Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

23. 2. 2016

Věčně mladí nebudeme (2016)

Filed under: Povídky — Premek @ 12:38

Klaus Rifbjerg. Povídka dánského spisovatele. Překlad Robert Novotný. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Vít Vencl.

Účinkuje Daniela Kolářová.

Natočeno 2016. Premiéra 22. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h; 30 min) v cyklu Moderní povídka. Repríza 8. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.); 29. 11. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: anonym: Klaus Rifbjerg: Věčně mladí nebudeme. In web ČRo 3 Vltava, únor 2016 (článek). – Cit:  Klaus Rifbjerg (1931 – 2015) byl dánský básník, prozaik, dramatik, scenárista a novinář, držitel ceny Severské rady. V období 60. – 80. let byl vůdčí postavou a nejvšestrannějším autorem dánské literární scény, novátorem stylovým i jazykovým. 

Hlavními rysy jeho tvorby jsou extrovertní vnímavost mnohotvárnosti života a potřeba jeho reflexe, jakož i živá paměť a často bizarní fantazie. V prozaické oblasti byl jeho první knihou salingerovsky laděný román Chronická nevinnost (česky 1980) – netradičně pojaté téma čistého mládí v konfrontaci se zkaženým světem a generací rodičů, kombinované tématem přátelství mladých mužů s láskou k ženě. V kontextu autorova díla je to v podstatě součást celoživotního projektu – reflexe vlastního života v literatuře. 

Rifbjerg se často vracel také k různým mytickým archetypům, ale stejně často je rozrušoval až neuctivým humorem, někdy se nevyhýbal ani společenské satiře a grotesce. 

 

Uprostřed vřavy (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:49

Dirigent stojí v koncertním sále na jednom z nejhorších míst, říká Jiří Bělohlávek. Ohlédnutí s šéfdirigentem České filharmonie za dosavadními periodami jeho uměleckého života připravili Luboš Stehlík a Petr Veber.

Natočeno 2016. Premiéra 22. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.; 30 min).

Zapomenutý buditel a trestanci (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:42

Připravil Stanislav Motl.  Jmenoval se František Josef Řezáč. Kněz, bouřlivák, spisovatel. Také vězeň. Muž, který celou svou osobnost věnoval výchově a vzdělávání druhých. Znal dobře Boženu Němcovou. Také Josefa Jungmanna či Františka Palackého. Oddával Karla Havlíčka Borovského a byl u něho i v hodině smrti. Znal celou plejádu dnes již legendárních osobností, spjatých s národním obrozením. Byl jedním z nich. Přesto se na něho zapomnělo. Navzdory tomu, že jeho dramatický a statečný život, život muže, který se dokázal obětovat pro druhé, je dodnes hoden obdivu a úcty.

Natočeno 2016. Premiéra 22. 2. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 29 min) v cyklu Stopy, fakta, tajemství… (266).

Slovo o literatuře – Knižní veletrh Tabook (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:17

Tábor už dávno není jen město s husitskou tradicí. Je to též místo, kde sídlí originální nakladatelství Baobab a kde je pořádán Tabook, neméně osobitý knižní veletrh. S obojím jsou úzce spojeni manželé Tereza a Juraj Horváthovi, za nimiž se právě do Tábora vypravila Milena M. Marešová.

Natočeno 2016. Premiéra 22. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min) v cyklu Slovo o literatuře.

Z kulturních dějin americké religiozity 1/10 (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:12

Martin C. Putna. Deset podob náboženského života v USA ve výkladu profesora Putny, doplněno literárními a hudebními ukázkami.

Připravil ČRo České Budějovice v roce 2016. Premiéra 22. – 26. 2. a 29. 2. – 4. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 15:20 h.; 10 x 10 min) v cyklu Americký rok.

Pozn.: Český rozhlas Plus připravil odlišný projekt pod názvem Obrazy z kulturních dějin americké religiozity (2016).

Obsah: 1. Evangelikálové. – 2. Transcendentalisté. – 3. Židé – 4. Quakeři. – 5. Shakeři. – 6. Hispánští katolíci. – 7.  Mormoni. – 8.  Indiáni. – 9. Afroameričané. – 10. Buddhisté a beatnici.

Mozaika – Obrazy z kulturních dějin americké religiozity (2010)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:58

Připravila Ivana Myšková.

Hovoří Martin C. Putna.

Natočeno 2010. Premiéra 6. 8. 2010 v rámci pořadu Mozaika (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Myšková, Ivana: Martin C. Putna: Obrazy z kulturních dějin americké religiozity. In web ČRo 3 Vltava, srpen 2010 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rozmanité formy amerického duchovního života ve své knize psané v rámci stipendia Fulbrightovy nadace zachytil literární historik Martin C. Putna.  Jeho Obrazy z kulturních dějin americké religiozity, které jsou první českou souhrnnou prací o amerických církvích, vydalo nakladatelství Vyšehrad. Martin C. Putna se ve svých předchozích knihách věnoval především evropské kultuře a vztahům mezi antikou a křesťanstvím. Ivana Myšková se ho proto zeptala, čím pro něho byla inspirativní právě americká religiozita?

Z papírků 1973-74 1/5 (2016)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 10:43

Karel Bartošek. Výběr z deníkových zápisků z normalizačních let angažovaného intelektuála, českého a po emigraci francouzského historika a publicisty. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkuje Otakar Brousek II.

Natočeno 2016. Premiéra 22. – 26. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.; 5 x 15 min) v cyklu Psáno kurzívou.

Lit.: anonym: Karel Bartošek: Z papírků 1973 – 74 (1/5). In web ČRo 3 Vltava, únor 2016 (článek). – Cit.: Výběr z deníkových zápisků z normalizačních let angažovaného intelektuála, českého a po emigraci francouzského historika a publicisty.

Karel Bartošek pocházel z dělnické rodiny, v mládí vstoupil do KSČ. Vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, stal se zde profesorem a v letech 1960 až 1970 byl členem Československé akademie věd. Ve své odborné práci se zaměřoval především na novodobé české dějiny. S ortodoxním komunismem se postupně rozešel. Angažoval se v Pražském jaru 1968, byl ze strany vyloučen, pracoval jako pomocný dělník a v roce 1972 byl šest měsíců vězněn. V roce 1977 se stal signatářem Charty 77.

Roku 1982 se svou francouzskou ženou Suzette a třemi dětmi emigroval do Francie. O rok později byl zbaven českého státního občanství. Ve Francii byl do roku 1996 vědeckým pracovníkem Ústavu pro soudobé dějiny v Paříži. Roku 1999 se podílel jako jeden ze spoluautorů na vydání Černé knihy komunismu, která se pokouší shrnout rozličné zločiny, jejichž pachatelem jsou orgány komunistických států.

Deník Z papírků přináší klíč k hlubšímu pochopení Bartoškova vztahu ke komunismu. V sedmdesátých letech ještě emigraci nezvolil. Věřil, že mezi „vyvrženými“ může být užitečný. Deník začal psát po svém půlročním vězení. Nahlížíme letmo do života soukromého, ale zejména do autorovy sociální sítě, dozvídáme se o jeho názorech na minulost i politickou odpovědnost, stejně jako náhledy na budoucnost a možná řešení.

U sežrané myšlenky (2016)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 10:30

Jana Semschová. Minutová hra. Víte, jaký je chuťový rozdíl mezi teorií relativity a nadáváním na tchýni? Zvukový mistr Jitka Kundrumová Zvukové efekty Ladislav Železný. Produkční Radka Tučková. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Natálie Deáková.

Osoby a obsazení: Hamáčková (Natálie Drabiščáková), lékař (Petr Stach).

Natočeno 2016. Premiéra 22. 2. 2016. Repríza 6. 6. 2016. K poslechu zde. (more…)

Příběhy slavných – Vladimír Menšík 1/5 (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:21

Napsal Jan Jaroš. Dokázal polidštit jakoukoli postavu, třeba i v uniformě vojáka nebo policisty. Do komediálního charakteru pak naopak vnést závažnější podtext. Co ale neuměl, bylo odpočívat. Režie Bela Schenková.

Účinkují Lukáš Hlavica a Jana Stryková.

Natočeno 2016. Premiéra 22. – 26. 2. 2016 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.; 5 x 5 min).

Lit.: -lup- (= Luptáková, Věra) – Jaroš, Jan: Bavič, kterému nesedělo divadlo a exceloval v dramatech. Příběhy slavných: Vladimír Menšík. In web ČRo 2 Praha, únor 2016 (článek). – Cit.: Dobře zapnutý stroj, který neuměl odpočívat. Měnil pořady, bary, jména i manželky.

Vladimír Menšík (* 9. 10. 1929 v Ivančicích) byl pokřtěný jako Vladislav. Jméno si změnil, až když se živil kumštem. Všechny kolem sebe bavil už od dětství. Až na učitele. Středoškolské vysvědčení komika se hemžilo trojkami a čtyřkami. Jen z tělocviku to byla vždy výborná.

Divadlo mu nesedělo

I když začínal na Vesnickém divadle a byl členem Burianova Déčka, nikdy se neupsal divadlu. Bavilo ho kamera. Televizní i ta filmová. Na začátku to byly drobné role, kterými ale dokázal zaujmout. A když se stal členem hereckého souboru Filmového studia Barrandov, šel najednou z role do role.  (more…)

Reflexní pásky upozorňují na přebujelý stát (2016)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 10:14

Petr Holub. Glosa. Reflexní pásky proto nebudou signalizovat přítomnost chodce na vozovce, ale především průběžně rostoucí svévoli státu.

Natočeno 2016. Premiéra 22. 2. 2016 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.).

Lit.: Holub, Petr: Petr Holub: Reflexní pásky upozorňují na přebujelý stát. In web ČRo Plus, únor 2016 (text + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Kdo chodí za soumraku nebo v mlze po silnici, musí mít od víkendu reflexní pruh na svém oděvu, případně reflexní vestu. Pravidlo neplatí pouze ve městech, kde se dá předpokládat, že jsou ulice osvětleny.

Zmíněné opatření je třeba dodržovat, protože policisté mohou neposlušné chodce pokutovat až dvěma a půl tisíci korun.

Těžko si o tom myslet něco dobrého. Existuje totiž celá řada pochybností, které nebyly při projednávání příslušného zákona vyvráceny. Nedá se třeba říci, že reflexní prvky oděvu zachrání životy občanů, jak tvrdí dopravní společnost BESIP.

Chodci ročně způsobí nehody, při kterých zemře maximálně patnáct lidí. Je sice pravda, že chodců zemře na ulicích ročně plná stovka, za naprostou většinu obětí však nesou odpovědnost řidiči, kteří nedodržují dopravní předpisy. Logika zákona tedy říká, že řidiči jsou nezodpovědní, třeba ale sundají nohu z plynu a pojedou podle předpisu, když budou vidět chodce s reflexní vestou. (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress