Jaroslav Hašek. Rozhlasová dramatizace na motivy povídky. Dramatizace a režie Jaroslav Kodeš. Dramaturgie Václava Ledvinková.
Účinkují Martin Písařík, Radek Holub a Jan Vlasák.
Natočeno 2014. Premiéra 7. 6. 2014 (ČRo 2 Praha, 22.00 h.).
19. 5. 2014
Ptačí pohádka 1/2 (1989)
Karel Čapek. Pohádka. Pro rozhlas upravil Viktor Slavík. Režie Maria Křepelková.
Účinkuje Petr Svoboda.
Natočeno v roce 1989 (2 x 7 min.). Repríza 7.-8. 6. 2014 v cyklu Hajaja (ČRo 2 Praha, 19:45 h.).
Zázračná flétna (1988)
Španělská pohádka. Pro rozhlas upravila Eva Hrozková. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Miroslav Šváb.
Čte Jiří Adamíra.
Natočeno 1988 pro cyklus „Hajaja“. Repríza 6. 6. 2014 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.).
O královském rouchu (1988)
Španělská pohádka. Pro rozhlas upravila Eva Hrozková. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Miroslav Šváb.
Čte Jiří Adamíra.
Natočeno 1988 pro cyklus „Hajaja“. Repríza 5. 6. 2014 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.).
Pasačka a vlk (1988)
Španělská pohádka. Pro rozhlas upravila Eva Hrozková. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Miroslav Šváb.
Čte Jiří Adamíra.
Natočeno 1988 pro cyklus „Hajaja“. Repríza 4. 6. 2014 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.).
Dvakrát jed a princezna (1988)
Španělská pohádka. Pro rozhlas upravila Eva Hrozková. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Miroslav Šváb.
Čte Jiří Adamíra.
Natočeno 1988 pro cyklus „Hajaja“. Repríza 3. 6. 2014 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.).
Rozpomínky. Co na sebe vím 1/10 (2014)
Milan Uhde. Četba na pokračování. Pro rozhlas upravil Ivan Němec. Režie Lukáš Kopecký.
Čte Igor Bareš.
Nastudovalo ČRo Brno v roce 2014. Premiéra 2. – 6. 6. 2014. (ČRo 2 Praha, 22:00 h.). Repríza 1. dílu 14. 4. 2016 (ČRo Plus, 23:00 h) v cyklu Radiokniha.
Obsah: Část první: Léta učednická – Část druhá: Léta studijní – Část třetí: Host do domu – a ještě někdo – Část čtvrtá: Uštknutí – Část pátá: Hra na schovávanou – Část šestá: Na zapřenou v Divadle na provázku – Část osmá: Pan Václav – Část devátá: Jak moc chutná moc – Část desátá: Nešťastně šťasten
Pozn.: Obsáhlé paměti dramatika, prozaika, básníka a politika Milana Uhdeho jsou mimořádně cenným svědectvím o české a moravské kultuře a společnosti celé druhé poloviny 20. století. Jsou spojeny s Brnem, autorovým městem, a s jeho literárním a divadelním životem. Milan Uhde je ve svých vzpomínkách detailně přesný, vypovídá o svém dětství a rodinném zázemí, o svých studiích a literární tvorbě, podává jedinečný vhled do redakčního života časopisu Host do domu a zachycuje svou spolupráci s divadlem. Důležitou částí knihy je líčení tíživých let normalizačních a činnosti zakázaných spisovatelů v té době. Autor pojednává též o svém působení v české politice v devadesátých letech. Kniha je svým stylem, vysokou literární hodnotou a současně i upřímností a otevřeností mimořádná, patří k nejcennějším memoárovým svědectvím napsaným u nás v posledních dvaceti letech. (anotace)
Pozn. 2: Málokdy máme možnost nahlédnout do zákulisí redakce některého z literárních časopisů. Milan Uhde nabízí ve svém Rozpomínání jedinečný vhled do časopisu Host do domu, jenž vznikl v roce 1954 a postupně se stal významným činitelem kulturního a vlastně i politického tání u nás. Až do počátku tzv. normalizace, kdy byl měsíčník pro literaturu, umění a kritiku zrušen, v něm publikovala takřka celá literární elita tehdejší doby. Třetí díl četby z Uhdeových memoárů přibližuje řadu literárních osobností, které se podílely na názorové svobodomyslnosti periodika, jež se neobešla bez svárů s dobovou politikou. (anotace)
Lev z Münsteru (2014)
Stanislav Motl. Dávné příběhy a nová pátrání Stanislava Motla. Mistr zvuku Tomáš Gsöllhofer. Spolupracovali Libor Vacek, Jitka Borkovcová a Bronislava Janečková. Dramaturgie Bronislava Janečková. Režie Vlado Príkazský.
Účinkuje Libor Vacek a Stanislav Motl. Ze záznamu hovoří Ladislav Mrkvička.
Připravil Český rozhlas v roce 2014 (27 min.). Premiéra 1. 6. 2014 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … č. 195 (ČRo 2 Praha, 10:30-11:00). Repríza 24. 1. 2022 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
Pozn.: Dávné příběhy a nová pátrání Stanislava Motla. Kněz, který do dějin vstoupil jako Clemens August, kardinál von Galen. Již za svého života si vydobyl mimořádný respekt. Především odvahou kritizovat nacistický program eutanázie – fyzické likvidace duševně či jinak postižených lidí. Na druhou stranu však v době druhé světové války dokázal vášnivě horovat za vítězství německých zbraní. Mezi jeho obdivovatele patřil i legendární pražský zuřivý reportér Egon Erwin Kisch. Tvrdil, že Lva z Münsteru, jak se Galenovi přezdívalo, velmi dobře znal. Prý mu jednou dokonce zachránil život. Bylo tomu tak opravdu?
Lit.: Motl, Stanislav: Lev z Münstru: Z kazatelny kritizoval nacistický program a zároveň se modlil za vítězství německých zbraní. In web ČRo 2 Praha, 24. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kněz, který se v roce 1940 nebál veřejně postavit Adolfu Hitlerovi a jeho zrůdné rasové politice. Strhující příběh Clemense Augusta Galena, jehož kouzlu propadl i Egon Erwin Kisch. Kněz mu prý zachránil život. (…)
V pořadu je použita nahrávka četby z knihy E. E. Kische Tržiště senzací v podání Ladislava Mrkvička, úryvky z knihy Galen: Kardinál August hrabě von Galen historika Ludgera Grevelhöstera a z historické studie Stanislava Motla Lev z Münsteru
Do dějin vstoupil jako Clemens August, kardinál von Galen. Kněz z německého Münsteru. Už za svého života si vydobyl mimořádný respekt. Především odvahou.
Ze své biskupské kazatelny si třeba dovolil podrobit zdrcující kritice nacistický program eutanázie – fyzické likvidace duševně či jinak postižených lidí. Na druhou stranu ale během druhé světové války dokázal vášnivě horovat za vítězství německých zbraní. (…)
18. 5. 2014
Putovanie svätej Anny (Putování svaté Anny, 1999)
Katarína Lazarová. Úryvek z detektivního románu. Redakce Jana Hevešiová. Režie Róbert Horňák.
Čte Jana Strnisková.
Připravil Slovenský rozhlas Bratislava v roce 1999 (28 min.). Repríza 8. 2. 2019 (SRo Rádio Pyramída).
Lit.: Grebáč, Marián: Katarína Lazarová: Putovanie svätej Anny (1999). In web SRo 8. 2. 2019 (anotace). – Cit.: Pred 105 rokmi (13. februára) sa narodila spisovateľka Katarína Lazarová. Počas SNP bola členkou 1. československej partizánskej brigády M. R. Štefánika a veliteľkou bojovej jednotky. Po vojne pracovala v Zväze protifašistických bojovníkov, Zväze žien a Zväze spisovateľov. Vo svojej tvorbe sa zameriavala najmä na problematiku dediny. Dôraz kládla na etickú stránku ľudského konania. Bola tiež autorkou próz s tematikou protifašistického odboja. Po roku 1968 písala len detektívky.
Recenzia Kornela Földváriho uverejnená v druhom čísle Kultúrneho života privítala detektívny debut Kataríny Lazarovej ako „udalosť priam mystickú“. Etablovaná autorka „oficiálnej literatúry“, „laureátka štátnej ceny“, účastníčka povstania, ktorá písala romány prevažne s povstaleckou či spoločenskou tematikou, sa pustila do písania detektívky, založenej na „prostých ľudských vášňach.“
Detektívka Putovanie svätej Anny sa odohráva na neurologickom oddelení, kam sa hlavná hrdinka Zita dostane s amnéziou po útoku vraha. Z kostolov miznú vzácne umelecké predmety, podozrenie padá na reštaurátora Vadima. Zita začne na vlastnú päsť pátrať po rozkrádačoch a ocitne sa v nemocnici, no nevie sa rozpamätať, kto ju chcel zaškrtiť… Úryvok číta Jana Strnisková.
Sacco a Vanzetti versus xenofóbia (Sacco a Vanzetti versus xenofobie, 2007)
Martin Kákoš. Dramatické pásmo z cyklu hraných dokumentů Procesy, ktoré otriasli svetom (8). Redakce Táňa Kusá. Hudební dramaturgie Miroslav Nemec. Zvuk Stanislav Kaclík. Režie Martin Kákoš.
Účinkujú Dušan Jamrich, Vladimír Kobielsky, Ondrej Kovaľ, Matej Landl, Ján Mistrík, Jozef Švoňavský, Miroslav Trnavský a Ivan Laca.
Připravilo Literárno-dramatické centrum Slovenského rozhlasu Bratislava v roce 2007 (42 min.).