Komponovaný večer ke 100. výročí narození polského básníka, esejisty, prozaika, překladatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu Czeslawa Milosze. Na Czeslawa Milosze budou vzpomínat jeho polští přátelé, spolupracovníci a vykladači díla Adam Michnik, Jerzy Illg, Adam Zagajewský, Lukasz Tischner, Jan Polkowský a Grzegorz Gauden. Součástí je také rozhovor, který s C. Miloszem natočili v roce 2003 v Krakově autoři pořadu Jaroslav Šubrt a Miloš Doležal. V ukázce z pořadu Mezi východem a západem účinkují Ilja Racek a Markéta Jahodová. Pořad doprovází hudba polských skladatelů Wojciecha Kilara a Henryka Mikolaje Góreckého.
Účinkují Jana Franková Doležalová, Jiří Hromada, Jan Vlasák, Miroslav Táborský a Miroslav Hanuš.
Natočeno 2011. Premiéra 1. 7. 2011 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 22:00 h.; 120 min.). Repríza 8. 8. 2014 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 22:00 h.) v rámci cyklu Polský rok; 12. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19:15 h.) v cyklu Večer na téma a sPOLeCZně.
Obsah: Milosz jako literární kontinent i jako svědek 20. století. – Litevské kořeny. – Profesorem nad sanfranciským zálivem. – Nobel nebyl smrtícím polibkem. – Milosz a Krakov. – Milosz, Brodskij a Heaney. – Dva kroky dopředu, jeden vzad. – Job, Mickiewicz a Weilová. – Milosz, šeříky a básnické rituály. – Milosz a Čapek. – Byl jsem v nebi. – Kde bych měl být pohřben?
Lit.: Doležal, Miloš: Kašlu na všechno a jdu si číst Miłosze! In web ČRo 3 Vltava, červen 2014 (článek). – Cit.: Polský básník, prozaik, překladatel, esejista a nositele Nobelovy ceny Czesław Miłosz (1911-2004) patří mezi nejdůležitější autory 20.století, které světu dala střední Evropa. Básníkovo 100. výročí narození si tak 30.června nebudou připomínat jen Poláci, ale také kulturní veřejnost Evropy a Spojených států, kde Milosz dlouhá léta působil. Rozhlasový komponovaný Páteční večer je mozaikou, která skrze vzpomínky básníkových polských přátel skládá jeho portrét – přesněji portrét jeho pozdních let, kdy se z USA začal vracet do Krakova, kde se nakonec také natrvalo usadil a v roce 2004 ve věku 93 let zemřel.
Ve svém životě Miłosz viděl na vlastní oči a na vlastní kůži pocítil obě světové války, byť tu první vnímal ještě dětskýma očima. Prožil vzestup a pád dvou totalitních impérií a jako exulant přežil ve Francii a později v USA i válku třetí, „studenou“, po jejímž skončení se mohl vrátit do své vlasti a prožít v ní poslední více než desetileté umělecky velice plodné období života. Svoji zkušenost a vnitřní boj s „démonem souhlasu“ totalitního pokušení vyjádřil v knize Zotročený duch (1953), která otevřela oči i mnohým v českých končinách, poté, co vyšla v samizdatu. Ale Miłosz byl vždy především básníkem, který v sobě dokázal naprosto organicky propojit vědění se senzitivností a o němž Josif Brodski prohlásil: „Bez sebemenšího zaváhání říkám, že Czesław Miłosz je jedním z největších básníků naší doby, jestli ne vůbec největším. I když odejmeme jeho veršům stylistické bohatství jeho rodné polštiny a zredukujeme je na pouhý obsah, stále stojíme tváří v tvář mysli tak drsné a neústupné, mysli tak horlivé, že jediná analogie, která mě v tuto chvíli napadá, je přirovnat ho k některému ze starozákonních hrdinů – nejspíš asi k Jóbovi.“
Jak známo, básníkovým rodištěm byly litevské Šetejny, kde prožil i část svého dětství a mládí. Vysokoškolská studia absolvoval na univerzitě Stefana Bátoryho ve Wilně (dnešním Vilniusu). Po napadení Polska německými a sovětskými vojsky se přes Rumunsko dostává do Varšavy. Po skončení války se poprvé na krátký čas usazuje v Krakově, odkud odchází do diplomatických služeb. Ve Francii pak volí osud exulanta. Od roku 1960 působí na katedře slovanských jazyků a literatury na University of California v Berkeley ve Spojených státech. Do Polska přijíždí poprvé po letech v roce 1981, kdy mu Katolická univerzita v Lublinu uděluje doktorát honoris causa. V roce 1988 vychází v krakovském nakladatelství Znak jeho sbírka „Kroniky“ a o rok později soubor esejů „Metafyzická pauza“. Krakovský Znak se tak stává jeho „domovským“ nakladatelstvím, a to je také patrně hlavním důvodem, proč se právě Krakov stává městem, kde Czesław Miłosz postupně nachází svůj nový domov. Od roku 1989 žije tedy střídavě v Krakově a v americkém Berkeley. V roce 1993 vychází ve Znaku jeho kompletní básnické dílo a krátce nato se v Krakově usazuje natrvalo. Tam také 14.srpna 2004 umírá v požehnaném věku devadesáti tří let.
Na Czesława Miłosze budou v pořadu vzpomínat jeho polští přátelé, spolupracovníci a vykladači jeho díla Adam Michnik, Jerzy Illg, Adam Zagajewski, Lukasz Tischner, Jan Polkowski a Grzegorz Gauden. Součástí je také rozhovor, který s Czesławem Miłoszem natočili v roce 2003 v Krakově autoři pořadu Jaroslav Šubrt a Miloš Doležal.