlášení Charty 77. Skupina disidentů v něm vyzvala režim, aby přestal porušovat občanská a lidská práva. Podpis však pro signatáře znamenal záruku vážných problémů.
Biskup Václav Malý ho ale nelituje: „Ulehčilo to mému svědomí, bylo to pro mě vysvobozením. Cítil jsem rozpor mezi tím, že v kostele povzbuzuji lidi, aby brali vážně postoj Ježíšův, který pro své přesvědčení obětoval život, a sám k veřejným záležitostem mlčím.“
Jiní trpěli více
Kvůli podpisu a práci ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných ale strávil 7 měsíců ve vězení. „O tom nerad mluvím, protože v Chartě si jiní odseděli mnohem více, například Petr Uhl nebo Rudolf Battěk celých 9 let.“
Čím byla podle Malého Charta 77 významná? „Rozbila informační monopol. Šířila ověřené zprávy do svobodného světa a odhalovala podstatu režimu. Že trestá za vyjádření nesouhlasu se systémem a ve všech možných oblastech porušuje lidská práva.“ (more…)
Dick Francis. Autor detektivních příběhů vypráví vlastní životní příběh a spojuje ho s životopisem překážkového jezdce Piggotta. Překlad a rozhlasová úprava Jaroslava Moserová-Davidová, která také v úvodu pořadu hovoří. Reie Jana Klimentová.
Čte Jiří Adamíra.
Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 1. dílu 11. 8. 1989 (Vltava, 11:30 – 12:00 h).
Biografický rozhovor se známou osobností, který moderuje Luboš Xaver Veselý.
Natočeno 2016. Vydalo Six Fresh v roce 2016 (MP3, celková délka 2 hodiny 36 minut).
Pozn.: Vydavatelství Six Fresh s.r.o. připravilo pro posluchače cyklus poutavých biografických rozhovorů se známými osobnostmi. Každý, kdo zanechal ve svém oboru významnou stopu, je mediálně známým a profesně uznávaným, má právo na svoje místo v GALERII SLÁVY. Každý díl GALERIE SLÁVY je de facto mluveným životopisem konkrétní osobnosti.
Životní peripetie, trnitá cesta k úspěchu, i kapky životní moudrosti popisuje v mimořádně otevřeném podívání slavný český fotograf Robert Vano. Jak a proč putoval čerstvý maturant z komunistické země za svobodou? Kde se potkal s fotografováním? Co všechno zažil v Americe? Proč zůstal americkým občanem? Co si myslí o politice, o umění, o smrti nebo sám o sobě? Tyto a desítky dalších otázek zaznívají v tomto díle Galerie slávy. Robert Vano mluví o věcech s nebývalým nadhledem a jeho životní zkušenost uznávaného umělce, světoběžníka a muže, který umí zasazuje vyprávění do osobitého rámce.
Obsah: 1. Emigrace – 2. Emigrace – 3. Amerika – 4. Vano fotografem – 5. Vano jako značka – 6. Názory – 7. Smrt a konec.
Eva Schulzová. Dokument. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Připravilo Brno v roce 2016 (?). Premiéra 7. 1. 2017 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 – 19:00 h.).
Lit.: Schulzová, Eva: Časopis Veronica oslavil 30 let existence. In web ČRo Brno, 6. 1. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jméno Veronica se dnes lidem většinou pojí se stejnojmennou nadací, ekologickým centrem nebo cimbálovou muzikou. Na počátku toho všeho ale byl časopis.
Pod názvem Veronica si patrně většina Brňanů představí ekologickou organizaci se sídlem na ulici Panské. Mnozí oslavili letošní Vánoce s jedličkou v květináči, kterou si ve Veronice koupili. A někteří znají taky stejnojmennou nadaci, ekologickou poradnu či cimbálovou muziku. Málokdo však ví, že na počátku všeho byl časopis Veronica, který vychází od roku 1986 a letos oslavil třicáté výročí.
Založili ho kolegové z Geografického ústavu Akademie věd Jan Lacina, Antonín Buček a Miroslav Kundrata se záměrem propojovat ochranu přírody s uměním. V časopisu tedy od počátku vycházely populárně-naučné články o ochraně přírody a krajiny, ale taky fejetony, básně a eseje. Mezi redaktory i externími přispěvateli byly a jsou významné osobnosti vědy i umění, např. spisovatel Jaromír Tomeček, botanici Jan Šmarda a Vladimír Úlehla, ornitolog Karel Hudec nebo básník Jan Skácel, který ve Veronice publikoval báseň Vzpomínka na Bohuslava Martinů, jež dosud nevyšla nikde jinde. (more…)
Powered by WordPress