Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Vlastimil Brodský. Údaje o tvůrcích nezjištěny.

Účinkují Vlastimil Brodský a Zuzana Maléřová.

Vydal B.M.S. v roce v edici Mluviti stříbro (1 CD, MM1201-2, 74 min.).

Pozn.: V sérii Mluviti stříbro slavné osobnosti českého kulturního dění hovoří o sobě a svých přátelích, ev. čtou slavná knižní díla.

Pozn.: Ačkoliv byl Vlastimil Brodský bezpochyby jedním z nejváženějších českých herců, skoro nikdo, kdo ho jen trochu znal, mu neřekl jinak než Bróďo. Prostě respekt nebudil. Nevadilo mu to, ba dokonce ho podezírám, že je rád. Miloval láskyplné invektivy. Byl člověkem jemným, inteligentním a vtipným, i když jeho civilní humor se opíral především o popis vlastní osoby. To vše si mohl dovolit. A určitě to věděl.

Stále si představuji jeden obrázek. Dojímá mě a rozesmívá zároveň. Jak před téměř šedesátipěti lety kráčejí spolu od Bubenského nádraží směrem k slavnému Burianovu Déčku sedmnáctiletá Stella Zázvorková a devatenáctiletý Vlastimil Brodský. Šli spolu, aby se vzájemně podporovali, když se ve stejný den, dokonce ve stejnou hodinu, vydali na svou hereckou cestu. A vydrželi na té cestě, vzájemně se podporujíc hodně dlouho.

Vlastimil Brodský říkal, že muž má svádět boj se slzami, který občas čestně prohraje. Život mu příležitost dal. Čestně prohrál, i když se snažil tvářit, že vše chápal, neboť chápal zákony přírody. Když člověk chápe, zůstává se slzami většinou sám.

Před lety mne pozval na výlet. Do Hradce Králové na promítání Schormova filmu Farářův konec, který nebylo možné v té době nikde vidět. Cestou jsme se zastavili v Poděbradech v jeho oblíbené čínské restauraci a tvářili se spiklenecky, jaké že to k sobě chováme city. Jenže já mu říkala pane Brodský a to bylo nepřijatelné. „Až dorazíme do Hradce, najdeme si prima flek, kde si potykáme.“ Stalo se. Uprostřed místního hřbitova, kde jsme objevili celý vinohradský soubor (jednalo se samozřejmě o shodu jmen), se rozhodl říkat mi provždy Zuzalko a oznámil mi, že je Bróďa. (Zuzana Maléřová, anotace)

Jiřina Jirásková. Údaje o tvůrcích nezjištěny.

Účinkuji Jiřina Jirásková a Zuzana Maléřová.

Vydal B.M.S. v roce 2012 v edici Mluviti stříbro (1 CD, MM1216-2, 54 min.).

Pozn.: V sérii Mluviti stříbro slavné osobnosti českého kulturního dění hovoří o sobě a svých přátelích, ev. čtou slavná knižní díla.

Pozn.: Jméno Jiřina Jirásková má svou váhu. Je si toho vědoma a dokáže si udržet odstup. Snad je to i další ochranné zbarvení, opatrnost před zbytečnou zranitelností. Své city, ty zářivé i ty žalostné se snaží zvládat s rozumem. Zdravého rozumu si vysoce váží. Čím dál víc, protože pomůže, když srdce bloudí. Malá žena s velkou vůlí. Vůlí pracovat a přežít i svou vlastní nenadálou samotu. A přece – vzpomínám si na naše ranné setkání. Dokončila jsem právě svou knižní prvotinu, Jiřina Jirásková byla jednou z jejích aktérek. Plakala, protože ji opět, pokolikáté už, po zásahu moci, vyškrtli z obsazení na novou roli. „Jak se bude ta knížka jmenovat?“ zeptala se tiše. „Život je kulatý.“ Hořce se usmála: „No vidíte a mně se zdá pořádně špičatý.“ Uběhlo třináct let. Myslím, že jsem přece jen měla trošku pravdu. Život je kulatý, paní ředitelko. (anotace vydavatele)