Lenka Eckertová – spoluautorka knihy Bezpečnost dětí na internetu. Moderuje Lucie Výborná (?).
Natočeno 2013. Premiéra 6. 3. 2013 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 54 min).
5. 3. 2013
Kočky (2012)
Roman Sikora. Minutová hra. Nevěříte, že kočky dovedou procházet zdí? Přesvědčte se. Mistr zvuku Josef Daněk. Produkce Marcela Peňásová. Dramaturgie Hana Hložková a Kateřina Rathouská. Režie Alexandra Bauerová.
Osoby a obsazení: M 1 (Vladimír Hauser), M 2 (Jiří Valůšek) a sousedka (Ivana Hloužková).
Nastudovalo Brno v roce 2012 (2 min). Rozhlasová premiéra 6. 3. 2013. Repríza 22. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:40 h). K poslechu zde. (more…)
Večerní Host Radiožurnálu – Zdeněk Vermouzek (2013)
Jaro není jenom cítit, ale i slyšet. Kteří ptáci se k nám po dlouhé zimě zase vracejí? I na to se zeptáme Zdeňka Vermouzka – ředitele České společnosti ornitologické.
Natočeno 2013. Premiéra 5. 3. 2013 (ČRo 1 Radiožurnál, 23:05 h.; 55 min).
Prezident je hlavou státu (2013)
Alternativní undergroundová inaugurace prezidenta republiky umělecké skupiny Depresivní děti touží po penězích. Připravil Jakub Čermák a další.
Natočeno 2013. Premiéra 8.3.2013 (Rádio Depresivní děti, 9:45 – 20:00 h.).
Pozn.: K poslechu na adrese Depresivní děti a v café V Lese, Krymská 12, Praha 10 – Vršovice. Promo video k dispozici zde a zde.
Pozn.: Jediný přímý přenos inaugurace prezidenta, který nahlédne až do jeho duše – blok Prezidenti a sex – 2 rozhlasové hry o prezidentech a prezidentkách – přenos slavnostní opery – Filmový klub – zobrazení stereotypu českého a amerického prezidenta – písničky na přání pro kandidáty i vítěze prezidentského duelu – Zlatá Štangle – atraktivní soutěže o atraktivní salámy Vysočina a další.
Partnerské instituce: Play.cz, DAMU, café V Lese. Program byl vysílán také v těchto institucích: Kino Oko, Praha; Kavárna Potrvá, Praha (od 15h); Kabinet múz, Brno; kavárna Inkognito, Plzeň; Galerie Emila Fily, Ústí nad Labem; kavárna Resslovka, Ústí nad Labem; Divadlo 29, Pardubice (od 15hod); Bio Centrál, Hradec Králové; čajovna Amana, Košice, Slovenská republika; web: www.depresivnideti.eu/radio
Obsah: 09:45 – 10:00 – technická příprava přenosu
10:00 – 11:00 – Inaugurace prezidenta ČR
11:00 – 12:30 – lifestylový blok Meduňka
(v bloku budou uvedena témata a pravidelné rubriky: Filmový klub – Prezidentský speciál, Módní policie – Zaostřeno na ústavní činitele, Prezidenti a sex – jsou prezidenti alfasamci?, Astrookénko, Jihoameričtí prezidenti ad.)
12:30 – 13:00 – Písničky na přání I
13:00 – 13:30 – Werner Schwaab: Prezidentky, rozhlasová hra
13:30 – 14:30 – RichardWagner: Soumrak bohů, přenos slavnostní opery
14:30 – 15:00 – Prezident literát, pásmo o prezidentech-literátech
15:00 – 15:30 – Vysočina, rádiodokument
15:30 – 17:00 – lifestylový blok Třezalka
(v bloku budou uvedena témata a pravidelné rubriky: Kulinářské okénko – Prezidentské milosti, Diktát Miloše Zemana, Temné stránky TGM, Etiketa – Na houbách s prezidentem, Co je hlava státu? – o metaforách s ústavním právníkem)
17:00 – 17:30 – koncentrovaný reklamní blok
17:30 – 17:50 – Miloš Zeman, dramatik
17:50 – 18:10 – Prezident Superstar, rádiodokument
18:10 – 18:40 – Thomas Bernhard: Prezident, rozhlasová hra
18:40 – 19:00 – Písničky na přání II
19:00 – 19:30 – Velké finále
Čajovna – Jan Koubek (2013)
Hudba a styl nové generace. Hlavní host: spisovatel Jan Koubek, autor prózy Matky (Odeon, 2012). Připravila a uvádí Kateřina Rathouská.
Natočeno 2013. Premiéra 5. 3. 2013 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.; 60 min).
Tisíc příběhů – Martin Louženský – jesenická cvočkárna a podkůvkárna (2013)
Továrna, kde se vyráběly cvočky a podkůvky už od konce 19. století. Postupem let se měnili majitelé i továrnička. Až sloužila už jen jako skladiště. Na počátku 21. století přichází Martin Louženský a snaží se vdechnout továrničce nový život – jako stánku kultury a poznání. Připravila Světlana Lavičková.
Natočeno 2013. Premiéra 5. 3. 2013 (ČRo 2 Praha, 18:05 h.; 25 min).
Host Radiožurnálu – Jitka Čvančarová (2013)
Hostem bude herečka Jitka Čvančarová. Jak hodnotí práci Vojtěcha Kotka, pod jehož režií si zahrála v jednom z dílů televizního cyklu Nevinné lží? Proč se stala patronkou dětí s nemocí motýlích křídel? A co ji naučilo mateřství? I na to se moderátorka Lucie Výborná zeptá Jitky Čvančarové.
Natočeno 2013. Premiéra 5. 3. 2013 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 54 min).
U lékaře zvířecích duší (2012)
Tereza Semotamová. Minutová hra. Váš pes o vás ví možná víc, než si myslíte… Zvukový mistr Miloš Kot. Zvuková spolupráce Ladislav Železný. Produkce Iveta Tomášková, Jana Knappová. Dramaturgie Kateřina Rathouská a Hana Hložková. Režie Aleš Vrzák.
Osoby a obsazení: panička (Andrea Elsnerová) a žena (Marika Procházková).
Natočeno v roce 2012 (2 min). Rozhlasová premiéra 5. 3. 2013. Repríza 22. 9. 2016. K poslechu zde.
Diskriminace je když… (2013)
Pavel Varvařovský. Fejeton ombudsmana.
Čte autor.
Připravilo Brno v roce 2013. Premiéra 27. 2. 2013 (ČRo Brno) v rámci pořadu Rendez-vous.
Lit.: Varvařovský, Pavel: Fejeton ombudsmana: Diskriminace je když… In web ČRo Brno, únor – březen 2013 (anotace + text sloupku). – Cit.: Sloupek ombudsmana Pavla Varvařovského zazněl ve vysílání Rendez-vous ve středu 27. února.
„V každé době se objevují slova zvláště frekventovaná. Kdo jich neužívá, jako by nebyl. Řečeno módně – není IN. Již řadu let je takovým slovem slovo diskriminace. Podle frekvence tohoto slova, zejména v médiích všeho druhu, je to zřejmě šelma přemnožená a všudypřítomná. Plíží se ulicemi našich měst a vesnic a odněkud na nás skočí. Páni Voskovec a Werich by dnes možná zapěli, že „ když ještě diskriminace nebyla, vládla celým širým světem idyla.“
Teď ale vážněji. Jsou otázky, které si každý slušný člověk jistě někdy klade. Máme všichni rovný přístup k zaměstnání , ke zboží, ke službám či k bydlení ? Existují pro všechny stejné šance na získání vzdělání ? Neutiskujeme menšiny, ať již jsou jakékoli ? Potud správně. Vzpomene si ale někdo, že by v poslední době zaslechl dotaz, jak je to s rovným přístupem k funkcím, kterým se říká veřejné? Máme to napsáno v dokumentu, který nese jméno Listina základních práv a svobod.
Pokud by to někomu nestačilo, nabízí se dokument klasický -Deklarace práv člověka a občana. V tomto provolání z roku 1789, z něhož opisovaly všechny moderní ústavy, se praví, že všem občanům jsou stejně dostupné veškeré hodnosti, místa a veřejné úřady podle jejich schopností, přičemž jediným rozlišením budiž jen jejich ctnost a talent.
Pohleďme nyní očima těchto dokumentů na českou scénu. Poslanci jedné politické strany handlují, a to zcela veřejně, s druhou asi takto: když vy podpoříte volbu našeho hocha tam, my podpoříme přesun vaší favoritky jinam. Neboť je-li „ teplých pelíšků“ k máni více, musí to být vyvážené. Také se bude obsazovat Ustavní soud. Mělo by tam být více soudců souznících s naší stranou. Ze zákon vyžaduje, aby soudce či jiný ústavní činitel nebyl členem žádné strany, a on toho časuje? Žádný problém, uspěje-li, tak své členství pozastaví. A rázem se stane nezávislým a nestranným.“
Pro většinu z nás, kteří jsme svá nejlepší léta prožili v režimu, kdy stranická knížka vážila daleko víc nežli ctnost a talent, je to obrázek truchlivý. Těžko totiž vidět pokrok jen v tom, že stran, bez jejichž podpory budou schopní a talentovaní odstaveni na vedlejší kolej, je o něco více.
Co povědět na závěr? Jeden politik si kdysi na televizní obrazovce na tuto otázku odpověděl sám. Se slzou v oku diváky vyzval – zaspievajme si. A zapěl o tom, že nikomu neublížil (ač to patrně moc pravda nebyla). Nu, nám snad zatím postačí, oprášíme-li ve své paměti slova slavného songu o tom, že jednou budem dál. Snad ano.
Hezký zbytek dne a pevnou naději Vám přeje P. V.
Zpovědník vrahů 1/5 (2013)
Slavomil Hubálek. Četba na pokračování. Příběhy zločinů, života a smrti očima psychologa. Pro rozhlas připravil Ivan Němec. Režie Eva Řehořová.
Čte Ladislav Frej.
Nastudoval ČRo Brno v roce 2013. Premiéra 4. – 8. 3. 2013 (ČRo 2 Praha, 22:05 h.; 5 x 24 min). Repríza 1. – 4. 3. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha; 7. – 11. 8. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Pozn.: Na začátku roku 2013 pracoval Ladislav Frej v Brně na inscenaci Mahenovy činohry Královská řeč, ve které hrál roli
terapeuta řeči Lionela Logua. Při té příležitosti zřejmě vznikla i nabídka pracovat na četbě z knihy S. Hubálka.
Lit.: Vojtíšková, Zuzana: Od 4. března čteme z knihy Slavomila Hubálka „Zpovědník vrahů“. In web ČRo, březen 2013 (anotace). – Cit.: „Jsem povoláním psycholog a můj život se už léta proplétá s osudy vrahů. Dlouho mě ani ve snu nenapadlo, že se jim tak často budu dívat do tváře…“ To píše ve svých vzpomínkách jeden z našich nejznámějších soudních znalců v oboru psychologie Slavomil Hubálek. Příběhy zločinů, života a smrti shrnul ve své knize „Zpovědník vrahů“.
PhDr. Slavomil Hubálek
Psycholog a psychoterapeut s dlouholetou praxí v oboru, vedoucí deseti výcvikových psychoterapeutických skupin a skupinový supervizor, soudní znalec z oboru klinické psychologie a sexuologie. Po studiu na Filozofické fakultě UK spoluzakládal v roce 1974 v Psychiatrické léčebně v Horních Beřkovicích naše první lůžkové psychoterapeutické pracoviště pro léčbu sexuálních deviantů a souběžně pracoval v Poradně pro vysokoškoláky. V letech 1982-1990 pracoval jako vědecký pracovník, klinický psycholog a psychoterapeut na Sexuologickém ústavu FVL UK. V letech 1990-1992 byl mluvčím a tajemníkem ministra zdravotnictví a v roce 1993 založil vlastní společnost Alea – psychologie, spol. s.r.o., zabývající se zejména psychologickým a personálním poradenstvím. Je vedoucím a spoluautorem řady výcvikových, školících a vzdělávacích programů, přednáší sociální psychologii na FSV UK, na VŠE a je autorem řady vědeckých publikací a spoluautorem několika knih.
Zdroj: Rafael Institut
Lit.: Blažejovská, Alena: Slavomil Hubálek: Zpovědník vrahů. In web ČRo Plus, 1. 3. 2018 (článek). – Cit.: „Vrahové pozvolna prostoupili můj život,“ řekl Slavomil Hubálek. „Jsem povoláním psycholog a můj život se už léta proplétá s osudy vrahů. Dlouho jsem netušil, že to jednou bude patřit k mé práci…“
Slovy doktora Slavomila Hubálka, významného českého psychologa a soudního znalce, otevřeme jeho knihu Zpovědník vrahů, která vyšla rok před náhlým autorovým úmrtím v březnu 2013, od něhož uplynulo pět let.
V první části četby, kterou pro rozhlas připravil Ivan Němec, připomíná Slavomil Hubálek své dětství a studentská léta, po nichž přišla první rozčarování, s nimiž se musel vyrovnávat v novém pracovním prostředí nebo při nástupu na vojenskou službu. Jeho vtipná ohlédnutí do doby, kdy ve svém oboru začínal, jsou zároveň výstižným obrazem politické a společenské atmosféry 60. a 70. let minulého století.
V druhé části četby vzpomíná Hubálek na svou práci v psychiatrické léčebně v Horních Beřkovicích, kde se zabýval léčbou sexuálních deviantů. Popisuje nejen některé bizarní případy svých pacientů, například znásilněných žen, které kvůli svému uspokojení úmyslně vyhledávají agresory, ale líčí i svá první setkání s vrahy, které vyšetřoval. Trpký úsměv vyvolá obraz doby, který se vynoří z vyprávění o tom, jak po odborném vyšetření vysokého politického funkcionáře musel čelit jeho vykonstruované stížnosti.
Třetí část začíná vzpomínkou na listopadový převrat roku 1989, který výrazně zasáhl nejen do vývoje společnosti, ale dal nový směr i dosavadní životní cestě tohoto významného psychologa a soudního znalce. Připomíná, jak svévolné zacházení se státním majetkem souviselo s narůstajícími vraždami zbohatlíků, přibližuje svou práci na odborných posudcích, jimiž u soudu prokazoval podvody nejrůznějšího druhu a čelil ostříleným advokátům obžalovaných. Jeho nová profese – mluvčí ministra zdravotnictví – mu také dovolila podrobněji nahlédnout do způsobu práce StB.
Ve čtvrté části četby uslyšíme, jak se proměňovala Hubálkova životní cesta a na co se soustředil ve svém odborném zaměření po odchodu z ministerstva zdravotnictví. Je zajímavé sledovat, jak se při zpracování svých posudků pro kriminalisty a soudní procesy setkával nejen s různými typy vrahů a vražd, ale také s různým hodnotícím pohledem soudců, který se pak odrážel v jejich rozhodnutí o závažnosti zločinu a jeho trestu. Obohacení v jeho práci soudního znalce přinesla nová firma, kterou zřídil pro obor psychologické poradenství.
„Vrahové pozvolna prostoupili můj život. S určitým cynismem lze říct, že rozmach toho nejhrubšího násilí kopíroval v naší zemi dobu, kdy docházelo k největším majetkovým přesunům,“ řekl Slavomil Hubálek.
Jako psycholog a soudní znalec se setkával často i se zločiny, jejichž motivy byly svou výjimečností těžko pochopitelné. Patřily k nim i vraždy páchané lidmi, kteří patřili spíše do léčebny pro duševně choré než do vězení. Hubálek líčí i loupež ve vlastní kanceláři, odkud zmizely nikdy nevypátrané počítače a disky, na nichž byla fakta, jejichž zveřejnění mohlo vést až k mezinárodnímu skandálu. (…)
Lit.: Blažejovská, Alena: Zpovědník vrahů. Vzpomínky psychologa a znalce Slavomila Hubálka, který mluvil s vrahy i estébáky. In web ČRo Plus, 8. srpen 2024 (článek) – Cit.: (…) „Jsem povoláním psycholog a můj život se už léta proplétá s osudy vrahů. Dlouho jsem netušil, že to jednou bude patřit k mé práci,“ přiznává ve své autobiografii Slavomil Hubálek, významný český psycholog a soudní znalec. „Vrahové pozvolna prostoupili můj život. S určitým cynismem lze říct, že rozmach toho nejhrubšího násilí kopíroval v naší zemi dobu, kdy docházelo k největším majetkovým přesunům.“
Zpovědník vrahů, jak se přezdívalo Slavomilu Hubálkovi (1947 – 2013), pracoval na mnoha mediálně známých trestních kauzách jako znalec nebo psycholog. Začínal s léčbou sexuálních deviantů a krátce se angažoval v politice. (…)
Nejznámější se ale stal jako soudní znalec. Vypracoval například posudek v kauze manželů Svobodových nebo v kauze heparinového vraha Petra Zelenky. Zabýval se případem takzvaných vlčích dětí, dvou chlapců, které jejich rodiče vychovávali v naprosté izolaci.
Nikdo jiný ve své době nestrávil tolik hodin tváří v tvář vrahům, kterých poznal ve své praxi víc než sto. „Vůči lidem, jež vyšetřuji, neprožívám negativní emoce, byť spáchali cokoli, a snažím se pochopit, proč tak nesmyslně lžou,“ řekl jednou o práci soudního znalce.
Hubálek zemřel náhle v roce 2013. Krátce předtím mu vyšla autobiografie Zpovědník vrahů.
Ve svém vyprávění se vrací jak do dětství, tak do studentských let a do období povinné vojenské služby. V další části, kterou uslyšíte jako druhou kapitolu Radioknihy, Hubálek vzpomíná na začátky práce se sexuálními devianty.
Následně se Hubálek dostává do roku 1989, jenž dal nový impulz i jeho profesní dráze. Připomíná tehdejší svévolné zacházení se státním majetkem a to, jak to celé souviselo s narůstajícími vraždami zbohatlíků. Jako mluvčí ministra zdravotnictví mohl nahlédnout i do způsobu práce Státní bezpečnosti.
„Vrahové pozvolna prostoupili můj život. S určitým cynismem lze říct, že rozmach toho nejhrubšího násilí kopíroval v naší zemi dobu, kdy docházelo k největším majetkovým přesunům,“ popsal.
Poté se Hubálek soustředil na kariéru soudního znalce a spolupracoval s kriminalisty. A také začal poskytovat psychologické poradenství.