Jiří Kratochvil. Rozhlasová hra. Černočerná groteska o nečekaném návratu dvou emigrantů, odehrávající se v ponurém prostředí čerstvě restituovaného zájezdního hostince. Hudba Martin Kyšperský. Dramaturgie a úprava textu Hana Hložková. Zvukový mistr Lukáš Dolejší. Režie Radim Nejedlý.
Osoby a obsazení: Petr (Michal Bumbálek), Nikolaj (Jiří Valůšek), matka (Ivana Hloužková), Pavla (Alžběta Kynclová), Mrchožrout (Vladimír Krátký).
Nastudovalo Brno v roce 2015. Premiéra 20. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.; 53 min.). Repríza 6. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.; 53 min.); 22. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama.
Pozn.: Původně byla premiéra plánována na 29. 9. 2015.
Lit.: Hložková, Hana: Jiří Kratochvil: Černá skříňka. In web ČRo 3 Vltava, říjen 2015 (článek). – Cit.: Absurdní komedie Jiřího Kratochvila nazvaná Černá skříňka byla inspirována motivem zájezdního hostince, ve kterém dochází ke kriminálním činům, jenž se objevuje v divadelní hře Nedorozumění od Alberta Camuse. S hlubokou znalostí díla francouzského literáta vytváří Kratochvil v původně divadelní hře Černá skříňka aneb Hry a sny aneb Play Camus však zcela jiný žánr a děj zápletky. Autor svou hru výstižně nazývá „černočerná groteska s prvky psychodramatu“. V mnohovrstevnatém textu, kterému vévodí hororová atmosféra, je však nutno přečíst hlubší záměr. Kratochvil totiž ukotvil děj do československé „porevoluční“ reality raných 90. let.
S ironickým nadhledem zde popisuje společenské prostředí, ve kterém je idea svobody rychle vytěsněna érou divokého podnikání a smyslem života se stává materiální obohacení. Zachycuje dobu, jejíž součástí jsou lidé, vracející se z různých koutů světa. Vítaní nejen s otevřenou náručí, ale také s velkou nedůvěrou, protože otevírají už zamčené mříže minulosti, na kterou by bylo nejlepší zapomenout. Emigranti, kteří často do ztracené vlasti přichází s vlastními obavami i nadějemi. V takové situaci jsou i hlavní hrdinové z Kratochvilova dramatu. Po dvaceti letech strávených v Americe přijíždí na rodnou Moravu, kde matka jednoho z nich získala v restituci zchátralou nemovitost, které chce vrátit bývalou slávu. Pobyt v zájezdním hostinci ovšem zahrnuje nečekaná překvapení, na něž – v utajení přicházející dva cizinci – můžou být jen těžko připraveni. Zdánlivě jednoduchou zápletku Kratochvil komplikuje střídáním míst a časoprostorů, ale také hrou s fikcí a s falešnými postavami. Černá skříňka je díky precizně propracované struktuře a důmyslnému obsahu plná napětí a nečekaných odhalení či zjištění, stejně, jako když stejnojmenný předmět otevře člověk po havárii dopravního prostředku a díky tomu nahlédne na minulost, která mu leccos osvětlí.
Úpravou původně divadelního textu vznikla rozhlasová inscenace v režii Radima Nejedlého. Ve spolupráci s hudebním skladatelem Martinem Kyšperským a zvukovým mistrem Lukášem Dolejším v ní zvukově posílil grotesknost i absurditu děje. Hudba neplní pouze náladotvornou funkci, přestože si zahrává s motivy z filmových thrillerů či hororů, ale je jedním ze spoluhráčů příběhu a glosátorem zvenčí. Herecké výkony se pohybují v rozmezí psychologické pravdivosti až ke stylizaci do typů postav z filmových krváků.
Přestože v tvorbě letošního jubilanta, prozaika Jiřího Kratochvila (nar. 1940), dominuje romanopisectví, esejistika a publicistika, je autorem i několika dramat. Rozhlasového ztvárnění se zatím dočkaly jeho hry Slepecké cvičení (1992), Balada o reklamním agentovi (1993), Nahoru a dolů (1993), Babička slaví devětadevadesáté narozeniny aneb Rozhlasová hra o Smrti a o Jankovi (1997) a Učitelé jazyků (1997). Napsal minutové hry Švanda a Židle a v roce 2007 vytvořil pro rozhlasovou literární revue Zelný rynk dvanáctidílný cyklus miniher s názvem Divadélko Silver uvádí… Pomyslným narozeninovým dárkem Jiřímu Kratochvilovi – mj. bývalému redaktorovi brněnské literárně-dramatické redakce – je letošní premiéra hry Černá skříňka, která byla natočena v témže studiu.