František Klika. Vyprávění brněnského herce o cestě do Ameriky.
Natočeno duben 1938.
Pozn.: Ukázka v pořadu Fonogramy – Americká stopa v rozhlasovém archívu (2016).
František Klika. Vyprávění brněnského herce o cestě do Ameriky.
Natočeno duben 1938.
Pozn.: Ukázka v pořadu Fonogramy – Americká stopa v rozhlasovém archívu (2016).
Langston Hughes. Rasové otázky nad biblickou Knihou Genesis v dialogu afroamerického básníka harlemské renesance a jeho přítele Simpla. Překlad Luba Pellarová a Rudolf Pellar. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Petr Mančal.
Účinkují Luboš Veselý a Michal Novotný.
Natočeno 2016. Premiéra 28. 6. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 9 min) v cyklu Americký rok a Kabinet.
Petr Šourek. Fejetony.
Natočeno 2016. Premiéra 27. 6. – 1. 7. 2016 (ČRo 3 Vltava, 6:50 h.).
Obsah: 2. Mobilní pomník. – 3. Okénko – 4. Paradox internetového lháře. – 5. Hra školou.
Vladimír Mareček. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Nastudovalo Brno v roce 2016. Premiéra 1. 7. 2016 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 – 19:00 h).
Lit.: Blažejovská, Alena: Velké divadelní odhalení – fejeton Vladimíra Marečka. In web ČRo Brno, červen 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Student Divadelní fakulty JAMU se vrací ke své návštěvě Mahenova divadla, kde shlédl představení Je třeba zabít Sekala. A co odhalil? Ne, to je jinak, to herečky se na scéně odhalují a divák uvažuje, zda je to nutné.
Vladimír Mareček o sobě říká, že je nadprůměrně nespolečenský člověk. Narodil se v Jihlavě roku 1994 a během středoškolského studia na osmiletém gymnáziu začal hrát na baskytaru, založil kapelu, složil pár písní a textů.
Také ale hrál v několika studentských divadelních souborech, pro které později napsal i pár scénářů a dokonce se, k překvapení všech svých známých, stal členem pěveckého sboru coby poněkud nevyzpívaný, přesto však mužný bas.
S koncem střední školy změnil své působiště na pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, odkud po roce přešel na JAMU, jelikož studium Rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky ho prý naplňuje více než obor Český jazyk a literatura se zaměřením na vzdělávání. (more…)
Připravil a uvádí Stanislav Motl. Jmenovala se Tekla, byla prohlášena za svatou, a stala se symbolem syrské Malúly. Města, které je pozoruhodné tím, že tu lidé mluví aramejsky, tedy jazykem Ježíše Krista a prvních křesťanů. Celá staletí tu křesťané a muslimové žili ve shodě. V tomhle pozoruhodném, jakoby zapomenutém městě, vklíněném mezi skalami. Pak ale sem vtrhla válka. A nenávist. Nenávist, před kterou nezůstala uchráněna ani svatá Tekla. Poslechněte si příběh ženy, která svou odvahou dokázala zaplašit i smrt…
Natočeno 2016. Premiéra 27. 6. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h) v cyklu Stopy, fakta, tajemství… (284).
Sedm kostelů, sedm mrtvých a šílenci napříč věky vystupují v knize z Londýna 18. století, jíž se inspirovala raná tvorba Miloše Urbana. O gotickém románu Hawksmoor britského prozaika Petera Ackroyda (český překlad Johana Labanczová), debatuje Petr Matoušek, Ladislav Nagy a Pavel Kořínek. Redakčně připravila Blanka Stárková.
Natočeno 2016. Premiéra 27. 6. 2016 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).
Napsal Ivan Němec. Božská, záhadná, tajuplná sfinga severu. Takové přívlastky si švédská filmová herečka Greta Garbo vysloužila celoživotním chráněním soukromí. Byla vegetariánka a alkoholu se nikdy ani nedotkla. Režie Bela Schenková.
Účinkují Ivana Chýlková a Martin Písařík.
Natočeno 2016. Premiéra 27. 6. – 1. 7. 2016 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.; 5 x 5 min.).
Obsah: 1. Budu slavná, říkala už v 15 – 2. Krásná tvář – 3. Pro Hollywood moc tlustá – 4. Filmová bestie – 5. Navždy mladá.
Lit.: -lup- (Luptáková, Věra) – Němec, Ivan: Pro Hollywood byla tlustá! Příběhy slavných: Greta Garbo. In web ČRo 2 Praha, červen 2016 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Poprvé před kamerou stála v roce 1920. Bylo jí 15. Prodávala tehdy ve stockholmském obchodním domě a vybrali ji pro reklamu klobouků. Nechat školy musela kvůli nemoci svého otce. Živila pak celou rodinu. Po pár filmech (prvním byla komedie Tulák Petr z roku 1922) začala herectví studovat.
Tvář a jméno
Na divadelní akademii Gretu Louisu Gustafssonovou objevil režisér němých filmů Mauritz Stiller. Do deníku si tehdy napsal: „Taková tvář se ocitne před kamerou jednou za sto let!“ Stiller taky vymyslel pseudonym Garbo (poprvé se objevil v titulcích jeho filmu Gösta Berling). Stala se Stillerovou hvězdou.
Tlustá bestie
Když dostal nabídku v Hollywoodu (1925), musela s ním. Jinak by neodjel. Hollywoodským filmařům se ale nelíbila… Byla příliš „tlustá“. Dovolili jí točit jen reklamy. Pak dostávala role bestií a potvor. Ona ale chtěla hrát charaktery. Nakonec vyhrála a šla z role do role. třeba jako Mata Hari. (more…)
Připravil Adam Drda.
Natočeno 2016. Premiéra 3. 7. 2016 (ČRo Plus, 20:10 h). Repríza 30. 12. 2019 (ČRo Plus) k úmrtí M. Kalibové.
Lit.: -adr- (Drda, Adam): Děti ze vsi blízko Kladna – vzpomínky lidických dětí. In web ČRo Plus, červenec 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nedělní díl Příběhů 20. století je věnován Lidicím a lidem, kteří přežili zničení obce nacisty po atentátu na Reinharda Heydricha. Vyhlazování začalo 9. a 10. června 1942 – minulý měsíc od těchto událostí uplynulo čtyřiasedmdesát let. V pořadu se budeme věnovat osudům Václava Hanfa, uslyšíte také vzpomínky Miloslavy Kalibové, Marie Šupíkové a dalších lidických dětí.
Do roku 1989 zneužívala komunistická propaganda lidickou tragédii tak usilovně, až se z ní stal ideologický symbol. Jako by příběh vyvražděné a zbourané vsi poblíž Kladna a jejích obyvatel zakryl odpudivý transparent.
Propagandistické zneužití
Příklady propagandy citují ve svých diplomových pracích Pavla Štěpánková a Gabriela Havlůjová: například stále opakované poukazování na to, že nové Lidice budou, případně už jsou, „vzornou socialistickou obcí“. (more…)
Langston Hughes. Jazzová povídka afroamerického básníka harlemské renesance. Překlad Luba Pellarová a Rudolf Pellar. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Petr Mančal.
Účinkují Luboš Veselý a Michal Novotný.
Natočeno 2016. Premiéra 27. 6. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 7 min) v cyklu Americký rok a Kabinet.
Lit.: anonym: Langston Hughes: Bop. In web ČRo 3 Vltava, červen 2016 (článek). – Cit.: Langston Hughes, narozený roku 1902 ve státě Missouri, zemřel v roce 1967 v New York City, ve státě New York. Vzdálenost mezi jeho rodištěm a pozdějším životem afroamerického intelektuála, spisovatele a pořadatele umění amerických černochů v New Yorku je sama o sobě symbolická.
Současným happyendem tohoto příběhu je prezident Barack Obama a jeho politický vzestup. Langston Hughes zemřel rok předtím, než byl zavražděn mluvčí hnutí za emancipaci černochů Martin Luther King i senátor Robert Kennedy, od jehož politiky hnutí očekávalo podporu.
Langston Hughes byl představitelem tzv. harlemské renesance, básník, sociální aktivista, romanopisec, dramatik a publicista a také historik černošského jazzu. Do svých třinácti let žil se svou babičkou, rodiče se rozvedli a otec je opustil. Později se Langston přestěhoval k matce do Lincolnu v Illinois; časem se rodina usadila v Clevelandu ve státě Ohio. Po ukončení střední školy strávil rok v Mexiku a rok na Kolumbijské universitě. Pak pracoval jako pomocník kuchaře a později cestoval do Evropy a Afriky jako námořník. V listopadu 1924 se přestěhoval do Washingtonu, D. C. (more…)
Sophie de Mullenheim. Audiokniha. Historicky román s detektivní zápletkou pro dospívající dívky a mládež.
Čtou Adriana Růžičková, Anežka Jakubcová, Jan Novotný.
Natočeno 2016. Vydalo Nakladatelství Paulínky v roce 2016 (1 CD MP3, celková délka 6 hodin 26 minut).
Pozn.: Psal se rok 1792, když mladá šlechtična Charlotte z Naděje začala psát dopisy svojí uprchlé sestře Élisabeth do Anglie, a rok 1886, když je převázané stužkou nalezla šestnáctiletá Emílie v tajné skrýši domu, kam se musela s maminkou přestěhovat po otcově smrti. Emiliina duše je plná smutku a pátrání po autorce listů jí dá nový smysl života. Tak začíná napínavé pátrání po osudech autorky i adresátky ukrytých listů, ale i příběh Emílie, její kamarádky a celé její rodiny.
Historický román s detektivní zápletkou je určen především pro dospívající dívky. Nenásilně je provede obdobím Velké francouzské revoluce a současně životem ve Francii koncem devatenáctého století. Prvek zamilovanosti je navíc dobře naladí a detektivní souboj se zločinci nedovolí nedoposlouchat knihu až do konce. (anotace)
Powered by WordPress