Jiří Slavičínský. Pátrání po jizvách minulosti v autorově rodném Rýmařově v severomoravských Sudetech.
Natočeno v rámci kurzu EBU Master School. Druhá cena na rozhlasové přehlídce Report 2009, nominace na Prix Europa. Obnovená premiéra 29. 10. 2011 v cyklu Přemýšlení mikrofonem. Repríza 11. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 22:15 h.; 30 min.); 8. 5. 2017 (ČRo Plus, 22:39 h).
Pozn.: Ve svém dokumentaristickém debutu se autor vrací do Rýmařova, svého rodného města v severomoravském pohraničí. Prostřednictvím několika drobných příběhů ukazuje, jak se v současnosti žije v místech, kde po válce noví obyvatelé vystřídali německé starousedlíky, v kraji s vysokou nezaměstnaností a nádhernou přírodou… (anotace)
Lit.: Slavičínský, Jiří: Na kraji světa. In web ČRo 3 Vltava, 9. 6. 2014 (článek). – Cit.: Jiří Slavičínský se v dokumentaristickém debutu vrací do Rýmařova, svého rodného města v severomoravském pohraničí, v Sudetech. Prostřednictvím několika drobných příběhů ukazuje, jak se žije v místech, kde noví obyvatelé vystřídali německé starousedlíky, kteří byli po druhé světové válce z pohraničí vyhnáni.
„Nevím, kdy přesně jsem si začal uvědomovat, že Rýmařov je zvláštní město, odlišné od jiných měst na Moravě. Už jako malí kluci jsme lezli do opuštěných polorozbořených kostelů a kapliček v jeho okolí. Uprostřed polí jsme nacházeli křovím zarostlé základy, které připomínaly, že na těch místech kdysi stály domy. A možná za to mohly také vilky v Heimatstilu podél hlavní cesty nebo vybledlé německé nápisy prosvítající na domech pod těmi českými“.
Jiří Slavičínský vystudoval sociologii a muzikologii na Masarykově univerzitě. Rozhlasový dokument Na kraji světa natočil v rámci „EBU Master School on Radio Features“ pod vedením renomovaného německého dokumentaristy Helmuta Kopetzkého.
Nahrávky pro svůj subjektivně laděný snímek pořizoval autor v průběhu roku 2008. Vykresluje v nich příběhy lidí, které v ulicích Rýmařova potkával už od svého dětství. V dokumentu např. vystupují Alfred a Elfriede, německý pár, který i po „odsunu“ zůstal v Rýmařově, nebo Josef, který se do pohraničí dostal za trest jako syn „kulaka“. Vedle nich se ve snímku objevují i mladí lidé. Mnozí z nich dnes z chudého pohraničí utíkají. Najdou se ale i takoví, pro které je okolní panenská příroda a atmosféra syrového pohraničí důvodem, proč v Rýmařově žít.
Edgar Alan Poe. Dramatizace povídky. Překlad Josef Schwarz – Červinka. Dramatizace Václava Ledvinková. Hudba Ladislav Tůma. Asistent režie Květoslava Straková. Zvukový mistr Pavel Schober. Natáčecí technik Miluše Dolejší. Režie Ivan Holeček.