Egon Erwin Kisch. Příběh o jednom osudovém střetnutí burzovního rady. Překlad Jarmila Haasová-Nečasová. Režie Jiří Hesoun.
Účinkuje Valtr (Walter) Taub.
Natočeno v roce 1967. Premiéra 22. 6. 1967 (Československo I, 11:25 h.; 28 min.). Repríza 9. 3. 1970 (Československo, 16:30 h.); 6. 3. 1999 (ČRo Brno, 9:05 h.) v cyklu Četba na víkend; 1. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Mačas, Dominik: Pupkáčovo zkrocení, Srostlé sestry, Probudit zase Golema a další dobrodružství Egona Ervína Kische. In web ČRo 3 Vltava, 2. květen 2025 (článek). – Cit.: (…) Novinařina byla pro Egona Ervína Kische celoživotní náplní. Toužil vše vidět na vlastní oči, vše vyzkoušet, být pokaždé tam, kde se něco dělo. V jeho reportážích se důmyslně proplétaly velké i malé dějiny, velké i malé životní příběhy. (….)
Egon Ervín Kisch (1885–1948) byl dokonalým ztělesněním kosmopolity a dobrodružného světoběžníka. Stejně jako poznal pražské šantány a podsvětí, pohyboval se v mocenských špičkách, objel svět, přičemž například v převleku za muslima putoval do Mekky, zlomil si nohu, když skákal z lodi do Austrálie, kam ho nechtěli pro jeho členství v komunistické straně pustit, v Dánsku se učil klaunem, pracoval jako potápěč, filmový statista atd. atd.
Po 1. světové válce se stává členem Komunistické strany Rakouska. V létě 1920 se vrací do Prahy a sbližuje se s českou divadelní avantgardou kolem Emila Artura Longena a také s Jaroslavem Haškem. Z této doby (1921) pochází Kischova proslulá komedie Nanebevstoupení Tonky Šibenice. O rok později Prahu na více než deset let opouští a stěhuje se do Berlína. Tam působil jako dopisovatel Lidových novin a samozřejmě přispíval do řady dalších tiskovin. (…)
Osud někdy svede dohromady lidi, kteří se navzájem nemohou vystát. Třeba tak, že se do sebe zamiluje syn obecního žebráka a dcera bohatého burzovního rady. Jenže láska v této vtipné povídce hraje spíš druhé housle. Dokážou otcové překonat svou hrdost a smířit se se sňatkem svých dětí? A kdo je vlastně ten tajemný pupkáč? (…)