Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

21. 11. 2016

Osudy – Jana Štroblová 1/10 (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:47

Rozhlasové vzpomínání básnířky, překladatelky, autorky knih pro děti a mládež i ochránkyně zvířat. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Technická spolupráce Petr Janečka.

Natočeno 2016. Premiéra 21. – 25. 11. a 28. 11. – 2. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h).

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Osudy Jany Štroblové. In web ČRo 3 Vltava, listopad 2016 (článek). – Cit.: Rozhlasové vzpomínání básnířky, překladatelky, autorky knih pro děti a mládež i ochránkyně zvířat. „Poezie neroste z idejí, ale z prožitků a pocitů, vzniká z vnitřního přetlaku, ne jako zadání,“ říká básnířka a překladatelka Jana Štroblová.

K literatuře směřovala už od mládí, i když ji neminulo ryze sportovní nebo skautské období. Narodila se v Praze, v rodině úředníka a učitelky, část dětství prožila na Šumavě. Vystudovala FF UK v Praze, obor čeština a ruština. V letech 1960-1970 byla redaktorkou ve Státním nakladatelství dětské knihy. Pro své politické postoje byla ale ze zaměstnání propuštěna a dvacet dalších let jen velmi těžce mohla zveřejňovat svá díla. Po roce 1990 nakrátko zakotvila v literárně-dramatické redakci Čs. rozhlasu a do nakladatelství se už nevrátila.

Svou poezii publikuje od 50. let 20. století do současnosti. K překladům si volí zejména autory nesnadné, se kterými se ale cítí výrazově i tematicky spřízněná. Jádro její překladatelské práce spočívá v přetlumočení poezie ruské básnířky Mariny Cvětajevové, překládá i ze slovenštiny a také klasickou kavkazskou a orientální poezii.

V rozhlasovém vyprávění se Jana Štroblová dotýká různých, i hluboko zasutých vzpomínek, seznamuje nás s atmosférou a proměnami společnosti v průběhu desetiletí, odhaluje existenci různých přátelství, jako např. s arménským básníkem Šavaršem Smbatjanem a s jeho neradostným osudem, líčí i cestovatelské, místy dobrodružné zážitky, prožité zejména při putování s manželem, afrikanistou Otakarem Hulcem. Stranou nezůstává ani činnost porevoluční, kdy v roce 1991 spoluzaložila při PEN klubu nadaci a obecně prospěšnou společnost Spisovatelé za práva zvířat, s cílem dosáhnout změn v legislativě a prosadit zákon na ochranu zvířat proti týrání.

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress