Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

4. 6. 2012

Důvěrná sdělení – Na sever! Faerské ostrovy II 1/5 (2012)

Filed under: Literární pásma,Radiodokument — Přemek @ 10:13

S Janem Burianem za básníky, muzikanty a vypravěči do zemí Skandinávie.

Natočeno 2012. Premiéra 4. – 8. 6. 2012 (5 x 10 min.).

Uvízlé věty Karla Hvížďaly – O dopisu náčelníka indiánského kmene Duwamishů a dnešním bílém muži z Evropy (2012)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 10:12

Karel Hvížďala. Esej v autorské interpretaci. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2012. Premiéra 4. 6. 2012 (15 min) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 1. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.) v cyklu Esej.

3. 6. 2012

Hvězda jihu (2012, 2013)

André Laurie a Jules Verne. Dramatizace dobrodružného románu. Překlad Eva Bezděková. Dramatizace Dimitrij Dudík. Hudba Kryštof Marek. Zvukové efekty Tomáš Pergl. Mistr zvuku Radek Veselý. Záznam a střih Jana Fišerová. Produkce Jana Knappová. Režie Dimitrij Dudík.

Osoby a obsazení: Cyprien Méré (Martin Myšička), John Watkins, majitel diamantových dolů (Jiří Štěpnička), Alice, jeho dcera  (Andrea Elsnerová), Johny Pipkin, padouch (Miroslav Táborský), Matakit, Kafr  (Michal Zelenka), Li, Číňan (Jiří Knot), Jacobus Vandegaart, brusič diamantů (Ilja Racek), vypravěči (Dana Černá, Lukáš Hlavica). Dále účinkují Jaroslav Vlach, Stanislav Majer, Otmar Brancuzský, Ivo Theimer, Jaroslav Beneš, Radek Seidl, Michal Necpál, Michal Balcar a Tomáš Pergl.

Natočeno 2012. Premiéra 17. 11. 2012 (ČRo 2 Praha, 13:00 h.; 60 min.). Repríza 15. 8. 2015 (ČRo 2 Praha, 13:00 h.); 15. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h) v cyklu Léto s Vernem; 7. 9. 2019 (ČRo Rádio Junior, 10:00 h).

Vydal Supraphon v licenci Českého rozhlasu v roce 27. 9. 2013 s tituly Cesta do středu Země a Děti kapitána Granta (3 CD, SU 6191-2, 2:40:20).

Pozn.: Hvězda jihu (1884, L’étoile du sud) je dobrodružný román francouzského spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). Autorství románu je poněkud sporné, neboť původní text, který Jules Verne upravil a vydal pod svým jménem, napsal jiný francouzský spisovatel André Laurie. Rozhlasový scénář napsal Dimitrij Dudík. Kniha vypráví příběh z jihoafrických diamantových polí. V centru děje je „Hvězda jihu“, diamant dosud nevídané velikosti a krásy. Francouzský inženýr Cyprián Méré je přesvědčen, že se mu ho podařilo vyrobit umělým způsobem, který vynalezl. Naplnil totiž kovové pouzdro chemickou směsí vlastní výroby, utěsnil je a dva týdny žhavil v peci. Pak pouzdro vybuchlo a Méré nalezl diamant v roztříštěném pouzdru pod vrstvou jílu. Při slavnostní hostině se ale diamant záhadně ztratí. V podezření je Méréův černý přítel Matakit, který ještě ke všemu prchne do buše. Po dopadení však Matakit prokáže, že diamant neukradl a že prchl pouze ze strachu. „Hvězda jihu“ je nakonec nalezena v žaludku pštrosa, který jí spolkl. Navíc se ukáže, že diamant není umělý, což uklidní majitele afrických diamantových  dolů, kteří Cypriána Mérého tajným soudem odsoudili k smrti. Před zavražděním jej zachránilo jen přiznání Matakita, že to byl on, kdo vložil do roztříštěného kovového pouzdra diamant, který nalezl v hlušině z dolu, protože chtěl Mérému udělat radost. Kromě dobrodružného děje podává román obraz života a práce na diamantových polích v Jižní Africe a zachycuje i divoké, surové a necivilizované mravy, jaké vládly v afrických koloniích a jaké v Africe vládnou mnohdy dodnes. (anotace)

Lit.: Nedal, Boris:  S Julesem Vernem za hltavým pštrosem. In Týdeník Rozhlas 46/2012 (článek). – Cit.: Hvězda jihu je dobrodružný román francouzského spisovatele Julese Vernea z jeho cyklu Podivuhodné cesty. Autorství románu je ale poněkud sporné, neboť původní text, který Jules Verne upravil a vydal pod svým jménem, napsal jiný, ve Francii neméně známý spisovatel dobrodružných knih André Laurie. Ale ať už příběh vymyslel kdokoli, srší napětím a překvapuje náhlými dějovými zvraty. A to je pro rozhlasové zpracování velice vděčné.

Stejnojmenná rozhlasová hra předestře posluchačům napínavý příběh z jihoafrických diamantových polí. V centru děje je Hvězda jihu, diamant dosud nevídané velikosti a nádhery. Mladý francouzský inženýr Cyprien Méré, až po uši zamilovaný do slečny Alice, dcery majitele diamantových dolů Watkinse, je přesvědčen, že se mu drahokam podařilo vyrobit umělým způsobem. Naplnil totiž kovové pouzdro chemickou směsí vlastní výroby, utěsnil je a dva týdny žhavil v peci. Pak pec vybuchla a Méré nalezl drahocenný kámen v roztříštěném pouzdru pod vrstvou ztvrdlého jílu. Při slavnostní hostině se ale diamant záhadně ztratí. V podezření je Méréův černý přítel Matakit, který ještě ke všemu prchne do buše. Po dopadení však prokáže, že diamant neukradl a že utekl pouze ze strachu a obav z nespravedlivého obvinění.
Hvězda jihu je nakonec nalezena v žaludku pštrosa, který ji spolkl jako cukrle. Navíc se ukáže, že vzácný kámen vůbec není umělý, což uklidní majitele afrických diamantových dolů, kteří Cypriena Mérého prostřednictvím tajného nočního tribunálu odsoudili k smrti. Před zavražděním jej zachránilo v poslední chvíli pouze přiznání Matakita, že to byl on, kdo nastražil do rozvalené pece diamant, který původně nalezl v hlušině z dolu, protože chtěl Mérému udělat radost.
A jak to dopadne s našimi hrdiny, mladou láskou, hltavým pštrosem a obřím diamantem? Myslím, že jsme již prozradili dost na to, abychom vás nalákali k poslechu a ponechali patřičné množství nedořečeného, abychom vzbudili zvědavost čtenáře a změnili jej tak v posluchače.

Ve službách příběhu

Andrea Elsnerová se v Dudíkově hře proměnila v slečnu AliciZamilované dvojici mladých hrdinů – Cyprienu Méréovi a slečně Alici – propůjčili své hlasy Martin Myšička a Andrea Elsnerová, Alicina gin a doutníky milujícího otce Johna Watkinse ztvárnil Jiří Štěpnička, v roli nezbytného padoucha Johny Pipkina exceluje Martin Táborský, dvojici Cypriánových pomocníků kafra Matakita a Číňana Li hrají Michal Zelenka a Jiří Knot a nakonec Jacobuse Vandegaarta, brusiče diamantů a Cyprienova přítele, Ilja Racek. Za zmínku stojí také početný rozhlasový sbor ztvárňující mnoho nejrůznějších postav natolik dynamickým způsobem, až máme pocit, že se do rozhlasového studia musel vtěsnat snad tisícihlavý dav. Scénickou hudbu, který zvukově spoluvytváří rozhlasové situace a pointy, napsal Kryštof Marek. Tohoto mladého, pro rozhlasovou spolupráci velice slibného hudebního skladatele si můžeme vybavit kupříkladu z práce na jiné verneovské inscenaci, rozhlasovém muzikálu Na kometě, k níž zkomponoval scénickou hudbu a složil veškeré písně.
Režisér ozvučení Tomáš Pergl, vytvářející zvuky a zvukové prostory, koláže a šumy, neměl tentorát jednoduchou práci. Přiznejme si, že přinutit kupříkladu pštrosa, aby svým hlasem reagoval tak, jak si rozhlasový režisér přeje, není vůbec snadné. Ale „gramomixér“, jak se této profesi také říká, to zvládl. Precizní práci odvedli také mistr zvuku Radek Veselý a technička Jana Fišerová, zástupkyně již „vyhynulé“ rozhlasové profese. V této inscenaci jako v jedné z posledních ještě zazní v odhlášení po mnohá desetiletí slýchaná formulace „záznam a střih“. Na režisérovi a zároveň autorovi scénáře Dimitriji Dudíkovi bylo skloubit veškeré prvky do kompaktního rozhlasového tvaru. 17. listopadu budete moci na stanici Dvojka v premiéře rozhlasovou hru Hvězda jihu vyslechnout a sami posoudit, zda a jak se mu to povedlo.

Dramaturgie plná noblesy

Je nutno přiznat, že koncepční záměr dramaturgyně Václavy Ledvinkové realizovat řadu původních rozhlasových her na motivy dosud nenatočených románů Julese Vernea byl nadmíru šťastným nápadem. Realizačnímu týmu se přitom úspěšně daří vyhnout se monotónnosti: každý román francouzského spisovatele je uchopen svérázně, jinou poetikou, jiným rozhlasovým žánrem nebo přinejmenším odlišnou optikou. Mladí posluchači tak mají šanci rozvíjet fantazii a smysl pro romantiku, vlastnosti, které se u Verneových hrdinů tak často objevují, a příklady hrdinů táhnou, to bezpochyby.
„Verneovskou“ dramaturgii je třeba pochválit také za to, že nabízí modely slušného jednání a vzory, že hrdinové autorových příběhů jsou čestní, pravdomluvní a odvážní, tedy oplývají vlastnostmi, které jsou zvláště v dnešní době tak potřebné. Věřme tedy, že tato inscenace není ze vznikající verneovské řady zdaleka poslední, neboť v  případě Julese Vernea, tohoto velmistra napětí a fantazie, je skutečně z čeho těžit.

Lit.: anonym: Jules Verne: Hvězda jihu. In web ČRo 2 Praha, srpen 2015 (článek). – Cit.: Zběsila jízda na žirafách a honba za pokladem. Čím vás fantazie francouzského snílka překvapí tentokrát? Rozhlasová hra s Jiřím Štěpničkou, Andreou Elsnerovou a vynikajícím Miroslavem Táborským v roli hlavního padoucha.

Francouzský inženýr Cyprián Méré je přesvědčen, že se mu podařilo vyrobit umělým způsobem diamant dosud nevídané velikosti a krásy. Naplnil totiž kovové pouzdro chemickou směsí vlastní výroby, utěsnil je a dva týdny žhavil v peci. 

Pak pouzdro vybuchlo a Méré nalezl diamant v roztříštěném pouzdru pod vrstvou jílu. Při slavnostní hostině se ale diamant záhadně ztratí.

Příběh o velké lásce, o velké chamtivosti a do třetice i o velké honbě napříč africkým kontinentem za diamantem se stejným názvem jako hra samotná: Hvězda jihu. Kromě dobrodružného děje podává hra obraz surového života a drsné práce na diamantových polích v koloniální jižní Africe. (…)

1. 6. 2012

Půlka mraženého kuřete (1984)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 9:13

Ondřej Neff. Rozhlasová hra. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1984.

Pojď ke mně, Hektore (1984)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 9:10

Ondřej Neff. Vědeckofantastická komedie. Hudební spolupráce Dana Stuchlíková. Zvuk Pavla Horynová. Záznam a střih Eliška Řehová. Dramaturg Vladimír Remeš. Režie Hana Kofránková.

Osoby a obsazení: Ofélie (Jana Andresíková), palubní počítač K4000 alias Kafemlejnek alias Hektor (Jaroslav Kepka), Jindra (Michal Pešek), Jakub (Otakar Brousek II.). Dále účinkují David Vejražka a Milan Mach.

Připravil Československý rozhlas v roce 1984. Premiéra 20. 6. 1984 (19.15-19.50 h.) Repríza 20. 3. 1985.

Pozn.: Ondřej Neff na svých stránkách uvádí název Počkej, Hektore.

Nedávno 1/5 (2012)

Filed under: Seriály — Přemek @ 8:26

Oldřich Daněk. Pět historických mikroher. Rozhlasová úprava Jan Sulovský. Dramaturg Michal Bureš. Zvukový mistr Zdeněk Slavotínek. Natáčecí technik Zdeněk Prchlík. Zvuková spolupráce Jiří Pochvalovský. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Použitá hudba Adam Saunders, Mark Cousins, Otto Sieben. Asistentka režie Jindřiška Zornová. Režie Michal Bureš.

1. Útržek flanderský: Kronikář. Osoby a obsazení: vypravěč (Igor Bareš), královna Filipa Hennegavská (Aranka Lapešová), kronikář Jean Froissart (Josef Bartoň), hlášení (Zora Ježková).

2. Útržek lipanský: Zdaleka ne tak ošklivá. Osoby a obsazení: vypravěč (Igor Bareš), Prokop Veliký (Zdeněk Junák), nevěstka (Simona Peková), hlášení (Zora Ježková).

3. Útržek švýcarský: Příští léto v Locarnu. Osoby a obsazení: vypravěč (Igor Bareš), Berg (Petr Kubes), Kosar (Jaroslav Krejčí), Helena (Ivana Plíhalová), hlášení (Zora Ježková).

4. Útržek kostnický: Večer u kardinála. Osoby a obsazení: vypravěč (Igor Bareš), kardinál Zabarella (Václav Bahník),  kardinál Pierre d“Ailli (Josef Bartoň), papežský sekretář Poggio Bracciolini (Petr Kubes), Jeroným Pražský (Vojtěch Lipina), hlášení (Zora Ježková).

5. Útržek athénský: Múza. Osoby a obsazení: vypravěč (Igor Bareš), pan Teukr (Lukáš Král), hetéra (Renáta Klemensová), hlášení (Zora Ježková).

Připravil ČRo Olomouc 2. 6. – 13. 6. 2012. Premiéra 25. – 29. 6. 2012 (ČRo 2 Praha, 22:05 – 22:30 h.).

Obsah: 1. Útržek flanderský: Kronikář. Děje se někdy kolem roku 1367. – 2. Útržek lipanský: Zdaleka ne tak ošklivá. Děje se v noci z 29. na 30. května 1434. – 3. Útržek švýcarský: Příští léto v Locarnu. Děje se roku 1924. – 4. Útržek kostnický: Večer u kardinála. Děje se 29. května 1416. – 5. Útržek athénský: Múza. Děje roku 322 před naším letopočtem.

Pozn.: Tyto útržky z běhu času se odehrávají od antiky po naše dny – dialog Filipy Hennegavské a jejího kronikáře (1367), rozhovor Prokopa Velikého s nevěstkou v předvečer bitvy u Lipan (29. 5. 1434), fiktivní příběh zakladatele OSN prof. Berga (1924), příběh odehrávající se v Kostnici před upálením Jeronýma Pražského (1416), antický útržek z roku 322 o mladém panu Teukrovi a jedné hetéře.

« Newer Posts

Powered by WordPress