Jan Nouza. Povídka. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Nastudovaly České Budějovice v roce 1986.
23. 4. 2013
Řeka s hvězdami (1998)
Připravila Hana Krejčová. Pořad o vůli k životu a inspiracích Jana Nouzy.
Natočeno 1998. Premiéra 25. 2. 1998.
Pozn.: Jan Nouza (2. 1. 1944, Lužnice – 23. 1. 2013) – prozaik. Pochází ze zemědělské rodiny. Dětství prožil v rodišti, po ukončení základní osmileté školy nastoupil 1958 jako učeň do hornického učiliště v Meziboří u Litvínova. V lednu 1959 utrpěl při gymnastickém cvičení těžké zranění, po němž následovalo několik operací a intenzivní léčba; úraz zanechal trvalé následky a 1960 byl Nouzovi přiznán invalidní důchod. Od 1959 opět trvale žije v rodišti a věnuje se literatuře. Od 1990 vykonával funkci zástupce starosty Obecního úřadu v Lužnici, 1993 odstoupil ze zdravotních důvodů; poté nezávislý publicista.
První povídku uveřejnil 1965 v periodiku Svazu invalidů Zpravodaj (nyní Elán), posléze přispíval do Květů, Vlasty, Besedy naší vesnice, Rudého práva – přílohy Haló sobota, Svobodného slova, Naší rodiny, Rybářství, Ahoj na sobotu, Lidové demokracie, Jihočeské pravdy (České Budějovice), Zdravotnických novin, Zemědělského kalendáře, Rovnosti, Tvorby, Literárního měsíčníku a Štítu (Jindřichův Hradec), zejména však publikoval v Zemědělských novinách (od 1971 krátké prózy a skici). Po 1989 otiskoval fejetony, povídky, glosy a recenze mj. také v Samosprávě 91 a 92 a v Listech Českobudějovicka, od r. 1993 pravidelně publikuje rozhovory, články a recenze v časopise Můžeš (dříve Noviny Můžeš; časopis pro integraci osob se zdravotním postižením), přispívá rovněž do časopisů Vozíčkář a Doteky (pro hluchoslepé), Děti a my, Sestra aj. Spolupracoval s krajským studiem Čs. rozhlasu v Českých Budějovicích; rozhlas vysílal povídku Mít někde strom (1986), českobudějovické studio uvedlo 1990 komorní rozhlasovou hru Základní barva světla, konfrontující životní postoje dvou nemocných žen. (more…)
Balada o Erasmu (2013)
Tereza Reková. Rozhlásek z cyklu Rozhlásky s Provázky. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Recituje Petra Bučková.
Nastudovalo Brno v roce 2013. Premiéra 27. 4. 2013 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Rozhlásek: Tereza Reková – Balada o Erasmu. In web ČRo Brno, duben 2013 (anotace + ukázka textu). – Cit.: Tentokrát rozhlásek napsala Tereza Reková, která se narodila v roce 1992 v Ostravě. Studuje brněnskou JAMU, obor Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika. O film a televizi se zajímá již dlouhou dobu, v letech 2008 – 2011 moderovala v ostravské televizi Noe. (more…)
Rozhovor s ukázkami: Martin Cina – Inzerát na hledání ticha (2013)
Rozhovor. Hovoří Martin Cina. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Připravilo Brno v roce 2013. Premiéra 27. 4. 2013 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Rozhovor s ukázkami: Martin Cina – Inzerát na hledání ticha. In web ČRo Brno, duben 2013 (anotace + ukázka textu). – Cit.: Rozhovor s Martinem Cinou vám představí sbírku veršů a próz Inzerát na hledání ticha, která nedávno vyšla v brněnském nakladatelství Jaroslava Erika Friče Vetus Via.
Editor píše v doslovu: „Raději vůbec nemluvme o literatuře, jen o rytmu mluvme, o dechu z plic, o rytmu od plic, o dchnutí srdce. O životě mluvme. O důvodu k těmto veršům, k tomuto psaní. O důvodu neliterárním, neškolovém, o důvodu drhnoucím dnem Charónovy lodice, drhnoucí dnem i nocí, o skřípění jeho vesla, o temnotách vod, na něž zajíždí.“ Ano, o tom všem se s Martinem Cinou pokusíme v magazínu Zelný rynk mluvit.
Kromě básní přináší jeho debutová knížka i několik próz. Dvě z nich jsou úspěšnými soutěžními povídkami z projektu Moje cesta ke svobodě, vyhlašovaného každoročně brněnským sdružením Podané ruce, agenturou Pasáž.
V próze s názvem Není nic víc než originalita života Martin Cina píše: „Nikdy jsem se nenaučil vnímat realitu vnuceným způsobem. Vždycky poslouchám intuici a dávám na první dojem. Existuje taková věta: Nemusíte si pamatovat jméno člověka, kterého jste potkali, ale vždycky si budete pamatovat, jak jste se s tím člověkem cítili. Myslím si, že diktovat, vnucovat hranice, jak věci chápat, je fucking systém. Mluvím ze své vlastní zkušenosti, celých šestnáct let jsem prožil ve výchovných ústavech, nějakou dobu i v kriminále. Mluvím o tom období, kdy na mě byly vyvíjeny výchovné tlaky, zavedené režimem ústavů. Poslouchám lidi podle jejich povahy. Celý život mě provází moje vnitřní ucho, které mi svítí vpřed.“
V titulní próze Inzerát na hledání ticha čteme přiznání: „drogová závislost zhltla deset roků mého života, co plul ve vaně ústavní výchovy od šesti let,“ – ale pak úlevné vyústění: „snad jen na závěr: heroin a kriminál, pouhé škodlivosti duše, neguji již sedmý rok…“ Možná však mnohem podstatnější – a hlavně hlubší, skutečné pravdy se dotýkající – je Martinova poezie. Jeho verše se pokusíme v rozhovoru komentovat. (more…)
Jak to děláme (2013)
Richard Skolek. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Nastudovalo Brno v roce 2013. Premiéra 27. 4. 2013 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Fejeton: Richard Skolek – Jak to děláme. In web ČRo Brno, duben 2013 (anotace + ukázka textu). – Cit.: Richard Skolek se narodil v roce 1987. Jeho fejetony pravidelně vycházejí v novinách a časopisech, píše i pohádky a epigramy. Kromě literatury se věnuje také hudbě a divadlu.
V současnosti studuje překladatelství anglického jazyka na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Dosud vydal dvě knihy – sbírku fejetonů Hubený nás nedostanou (2009) a sbírku epigramů Nesvlíkej se sama (2011). Připravuje k vydání dvě sbírky pohádek.
Je načase, abych vnesl trochu světla do jinak tajemného světa hudebních skladatelů. Mnozí smrtelníci mají totiž o práci studentů tohoto oboru zcela mylnou představu. Žáci se zde dělí na tři druhy: neuvěřitelně plodné a tvořivé začátečníky, mírně plodné a nepříliš tvořivé pokročilé a zcela neplodné, skladebně takřka sterilní a lenošně tvořivé studenty posledních ročníků. Na počátku totiž pokaždé stojí silná fascinace hudbou jako nástrojem vyjádření myšlenek. Člověk má pocit, že prostě musí skládat. Zároveň si ovšem při pohledu na své právě napsané dílo znovu a znovu klade otázku: proč? Proč jsou myšlenky světových skladatelů tak jasné a čitelné a má hudba je tak nepochopitelně primitivní? A tak se s ním spirála skladby roztáčí pořád dokola; musí napsat něco dalšího, protože zrovna složené se prostě nepovedlo.
Úryvek
Bleděmodrý Petr (1997)
Gyuly Orbán. Pohádkový muzikál. Hudba Josef Křenek a Cyril Kajnar. Texty písní Sylva Drábková a Ivo Fischer.
Hrají Jan Tulej (bicí), Stanislav Valenta, Jiří Krejčí (elektrická kytara), Josef Pák (baskytara), Luděk Šebesta (kytara), Jiří Meca (flamenco kytara), Mojmír Blaštík (trubka), Rudolf Březina (saxofon), Norbert Lichý (klávesové nástroje), Oskar Krajina (foukací harmonika), Marlen Vavříková (hoboj), Věra Juránková (flétna), Jaroslav Šulák (akordeon), Karel Dohnal (perkuse). Hudební nastudování a aranžmá Norbert Lichý. Nastudování písní a sborů Karel Dohnal. Zpívá Dětský pěvecký sbor (Ivana Dohnalová, Aneta Majkusová, Zuzana Bialková). Zvuková montáž Radim Vaněk. Hudební a zvuková režie Jiří Krejčí. Produkce Jiří Krejčí a Stanislav Holub. Cover Libor Vojkůvka. Přepis mluveného slova, dialogy a režie Norbert Lichý.
Osoby a obsazení: vypravěč (Norbert Lichý), bleděmodrý Petr (Lída Úlehlová, zpívá Hana Šimčáková), maminka (Dana Vrchovská), kocour (Ivana Dohnalová), kapitán Jeff (Zdeněk Mann), hospodář / buldok (Zdeněk Svoboda), prodavač párků (Petr Němec), šofér (Jaroslav Urbánek), král (Karel Dohnal), sbor kriminálníků (Zdeněk Mann, Zdeněk Svoboda, Jaroslav Urbánek, Karel Dohnal, Stanislav Holub).
Natočeno ve studiu Barbarella, Ostrava. Vydal Twist Record v roce 1997 (1 MC; TWIST 005).
Pozn.: „(…) máme pro vás jedno překvapení. Chcete si v nahrávacím studiu zazpívat s Jeffem? Nebo s Černým kocourem či jinou postavou muzikálu Bleděmodrý Petr? Máte možnost! Naučte se zpívat libovolnou písničku z muzikálu a když ji budete umět, vyplňte kupon který najdete přiložený v obalu – asi to bude za Vás muset udělat maminka nebo tatínek – a pošlete ho na adresu našeho hudebního vydavatelství. (…) A navždy pak budete mít památku – Vaši oblíbenou písničku, kterou zpíváte přímo VY. A na kazetě. Nebo dokonce na CDéčku. Tak zpívejte. Hodně štěstí přeje Váš vydavatel.“ (booklet MC)
Smutky zhrzených nudlí – Stíny větrů (1930)
Josef Skupa. Spejblova poesie melodramatická. Hudba Leo Schwarz (klavír).
Recituje prof. Josef Skupa.
Natočeno 30. 11. 1930. Vydal Ultraphon v roce 1930 (Ultraphon A 10173, 1 šelak, 78 ot/min.).
Optická pohádka – Slepičí salon krásy (1930)
Josef Šváb Malostranský (1) a prof. Josef Skupa (2).
Osoby a obsazení: Hurvínek (Josef Skupa).
Natočeno 31. 7. 1930. Vydal Ultraphon v roce 1930 (Ultraphon A 10097, 1 šelak 78 ot/min.).
22. 4. 2013
Sirotek lowoodský 1/5 (199?)
Charlotte Brontëová. Ukázky z první části románu Jana Eyrová (1847). Režie Miroslav Buriánek.
Čte Klára Kovaříková.
Připravil Český rozhlas v roce 199? (5 x 6 min.).
Noční mikrofórum – Zahraniční zpravodaj (2013)
Lubomír Smatana představí práci stálého zahraničního zpravodaje. Co všechno musí obstarat a řešit na místě, kde pracuje? Jak vypadá taková práce v zahraničí? Působil jako zpravodaj Českého rozhlasu na Slovensku a v Číně. Moderuje Dan Moravec.
Natočeno 2013. Premiéra 28. 4. 2013 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.; 89 min).