Václav Havel. Hra o moci jazyka, o jazyku moci, ale především o moci. Rozhlasová adaptace jedné z nejznámějších her Václava Havla. Hudba Jiří Strohner. Dramaturg Martin Velíšek. Režie Lukáš Hlavica.
Osoby a obsazení: Gross (Martin Myšička), Baláš (Ivan Trojan), Hana (Lenka Krobotová), Perina (Jan Přeučil), Kalous (Jiří Knot), Mašát (David Novotný), Kunc (Václav Neužil II.) Helena (Stanislava Jachnická), Marie (Marta Issová), Jirka (Jaroslav Plesl), Kubš (Lukáš Hlavica).
Natočeno v listopadu 2013. Premiéra 21. 12. 2013 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.). Repríza 28. 2. 2015 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.; 97 min) v rámci cyklu Hrdina.cz; 18. 12. 2016 (ČRo 2 Praha, 20:00 h) k 5. výročí úmrtí Václava Havla; 26. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama a Slyšet Havla k 90. výročí narození Václava Havla.
Lit.: Velíšek, Martin: Ptydepe číhá kolem nás. In Týdeník Rozhlas 51/2013 (článek). – Cit.: Je docela možné, že mnozí lidé, kteří použijí slovo robot, netuší, že se poprvé objevilo v dramatu Karla Čapka R.U.R. A stejně tak je pravděpodobné, že ti, kteří nějaký hodně zamotaný, nesrozumitelný, nejčastěji úřední text nazvou ptydepe, nevědí, že toto slovo poprvé zaznělo z jeviště Divadla Na zábradlí. Stalo se tak při premiéře hry Vyrozumění 26. července 1965, inscenaci režíroval Jan Grossmann a autorem byl Václav Havel. A ještě jednu podobnost s genezí slov robot a ptydepe bychom mohli najít. „Nerad musím doznat, že myšlenka umělého jazyka jménem ptydepe nebyla moje: podstrčil mi ji můj bratr Ivan, matematik. Hru jsem si samozřejmě vymyslel sám a napsal po svém, s bratrem jsem pak konzultoval jen odborné pasáže o redundanci,“ řekl o vzniku tragikomedie její autor.
Hru Vyrozumění, jejíž rozhlasovou adaptaci uvede 21. prosince ve 14.00 vltavské Rozhlasové jeviště, začal Václav Havel psát tři roky před její premiérou, tedy ještě před Zahradní slavností, která byla uvedena v režii Otomara Krejči v prosinci 1963. Oproti této hře, která je striktně založena na principech absurdního divadla, příběh zavádění umělého jazyka ptydepe do jakéhosi úřadu má přehlednější děj, postavy mají svůj zřetelnější charakter a motivy chování, situace jsou dramaticky vystavěné a hra je divácky přístupnější.
O své dramatické tvorbě Václav Havel napsal: „Moje hry jsou založeny daleko víc než na jednání postav na pohybu významů, motivů, myšlenek, znaků, argumentů, pojmů, tezí, slov. To vše jako by v nich ožívalo a posléze neslo vlastní děj, dá-li se to ještě nazvat dějem, a bylo skutečným zdrojem dramatismu. Z toho ovšem nutně vyplývá, že to jsou všechno hry do značné míry znakovité, zkratkovité, schématické. Trochu to jsou loutkohry. Trochu oživlé stroječky.“
O Vyrozumění tato charakteristika jistě také platí. Přesto ale cítíme, že „souboj Baláže a Grosse“ má jasný dramatický základ a v jejich postavách spatřujeme rysy dobře známé z našeho okolí. Museli to tak především vnímat diváci v čase prvního uvedení s čerstvou historickou zkušeností života v padesátých letech. Po roce 1968 se k tomuto pochopení tragikomičnosti látky musela přidat i hořkost z jakési prorocké jasnozřivosti textu. A také pocit, že Gross se svou spíše hrůzně upachtěnou než tragickou prohrou by mohl být naším národním hrdinou. Sledujeme-li dnes zrychlený koloběh změn, „korporátních identit“ a spousty dalších nových fenoménů, na které je třeba přísahat, můžeme docela dobře zjistit, že ptydepe číhá i kolem nás. Jen má snad méně fatální dopad, a proto se mu můžeme i svobodněji smát.
Rozhlasovou adaptaci Havlova Vyrozumění připravil režisér Lukáš Hlavica. V hlavních rolích účinkují Martin Myšička, Ivan Trojan, Marta Issová, David Novotný, Václav Neužil, Stanislava Jachnická a Lenka Krobotová. Roli učitele ptydepe hraje Jan Přeučil, který byl v jiné roli i v obsazení světové premiéry jedné z nejznámějších Havlových her.