Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

13. 10. 2016

Konec Havlova snu? (2016)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 9:59

Lída Rakušanová. Fejeton.

Natočeno 2016. Premiéra 5. 10. 2016 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus,

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Konec Havlova snu? In web ČRo Plus, 5. 10. 2016 (text fejetonu + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před víc než třiceti lety, když Václavu Havlovi nebylo ani padesát, řekl Karlu Hvížďalovi v knize Dálkový výslech, že ho obavy ze stáří a ze smrti netrápí. „O stáří sním jako o době odpočinku, kdy už nebude ode mne nic očekáváno a na smrti mi vadí hlavně to, že mi zřejmě znemožní, abych viděl, jak to tady všechno pokračuje a dopadá,“ řekl tehdy doslova.

Dodejme, že prožít stáří jako dobu odpočinku mu rozhodně dopřáno nebylo. A kdyby viděl, jak tady mnohé z toho, co v druhé polovině svého života budoval, „pokračuje a dopadá“, nejspíš by se nestačil divit. Přímo exemplárně to lze sledovat na osudu Visegrádské skupiny, která zmutovala do podoby dnešní V4.  (more…)

Mozaika – Sedm dní pro „více Havla“ (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 0:06

Tvůrci nezjištěni.

Hovoří Vladimír Morávek.

Natočeno 2016. Premiéra 5. 10. 2016 (ČRo Plus). K poslechu zde.

Dnešní Plus – Vymazávání Havlova jména z povědomí veřejnosti (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 0:04

Režimem ovládané sdělovací prostředky se jakýmkoli zmínkám o Havlovi většinou striktně vyhýbaly. Nakolik se komunistickým cenzorům podařilo vymazat disidenta z povědomí veřejnosti?

Hovoří historik Oldřich Tůma a s Lída Rakušanová.

Natočeno 2016. Premiéra 5. 10. 2016 (ČRo Plus, 7:10 h). K poslechu zde.

12. 10. 2016

Dnešní Plus – Havel 80 (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:36

Havel 80: Začínal jako technik a kulisák v pražském divadle ABC.

Hovoří teatrolog Vladimír Just.

Natočeno 2016. Premiéra 5. 10. 2016 (ČRo Plus, 8:20 h.+ 5 min.). K poslechu zde.

Radiofórum – Co si spojujete se jménem Václav Havel? (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:33

Co si spojujete se jménem Václav Havel? Chybí podle vás osobnost typu Václava Havla v českém veřejném a politickém životě? Ptáme se v pořadu Radioforum.

Hovoří Petr Nováček, Marián Vojtek.

Natočeno 2016. Premiéra 5. 10. 2016 (ČRo Plus, 12:34 h.). K poslechu zde.

Zaostřeno – Z Hrádečku na Hrad (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:32

Po úvodním sestřihu z Havlových projevů a volby prezidentem v jeho „hvězdném týdnu“ na konci roku 1989 na něho budou vzpomínat především jeho přátelé a známí z Trutnovska. Připravil Jaroslav Skalický.

Natočeno 2016. Premiéra 5. 10. 2016 (ČRo Plus, 15:35 h.). K poslechu zde.

Zachraňte slova – Šrámkova Sobotka (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:25

Nejenom lidé, ale i slova mají své osudy. Budeme se zamýšlet nad proměnou festivalu Šrámkova Sobotka, především ve vztahu k mluvenému slovu.

Hovoří Libor Vacek, Dan Moravec a Jiří Slavičínský.

Natočeno 2016. Premiéra 8. 10. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h) v cyklu  Víkendová příloha stanice Vltava. K poslechu zde.

Nekonečný příběh (2016, 2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 21:03

Michael Ende. Audiokniha. Ilustrace Přemek Ponáhlý. Překlad Eva Pátková. Režie Michal Bureš.

Čte Jan Vlasák.

Natočeno 2016. Vydalo OneHotBook, plánováno podzim 2016, vyšlo prosinec 2017 (2 CD MP3; katalogové č.: AK100; EAN: 8594169481005).

Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Když nesmělý Bastián Balthazar Bux jednoho dne prchá před spolužáky, kteří ho šikanují, rozhodne se před nimi schovat v antikvaritátu. V bezpečí za dveřmi krámku jej zaujme kniha s motivem dvou hadů, kteří jsou vzájemně zakousnuti do svých ocasů a názvem Nekonečný příběh. Chlapec nedokáže odolat a když je majitel knihkupectví zabrán do telefonického hovoru, svazek ukradne a úchýlí se s ním do své skrýše na půdě školy. Její příběh vypráví o říši Fantázie, která pomalu upadá do Nicoty. Zatímco čte o záchranné misi bojovníka Átreje, uvědomuje si, že se celé vyprávění týká i jeho. I on se bude muset aktivně zapojit, aby říše, která ho okouzlila, a její vládkyně dětská císařovna mohly být zachráněny. Dokáže se ale vyrovnat s následky svých činů v realitě, kterou stvořil pomocí svých přání, a bude umět čelit své temné stránce? Jen tak se totiž bude moci vrátit se zpět do světa, kam patří…

Michael Ende  (1929-1995)

V nadějné atmosféře poválečného Německa, kdy zažívalo nesmírný rozmach divadlo, vystudoval Michael Ende hereckou školu, ale více než hraní se věnoval psaní divadelních her. Od těch byl pak už jen krůček k delším textům, ve kterých rozehrával surrealistické vidění světa, kombinoval realitu s fantazií a díky nimž se proslavil. Jeho první rukopis odmítlo deset nakladatelů, než v roce 1960 vyšel pod názvem Jim Knoflík, Lukáš a lokomotiva Ema. Za knihu Děvčátko Momo a ukradený čas (1973) získal evropskou cenu za dětskou literaturu, ale největší úspěch mu bezesporu přinesl Nekonečný příběh (1979). Ten byl v roce 1985 zfilmován (následovala i několikerá pokračování), ale autor se od tohoto zpracování distancoval.

Jan Vlasák (* 1943)

Narodil se v Čáslavi, vystudoval brněnskou JAMU a následně se stal členem souboru divadla v Uherském Hradišti. Prošel mnoha scénami (Divadlo Petra Bezruče, Státní divadlo, Divadlo E. F. Buriana, Státní divadlo v Brně, Realistické divadlo, Rokoko i Národní divadlo), v současné době je členem souboru Městských divadel pražských. Účinkoval v řadě televizních inscenací a seriálů (Tři králové, PF 77, Hodina tance a lásky, Ordinace v růžové zahradě, Cesty domů, Cukrárna, Cirkus Bukowski, První republika) a filmů (Výchova dívek v Čechách, Milenci a vrazi, Vratné lahve, Bathory).

Lit.: Iwík: Nekonečný příběh – Michael Ende (audiokniha). In web Iwikova knihovna, 28. 3. 2018 (recenze). – Cit.: Máte rádi pohádkové příhody prodchnuté množstvím fantastických výjevů? Michael Ende vytvořil nadčasový román, jenž těší čtenáře po celém světě již od roku 1976. U nás už si tento příběh mohou užít i příznivci audioknih, což je skvělá zpráva. Nekonečný příběh je kultovním dílem německé fantasy literatury. Zajímavostí je, že autor stvořil hrdinu, který je v reálném světě outsiderem a prostřednictvím „jakési“ knihy ho nechá projít do světa fantastického, v němž se z něj rázem stane rek, jenž může zachránit ono tajuplné místo. Jak příběh plyne, tak postava zažije četná dobrodružství a zmoudří. Za celou dobu poslechu se setkáte s mnohými tajuplnými bytostmi a jejich zajímavými vlastnostmi. Určitě se nebudete nudit, a to i přes to, že audio má padesát stop, které jsou rozděleny do prologu a sedmadvaceti kapitol. Poslechněte si tento poutavý příběh a nezapomeňte na svou fantazii, jen tak může žít Nekonečný příběh dál. Jen díky naší fantazii může svět Fantázie růst a vzkvétat.

Fantastický román Michaela Endeho jsem si oblíbila jak v knižní, tak i ve filmové podobě (i když ta není moc věrná knize). Když jsem tento příběh našla v nabídce vydavatelství, bylo o výběru bez pochyb jasno. Byla jsem zvědavá, jak se Jan Vlasák s tímto nelehkým úkolem popral, a tak jsem se na poslech nebývale těšila. Jak jsem již zmínila, příběh jsem znala v několika zpracováních již z dřívějška, a proto jsem při pročítání anotace neprojevovala žádné překvapení. Ve skutečnosti jsem četla to, co už jsem dávno věděla, ale kdo nezná, anotace ho uchvátí a k titulu přitáhne. Obálka je působivá a je na ní ve zkratce vyobrazeno vše, s čím se při poslechu setkáte. Ač je výjev vcelku divoký a měl by působit smutně, je naopak spíše rozjuchaný. O veškeré ilustrace, a že jich není zrovna málo, se postaral český výtvarník Přemek Ponáhlý. Originalita přebalu nosiče tkví v tom, že je mnohem větší. Prostřední část s CD snadno zakryjete dvěma křídly, která jsou též ilustrována, a to oboustranně. Prostřednictvím těchto nádherných obrázků se můžete seznámit osobně s hrdiny, ale i s dalšími fantastickými postavami. I vy se tak zprostředkovaně dostanete do světa Fantázie, která potřebuje pomoc nejen od Bastiána, ale i od vás. Oceňuji, že si malíř s přebalem opravdu vyhrál a jeho kresby jsou úchvatné. Potěší oko nejen malého dítěte, ale i dospělého.
Dílo je nadčasové, milovala jej celá řada dětí a troufnu si tvrdit, že bude příběh oblíbený ještě po mnoho dalších generací. Děj je zajímavý tím, že má hned dva vypravěče. První sleduje nezúčastněně dění ve Fantázii, druhým je sám hlavní hrdina Bastián Baltazar Bux; projevy obou se po celou dobu nenásilně prolínají. Výhodou knižní podoby však bezesporu je, že se oba úhly pohledu od sebe liší barvou textu.
Jak jsem již napověděla, příběh pro nás načetl Jan Vlasák, kterého můžeme znát například z filmů Bathory, Vratné lahve, Milenci a vrazi či Výchova dívek v Čechách. Jeho hlas je mi známý a mám jej velice ráda. K této audioknize se náramně hodil, lahodil uchu a dodal všemu pomocí práce s hlasem patřičnou atmosféru. Tam, kde měly tryskat emoce, tam opravdu byly. Vypravěč nijak nepřehrával, takže vše působí realisticky. Prožijete s ním spoustu radostí, smutků, strachu, třeba se i zamilujete. Mimo to, každá z postav získala svůj neodmyslitelný charakter a snadno se do nich vžijete. Audiokniha se dle mého názoru stoprocentně vydařila.
Nadšená jsem byla i v případě vypravěčovy rétoriky, která byla brilantní. Celý román přečetl bez jediného zadrhnutí a pochopitelně bez chyb. Příběh se poslouchá téměř sám a krásně ubíhá, a to i přesto, že Jan Vlasák čte pomaleji. Vše vyřčené je krásně srozumitelné, a proto se při poslechu nebudete muset v žádném případě vracet. Vyprávění jsem si užila plnými doušky a ráda se k němu v brzké době vrátím a s radostí jej budu někdy v budoucnu pouštět i svým dětem.
Knižní předloha této audioknihy vyšla v originálu (Die unedliche Geschichte) v roce 1976, u nás ji vydalo hned několikrát nakladatelství Albatros. V roce 2018 se postaralo vydavatelství OneHotBook o audio verzi tohoto kultovního díla. Pokud vás recenze zaujme a budete si chtít tento fantasy román poslechnout, můžete si jej v audio podobě pořídit zde.

Audiokniha si vás získá nejen díky kouzelnému příběhu, ale i díky podmanivému hudebnímu podkresu, který si zamilujete během několika vteřin. V audiu najdete hned několik zajímavých znělek, některé jsou veselejší, jiné vás třeba zaskočí svou trudností. Nicméně ty veselejší znělky jsou mnohem delší a můžete si je tak užívat i několik desítek vteřin. Podkres se zasloužil o nastolení patřičné atmosféry. Posluchač se tak mnohem lépe vžije do děje. U některých melodií jsem měla chuť si zatančit, jak byly pěkně melodické, jiné mi vehnaly slzy do očí.

Děj audioknihy ubíhá, že ani nevíte jak. Nemusíte se bát žádného zadrhávání plynulosti. Jediné, co trošku myšlenky přerušuje, je hudební podkres na přechodech jednotlivých kapitol. Při poslechu si užijete množství emotivních okamžiků, dobrodružství a v neposlední řadě i kupu strachu o postavy. Příběh čtenáři nedovolí, aby zapomněl na svou fantazii a ani na to, kým ve skutečnosti je. Autor velice umně ukazuje, co se stává lidem, kteří přijdou o schopnost utvářet vlastní příběhy, ale upozorňuje i na problémy, s nimiž se potýkáme i my v dnešní době. Řešena je zejména problematika méněcennosti, šikany, ale i mnoho dalších. Některá témata jsou řečena přímo, jiná jsou zakódována na pozadí poutavého pohádkového vyprávění. Čtenář/posluchač tak dochází při interpretaci k uvědomění a učí se, proto nemůžeme upřít dílu didaktickou funkci. Ponaučení najde jak dítě, tak i dospělý.
Délka jednotlivých stop je různá, některé budete poslouchat 10 minut, jiné třeba i 25. Mnohé kapitoly jsou zachycené ve dvou stopách a předěl mezi nimi je vymezen jen kraťoučkou znělkou. Na konci každý kapitoly je pak rytmická delší melodie, někdy smutná, jindy veselá, podle toho, co se v následujících minutách bude odehrávat. Celkově vás bude tato audiokniha bavit po dobu 14 hodin a 53 minut.
Moje celkové subjektivní hodnocení Nekonečného příběhu nemůže být jiné než pozitivní. Při poslechu jsem se s radostí vrátila do svých dětských let, kdy jsem příběh mohla číst neustále kolem dokola. Vyprávění je krásně živé a důvěryhodné. Všechny situace jsem si mohla krásně představit, a dokonce i zavzpomínat na scény z oblíbeného filmu. Nadšená jsem byla hned od první chvíle, kdy jsem se zaposlouchala a uslyšela ten nádherný hudební podkres. Jan Vlasák je jeden z mých nejoblíbenějších herců, takže poslech byl pro mě úžasným zážitkem. Jsem ráda, že jsem se mohla vrátit do období plného bezstarostnosti a fantastických příběhů. Audioknihu s radostí doporučím všem milovníkům pohádek a fantasy příběhů, věřte tomu, že nebudete litovat. Za úchvatné zpracování patří tomuto veledílu nádherných a zasloužených 100 %.
Lit.: Smolíková, Klára: Staronová virtuální realita. In web Naposlech.cz, 17. 4. 2018 (recenze). – Cit.: Nekonečný příběh napsal Michael Ende před třiceti lety, ale věhlas knihy zastínila úspěšná filmová adaptace z poloviny osmdesátých let. Posluchače neznalého knihy tedy může zaskočit, že film převyprávěl pouze první polovinu děje. Velkorysá německá produkce i značný divácký ohlas navíc umlčely protesty spisovatele, který s filmovým zpracováním nesouhlasil. Audioknižní titul nakladatelství OneHotBook, kterého se režijně ujal Michal Bureš, je tedy příležitostí konečně se dozvědět, jak to s Fantázií doopravdy bylo.

Ende zručně splétá dvě roviny vyprávění. Do děje nás uvádí trampotami sužovaný Bastián, kluk ze současnosti, který nevyniká vůbec v ničem, s výjimkou čtení a fantazírování. Jenže v příběhu je ukrytá další kniha, kterou čteme spolu s Bastiánem. V tištěných vydáních tyto dvě roviny odlišuje i barva písma, zvuková kniha takovou distinkci využít nemůže. V podání Jana Vlasáka však se zařazením pasáží potíže nemáme. Tónem hlasu, rychlostí přednesu i změnou hlasitosti nás snadno uvede do jednoho či druhého světa.

Žánr fantasy se v Nekonečném příběhu demonstruje klasickým schématem. Bastián Baltazar Bux ukradne v antikvariátu knihu, která ho silně přitahovala. Netuší, že je oknem do jiného vesmíru, který existuje paralelně a je plný kouzel. Chlapec však dlouho odmítá uvěřit, že právě on je ten vyvolený, který může mezi oběma světy procházet. Čtenář, v tomto případě posluchač, je tak třetím rámcem Nekonečného příběhu, když si spojitost uvědomí a Bastiána stejně jako bytosti Fantázie vybízí, aby neváhal a vydal se na pomoc Atrejovi a Dětské císařovně.

Film si Bastiána, v knize obtloustlého a bázlivého nemotoru, přikrášlil a k úspěchu u diváků přispěl i ústřední hudební motiv The Never Ending Story zkomponovaný v duchu New Wave, pozitivní, pohádkově rozmáchlý a skotačivě ujišťující, že vše dobře dopadne. Elektronika, ale už bez diskotékového náboje se ozývá i z hudebních předělů audioknihy, které dokreslují události ve Fantázii. Skleněné, vibrující tóny však posluchače varují, že se má mít na pozoru. Vždyť vstupuje do říše zdání, kde se skutečnost přesýpá v neskutečné jako tekuté písky.

Druhá polovina knihy, ta, kterou málokdo zná, totiž převrací vše na hlavu. Když Bastián pojmenuje Dětskou císařovnu, je v roli stvořitele dětsky roztomilý. Jenže Ende promýšlí svůj koncept dál. Co za svět stvoří ten, který byl ještě včera ustrašený outsider? Bude velkorysý? Moudrý? Pevný ve svých zásadách? Dokáže si vážit přátelství? A jaká budou jeho přání? Jan Vlasák nás drží v zubech jako vlkodlak Gmork Atreje a nutí nás poslouchat, jak se z Bastiána stává panovačný, pyšný a nesnesitelný chlapec. Místo bezstarostného přitakání všeobecnému konsensu, že představivost je ušlechtilá, nastupuje nejistota. Ve svých snech se můžeme ztratit a zapomenout sami na sebe. Je třeba vybalancovat život ve světě skutečném a virtuálním.

Pokud tedy pořídíte dětem Nekonečný příběh ve vyšperkovaném přebalu se skvělými ilustracemi, které vytvořil Přemek Ponáhlý, buďte ve střehu. Jakmile založíte do přehrávače druhý disk, čekají vás komplikované rozhovory, proč cesta zpět k sobě samému je ta nejtěžší, jak rozeznat lež od fantazie a k čemu je hrdinům pokora. V tomto virtuálním světě se totiž můžeme naučit rozpoznat falešné přátele, zkrotit svou pýchu a naslouchat druhým. A na pochybovačské řeči, že dítě si knihu přece musí samo přečíst, v klidu zapomeňte. Díky poslechu se totiž můžete dělit o společný zážitek. Neexistují jen knihy, jsou další cesty, jak se dostat do Fantázie, říká ostatně hlasem Jana Vlasáka sám Michael Ende.

Spiatočka. Spoveď /biedneho mešťana/ (Zpátečka. Zpověď /bídného měšťana/, 2016)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Martin @ 15:42

István Kerékgyártó. Rozhlasová adaptace divadelní hry. Překlad Renáta Deáková. Dramaturgie, rozhlasová adaptace Hana Rodová. Zvuk Peter Krajčovič. Produkce Renáta Miškovičová. Hudební výběr a režie Svetozár Sprušanský.

Osoby a obsazení: Vydra (Juraj Bernát), jeho matka (Dana Košická), jeho otec (Igor Kasala). Dále účinkují Henrieta Kecerová, Erika Orgován Molnárová, Miroslav Kolbašský, Ĺuba Blaškovičová, Ivan Krúpa, Vasil Rusiňák, Andrej Palko, Tomáš Diro, Alena Ďuránová, Jana Vernerová, Igor Šabek, Tatiana Poláková, Stanislav Pitoňák, Adriana Krúpová, Juraj Zetyák, Silvia Dónová, Michal Šoltés, František Balogh, Michaela Domoncová, Tita Tóbisz, Róbert Šudík, Peter Čižmár, Jana Štafurová, Peter Orgován, Judita Vicianová, Juraj Klein, Juraj Fecko, Petra Guzaninová, Zuzana Satlerová a Iveta Šoltýsová.

Připravil Slovenský rozhlas Košice v roce 2016 (82 min). Premiéra 11. 10. 2016 (SRo 3 Rádio Devín, 19:45-20:20). Repríza 21. 5. 2019 (SRo Rádio Devín, 20:00 – 21:22 h.).

Pozn.: Inscenace se dostala mezi 10 finalistů soutěže Týždeň rozhlasovej hry 2017 (25. 9. – 1. 10. 2017).

Stalo sa prvého septembra /alebo inokedy/ (Stalo se prvního září /anebo jindy/, 2016)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Martin @ 15:22

Pavol Rankov. Rozhlasová hra. Dramaturgie Peter Pavlac. Zvuk Ĺubica Olšovská. Hudební dramaturgie Ludmila Hodulíková. Produkce Silvia Lukáčová. Režie Kamil Žiška.

Účinkují Kristína Turjanová, Přemysl Boublík, Matúš Kvietik, Peter Oszlík, Dominika Žiaranová, Juraj Predmerský, Dušan Kaprálik, Laco Kerata, Ladislav Konrád, Dušan Vaňo a Miroslav Trnavský.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2016 (78 min.). Premiéra 18. 10. 2016 (SRo 3 Rádio Devín). Repríza 28. 8. 2018 (Rádio Devín, 20:00 h).

Pozn.: Pečať kvality v soutěži Týždeň rozhlasovej hry 2017 (25. 9. – 1. 10. 2017).

Lit.: anonym: Poznáme víťazov Týždňa rozhlasovej hry 2017. In web RTVS, 3. 10. 2017 (článek). – Cit.: Slávnostným vyhlásením výsledkov súťaže TRH 2017 – Týždeň rozhlasovej hry sa ukončil ďalší ročník prezentácie rozhlasovej umeleckej tvorby.

V Malom koncertnom štúdiu Slovenského rozhlasu sa v utorok 3. októbra stretli milovníci umeleckého slova, tvorcovia rozhlasových hier a poslucháči, aby si vypočuli verdikt odbornej poroty, ktorá rozhodla o udelení piatich Pečatí kvality – bez určenia poradia. Zo 44 rozhlasových hier, ktoré vznikli v umeleckých réžiách Slovenského rozhlasu, ju získali:

Uršula Kovalyk: Tetula,

Michal Ditte: Terra granus – Zem pri Hrone,

Pavol Rankov: Stalo sa 1. septembra (alebo inokedy),

N.V. Gogoľ: Revízor

Luigi Pirandello: Šesť postáv hľadá autora.

Diplomy ich tvorcom odovzdal generálny riaditeľ RTVS Jaroslav Rezník. „Veľmi sa teším, že aj v týchto zrýchlených časoch venuje RTVS systematickú pozornosť rozvoju a pestovaniu kráľovského rozhlasového žánru – rozhlasovej hre. Naďalej tak rozvíjame dlhoročnú tradíciu imaginatívneho myslenia v súvislostiach,“ poznamenal.

Porotu, podľa jej členky a šéfdramaturgičky Rádia Devín Evy Reiselovej, zaujali viaceré individuálne výkony aj v hrách, ktoré sa nedostali do prvej päťky, a preto tiež udelila individuálne ocenenia. Individuálne Pečate kvality dostali Michaela Zakuťanská za autorskú interpretáciu témy v adaptácii románu Miguela de Cervantesa Don Quijotte, Peter Pavlac za vytvorenie platformy pre mladých začínajúcich autorov v projekte Fórum mladých autorov, Matúš Wiedermann za originálny prístup k dramaturgii rozhlasových hier, Kveta Stražanová za herecký výkon v rozhlasovej hre Pauly Sabolovej Jelinekovej Ruská posteľ a Michal Žiška za réžiu rozhlasovej hry Stalo sa 1. septembra. Úplnou novinkou bolo udelenie statusu Rezidenčného autora, s ktorým RTVS uzavrie zmluvu na napísanie rozhlasovej hry pre rok 2019. Tento status získala spisovateľka Uršula Kovalyk.

„Uspel sociálny motív, téma domova a identity, stretnutie veľkých dejín s malými, protikorupčná ruská klasika aj kultová hra o svete divadla a postáv. Je pre nás satisfakciou, že sme v našej dramaturgii vyhmatali živé inšpirujúce témy, ktoré rovnomerne oslovujú kritiku i poslucháčov,“ zhodnotila aktuálny ročník TRH-u 2017 vedúca Odboru vlastnej tvorby Zuzana Belková.

Riaditeľ Sekcie rozhlasových programových služieb Vincent Štofaník poukázal na to, že počet rozhlasových hier z roka na rok stúpa. Na budúci rok by ich rozhlasová zložka RTVS mala vytvoriť okolo 30. „Čo znamená ďalší posun a verím, že aj zvýšenie poslucháčskeho záujmu o žáner, ktorý má prívlastok – kráľovský,“ dodal.

Lit.: anonym: Stalo sa prvého septembra (alebo inokedy). In web Archiv Extra RTVS, 18. 10. 2016 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.:  Ďalšie z „okien do dejín“ Slovenska, v ktorých samotné dejiny hrajú rolu ako tie, čo zásadným spôsobom ovplyvňujú životy bežných ľudí, rozbíjajú očakávania, nútia k zaujatiu postojov, menia charaktery, či skôr testujú ich silu v zásadných historických momentoch. V románe Pavla Rankova (a jeho rozhlasovej verzii) však dejiny preverujú to najosobnejšie – lásku troch priateľov k jednej žene, zároveň silu ich celoživotného priateľstva.

Stalo sa prvého septembra (alebo inokedy) je prerozprávaním pomerne širokej a dramatickej historickej epochy Slovenska. Začíname tesne pred II. svetovou vojnou v roku 1938 a končíme známymi udalosťami augusta roku 1968. Príbeh našej krajiny však v tomto diele nie je žiadnou monumentálnou historickou freskou, ale veľmi osobným a intímnym príbehom troch kamarátov a ich celoživotnej lásky (Petra, Jána a Gabriela a Márie) pochádzajúcich z Levíc. Z regiónu, v ktorom každý dejinný zvrat ovplyvnil zmenu mena či národnosti obyvateľov bez toho, aby sa pohli z miesta. Peter je pôvodom Maďar, Ján Čech a Gabriel nezaprie svoju príslušnosť k židovskej komunite. Každá historická katastrofa, rovnako ako jej naviazanosť na národnosť či vierovyznanie, tak v toku dejín doslova testujú ich priateľstvo. V jednom boji sa však stretávajú a nikdy neprestávajú byť rivalmi. Títo traja sa totiž 1. septembra 1938 stretnú na levickom kúpalisku, aby súťažili o lásku krásnej Márie. Ich „boj“ o jej lásku tak potom pokračuje ďalších tridsať rokov. Tak ako boj Slovenska o definovanie vlastnej identity na mape Európy.

PAVOL RANKOV (1964), je oceňovaným autorom próz S odstupom času, My a Oni/Oni a My, V tesnej blízkosti, Matky, či Na druhej strane. Jeho román Stalo sa prvého septembra /2008 a 2011/ okamžite po svojom vydaní vyvolal pozitívne ohlasy nie len u kritiky, ale aj u čitateľov a získal významné európske literárne ocenenie – European Union Prize for Literature za rok 2009. (anotace SRo)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress