František Schildberger. Verše z básnické sbírky vydané v nakladatelství Blok (Brno). Hudební spolupráce Jan Šimíček. Režie Zdeněk Kozák.
Účinkují Radka Merličková a Zdeněk Černín.
Nastudovalo Brno v roce 1989 (?). Premiéra (?) 25. 10. 1989 (Praha, 22:15 – 22:30 h) v cyklu Chvíle pro verš a hudbu.
Reportáž z provozu Průmyslu mléčné výživy Hradec Králové. Tvůrci a interpreti nezjištěni.
Připravil Hradec Králové v roce 1989. Premiéra 25. 10. 1989 (Praha, 9:50 – 10:00 h.) v rámci pořadu Na středeční vlně Hradce Králové.
Eva Bešťáková. Povídka. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Připravil Hradec Králové v roce 1989. Premiéra 25. 10. 1989 (Praha, 9:30 – 9:40 h.) v rámci pořadu Na středeční vlně Hradce Králové.
Vyprávějí ředitel loutkového divadla Radost Vratislav Schilder, dramaturgyně Eva Janěková, Mirko Matoušek a Zora Matoušková. Připravili Věra Rudolfová a Jaromír Ostrý.
Připravilo Brno v roce 1989. Premiéra 25. 10. 1989 (Praha, 8:00 – 8:30 h).
O. Štefanko. Verše. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1989. Premiéra 24. 10. 1989 (Bratislava, 20:50 – 21:00 h.).
Branimir Ščepanovič. Dramatizace prózy Ján Tužinský. Překlad Ján Jankovič. Režie František Obžera.
Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 24. 10. 1989 (Vltava, 21:25 – 22:00 h.).
Profesoři umělecké školy hovoří na téma, jež úzce souvisí s přestavbou. Připravil dr. Boris Riegler.
Natočeno 1989. Premiéra 24. 10. 1989 (Vltava, 19:25 – 19:55 h.).
Michael Lorenc. Výbor z veršů v rukopise. režie Pavel Linhart.
Účinkují František Němec a Boris Rösner.
Natočeno 1989. Premiéra 24. 10. 1989 (Vltava, 15:30 – 15:45 h) v cyklu Moderní poezie.
Ladislava Kremličková. Rozhlasová návštěva pekárny.
Natočeno 1989. Premiéra 24. 10. 1989 v rámci cyklu Vysílání pro školy (Vltava, 10:00 – 10:20 h)
Ondřej Soukup. Fejeton. Příběh Vladimira Luzgina jakoby vypadl z románu Franze Kafky.
Natočeno 2017. Premiéra 18. 1. 2017 (ČRo Plus, 18:33 h.) v pořadu Názory a argumenty.
Lit.: Soukup, Ondřej: Ondřej Soukup: Nemůžeš-li udělat ze své vlasti slušnou zemi, udělej ze slušné země svou vlast. In web ČRo Plus, 18. 1. 2017 (text + nahrávka k poslechu). – Cit.: Seděl naproti mě v pražské restauraci a pečlivě volil slova. Jeho příběh jakoby vypadl z románu Franze Kafky. Ještě před dvěmi roky 38letý autolakýrník Vladimir Luzgin žil v klidu v městě Perm na Urale, měl ženu, slušnou práci a mohl si jednou za pár let dovolit dovolenou v zahraničí.
Dnes žije v táboře pro uprchlíky v Kostelci nad Orlicí a čeká, zda mu české úřady dají politický azyl. Se svými rodiči a dospělým synem se baví jen po Skypu. Vše začalo koncem prosince 2015, kdy na svém účtu v sociální síti V Kontaktě sdílel článek “15 mýtů o banderovcích aneb o čem mlčí Kreml”.
O pár týdnů později si pro něj přišli agenti ruské tajné služby FSB, provedli domovní prohlídku, zabavili mu jeho chytrý telefon, přes který se připojoval k internetu a obvinili ho z šíření “vědomě lživých údajů”. Onou nepravdou mělo být tvrzení v článku, že nacistické Německo a Sovětský svaz svým přepadením Polska v roce 1939 rozpoutali 2. světovou válku.
Podle rozsudku soudu poválečný norimberský tribunál jasně řekl, že za rozpoutání války nese vinu jen Hitler a jeho nacisté. Permského autolakýrníka následně odsoudil k pokutě 200 tisíc rublů, tedy necelým 100 tisícům korun.
Vladimir Luzgin se ale vinným necítí. “Já jsem vyrůstal za Jelcina, kdy se publikovaly dokumenty, včetně paktu Molotov-Ribbentrop, které jasně ukazují, že Moskva se s Berlínem dohodla na rozdělení Polska. Jenže dnešní pánové zase chtějí přepisovat historii,” kroutí hlavou Vladimir. (more…)
Powered by WordPress