Lucia Cifraničová. Autor na dnes. Hudební dramaturgie Juraj Vajó. Zvuk Peter Vaško. Redakce Laura Petraššovitšová. Režie Peter Cibula.
Účinkují dr. Soňa Šnircová, dr. Silvia Baučeková a Lucia Cifraničová. Ukázky čtou Eva Rišáková a Henrieta Kecerová.
Připravil Slovenský rozhlas pro RTVS v roce 2014 (15 min.). Premiéra 9. 3. 2014 v cyklu Autor na dnes (SRo 3 Rádio Devín).
Henning Mankell. Drastické ozvuky sálajících nepokojů v Africe 90. let pocítí i obyvatelé chladného severu. Nezkrácená audiokniha. Režie Michal Bureš.
Čte Jiří Vyorálek.
Natočeno 2015. Vydalo nakladatelství OneHotBook 19. 2. 2015 (2 CD MP3; délka 13 hod. 55 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Třetí díl detektivní série nejprodávanějšího švédsky píšícího autora Henninga Mankella, který se tentokrát nevěnuje pouze Wallanderovu pátrání, ale také souvisejícímu dění v JAR 90. let. Komisař vyšetřuje zmizení realitní makléřky Louisy Ã…kerblomové, aniž by našel jakékoli vysvětlení či motiv. Policista tuší, že vzorná manželka a matka zřejmě už není mezi živými. Nemůže však vědět, že její zabití souvisí s plánovaným pokusem o vraždu Nelsona Mandely v Jihoafrické republice. (anotace)
Lit.: anonym: Bílá lvice. Propagační text, únor 2015. – Cit.: Třetí díl detektivní série nejprodávanějšího švédsky píšícího autora Henninga Mankella, který se nevěnuje pouze Wallanderovu pátrání po zmizelé osobě, ale také souvisejícím událostem v JAR devadesátých let, přináší vydavatelství OneHotBook nově jako audioknihu v podání herce Jiřího Vyorálka. „Ve třetím díle mě Wallander zase překvapil. Tentokrát hodně klame tělem: na začátku na nás může působit, že je psychicky vyrovnaný, dal si život a rodinné vztahy do pořádku a kromě toho, že mu někdo občas vykrade byt, žije spokojeným životem. Pak to ale nabere jiné obrátky a komisař si sáhne až na samotné dno. Rozhodně tedy nemůžu říct – protože to bych si moc fandil – že se v něm už ‚nedejbože‘ vyznám a dokážu předpokládat jeho další jednání. Ale pocit blízkosti a sympatie k té postavě ve mně zůstávají,“ popisuje své sžívání se smutným komisařem Jiří Vyorálek, který si vzal Wallandera na paškál už poněkolikáté. (more…)
Francois Villon. Básně. Redakce Marián Grebáč.
Recituje Alfréd Swan.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2009? (12 min.). Repríza 5. 3. 2009 v cyklu Svetová čítanka (SRo 3 Rádio Devín).
Pozn.: François Villon básnik z rodu autentických, veľkých básnikov. Jeho dielo preverilo vyše poltisícky rokov a dodnes je stálou inšpiráciou pre literárnu, prekladateľskú, či divadelnú tvorbu. Villon pochádzal z chudobných pomerov. Otca stratil ešte v detstve. Ujal sa ho strýc, vzdelaný kňaz, ktorý mu umožnil absolvovať štúdium umenia na parížskej Sorbonne. Po absolvovaní Sorbonny sa z neho stal sveták. Rád sedával v hostincoch, zabával sa so ženami a zúčastňoval sa na rôznych krčmových výtržnostiach. Jeho život bol plný škandálov, útekov pred spravodlivosťou a pobytov vo väzení. Mal však styky s najvyššou francúzskou vrstvou, ktoré mu pomáhali dostať sa na slobodu pri prípadných uväzneniach, ba aj spod šibenice. Vo väzení napísal podstatnú časť svojich Testamentov, ktoré mali dve časti: Malý testament, ktorý je pásmom vtipov a žartov a Veľký testament, v ktorom Villon objavil pre poéziu to najcennejšie, ľudské ja ako predmet, ale aj ako podnet na definovanie ľudského údelu na svete. Ak niečím Villon dosiaľ naozaj inšpiruje moderného čitateľa, tak predovšetkým tým, že v jeho poézii je prítomný celý človek. Výber z Villonovej poézie recituje Alfréd Swan. (anotace SRo)
Petr Motýl. Pásmo poezie. Pro rozhlas připravila Eva Lenartová. Režie Alena Sasínová-Polarczyk.
Účinkují David Viktora a Alena Sasínová-Polarczyk.
Natočeno v Českém rozhlase Ostrava v roce 2009? (14 min.). Repríza (?) 27. 6. 2009 v cyklu Svět poezie (ČRo 3 Vltava).
Daniela Kapitáňová. Relace pro děti o některých světových jazycích. Zvuk Tatiana Horváthová, Milan Greguš, Stanislav Kaclík, Ĺubica Olšovská. Redakce Daniela Kapitáňová.
Účinkují Rastislav Piško, dr. Martina Bucková (1), dr. Beata Čierníková (2), Mgr. Helena Hadvigová (3-6), Mgr. Miroslava Rácová (7-8), dr. Anna Rácová (9-10), Mgr. Miroslav Zumrík (11-12), Mgr. Mária Schlosserová (13), Ing. Monika Dragu (14), Hilari Ruiz De Gauna i Torres (15-16), dr. Emanuel Beška (17-18), dr. Gabriel Pirický (20), Mgr. Jozef Vrabček (21), prof. Milan Kováč (22-23), dr. Viera Vilhanová (25), Mgr. Veronika Dianišková (24), Frédéric Back (26).
Připravil Slovenský rozhlas Bratislava pro RTVS v roce 2014 (29? x 12 min.). Premiéra 5.7. 2014 – 11. 1. 2015 (SRo 1 Rádio Slovensko). Repríza 15. 11. – 14. 12. 2014 (SRo 3 Rádio Devín). Repríza 5. dílu 30. 6. – 4. 7. 2024 (SRo 8 Rádio Litera) v rámci cyklu Indický týždeň; 14. dílu 13. – 19. 9. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Díly: 1. Maoirčina, 2. Arménčina, 3. Sanskrit 1, 4. Sanskrit 2, 5. Hindčina, 6. Indonézčina, 7. Čínština 1, 8. Čínština 2, 9. Bengálčina, 10. Rómčina, 11. Nórčina, 12. Švédčina, 13. Ukrajinčina, 14. Rumunčina, 15. Katalánčina, 16. Baskičtina, 17. Arabčina 1, 18. Arabčina 2, 19. Indonézčina, 20. Turečtina, 21. Perzština, 22. Klasická mayčina, 23. Lacandónčina, 24. Kičejčina, 25. Swahilčina, 26. Francúzština, 27. Maďarčina, 28. Ruština, 29. Fínčina.
Lit.: Šaráková, Lucia: Indický týždeň. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 20. 6. 2024 (článek). – Cit.: Tento týždeň sa v našom programe vydáme na literárnu návštevu do exotickej Indie. Je domovom niekoľkých starovekých civilizácií a centrom dôležitých historických obchodných ciest. Svojimi bohatými náboženskými tradíciami, jednoduchým životným štýlom a nadhľadom Himalájí, predstavuje inšpiráciu pre konzumom vyčerpaný západný svet. Aj literatúra má jej farby. Od starých bájok až po angažovanú prózu. Všetky jej odtienky si tento týždeň bližšie predstavíme. (…)
Pokračujeme cyklom Brúsenie jazykov, tentoraz to bude, ako inak, Hindčina. O treťom najrozšírenejšom jazyku sveta sa budem rozprávať s magistrou Helenou Hadvigovou, absolventkou indológie na Karlovej univerzite. Vedeli ste, že ako dôkaz pradávnej spojitosti slovanských jazykov a hindčiny sa uvádza počítanie od jeden do desať? Viac sa dozviete v relácii z roku 2014, o ktorú sa postarala Daniela Kapitáňová, spoluúčinkuje Rasťo Piško. (…)
Lit.: Šaráková, Lucia: Týždeň s kinofestivalom. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 4. 9. 2024 (článek). – Cit.: V tomto týždni sme si pre vás pripravili hneď niekoľko tém. Ako partner MFF Cinematik Piešťany budeme v našom programe reflektovať film, poetiku zmyslového vnímania – a to najmä toho vizuálneho, a začítame sa aj do literatúry Rumunska. (…)
Náš týždeń ukončí Daniela Kapitáňová v cykle Brúsenie jazykov, ktorým vás bude sprevádzať Rasťo Piško. Tentoraz ho bude zaujímať Rumunčina a jej nuansy. Rozprávať sa bude s inžinierkou Ancou Monikou Dragu z anglickej redakcie Rádia International Slovenského rozhlasu. Vedeli ste, že rumunčina je prvý románsky jazyk, ktorý sa oddelil od latinčiny, napriek tomu sa po dlhé storočia zapisoval cyrilikou, a nie latinskou abecedou?
Ingeborg Bachmannová. Povídka. Překlad Róbert Nikolíni. Redakce Mária Urbanová. Režie Juraj Naš (Nasz?).
Účinkuje Leopold Haverl.
Připravil Československý rozhlas v roce 1978 (29 min.). Repríza 23. 11. 2014 v cyklu Poviedka na nedeľu (SRo 3 Rádio Devín).
Anna Sláviková. Humoristické pásmo. Hudební dramaturgie Roman Žiaran. Zvuková spolupráce Andrej Kubík a Miroslav Masica. Redakce Tamara Chlebová. Režie Igor Hrabinský.
Účinkují Soňa Ulická, Peter Bzdúch, Jana Kopsová, Alfréd Swan a Peter Sklár.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2003 (30 min.). Repríza 21. 11. 2014 v cyklu Piatkové poviedky (SRo 3 Rádio Devín).
Dominik Tatarka. Úryvek z novely. Redakce Zuzana Humajová. Režie František Obžera.
Čte Karol Strážnický.
Připravil Československý rozhlas v roce 1990 (25 min.). Repríza 17. 11. 2014 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín); 23. – 28. 6. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).
Pozn.: Táto novela vyšla najskôr v časopise Kultúrny život (1956), knižne až v r. 1963. Ide o satirický pamflet, v ktorom Tatarka odkrýva deformácie, chyby a omyly kultu osobnosti a odhaľuje podstatu totality. Svoju satiru zameral najmä na činnosť Zväzu spisovateľov a kritikov, ktorí sa stali sluhami režimu. Korene kultu osobnosti videl vo vytvorení „démona súhlasu“, čiže v tom, že na verejnosti sa nikto neodvážil povedať pravdu, všetci so všetkým súhlasili (a očakávalo sa to). (anotace SRo)
Lit.: Kekeliaková, Monika: Mefisto s ružou a faustiáda na slovenský spôsob – 2. časť. In web Rádio Litera, 8. 2. 2016 (článek). – Cit.: V tomto druhom faustovskom týždni sa môžete tešiť na ďalšie kvalitné a najrozmanitejšie rozhlasové spracovania tohto nadčasového fenoménu. Čaká vás Záborského Faustiáda, rozhlasová hra Martina Kákoša Doktor Faust a rozhlasová hra Pavla Hrúza Noc s Faustom, kde sa stretnú v nočnej dišpute Faust a Paracelsus. Do poézie vás pozývame s Jánom Buzássym, budeme sa venovať jeho knihe Pani Faustová. V slovenskej literatúry zostaneme aj vďaka Tatarkovmu Démonovi súhlasu. Od Johanna Wolfganga Goetheho si budete môcť vypočuť Čarodejníkovho učňa, ale aj verše z jeho zbierky Slasť a bôľ a pásmo o autorových baladách. Esej Richarda Friedenthala odhalí čo-to zo stretnutia Goetheho a Napoleona. Zimomriavky vám navodí thrillerová poviedka Vražda na svadobnej ceste. (…)
V slovenskej literatúre zostaneme od stredy aj vďaka Dominikovi Tatarkovi a jeho Démonovi súhlasu. Pásmo pripravil v roku 1990 Pavol Hudík a v réžii Františka Obžeru v ňom účinkuje František Strážnický. V pásme sa hovorí o Dominikovi Tatarkovi ako o výnimočnom človekovi, spisovateľovi a občanovi: „Vstúpil do literatúry ako zázračný mág fantázie, ale ani on sa v období, ktoré sa nazýva časom kultu osobnosti či dogmatizmu, nevyhol publicistickým či literárnym „hriechom“. No ako jeden z prvých zdvihol hlas za demokratizáciu nášho života, za slobodný rozmer národnej kultúry, za slobodu človeka i jeho tvorby. V súlade s názvom svojej knihy Démon súhlasu z roku 1956 začal tvrdý boj proti „démonom“ totality. Popritom napísal nádherné knižky prózy, z nich najžiarivejšie sú iste Prútené kresla a novely z knihy Rozhovory bez konca. Dominik Tatarka sa slobody nedožil, zomrel v máji roku 1989. Vo svojom filozofickom odkaze i v najlepších literárnych prácach je však stále živý.
Konštantín Palkovič. Pohádka podle lidového námětu. Dramaturgie Beata Panáková. Zvuk Milan Greguš. Režie Ria Páldiová.
Vypráví Zuzana Kronerová.
Připravil Slovenský rozhlas Bratislava v roce 1993 (7 min.). Repríza 20. 11. 2014 v cyklu Ranníček (SRo 3 Rádio Devín).
Konštantín Palkovič. Pohádka podle ľidového motivu. Dramaturgie Beata Panáková. Zvuk Alena Duchoňová. Režie Jaro Rihák.
Vypráví Jozef Kroner.
Připravil Československý rozhlas v roce 1992 (7 min.). Repríza 20. 11. 2014 v cyklu Ranníček (SRo 3 Rádio Devín).
Powered by WordPress