Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Ukázky z komedie francouzského autora. Premiéra v Městském divadle na královských Vinoradech.  Jean Anouilh.  Režie divadelní inscenace Ferdinand Hart.

Hovoří dramaturg Frank Tetauer.

Ukázka z 1. dějství. Osoby a obsazení: Adéla (Růžena Šlemrová), dále účinkují Ferdinand Hart, František Kreuzmann a Marie Glázrová.

Natočeno 1936. Premiéra 18. 9. 1936.

Pozn.: Jediná rozhlasová nahrávka hlasu Růženy Šlemrové a Ferdinanda Harta.

Lit.: Hubička, Jiří: Rozhlasová dílna – Návrat po zvukových stopách. Pohled divadelním okénkem. In Týdeník Rozhlas 19/2016 /2.5.2016/, s. 25 (článek). – Cit.: Cit.: Vysílání slavných Okének, která od května roku 1938 připravovali na aktuální témata nejlepší rozhlasoví reportéři (Disman, Kocourek, Očadlík, F. K. Zeman), předcházela okénka divadelní. Pod tímto názvem od roku 1936 pražský Radiojournal vysílal půlhodinové pořady, v nichž dramaturgové předních pražských scén zasvěceně představovali nové hry, hovořili o autorech uváděných premiér, o hereckém obsazení. Po obecném úvodu následovala ukázka z dramatu. Díky tomu, že se rozhlasovému zvukovému technikovi Miloslavu Turkovi podařilo objevit a zrekonstruovat několik dalších, dosud neznámých Divadelních okének, můžeme si dnes přečíst (a zanedlouho i poslechnout) názory takových osobností českého divadla, jakými byli František Gotz, Frank Tetauer nebo Otakar Fischer. A nejen to -ukázky z divadelních premiér v Divadelních okéncích uchovaly hlasy mnoha vynikajících herců. (…)

Divadelní okénko, 18. září 1936, v němž opět promluvil Frank Tetauer, bylo zasvěceno premiéře hry francouzského autora Jeana Anouilhe Byl jeden vězeň:

„Hra je to silná, hořká a moderní. V rámci ostré společenské a mravní kritiky naší současnosti má krásné a ryzí jádro básnického poznání. Je to poznání, že prohlédnutí lží a objevení opravdu cenných věcí životních, vykoupené nedobrovolnou samotou a vnuceným odříkáním, má větší hodnotu než slepá životní rutina, než takzvaný úspěšný a šťastný život žitý se zamhouřenýma očima. Je to hluboce procítěné drama muže, který se vrací z vězení do života do základu změněný. Samota vzala mu z tváře konvenční masku jeho začátků, odnaučila ho zdvořile lhát, společensky se šklebit, být z povinnosti příjemný, vzbudila v něm touhu po základních věcech prostého žití Nechce nic mít se svou citovou minulostí, na kterou zapomněl a se kterou se dávno rozešel, se svou ženou, která zestárla a o jejíž věrnost nestojí, poněvadž touží po věcech a ženách, které by mu pomohly navázat na jeho mládí tam, kde je před patnácti lety opustil.“

V ukázce z Anouilhova dramatu zazní jediná rozhlasová nahrávka hlasu Růženy Šlemrové a spolu s ní uslyšíme Ferdinanda Harta, Františka Kreuzmanna a Marii Glázrovou.

K premiéře Městského divadla na královských Vinohradech. Henrik Ibsen. Hudba Edvard Grieg, hraje FOK. Režie divadelní inscenace Bohuš Stejskal.

Hovoří dramaturg Frank Tetauer.

Závěr třetího dějství. Osoby a obsazení: Peer Gynt (Otomar Korbelář), Solvejg (Marie Brožová), Gyntova matka (Anna Iblová).

Premiéra divadelní inscenace květen 1937.

Natočeno 1937. Premiéra 7. 5. 1937.

Pozn.: Ukázky z projevu dramaturgova a z inscenace v pořadu Fonogramy – Pohled Divadelním okénkem (2016).

Lit.: Hubička, Jiří: Rozhlasová dílna – Návrat po zvukových stopách. Pohled divadelním okénkem. In Týdeník Rozhlas 19/2016 /2.5.2016/, s. 25 (článek). – Cit.: Cit.: Vysílání slavných Okének, která od května roku 1938 připravovali na aktuální témata nejlepší rozhlasoví reportéři (Disman, Kocourek, Očadlík, F. K. Zeman), předcházela okénka divadelní. Pod tímto názvem od roku 1936 pražský Radiojournal vysílal půlhodinové pořady, v nichž dramaturgové předních pražských scén zasvěceně představovali nové hry, hovořili o autorech uváděných premiér, o hereckém obsazení. Po obecném úvodu následovala ukázka z dramatu. Díky tomu, že se rozhlasovému zvukovému technikovi Miloslavu Turkovi podařilo objevit a zrekonstruovat několik dalších, dosud neznámých Divadelních okének, můžeme si dnes přečíst (a zanedlouho i poslechnout) názory takových osobností českého divadla, jakými byli František Gotz, Frank Tetauer nebo Otakar Fischer. A nejen to -ukázky z divadelních premiér v Divadelních okéncích uchovaly hlasy mnoha vynikajících herců. (more…)

Herečka Hana Ornestová. Mluvií nejen o herectví, ale také o svém strýci, kterým byl legendární básník Jiří Orten. Právě tento měsíc uplynulo 75 let od jeho úmrtí. Uvádí Petr Žantovský.

Natočeno 2016. Premiéra 27. 9. 2016 (ČRo Plus, 22:05 h.). K poslechu zde.

Kolem osobnosti geniálního podnikatele Jana Antonína Bati se už řadu desetiletí vznáší velké množství otazníků. Třeba ten, jestli byl Jan Antonín Baťa za války zachránce židovských rodin nebo kolaborant. Co na to historici Hana Kuslová a Zdeněk Pokluda?

Natočeno 2016. Premiéra 28. 9. 2016 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

Hostem Petr Mančal, rozhlasový režisér. Moderuje Tomáš Černý.

Natočeno 2016. Premiéra 28. 9. 2016 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). K poslechu zde.

Umí česká diplomacie skloubit lidská práva a ekonomické zájmy v Číně? Zeptáme se před návštěvou dalajlámy v Praze. Připravila Renata Kalenská.

Hovoří exministr Martin Bursík a poslanec ČSSD Jeroným Tejc.

Natočeno 2016. Premiéra 29. 9. 2016 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Kalenská, Renata – Trpišovská, Jana: Jeroným Tejc: Mnozí se schází s dalajlámou ne kvůli pomoci Tibetu, ale protože to je moderní. In web ČRo Plus, 29. 9. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko navštíví v půlce října tibetský duchovní vůdce. Zatímco na Slovensku dalajlámu přijme prezident Andrej Kiska, z českých politických špiček nikdo. Je téma porušování lidských práv v Tibetu definitivně ve stínu rozvíjejícího se obchodu s Čínou, nebo lze obě záležitosti skloubit?

„V posledních letech mám zkušenost s tím, že ve jménu lidských práv a budování demokracie už USA a Evropa pomohly rozvrátit Blízký východ a následky máme teď. Myslím, že bychom měli respektovat odlišnosti a jeden druhého, jak mezi lidmi, tak mezi státy, a mám pocit, že mnozí lidé se schází s dalajlámou nikoli proto, aby pomohli Tibetu, ale proto, že to je moderní a možná jim to pomůže ke zviditelnění,“ myslí si poslanec Jeroným Tejc (ČSSD).  (more…)

Připravil a komentuje Vilém Faltýnek. Uvádí Milena Štráfeldová.

Hovoří Jiří Suchý.

Natočeno 2011. Premiéra 2. 10. 2011 (ČRo Radio Praha) v cyklu Hudební neděle.

Lit.: Faltýnek, Vilém: Skorogramotingltangl s Jiřím Suchým. In web ČRo Radio Praha, 2. 10. 2011 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Někdy Jiří Suchý, jindy Jan Werich nebo Ivan Vyskočil se podíleli v 60. letech minulého století v rozhlase na přípravě oblíbeného pořadu Gramotingltangl. Jeho protagonisté vždy podle vlastní volby pouštěli posluchačům písničky z vybraných desek a komentovali je. My jsme v Radiu Praha připravili pořad, který na tyto gramotingltangly volně odkazuje. Ale měl by se jmenovat spíš Skorogramotingltangl. Jiří Suchý Vás v něm bude provázet deskou písniček z nejnovější inscenace Semaforu Hodiny jdou pozpátku, ale otázkami se připojuje i autor pořadu. Legenda českého divadla a populární hudby slaví v těchto dnech 80. narozeniny.

V pořadu představíme swingový muzikál Hodiny jdou pozpátku, která měla premiéru v Semaforu 21. září. Je to autorské dílo Jiřího Suchého, který napsal hru i hudbu a písňové texty a celý kus připravil režijně. V pořadu Hudební neděle s Radiem Praha vám pustíme řadu písniček. Suchý taky vysvětlí, proč se divadlo až nyní rozhodlo vydávat k premiérám cédéčka. Představíme hlavní opory pěveckého i hereckého souboru Semaforu: Jitku Molavcovou, Jiřího Štědroně, Olinu Patkovou, Michala Stejskala, a Bobo Sisters, tedy Karolínu Gudasovou, Lucii Černíkovou, Ivanu Korolovou a Báru Smejkalovou. Vedle swingových písniček uslyšíte i operní parodii Opera Semaphorica a píseň ve stylu country and western Charakterní cowboy Bill.