Rozhovory poslouchané s odstupem času. Připravil Vlado Príkazský.
Natočeno v roce 1992. Obnovená premiéra 31. 5. a 7. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 6.30 h.).
19. 5. 2014
Přátelství (1998)
Franz Kafka – Max Brod. Z korespondence mezi Franzem Kafkou a Maxem Brodem vybrala, přeložila a pro rozhlas upravila Hana Žantovská. Dramaturgie Marek Toman a Pavel Šrut. Režie Josef Schwarz – Červinka.
Účinkují Ivan Trojan, Jan Vlasák, Hana Kofránková a Josef Červinka.
Natočeno v roce 1998. Repríza 8. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 59 min) v cyklu Schůzky s literaturou; 7. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky (!).
Čajovna – Oslavujeme muže – táty (2014)
Připravila a moderuje Iva Jonášová.
Natočeno 2014. Premiéra 8. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 19.01 h.; 59 min.).
Nedotknutelní 1/9 (2014)
Feri Lainšček. Mýtus o cikánech. Četba na pokračování z díla současného slovinského autora. Překlad Aleš Kozár. Připravila Gabriela Albrechtová. Režie Markéta Jahodová.
Účinkuje Miroslav Hanuš.
Natočeno 2014. Premiéra 1. dílu 8. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).
Pozn.: Nedotknutelní byli napsáni v rámci ambiciózní mezinárodního projektu Mýty Jamieho Bynga. Jako výchozí mýtus svého románu si Feri Lainšček vybral příběh o čtvrtém hřebu Kristova kříže, o stigmatu, který si pro svou údajnou vinu na Kristově smrti v sobě nesou Cikáni. Lainšček v románu sleduje osudy tří generací cikánského rodu v průběhu 20. století, jejich cestu Balkánem od skutečného kočování přes vstup cikána Lutviji do komunistické strany, pašování džín z kapitalistické Itálie, prostituci až po nejmladšího z pokolení, po člena „ztracené“ generace bez vzdělání, práce, budoucnosti, který si na vlakovém nádraží na hajzlu píchá heroin. (anotace)
Lit.: Albrechtová, Gabriela: Feri Lainšček: Nedotknutelní 2/9. In web ČRo 3 Vltava, červen 2014 (článek). – Cit.: Četba na pokračování z díla současného slovinského autora.
V roce 2005 oznámil jeden britský nakladatel na frankfurtském knižním veletrhu spuštění velmi ambiciózního mezinárodního nakladatelského projektu Mýty. Svými knihami do něj přispěli autoři z mnoha zemí Evropy, mezi nimi i slovinský prozaik Feri Lainšček.
Jako výchozí mýtus svého románu Nedotknutelní si vybral příběh o čtvrtém hřebu Kristova kříže, který si pro svou údajnou vinu na Kristově smrti v sobě nesou příslušníci cikánského etnika (takto důsledně nazývá autor své hrdiny jejich vlastními ústy).
Lainšček v románu sleduje osudy tří generací cikánského rodu v průběhu 20. století, jejich cestu Balkánem od kočování těch prvních po jejich pozvolné usazení kdesi ve východním Slovinsku. Tam se román zastaví.
Dospěje k temnému a bezútěšnému dnešku a říká: cesta, která z toho vede, bude dlouhá. Na ni odvádí otec svého syna, závislého na heroinu, ale musí opustit vše, co do té doby vybudoval a co bez jeho autority propadne zkáze.
V pozadí historie cikánského rodu se odehrávají moderní dějiny někdejší Titovy Jugoslávie, války jednotlivých zemí po jejím rozpadu, teroristického boje kosovských Albánců za nezávislost i stoupající touhy obyvatelstva po konzumním západním luxusu.
Do všech těchto dějů se cikáni zapojí a všechny jim – podobně jako všem ostatním obyvatelům země – přinesou momentální prospěch, v delší perspektivě však zkázu. Na příběhu cikánského rodu vidíme problémy, které máme i my, gádžové, a nejen kdesi v Panonii, ale i u nás, uprostřed Evropy.
Slovinský filmař Marko Naberšnik natočil podle Nedotknutelných film Šanghaj.
Atlas odlehlých ostrovů (2014)
Judith Schalansky. Literárně-hudební pásmo z knihy německé autorky. Překlad Martina Loskotová. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Hudební spolupráce Tomáš Pergl. Režie Aleš Vrzák.
Účinkují Apolena Veldová a Magdalena Borová.
Natočeno 2014. Premiéra 8. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 55 min.) v cyklu Souzvuk. Repríza 8. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.); 18. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h) v cyklu Souzvuk.
Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Judith Schalansky: Atlas odlehlých ostrovů. In web ČRo 3 Vltava, červen 2014 (anotace + ukázka k poslechu). – Cit.: Literárně-hudební pásmo z knihy německé autorky. Příběhy o vzácných zvířatech, podivných lidech, ztroskotaných lodích, zbloudilých objevitelích i strážcích majáku, o zapomenutých námořnících… o všech, kteří se dobrovolně či nedobrovolně stali robinsony.
Autorka pochází z bývalé NDR. Vystudovala dějiny umění a grafický design, nyní žije a pracuje v Berlíně. Získala již několik ocenění za design, její Atlas odlehlých ostrovů získal 1. cenu nadace Buchkunst a v roce 2009 byl zvolen nejkrásnější knihou roku.
V atlasu nás autorka zavádí do padesáti odlehlých míst. Říká přitom: „…záleží jen na úhlu pohledu, zda je ostrůvek jako Velikonoční ostrov odlehlý. Například obyvatelé ostrova Rapa Nui nazývají svou domovinu „Pupek světa“. Na nekonečné, kulaté zemi se může stát jakékoliv místo středem.“
Lískové houštině (2014)
Czeslaw Milosz. Verše polského básníka a nositele Nobelovy ceny. Přeložil Josef Mlejnek.
Účinkuje Jan Vlasák.
Natočeno 2014. Premiéra 8. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 12.05 h.; 5 min.) v cyklu Polský rok a Nedělní verše.
Fonogramy – Hovoří Václav Cibula (2014)
Návraty po stopách zvuku. Střihový portrét vynikajícího spisovatele, překladatele a rozhlasového redaktora připravil Jiří Hubička.
Natočeno 2014. Premiéra 8. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 11.30 h.; 30 min.).
Sen Richarda Weinera z prózy Lazebník (2014)
Richard Weiner. Připravil Rudolf Matys. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Zdeněk Dolanský.
Natočeno 2014. Premiéra 8. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 0.00 h.) v cyklu Sny – Slova ze sna a do snů.
Romové (2014)
Dokument. Připravila Martina Vodičková.
Natočeno 2014. Premiéra 8. 6. 2014 (ČRo 2 Praha, 22.00 h.).
Hledání Lišky Bystroušky (2014)
Stanislav Motl. Dávné příběhy a nová pátrání Stanislava Motla. Režie Vlado Príkazský.
Účinkují Stanislav Motl, Jaroslav Beneš, Ing. Luděk Štipl, Hana Heidenreichová, dr. Stanislav Lolek. Ze záznamu hovoří Karel Höger.
Připravil Český rozhlas v roce 2014 (30 min.). Premiéra 8. 6. 2014 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … č. 196 (ČRo 2 Praha, 10:30-11:00). Repríza 14. 5. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.); 19. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
Pozn.: Svobodomyslná, nespoutaná, všemi mastmi mazaná… Liška, která je – díky hudebnímu skladateli Leoši Janáčkovi a jeho opeře – proslulá dnes doslova po celém světě. Všeobecně se ví, že duchovními otci Lišky Bystroušky jsou malíř Stanislav Lolek a novinář Rudolf Těsnohlídek. Lišku Bystroušku si však nevymysleli, opravdu existovala. Nikoliv na Brněnsku, jak si leckdo myslí, ale na Hané.