Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

21. 11. 2016

Experiment s kostkou (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:00

Hodina plná zajímavého povídání, písniček a soutěží.Také si přejete, když hrajete „Člověče nezlob se“, aby vám padaly šestky? A co pro to děláte? Měníte kostky, zkoušíte různé způsoby házení nebo si prostě jen moc přejete, aby vám to vyšlo? Nad tím, zda je možné ovlivnit hrací kostku pouhým přáním, se zamyslel i spolek Žádná věda. Sestrojil stroj na házení kostky a vyzval lidi, aby se výsledek pokusili ovlivnit svým přáním. Jak experiment dopadl, přijdou říct všem, kdo milují záhady i matematiku, Ivan Sobička a Ivan Miller. A Hajaja zase přijde s pohádkou O Františkovi z Františkových lázní. Na obojí se těší i moderátorka Šárka Fenyková.

Natočeno 2016. Premiéra 22. 11. 2016 (ČRo 2 Praha, 19:00 h.) v cyklu Klub Rádia Junior.

Tulák po hvězdách 1/10 (2016)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 15:41

Jack London. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí. Překlad Josef Pospíšil. Pro rozhlas připravila Marie Nováková. Dramaturgie Zuzana Drtinová Vojtíšková. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Jan Vondráček.

Natočeno v roce 2016. Premiéra 21. – 25. 11. a 28. 11. – 2. 12. 2016 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.). Repríza 1. dílu 21. 7. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.). Repríza 1. dílu 14. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: anonym: Jack London: Tulák po hvězdách (1/10). In web ČRo 2 Praha, listopad 2016 (článek). – Cit.: Jako nejpřísněji izolovaný vězeň se toulal nejen světem, ale i časem…

Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie na zemědělské fakultě Kalifornské univerzity, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce. Lidé, kteří něco podobného přežili, tomu říkají smrt zaživa.

Darrel Standing si ale i v těchto podmínkách dokázal získat svobodu, jakou poznal jen málokdo. Jako nejpřísněji izolovaný vězeň se toulal nejen světem, ale i časem. Standingovu schopnost soustředit své myšlenky, odpoutat se od těla a přenést se do jiných světů popisuje London poutavě a sugestivně…

Příběh zasazený do kalifornské státní věznice ve Folsomu na počátku 20. století přináší neobyčejnou vzpruhu snad každému, kdo právě hledá životní sílu. Desetidílná četba vám tak ve svém nejednom dobrodružném příběhu nabídne i hluboký filozofický podtext.

Lit.: Lekešová, Stanislava – Horálková, Elena: Host do domu – Dokonce jsem se doma snažil dostat mimo tělo, vzpomíná Jan Vondráček na čtení Tuláka po hvězdách. In web ČRo 2 Praha, 30. 11. 2016 (článek + nahrávka rozhovoru k poslechu). – Cit.:  Rozhlas má Jan Vondráček rád. Před mikrofon chodil už jako kluk. „Díky tátovi jsme s bráchou v osmi letech hráli v rozhlasových hrách. S panem Hrušínským jsme si hráli. Pan Filipovský mě houpal na klíně.“ Aktuálně pro Dvojku načetl Tuláka po hvězdách od Jacka Londona.

„Mám tu knížku rád. Četl jsem ji už ve 14. Dokonce jsem se doma snažil umrtvovat, abych se dostal mimo tělo. Přesně jak tam píše, že čím je to tělo zhuntovanější, tak jsem zkoušel se třeba celý den nehnout z postele. Spát, ležet a zkoušet, jestli se tělo astrálně neuvolní a neprojde stěnou,“ vzpomíná se smíchem.

Takovej ten typ, co si dokáže všechno omluvit

Tulák po hvězdách má brzy vyjít v Radiotéce i na CD. Zatím se na pulty dostala jiná Vondráčkem čtená audiokniha: 5x Tom Ripley, detektivka od Patricie Highsmithové. „Ripley je fakt hajzl, ale vlastně má pocit, že je všechno v pořádku. Takovej ten typ, co si dokáže všechno omluvit,“ libuje si Vondráček.

„Přesně jak se psychologové dohadují, kde má člověk tu hranici: za kolik je schopný zabít, za kolik něco ukrást. Každý má ty hranice jinak a Ripley je nemá vůbec. Těch pět příběhů je neuvěřitelně cynických až komických. Vraždí jak na běžícím pásu. Je to výborně napsaný.“

Žít nonstop

Vondráček se dnes už neumrtvuje. Ani nevraždí. Spíš žije nonstop. „Tu písničku někdy ale úplně nenávidím,“ směje se. Taky ona mohla být součástí divadelního představení Oněgin byl Rusák, což je volné pokračování Hrdého Budžese. Většina herců Divadla v Celetné na něco hraje a režisér toho využil.

„Chtěli jsme tam živou muziku a zahrát si pecky z 80. let. Všichni si to užíváme, protože to je to, co nás nakopávalo v době socialismu.“ Na zkouškách se řešilo, jestli do hry zakomponovat i písničky, které se jim nelíbily. Třeba právě Michala Davida. Proč ne? „Nakonec bysme těm lidem ještě museli platit tantiémy.“

Jan Vondráček
– měl být tanečníkem (podle maminky)
– vystudoval DAMU (díky tatínkovi)
– první angažmá získal v Dejvickém divadle
– zkusil si i režii (muzikál Kdyby tisíc klarinetů)

O dětech z jiného těsta a divokých vajec 1/7 (2016)

Filed under: Hajaja — Premek @ 15:36

Příběhy neposedných dětí napsal Lukáš Jůza. Dramaturgie Lenka Veverková. Režie Yvona Žertová.

Vypravěč Martin Hofmann. 

Natočeno v roce 2016. Premiéra 21. – 27. 11. 2016 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.). Repríza 22. – 28. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.); 24. – 28. 8. 2020 (ČRo 2 Praha, 19:00 h.); 5. – 11. 8. 2024 (ČRo 2 Praha, 19:50 h.).

Obsah: 1. O Karolíně z Kardašovy Řečice.  – 2.  O Františkovi z Františkových lázní. – 3. O Žanetě ze Žamberka. – 4. O Luborovi z Loun. – 5. O Nikole z Nejdku. – 6. O Přemyslovi z Pardubic.  – 7. O Heleně z Havířova.

Lit.: anonym: Lukáš Jůza: O dětech z jiného těsta a divokých vajec (1/7). In web ČRo 2 Praha, listopad 2016 (anotace). – Cit.: Příběhy neposedných dětí vás nejen pobaví, ale taky v nich zjistíte, že neobvyklé věci se opravdu dějí. Karolínu natolik bavilo číst knížky a přemýšlet, až z toho přestala úplně spát. Spánek totiž považovala za ztrátu času. Co všechno se jí kvůli tomu přihodilo?

Každý z nás je trochu jiný, máme jiné zájmy, jiné kamarády, jiné vlastnosti, ale i jiné problémy. A právě o tom vypráví nový pohádkový seriál. O dětech, kterým se stalo něco neobvyklého, které musely řešit to, co nikdo jiný ne.

Bazén (2016)

Filed under: Povídky — Premek @ 15:32

Bohumil Bob Krčil. Povídka. Newyorský obchodník s koberci Mahmud vypráví příběh o stavbě bazénu na zahradě svého strýčka v Kábulu. Idylické časy v Afghánistánu ale v roce 1973 končí převratem. Pořad připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.

Účinkují Martin Stránský a Jan Holík. 

Nastudovala Plzeň 12. 9. – 25. 10. 2016 (R4, S4). Premiéra 21. 11. 2016 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h) v cyklu Americký rok a  Moderní povídka. Repríza 23. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) v cyklu Léto v undergroundu; 29. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) v cyklu Zakázané léto na Vltavě.

Lit.: Mačas, Dominik: Zkušenost exilu. Příběhy Boba Krčila, Jana Čepa nebo Egona Hostovského. In web ČRo 3 Vltava, 23. srpen 2021 (článek). – Cit.: Raději odejít do cizí země, opustit rodinu a přátele než žít v totalitním státě. Poslechněte si povídky Boba Krčila, Jaroslava Formánka, Zdeňka Němečka, Lubomíra Martínka, Jana Čepa, Egona Hostovského a Jana Beneše – sedmi autorů, kteří v letech 1948 až 1989 odešli za svobodou. (…)

V období od únorového puče do Sametové revoluce odešlo z Československa přibližně 200 tisíc lidí. Jejich konkrétní důvody byly různé, společné ale měli jedno: nelehké rozhodnutí raději emigrovat než žít v totalitním státě. Naši zemi tak opustila i řada významných vědců, politiků, novinářů a samozřejmě i umělců – herců, malířů, hudebníků, spisovatelů a básníků. Ve volném cyklu Zkušenost exilu si ve vltavské Povídce připomínáme sedm z nich. (..)

 

 

Dívka z fotografie (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:19

Připravil Stanislav Motl.  Jmenovala se Janin (Žanyn), byla Francouzka, milovala svět literatury, umění ahistorie. Ještě více však milovala svou zemi, která se v roce 1940 ocitla ve smrtelném ohrožení. Dívce nebylo ještě ani osmnáct let, když se vydala na cestu, která ji vedla rovnou do náruči Smrti. Janin se však se smrtí odmítla smířit. Odmítla se vzdát. Vyhlásila smrti boj. Tenhle boj vyvrcholil v malém městě pod Krušnými horami. V městě zvaném – Svatava.

Natočeno 2016. Premiéra 21. 11. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h) v cyklu Stopy, fakta, tajemství… (296).

Slovo o literatuře – Knižní veletrh ve Frankfurtu (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:52

Knižní veletrh ve Frankfurtu je největší světovou akcí tohoto druhu. Od loňského roku je přípravou národní expozice pro tento, ale i další podobné, pověřena Zemská moravská knihovna v Brně. O náročnosti i cílech knižních festivalů hovořila Milena M. Marešová, ředitel MZK Tomáš Kubíček a Kateřina Kalistová, náměstkyně pro řízení sekce živého umění Ministerstva kultury ČR.

Natočeno 2016. Premiéra 21. 11. 2016 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h).

 

Americký rok – Velká literatura z malých měst 1/5 (2016)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 12:50

Na procházku po pustých Hlavních třídách americké literatury 1. poloviny XX. století zve Ludvík Němec. Režie Radim Nejedlý. 

Účinkují Martin Siničák, Alena Blažejovská a Ludvík Němec.

Nastudovalo Brno v roce 2016. Premiéra 21. – 25. 11. 2016 (ČRo 3 Vltava, 15:20 h) v cyklu Americký rok.

Obsah: 1. Sherwood Anderson. – 2. Sinclaire Lewis. – 3. Robert Penn Warren. – 4. Carson McCullersová. – 5. Charles East.

Osudy – Jana Štroblová 1/10 (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:47

Rozhlasové vzpomínání básnířky, překladatelky, autorky knih pro děti a mládež i ochránkyně zvířat. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Technická spolupráce Petr Janečka.

Natočeno 2016. Premiéra 21. – 25. 11. a 28. 11. – 2. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h).

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Osudy Jany Štroblové. In web ČRo 3 Vltava, listopad 2016 (článek). – Cit.: Rozhlasové vzpomínání básnířky, překladatelky, autorky knih pro děti a mládež i ochránkyně zvířat. „Poezie neroste z idejí, ale z prožitků a pocitů, vzniká z vnitřního přetlaku, ne jako zadání,“ říká básnířka a překladatelka Jana Štroblová.

K literatuře směřovala už od mládí, i když ji neminulo ryze sportovní nebo skautské období. Narodila se v Praze, v rodině úředníka a učitelky, část dětství prožila na Šumavě. Vystudovala FF UK v Praze, obor čeština a ruština. V letech 1960-1970 byla redaktorkou ve Státním nakladatelství dětské knihy. Pro své politické postoje byla ale ze zaměstnání propuštěna a dvacet dalších let jen velmi těžce mohla zveřejňovat svá díla. Po roce 1990 nakrátko zakotvila v literárně-dramatické redakci Čs. rozhlasu a do nakladatelství se už nevrátila.

Svou poezii publikuje od 50. let 20. století do současnosti. K překladům si volí zejména autory nesnadné, se kterými se ale cítí výrazově i tematicky spřízněná. Jádro její překladatelské práce spočívá v přetlumočení poezie ruské básnířky Mariny Cvětajevové, překládá i ze slovenštiny a také klasickou kavkazskou a orientální poezii.

V rozhlasovém vyprávění se Jana Štroblová dotýká různých, i hluboko zasutých vzpomínek, seznamuje nás s atmosférou a proměnami společnosti v průběhu desetiletí, odhaluje existenci různých přátelství, jako např. s arménským básníkem Šavaršem Smbatjanem a s jeho neradostným osudem, líčí i cestovatelské, místy dobrodružné zážitky, prožité zejména při putování s manželem, afrikanistou Otakarem Hulcem. Stranou nezůstává ani činnost porevoluční, kdy v roce 1991 spoluzaložila při PEN klubu nadaci a obecně prospěšnou společnost Spisovatelé za práva zvířat, s cílem dosáhnout změn v legislativě a prosadit zákon na ochranu zvířat proti týrání.

Autonomie a demokracie (1929)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 12:44

Hubert Ripka. Přednáška.

Natočeno říjen 1929.

Lit.: Pavlát, David: Novinář a politik Hubert Ripka. Praha: Univerzita Karlova, 2016, s. 47-48 (disertační práce). – Cit.: V prosinci roku 1928 přednesl Hubert Ripka rozhlasový projev „Svátek národního sjednocení Srbů, Chorvatů a Slovinců”. Kritickou, ale povzbuzující, zpětnou vazbu posluchače mu z Kostelce napsal také otec: „Poznali jsme okamžitě Tvůj hlas, který byl v počátku trochu chraptivý a během přednášky poněkud jasnější. Řekli jsme si, zase má rýmu a nemýlili jsme se. Přednáška byla pěkná, jenomže si moc rychle mluvil, dvakrát se přeřek a 2krát zakoktal. Celkem se nám to velmi líbilo a doufáme, že se nyní častěji v radiu objevíš, načež se již předem těšíme. Příště pozor na dobu času a na tak rychlé čtení, vypadá totiž, mám ten dojem, jako když školák si chce vydobýt.” V říjnu 1929 následoval rozhlasový projev na téma „Autonomie a demokracie”. V občasných rozhlasových projevech, které informovaly o zahraničněpolitických událostech, pokračoval také ve 30. letech.

Svátek národního sjednocení Srbů, Chorvatů a Slovinců (1928)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 12:43

Hubert Ripka. Přednáška.

Natočeno prosinec 1928.

Lit.: Pavlát, David: Novinář a politik Hubert Ripka. Praha: Univerzita Karlova, 2016, s. 47-48 (disertační práce). – Cit.: V prosinci roku 1928 přednesl Hubert Ripka rozhlasový projev „Svátek národního sjednocení Srbů, Chorvatů a Slovinců”. Kritickou, ale povzbuzující, zpětnou vazbu posluchače mu z Kostelce napsal také otec: „Poznali jsme okamžitě Tvůj hlas, který byl v počátku trochu chraptivý a během přednášky poněkud jasnější. Řekli jsme si, zase má rýmu a nemýlili jsme se. Přednáška byla pěkná, jenomže si moc rychle mluvil, dvakrát se přeřek a 2krát zakoktal. Celkem se nám to velmi líbilo a doufáme, že se nyní častěji v radiu objevíš, načež se již předem těšíme. Příště pozor na dobu času a na tak rychlé čtení, vypadá totiž, mám ten dojem, jako když školák si chce vydobýt.” V říjnu 1929 následoval rozhlasový projev na téma „Autonomie a demokracie”.126 V občasných rozhlasových projevech, které informovaly o zahraničněpolitických událostech, pokračoval také ve 30. letech.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress