Ring Lardner. Satirická povídka amerického spisovatele. Překlad Martin Hilský. Režie Jan Lorman.
Účinkuje Svatopluk Beneš.
Natočeno v roce 1977 (22 min). Repríza 1. 7. 2014 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Kabinet; 17. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Ke knižnímu dění patří samozřejmě časopisy s přízviskem „literární“. Starší generace vděčně vzpomíná na Světovou literaturu, revue, na jejíchž stránkách se v uzavřeném prostoru socialistického Československa seznamovali s tvorbou autorů svobodného světa. Jaká role pro literární časopisy zůstala v poměrech, které prezentaci ani experimentu s uměním nebrání? Formu i obsah současných literárních časopisů zkoumala Milena M. Marešová společně s jejich vydavateli a redaktory. Hlavním hostem pořadu bude editor Jan Šulc.
Natočeno 2014. Premiéra 30. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min).
Ondřej Vaculík. Esej v autorské interpretaci.
Natočeno 2014. Premiéra 30. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.; 15 min.) v cyklu Psáno kurzívou.
Lit.: anonym: Ondřej Vaculík: Úzkost a strach za branami blahobytu. In web ČRo 3 Vltava, červen 2014 (anotace). – Cit.: Mnoho příběhů a mravoličných vyprávění nám říká, že majetek člověka zotročuje a bere mu svobodu. Ale v moderní době jako by to přestalo platit – majetek osvobozuje a poskytuje možnosti.
Blahobyt však do života člověka přivádí i úzkost, starost a obavu. Když úzkost a strach přesáhnou určitou mez, je po svobodě a člověk se začíná blížit tomu, aby o všechno přišel. O tom je úvaha Ondřeje Vaculíka.
Egon Erwin Kisch. Povídka z tvorby pražského německého spisovatele a žurnalisty. Přeložila Jarmila Haasová-Nečasová. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkuje Pavel Soukup.
Natočeno 1998. Premiéra 11. 9. 1998 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.). Repríza 30. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 19 min) v cyklu Kabinet; 31. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba; 30. 4. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Připravila Eliška Pilařová. Režie Pavel Krejčí.
Připravil Hradec Králové v roce 2014. Premiéra 30. 6. – 4. 7. 2014 (ČRo 3 Vltava, 8:45 h.; 5 x 15 min).
Obsah: 1. Vrchlabí – Z malované truhly. – 2. Jilemnice – Z tisíců přaden a nití. – 3. Poniklá – Kde se krása perlí. – 4. Paseky nad Jizerou – Dřevo se písní odívá. – 5. Harrachov – Pod ochranou svatého Floriána.
Připravila Adriana Krobová.
Natočeno 2014. Premiéra 27. 6. 2014 v rámci pořadu Leonardo (ČRo Plus, 21:40 h.; 20 min.).
Lit.: Krobová, Adriana: Civilizace: V kůži rekruta Velké války. In web ČRo Plus, červen 2014 (článek + nahrávka ke stažení). – Cit.: V roce 1913 pracoval na poli a chystal se převzít hospodářství. V roce 1914 rukoval a toužil pouze po přežití. Příběh Jana Šmatlána v Magazínu Leonardo Civilizace připomněl strasti Velké války, která přepsaly osudy milionů rodin.
Velká válka patřila dlouhý čas k trochu opomíjeným tématům, přestože byla v mnohých ohledech přelomová a snad v každé obci najdete pomník, který ji připomíná. Letošní 100. výročí mnohé změní. My jsme 1. světovou válku rozhodli vidět očima skutečného člověka, který měl svou rodinu a své životní plány, které Velká válka zcela změnila. (more…)
Připravila Adriana Krobová.
Hovoří Doubravka Olšáková, Jaroslav Šebek, Vojtěch Vlček.
Natočeno 2014. Premiéra duben 2014 v rámci pořadu Leonardo (ČRo Plus, 21:40 h.; 7 x 20 min.).
Obsah: 1. Doubravka Olšáková o knize Věda jde k lidu – 2. Doubravka Olšáková o popularizaci vědy v komunismu – 3. Doubravka Olšáková o vědě v zemědělství v komunismu – 4. Doubravka Olšáková o podpoře ateismu v komunismu – 5. Jaroslav Šebek o akci K a postojích komunistického režimu k církvi (rozhovor Jana Charváta z magazínu Zrcadlo 16.12.2011) – 6. Vojtěch Vlček o „akci kláštery“ (rozhovory Petra Mančala z magazínu Zrcadlo 9.9. 2005) – 7. Doubravka Olšáková o planetáriích v komunismu.
Lit.: Krobová, Adriana: Seriál Civilizace: Věda jde k lidu. In web ČRo Plus, duben 2014 (článek + nahrávky ke stažení). – Cit.: „My, čeští a slovenští pracovníci vědy, techniky a umění, jsme se shromáždili, abychom vyhlásili vlastenecký úkol pokrokové inteligence: šířit světlo pokroku a vědecké pravdy v hlavách a srdcích všech obyvatel naší vlasti.“
Jak už napověděl úvodní citát, dubnový seriál patřil popularizaci vědy v minulosti. Základem se stala kniha Věda jde k lidu od Doubravky Olšákové z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, která téma probírá velice podrobně. Pro seriál jsme vybrali pouze střípky, které jsme doplnili o ukázky z archivu Českého rozhlasu: Projev Lubomíra Štrougala z Blatné 10.11.1971; pořad Socializace vesnice – nový způsob života na vesnici, jiné myšlení lidí, nový pohled na vesnici, otázka výroby, otázka mladých a nové myšlení u starší generace z 1. 4. 1979; Apollo 12 – reportáž z přistání na Měsíci z 19.11.1969 a pořad Člověk proniká do vesmíru.
Doubravka Olšáková pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Dlouhodobě se věnuje českým a evropským dějinám 19. a20. století se zaměřením na dějiny vědy a vzdělanosti, environmentální dějiny a na dějiny česko – francouzských vztahů. (more…)
Andrzej Stasiuk. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 2012. Premiéra (?) 13. 12. 2012.
Lit.: anonym: Ciemny las – Andrzej Stasiuk. In web Lubimyczytac.pl, b. d. (článek). – Cit.: Upiorny ciemny las – przestrzeń pierwotna i niebezpieczna, ale wciąż żywa, realna i dotkliwa – jak Wschód. Z drugiej strony – zwirtualizowany dom z upiornym symulatorem – siedlisko mechanicznego Zachodu. Oto ponure dekoracje „Ciemnego lasu“ – tragifarsy science fiction, nieco lemowskiej opowieści o „współpracy“ Wschodu z Zachodem, o obustronnej, toksycznej zależności, o mitach starego i nowego świata, o serii malowniczych stereotypów.
Stasiuk wykorzystał w dramacie jedną z teorii rozwoju cywilizacji, według której ludzie w toku ewolucji podzielą się na długowiecznych, zdrowych, bogatych i sprawujących władzę panów – i tanią siłę roboczą. To oczywiście świetny materiał na wschodnio-zachodni dowcip! I znów – podobnie jak w „Nocy“ – wnikliwie i z humorem prześwietlił Stasiuk stereotypy dotyczące mieszkańców Wschodu – robotników, wieśniaków, wąsaczy. Zakpił z marksistowskiego imperatywu pracy: bohater frakcji zachodniej – Syn – z braku pracy uległ całkowitej degrengoladzie i stracił poczucie sensu życia. Odurza się jeno białym proszkiem oraz ulega stymulacjom i symulacjom – na przemian. Jednak ostatecznie to wynaturzeni ciemiężyciele z Zachodu stają się karykaturalni, o niebo bardziej niż funkcjonariusze „taniej siły roboczej“, która przykleja sobie wąsy aby nie wypaść z roli. Obcy przegrywają w batalii o naszą sympatię. (more…)
Andrzej Stasiuk. Rozhlasová dramatizace a režie Filip Zylber. Zvukový mistr Andrzej Połchowski. Hudba Tomek Lipiński.
Osoby a obsazení: starý (Zdzisław Wardejn), mladý (Redbad Klijnstra).
Natočeno 2008. Premiéra 26. 1. a 2. 2. 2009 (TOK Radio FM).
Pozn.: Stasiuk napisał swą debiutancką powieść w 1992 roku po pobycie w więzieniu, który jak mówi, sam sprowokował, za dezercję z wojska w komunistycznej Polsce. Oskarża w niej system polskiego więziennictwa, pokazuje tragiczne warunki, w których więźniowie ulegają zezwierzęceniu, zupełny brak resocjalizacji. Nie sposób odmówić mu talentu, jednak to, co napisał, jest dla mnie nie do strawienia.
Pozn. 2: Rozhlasová hra vznikla podle Stasiukova románu z roku 1992. 20. května 2010 mělo premiéru divadelní zpracování ve wroclavském Teatrze Muzycznym Capitol (režie Cezare Studniak, v roli starého Mikołaj Woubishet, dramatizace Jan Naturski).
Andrzej Stasiuk. Rozhlasová hra. Realizace Tomasz Perkowski. Hudební spolupráce Tomasz Obertyn. Rozhlasová úprava a režie Julia Wernio.
Osoby a obsazení: ženský chór (Agnieszka Judycka, Monika Pikuła, Katarzyna Nowak), mužský chór (Krzysztof Banaszyk, Bartłomiej Topa, Jacek Król), tělo mrtvého zloděje (Piotr Bajtlik), duše mrtvého zloděje (Julia Kijowska); lékaři (Andrzej Blumenfeld, Piotr Kozłowski, Janusz Chabior), starý klenotník (Adam Ferency).
Natočeno 2010. Premiéra 29. 12. 2010 (Polskie Radio Trojka, 19:05 h.).
Lit.: anonym: Andrzej Stasiuk „Noc. Słowiańsko-germańska tragifarsa medyczna“. In web Polskie Radio Trojka, prosinec 2010 (článek). – Cit.: Sztuka „Noc. Słowiańsko-germańska tragifarsa medyczna” Andrzeja Stasiuka, która powstała na zamówienie teatru w Düsseldorfie, w zabawny, ironiczny sposób odnosi się do wzajemnych polsko-niemieckich stereotypów.
Podczas napadu polski złodziej ginie od strzału niemieckiego jubilera. Zbieg okoliczności sprawia, że serce zdrowego, młodego mężczyzny zostaje przeznaczone do transplantacji. Otrzymuje je ten właśnie jubiler. Stasiuk w partiach chóru Kobiet i Mężczyzn, Lekarzy kpi z narodowych stereotypów, obśmiewa wzajemne uprzedzenia, a przez śmiech – od nich uwalnia. (more…)
Powered by WordPress