Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravila Alena Blažejovská.

Z knihy Jak se dělají filozofie čte Vladimír Hauser.

Připravilo Brno v roce 2013. Premiéra 18. 5. 2013 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Literární výročí : Zdeněk Vašíček. In web ČRo Brno, květen 2013 (anotace). – Cit.: V závěru Zelného rynku si připomeneme, že 20. května uplyne osmdesát let od narození brněnského rodáka, filozofa a historika Zdeňka Vašíčka.

Jak napsal v roce Vašíčkovy smrti – 2011 – František Mikš v časopise Kontexty: Vašíček byl roku 1972 odsouzen na tři roky za podvracení republiky a vlastně ani nevěděl proč. Komunistům však mohl být vděčný, neboť ve vězení nastartoval svou pozdější vědeckou dráhu. Úplnou náhodou tam v knihovně našel Neustupného dějiny pravěku, tlustou knihu z roku 1946. A v bezčasí, které jej obklopovalo, si uvědomil, jak se prostřednictvím archeologie lze vyjádřit k dnešní době.

Po propuštění pracoval jako dělník a stal se jedním z prvních signatářů Charty 77. Od roku 1981 žil v zahraničí a působil na univerzitách v Římě, Cambridgi, Bochumi a Paříži. Na počátku 90. let se usadil v Praze, ale zajížděl i do Brna.

František Mikš připomíná Vašíčkovu knihu Minulost a současnost, paměť a dějiny a soubor ironických črt Slavoj Český a spol. Dále je zapotřebí zmínit knižní sbírky esejů Přijetí podmínek a Podmínky volby.

Za shrnutí filozofického odkazu Zdeňka Vašíčka je však pokládán svazek Jak se dělají filozofie. A právě z této knihy vám v Zelném rynku Vladimír Hauser přečte krátkou ukázku.

Připravila Alena Blažejovská.

Hovoří Erazim Kohák.

Připravilo Brno v roce 2013. Premiéra 18. 5. 2013 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h).

Lit.: Blažejovská, Alena: Rozhovor s filozofem a publicistou Erazimem Kohákem. In web ČRo Brno, květen 2013 (anotace + úryvek). – Cit.: Filozof a publicista prof. Erazim Kohák se 21. května dožívá osmdesáti let. K tomuto výročí je zaměřen nejenom rozhovor, který uslyšíte přímo v magazínu Zelný rynk, ale i portrétní dokument Pastýř stvoření, který zprostředkuje jeho bohatý a statečný život i jeho názory.

Jeho názory spojuje přesvědčení, že člověk je „pastýř stvoření“, a proto má zodpovědnost za sebe i za ostatní a za všechnu živou přírodu. Na základě této odpovědnosti proto Erazim Kohák po celý život jedná. Vyučuje, píše články a knihy, aby splatil ten zázrak, že přežil válku, únor 1948, odchod do exilu, že mohl vystudovat a po roce 1989 se vrátit zpět do vlasti. (more…)

Připravil David Hertl. Portrét nejednoznačně vykládaného českého básníka – avantgardisty i režimního veršotepce.

Natočeno 2013. Premiéra 3. 4. 2013 (ČRo Plus, 16:10 h.; 50 min.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Hertl, David: Vítězslav Nezval. Něco bylo krásné, něčeho bylo dost. In web ČRo Plus, duben 2013 (článek + nahrávka k poslech). – Cit.: Hovoří-li se o rozhlasovém archivu, nejčastěji padají slova, že v něm lze v řadě případů najít opravdové skvosty. Nepochybně ano. Za skvosty lze s nadsázkou označit i archivní nahrávky z padesátých let dvacátého století. Tu příchuť „skvostného“ mají ale asi jen pro toho, kdo tehdy nemusel žít.

„Inspirovat se Stalinem není pro básníka nic těžkého. Je štěstím tvořit v této době,“ řekl rozhlasovému redaktorovi v květnu 1950 básník Vítězslav Nezval. Celý rozhovor je pět minut dlouhý a Nezval v něm nezůstal nic dlužný pověsti oficiálního básníka režimu. Přiznám po pravdě, že mne Nezvalovo poválečné období nikdy moc nezajímalo. A tak když jsem se rozhodl připravit pořad k jubileu tohoto básníka (zemřel před pětapadesáti lety, 6. duba 1958), šel jsem na to přes antikvariát. Za stokorunu jsem si opatřil vázané vydání Nezvalovy lyricko-epické básně Stalin. Vycvičený léty v knihovnách, pročítám knížky spíše odzadu, od tiráže. Knížka je na vytištěna na ručním papíře, autorem grafické úpravy je Karel Svolinský. Listuji pomalu dopředu a pročítám verše, kterými doslova Nezval hýřil: „Co myslel si pan Chamberlain, když odhodlal se k ultimatu / a potom nechal padnout v plen fašismu deset spojeneckých států! / Co táhlo hlavu Churchilla a pravých vládců Ameriky / podporujících Caudilla a Hitlerovy SS šiky. / Co táhlo myslí papeže nad kyticemi vatikánských fresek / zplesnivělých jak alpské protěže, a nad kameny Mojžíšových desek!“ (more…)

Archiv mnichovské rozhlasové stanice Svobodná Evropa uchávává řadu hodin unikátních rozhovorů, natočených v posledních letech Peroutkova života. Poslechl si je, to nejzajímavější pro vás vybral a v Archivu Plus komentuje publicista Pavel Hlavatý.

Srovnává v nich třeba českou a německou literaturu, mluví i o své knize Budování státu o vzniku a utváření první republiky a uslyšíte i ukázky jeho komentářů.

Natočeno 2013. Premiéra 21. 4. 2013 (ČRo Plus, 16:10 h.; 50 min.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 7. 2. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.) k 125. výročí narození F. Peroutky; 26. 4. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.); 30. 4. 2023 (ČRo Plus, 16:07 h.) v cyklu Dokument Plus.

Pozn.: Dílo novináře, spisovatele, dramatika a kritika Ferdinanda Peroutky, který zemřel 20. dubna 1978 ve věku 83 let v New Yorku, se stalo součástí zlatého fondu českého politického myšlení a publicistiky. Peroutka byl rovněž demokratickým politikem, účastníkem druhého odboje a předním činitelem politické emigrace po komunistickém puči v únoru 1948. Jako občan a bojovník za lidská práva výrazně ovlivnil myšlení několika generací.  (anotace)

Lit.: Hlavatý, Pavel: Ferdinand Peroutka – muž, který nerad zpíval ve sboru. In web ČRo Plus, duben 2013 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.:  Novinář, publicista a spisovatel, jehož působení je svázáno se dvěma odlišnými útvary i prostředími: s první republikou a poúnorovým exilem.

Narodil se v roce 1895 v Praze a publikovat začal – nejprve texty o výtvarném umění – v roce 1914. Během dvacátých let se vypracoval na respektovaného žurnalistu, řídil (1924-39) týdeník Přítomnost a pravidelně přispíval do Lidových novin. V období první republiky byl vnímán jako žurnalistická opora Hradu – patřil např. k tzv. pátečníkům -, vždy si však ponechával kritický odstup a nezbytnou názorovou nezávislost. V této době začal publikovat také knihy, například cyklus Budování státu (o počátcích naší moderní státnosti) či esejistické úvahy o české národní povaze Jací jsme. (more…)

Připravil David Hertl. Není maso, není máslo, nejsou auta – zodpovědna je vláda. Co všechno museli komunističtí představitelé vysvětlovat svým občanům…

Natočeno 2013. Premiéra 28. 4. 2013 (ČRo Plus, 16:10 h.; 50 min.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 8. 7. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.).

Lit.:  Hertl, David: Kvůli tomu tu přestavbu děláme! In web ČRo Plus, duben 2013 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V poválečných dějinách Československa došlo k několika znárodněním – nebo lépe řečeno zestátněním. To první z října 1945 se týkalo téměř dvou třetin československého průmyslu. Zbývalo ještě zestátnit menší podniky. A k tomu došlo zákonem 114, který byl přijat 28. dubna 1948.

Stát dubnovým zákonem převzal všechny závody s více než padesáti zaměstnanci a kompletně také zahraniční obchod, velkoobchod a stavebnictví. Předseda vlády a pozdější prezident Klement Gottwald v rozhlasovém projevu slíbil, že nové socialistické hospodářství bude produkovat více lepších a levnějších výrobků, občany čeká lepší stavebnictví, lepší doprava i obchod. Proč to všechno? „Základním ekonomickým zákonem socialismu je totiž maximální uspokojování materiálních a kulturních potřeb společnosti, k němuž dojde nepřetržitým růstem a zdokonalováním výroby,“ uvedl Gottwald. (more…)