Ursula Le Guin. Rozhlasová hra. Slavné fantasy vypráví příběh kouzelnického učně, který svádí boj se zlým čarodějem. Překlad Petr Kotrle. Dramatizace Lenka Marková Chválová. Dramaturgie Klára Novotná. Hudba a zvuková spolupráce Ondřej Gášek. Zvukový mistr Dominik Budil. Režie Petr Vodička.
Osoby a obsazení: Ged Krahujec (Ondřej Rychlý), malý Ged (Mikuláš Převrátil), teta čarodějnice (Helena Dvořáková), čaroděj Ogion Tichý (Viktor Preiss), otec (Jiří Štrébl), Serret (Magdaléna Borová), Hrach (Marek Němec), arcimág Nemmerle (Josef Somr), Jaspis (Miloslav König), Pechvar, řemeslník (Jiří Vyorálek), Benderesk (Hanuš Bor), hostinský na Iffiši (Miroslav Hanuš), Silenka (Anežka Kubátová), stará žena (Zuzana Skalníková), druhá žena (Lenka Volfová-Vondrášková), starý muž (Rostislav Novák), jiný muž (Václav Rašilov), chlapec (Matěj Převrátil), kluk (Jindřich Skokan), holka (Anna Klusáková), žáci (Dan Kranich, Tomáš Hron, František Hnilička), Jan Köhler, Jiří Köhler, Vlastimil Kaňka), hlasy (Veronika Popovičová, Lucie Valenová, Tereza Nádvorníková, Hana Zezulová, Libuše Šplíchalová, Petr Šplíchal, Tomáš Pergl, Adéla Kašparová, František Souček, Kateřina Kašická).
Natočeno 2016. Premiéra 28. 5. 2016 (ČRo 2 Praha, 13:05 h). Repríza 26. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.); 30. 9. 2017 (ČRo 2 Praha, 13:04 h); 28. 12. 2019 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu; 30. 11. 2024 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.
Pozn.: Hra byla od soboty do pondělí omylem publikována na streamu ČRo v mono verzi.
Nominace na Prix Bohemia Radio 2017.
Lit.: Matůšová, Sára – Tomeš, Michal: Fantasy, živě vysílaná rozhlasová hra i debata nad šovinismem. Kategorie Drama letos přinesla rozmanitost žánrů i témat. In web ČRo Prix Bohemia Radio, 23. 3. 2017 (článek). – Cit.: Třetí festivalový den Prix Bohemia Radio znamenal poslední celodenní poslech v divadelním sále v Uměleckém centru Univerzity Palackého. Poslouchalo se 5 finálních rozhlasových dramat odvysílaných za uplynulý rok v Českém rozhlase, které z 18 soutěžních příspěvků vybrala mezinárodní porota. Ta hned po prvním díle uvedla, že její výběr ovlivnila i snaha obsáhnout mezi finalisty co největší rozmanitost žánrů.
Prvním dílem středečního dopoledne byla fantasy rozhlasová hra Čaroděj Zeměmoří v režii Petra Vodičky, která jako jediná reprezentovala tvorbu pro děti a dospívající. Hra vycházející z předlohy 60. let 20. století sklidila zájem i od přítomných dospělých posluchačů. Porotkyně Natália Deáková pak vyzdvihla kvalitu rozhlasové tvorby pro děti: „Poslední dobou je znát, že rozhlasová tvorba pro děti jde nahoru, už to není jen jakési páté kolo u vozu. Tato tvorba nepodceňuje dětského diváka a počítá s jeho fantazií,“ hodnotila kladně přístup ke zpracování.
Porota byla spokojená s úrovní práce s hudbou, která vzbuzuje imaginaci, a se současným přístupem ke zpracování. Spolu s publikem ale přemýšlela nad zobrazením fantasy světa. S tím si mohli tvůrci více zvukově vyhrát, vytkla ve svém hodnocení Ĺubica Olšovská. Následně se rozpoutala diskuse zahrnující délku a náročnost rozhlasových her pro děti. Porotu také zajímalo, jaké reakce od dětí tvůrci mají, což následoval požadavek na vytvoření dětské poroty, pokud se na dalším ročníku Prix Bohemia Radio objeví další dětská rozhlasová hra. (…)
Vítěz kategorie Drama bude stejně jako vítězové ostatních kategorií vyhlášen na galavečeru v Arcibiskupském paláci dnes večer. Také v kategorii Dramatu však došlo na konci dne k vyhlášení vítěze Ceny studentů. Studentská porota se shodla s finálním výběrem hlavní poroty a vítěze zvolila mezi jimi vybranými pěti finalisty. Stala se jím Otčina Aleše Vrzáka. „Jsem za vítězství rozhodně rád, konkurence byla silná, takže je to pro mě příjemný pocit,“ uvedl Aleš Vrzák v rozhovoru po předání studentské ceny.
Lit.: Matúšová, Sára – Tomeš, Michal: Herectví v rozhlasových hrách přestane být v budoucnu tak naivní, jednoznačné a schematické, myslí si Natália Deáková. In web ČRo Prix Bohemia Radio, 23. 3. 2017 (rozhovor). – Cit.: Natália Deáková vystudovala divadelní režii na DAMU a v současné době působí jako umělecká šéfka činohry v Divadle J. K. Tyla v Plzni. V lednu 2012 nastoupila na pozici režisérky Českého rozhlasu v Praze. Na Prix Bohemia Radio získala v roce 2013 v její režii hra Felicie Zellerové Rozhovory s astronauty 2. místo v kategorii Drama, ve které letos zasedla jako porotkyně. Jakou náročnost má klást rozhlasová tvorba na dětské posluchače? A jak se podle ní bude rozhlasová hra rozvíjet?
Co je pro porotce v kategorii Drama na hodnocení děl nejobtížnější?
Nejtěžší je fakt, že musíte brát ohled na všechny složky díla. Musíte opustit svůj vkus a snažit se být objektivní. Každý se totiž řídíme nějakými subjektivními postoji.
Vítěze v kategorii vybírá i studentská porota, čím jsou tedy rozhlas a rozhlasové hry důležité pro mladou generaci?
Myslím si, že rozhlas je pro mladou generaci velmi důležitý. Toto médium je však především spojeno se staršími lidmi, kteří na něm vyrůstali více než na televizi. Nyní však vnímám, že se rozhlasová tvorba neformálními prostředky posouvá směrem k mladým, takže je dobré, když si najde nového posluchače a adresáta.
Na veřejném poslechu se hodně debatovalo o hře Čaroděj Zeměmoří, jak moc by měla být náročná tvorba pro děti?
To se samozřejmě různí dítě od dítěte. Je rozdíl dělat něco pro dítě pětileté a dvanáctileté. Z mého pohledu, jak znám rozhlasovou tvorbu, ať už z doby, kdy jsem v rozhlase pracovala, případně jak ji poslouchám se svou dcerou, vnímám, že většina kousků je zaměřená spíše na menší publikum. Nebo posluchače mírně podceňuje. Také proto jsme Čaroděje Zeměmoří do finále vybraly. Klidně se mohou dělat věci náročnější, musí se počítat s tím, že mají děti přístup na internet, že koukají na náročné filmy. Například zde několikrát zmíněný Harry Potter, což je v podstatě hororové dílo. Děti jsou nyní otrlejší, než si rozhlasoví tvůrci mysleli, protože nyní se situace skutečně mění.
Jakým směrem se budou rozhlasové hry měnit a posouvat dále? Pozorujeme například vyšší technickou náročnost děl.
Ano, to je přesně ten směr, kterým se budou hry vydávat. První věcí je, že herectví v budoucnu přestane být tak naivní, jednoznačné a schematické. Druhou pak, že hry nebudou tak skromné na zvuky. U některých starých pohádek je to skutečně, tu kůň, tu mlýn, tu harfička. Nyní je tak na zvukové složce posun vidět nejvíce, měla by být efektnější, atraktivnější a sytější.
Co bude tento posun znamenat pro autory rozhlasových děl?
Pro autory to znamená být seznámený s tím, co zvuk umí a jak se s ním dá pracovat. Což většina autorů neví. Mnozí píší spíše divadelní věci, u kterých si pak představují, jak by mohly vypadat v rozhlase. Pokud ale autor píše přímo pro rozhlas, žádá si to naprosto odlišný přístup.
Jaký je váš osobní vztah k rozhlasu a rozhlasovým hrám?
Je to moje hobby a moje velká láska. Mám moc ráda rozhlas, protože podporuje imaginaci, což je v dnešní převizualizované době velmi potřebné.
Lit.: anonym: Ursula Le Guinová: Čaroděj Zeměmoří. In web ČRo2 Praha, květen 2016 (anotace). – Cit.: Příběh kouzelnického učně, který svádí boj se zlým a tajemným čarodějem, může někomu připomenout Harryho Pottera…
Krahujec, syn prostého kováře z ostrova Gont, přišel na svět obdařený mimořádným kouzelnickým nadáním. Jeho cesta k pravé moudrosti je ale plná překážek a nelehkých zkoušek.
Jako mladý student čarodějné školy z pýchy a vzteku vypustí Krahujec do světa temný Stín, který ho pronásleduje a ohrožuje celé Zeměmoří. Kdo je ve skutečnosti jeho tajemný nepřítel a jak se mu může postavit?
