Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Dávná pomsta a houbařská sezóna, to může mít mnoho společného. Milena Brůhová. Připravil Luboš Koníř. Technická spolupráce Roman Kamba. Režie Luboš Koníř.

Účinkují herci JČD v Českých Budějovicích.

Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2011. Premiéra 21. 5. 2011 (25 min.).

Pozn.: V květnové povídkové řadě uslyšíte na frekvencích Českého rozhlasu České Budějovice čtveřici detektivních povídek spisovatelky Mileny Brůhové. Vždy v pravidelném premiérovém sobotním čase v 19.30 hodin a v repríze následný čtvrtek ve 20.30 hodin. Pořady připravil a natočil režisér Luboš Koníř.

Lit.: Koníř, Lubomír: Detektivní příběhy Mileny Brůhové. In web ČRo České Budějovice, b. d. (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: V květnové povídkové řadě uslyšíte na frekvencích Českého rozhlasu České Budějovice čtveřici detektivních povídek spisovatelky Mileny Brůhové. Vždy v pravidelném premiérovém sobotním čase v 19.30 hodin a v repríze následný čtvrtek ve 20.30 hodin. Pořady připravil a natočil režisér Luboš Koníř.

V květnových podvečerech postupně uslyšíme tyto povídky Mileny Brůhové:

7. května (repríza 12. května)
SVĚTLO ZA ZÁCLONOU – účinkuje Jaroslava Červenková
… proč se svítí v našem bytě, když nikdo není doma?

14. května (repríza 19. května)
NAVĚKY JENOM MŮJ – účinkuje Daniela Bambasová
… červený dámský klobouk v manželově skříni…, to nevěstí nic dobrého

21. května (repríza 26. května)
MUCHOMŮRKA ZELENÁ – účinkují herci JČD v Č. Budějovicích
… dávná pomsta a houbařská sezóna, to může mít mnoho společného

28. května (repríza 2. června)
IN FLAGRANTI – účinkují herci JČD v Č. Budějovicích
… poněkud neotřelý způsob odhalení manželské nevěry

O autorce Mileně Brůhové
Narozena 4. 5. 1931 v Miroticích u Písku. Autorka detektivek, románů pro ženy, filmových i divadelních scénářů. Rozená Černá. Dětství prožila v rodišti. Od 1945 studovala gymnázium v Písku (mat. 1950). Nebyla přijata na vysokou školu a začala pracovat jako farmaceutická laborantka, nejprve tři roky v Miroticích a poté v Písku, kde žije dosud. 1973-75 dálkově absolvovala dvouleté pomaturitní farmaceutické studium, 1981 se stala vedoucí laborantkou v písecké centrální lékárně, kde působila až do odchodu do důchodu 1987. – Jejím synem je architekt Jiří Brůha (1959).
Od 70. let přispívala do novin a časopisů: Přispívá též do různých sešitů původních detektivních povídek, distribuovaných v prodejnách denního tisku. – Čs. televize vysílala adaptace jejích próz Stopa Locacorten (1979, ze sbírky …aby svědek nepromluvil s tit. Příbuzenstvo, r. + spolupráce na sc. Vladimír Drha), Jsem vrah? (1988, r. Jan Urbášek, sc. Inka Ciprová), Zkouška kvality (1989, r. + sc. Miroslava Valová), Tak ona spí s vrahem (2000, s tit. Spirála nenávisti, r. + sc. Ondřej Kepka). – V roce 1997 získala Cenu Jiřího Marka za knihu Tak ona spí s vrahem! (1996).
Do čtenářského povědomí Brůhová vstoupila v první polovině 70. let detektivními příběhy, v nichž představila svou variantu dvojice kriminalistů a snažila se o psychologické vykreslení postav, partnerských vztahů a střetávání osobních hodnotových systémů (např. v próze Potmě a potichu vytváří profil hlavní ženské postavy prostřednictvím různících se výpovědí zúčastněných svědků). Autorčina kombinační schopnost, inklinace k napínavým a bohatě fabulovaným dějům s psychologizujícím podtextem se projevuje i v její ostatní tvorbě. Brůhová se v ní často opírá o osobní zkušenost, ať už jde o události z května 1945 (novely Nálet a Nám už Niagára nehučí), nebo o farmaceutickou problematiku (Zkouška kvality). Příznačný je také její zájem o vztahy uvnitř uzavřeného rodinného mikrosvěta i jeho konfliktní, sobectvím deformované vazby k vnější společnosti (Mlha). Zjednodušující etický apel charakterizuje Brůhové úsilí zachytit vztahy mezi mužem a ženou v prózách postavených na konfliktu konzumního chápání života, pokrytectví a egoismu s morálkou osobní zodpovědnosti (novela Parcela a její volné pokračování Muškáty potřebují slunce a Neříkej sbohem). Téma partnerských vzahů se objevuje i v próze pro dívky propojující psychologickou rovinu s didaktickým apelem Lásky na první pohled.
(zdroj: Slovník české literatury po roce 1945)

Červený dámský klobouk v manželově skříni…, to nevěstí nic dobrého. Milena Brůhová. Připravil Luboš Koníř. Technická spolupráce Roman Kamba. Režie Luboš Koníř.

Účinkuje Daniela Bambasová.

Natočeno 2011. Premiéra 14. 5. 2011 (25 min.).

Pozn.: V květnové povídkové řadě uslyšíte na frekvencích Českého rozhlasu České Budějovice čtveřici detektivních povídek spisovatelky Mileny Brůhové. Vždy v pravidelném premiérovém sobotním čase v 19.30 hodin a v repríze následný čtvrtek ve 20.30 hodin. Pořady připravil a natočil režisér Luboš Koníř.

Lit.: Koníř, Lubomír: Detektivní příběhy Mileny Brůhové. In web ČRo České Budějovice, b. d. (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: V květnové povídkové řadě uslyšíte na frekvencích Českého rozhlasu České Budějovice čtveřici detektivních povídek spisovatelky Mileny Brůhové. Vždy v pravidelném premiérovém sobotním čase v 19.30 hodin a v repríze následný čtvrtek ve 20.30 hodin. Pořady připravil a natočil režisér Luboš Koníř.

V květnových podvečerech postupně uslyšíme tyto povídky Mileny Brůhové:

7. května (repríza 12. května)
SVĚTLO ZA ZÁCLONOU – účinkuje Jaroslava Červenková
… proč se svítí v našem bytě, když nikdo není doma?

14. května (repríza 19. května)
NAVĚKY JENOM MŮJ – účinkuje Daniela Bambasová
… červený dámský klobouk v manželově skříni…, to nevěstí nic dobrého

21. května (repríza 26. května)
MUCHOMŮRKA ZELENÁ – účinkují herci JČD v Č. Budějovicích
… dávná pomsta a houbařská sezóna, to může mít mnoho společného

28. května (repríza 2. června)
IN FLAGRANTI – účinkují herci JČD v Č. Budějovicích
… poněkud neotřelý způsob odhalení manželské nevěry

O autorce Mileně Brůhové
Narozena 4. 5. 1931 v Miroticích u Písku. Autorka detektivek, románů pro ženy, filmových i divadelních scénářů. Rozená Černá. Dětství prožila v rodišti. Od 1945 studovala gymnázium v Písku (mat. 1950). Nebyla přijata na vysokou školu a začala pracovat jako farmaceutická laborantka, nejprve tři roky v Miroticích a poté v Písku, kde žije dosud. 1973-75 dálkově absolvovala dvouleté pomaturitní farmaceutické studium, 1981 se stala vedoucí laborantkou v písecké centrální lékárně, kde působila až do odchodu do důchodu 1987. – Jejím synem je architekt Jiří Brůha (1959).
Od 70. let přispívala do novin a časopisů: Přispívá též do různých sešitů původních detektivních povídek, distribuovaných v prodejnách denního tisku. – Čs. televize vysílala adaptace jejích próz Stopa Locacorten (1979, ze sbírky …aby svědek nepromluvil s tit. Příbuzenstvo, r. + spolupráce na sc. Vladimír Drha), Jsem vrah? (1988, r. Jan Urbášek, sc. Inka Ciprová), Zkouška kvality (1989, r. + sc. Miroslava Valová), Tak ona spí s vrahem (2000, s tit. Spirála nenávisti, r. + sc. Ondřej Kepka). – V roce 1997 získala Cenu Jiřího Marka za knihu Tak ona spí s vrahem! (1996).
Do čtenářského povědomí Brůhová vstoupila v první polovině 70. let detektivními příběhy, v nichž představila svou variantu dvojice kriminalistů a snažila se o psychologické vykreslení postav, partnerských vztahů a střetávání osobních hodnotových systémů (např. v próze Potmě a potichu vytváří profil hlavní ženské postavy prostřednictvím různících se výpovědí zúčastněných svědků). Autorčina kombinační schopnost, inklinace k napínavým a bohatě fabulovaným dějům s psychologizujícím podtextem se projevuje i v její ostatní tvorbě. Brůhová se v ní často opírá o osobní zkušenost, ať už jde o události z května 1945 (novely Nálet a Nám už Niagára nehučí), nebo o farmaceutickou problematiku (Zkouška kvality). Příznačný je také její zájem o vztahy uvnitř uzavřeného rodinného mikrosvěta i jeho konfliktní, sobectvím deformované vazby k vnější společnosti (Mlha). Zjednodušující etický apel charakterizuje Brůhové úsilí zachytit vztahy mezi mužem a ženou v prózách postavených na konfliktu konzumního chápání života, pokrytectví a egoismu s morálkou osobní zodpovědnosti (novela Parcela a její volné pokračování Muškáty potřebují slunce a Neříkej sbohem). Téma partnerských vzahů se objevuje i v próze pro dívky propojující psychologickou rovinu s didaktickým apelem Lásky na první pohled.
(zdroj: Slovník české literatury po roce 1945)

… proč se svítí v našem bytě, když nikdo není doma? Povídka. Napsala Milena Brůhová. Připravil Luboš Koníř. Zvukový mistr Roman Kamba. Dramaturgie a režie Luboš Koníř.

Účinkuje Jaroslava Červenková.

Natočeno 2011. Premiéra 7. 5. 2011 (25 min.). Repríza 12. 4. 2026 (ČRo České Budějovice, 14:05 h.) v cyklu Čtení na neděli.

Lit.: Toušková, Martina: Světlo za záclonou. Podivné věci se dějí v novém bytě mladého manželského páru… In web ČRo České Budějovice, 12. 4. 2026 (článek). – Cit.: Anna se vracívá domů z práce jako první – někdy se v bytě svítí, ačkoli předtím bylo zhasnuto, jindy je zapnutý CD přehrávač a v něm hraje Ravelovo Bolero, Annina oblíbená skladba. Ale manžel ji stále uklidňuje, že je určitě jenom přetažená, že má psychické problémy a měla by se léčit… (…)

Povídku Světlo za záclonou o mladém manželském páru, v jehož novém bytě se dějí podivné věci, napsala Milena Brůhová, které se přezdívá jihočeská Agatha Christie.

Rozhlasové zpracování vzniklo v roce 2011. Tehdy příběh ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice načetla herečka Jihočeského divadla Jaroslava Červenková. (…)

Lit.: Koníř, Lubomír: Detektivní příběhy Mileny Brůhové. In web ČRo České Budějovice, b. d. (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: V květnové povídkové řadě uslyšíte na frekvencích Českého rozhlasu České Budějovice čtveřici detektivních povídek spisovatelky Mileny Brůhové. Vždy v pravidelném premiérovém sobotním čase v 19.30 hodin a v repríze následný čtvrtek ve 20.30 hodin. Pořady připravil a natočil režisér Luboš Koníř.

V květnových podvečerech postupně uslyšíme tyto povídky Mileny Brůhové:

7. května (repríza 12. května)
SVĚTLO ZA ZÁCLONOU – účinkuje Jaroslava Červenková
… proč se svítí v našem bytě, když nikdo není doma?

14. května (repríza 19. května)
NAVĚKY JENOM MŮJ – účinkuje Daniela Bambasová
… červený dámský klobouk v manželově skříni…, to nevěstí nic dobrého

21. května (repríza 26. května)
MUCHOMŮRKA ZELENÁ – účinkují herci JČD v Č. Budějovicích
… dávná pomsta a houbařská sezóna, to může mít mnoho společného

28. května (repríza 2. června)
IN FLAGRANTI – účinkují herci JČD v Č. Budějovicích
… poněkud neotřelý způsob odhalení manželské nevěry

O autorce Mileně Brůhové
Narozena 4. 5. 1931 v Miroticích u Písku. Autorka detektivek, románů pro ženy, filmových i divadelních scénářů. Rozená Černá. Dětství prožila v rodišti. Od 1945 studovala gymnázium v Písku (mat. 1950). Nebyla přijata na vysokou školu a začala pracovat jako farmaceutická laborantka, nejprve tři roky v Miroticích a poté v Písku, kde žije dosud. 1973-75 dálkově absolvovala dvouleté pomaturitní farmaceutické studium, 1981 se stala vedoucí laborantkou v písecké centrální lékárně, kde působila až do odchodu do důchodu 1987. – Jejím synem je architekt Jiří Brůha (1959).

Od 70. let přispívala do novin a časopisů: Přispívá též do různých sešitů původních detektivních povídek, distribuovaných v prodejnách denního tisku. – Čs. televize vysílala adaptace jejích próz Stopa Locacorten (1979, ze sbírky …aby svědek nepromluvil s tit. Příbuzenstvo, r. + spolupráce na sc. Vladimír Drha), Jsem vrah? (1988, r. Jan Urbášek, sc. Inka Ciprová), Zkouška kvality (1989, r. + sc. Miroslava Valová), Tak ona spí s vrahem (2000, s tit. Spirála nenávisti, r. + sc. Ondřej Kepka). – V roce 1997 získala Cenu Jiřího Marka za knihu Tak ona spí s vrahem! (1996).

Do čtenářského povědomí Brůhová vstoupila v první polovině 70. let detektivními příběhy, v nichž představila svou variantu dvojice kriminalistů a snažila se o psychologické vykreslení postav, partnerských vztahů a střetávání osobních hodnotových systémů (např. v próze Potmě a potichu vytváří profil hlavní ženské postavy prostřednictvím různících se výpovědí zúčastněných svědků). Autorčina kombinační schopnost, inklinace k napínavým a bohatě fabulovaným dějům s psychologizujícím podtextem se projevuje i v její ostatní tvorbě. Brůhová se v ní často opírá o osobní zkušenost, ať už jde o události z května 1945 (novely Nálet a Nám už Niagára nehučí), nebo o farmaceutickou problematiku (Zkouška kvality). Příznačný je také její zájem o vztahy uvnitř uzavřeného rodinného mikrosvěta i jeho konfliktní, sobectvím deformované vazby k vnější společnosti (Mlha). Zjednodušující etický apel charakterizuje Brůhové úsilí zachytit vztahy mezi mužem a ženou v prózách postavených na konfliktu konzumního chápání života, pokrytectví a egoismu s morálkou osobní zodpovědnosti (novela Parcela a její volné pokračování Muškáty potřebují slunce a Neříkej sbohem). Téma partnerských vzahů se objevuje i v próze pro dívky propojující psychologickou rovinu s didaktickým apelem Lásky na první pohled.
(zdroj: Slovník české literatury po roce 1945)