Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Příběh unikátního barokního sekretáře v zámku Hluboká nad Vltavou, který zřejmě vlastnoručně restauroval spisovatel Adalbert Stifter. Připravila Hana Soukupová.

Natočeno 2011. Premiéra 7. 5. 2011.

Pozn.: Příběh unikátního barokního sekretáře v zámku Hluboká nad Vltavou, který zřejmě vlastnoručně restauroval spisovatel Adalbert Stifter. Jeden z nejzajímavějších kusů nábytku ze státního zámku Hluboká, barokní intarzovaný kabinet zvaný podle tvaru svého bohatě řezbovaného podnoží „delfínový“, byl do sbírek objektu získán Marií Eleonorou Schwarzenbergovou z pozůstalosti spisovatele Adalberta Stiftera. Po spisovatelově tragické smrti rozprodala totiž jeho manželka Amálie veškeré Stifterovy osobní věci. Kněžna Marie Eleonora Schwarzenbergová , která byla se spisovatelem v osobním kontaktu, si po zakoupení umístila pozoruhodný kabinet, podrobně popsaný Stifterem v románu „Pozdní léto“, do své pracovny v prvním patře hlubockého zámku.

Delfínový kabinet, vrcholně barokní sekretář z konce 18. století, získala kněžna Eleonora z pozůstalosti spisovatele Adalberta Stiftera. Tomu byl kabinet natolik vzácný, že se jeho podrobný popis objevil v Stifterově románu Pozdní léto.
Na jaře 2009 bylo dokončeno kompletní restaurování kabinetu panem Václavem Vondráčkem. Kromě řady zajímavých nových poznatků nám otevřelo také několik otázek, které nebyly ještě definitivně zodpovězené.“Restauroval kabinet sám jeho původní majitel spisovatel Adalbert Stifter?“ „Jaké restaurátorské zásahy proběhly za doby kněžny Eleonory?“ To jsou některé z otázek, na které se přednášející pokusí nalézt odpověď.
Kabinet byl již od počátku kněžnou určen pro vybavení právě rekonstruovaného schwarzenberského sídla na jihu Čech, zámku Hluboká. Kněžna Eleonora se při vybavování interiérů velmi aktivně uplatňovala, upravované interiéry byly pečlivě doplňovány novými předměty, které se nakupovaly tak, aby jednotlivé kompozice vhodně podtrhly a doplnily. Jedním z těchto „klenotů“ byl právě Delfínový kabinet, který byl umístěn do kněžniny pracovny, nazývané také Čítárna.
Na počátku 20.století se kabinet přestěhoval do tzv.“Oblékárny“, malého pokoje u Ložnice kněžny Eleonory, kde svým umístěním vedle dveří vynikl při příležitostných prezentacích interiérů veřejnosti. V této místnosti se prezentuje i dnes (při návštěvě zámku volte prohlídkovou trasu A). (anotace)

Literatura a spisovatelé ve vysílání Radia Svobodná Evropa. Rozhlasová koláž unikátních archivních zvukových nahrávek, vzpomínek pamětníků a hudby. Připravili Jiří Vondráček a Miloš Doležal. V pořadu hovoří Slávka Peroutková, Pavel Pecháček, Zdenek Slouka, Antonín Kratochvíl, Peter Demetz a Ivan Binar. Archivní snímky pocházejí ze zvukového archivu Radia Svobodná Evropa, uloženého v Národním muzeu v Praze.

Natočeno 2011. Premiéra 6. 5. 2011 (120 min.) v cyklu 60 let od zahájení československého vysílání Radia Svobodná Evropa. K poslechu zde a zde.

Lit..: anonym: Páteční večer – navzdory rušičkám. In web ČRo, duben 2011 (anotace). – Cit.: Páteční večer 6. dubna 2011 se zaměří na téma Literatura a spisovatelé ve vysílání Rádia Svobodná Evropa. Rozhlasovou koláž unikátních archivních zvukových nahrávek, vzpomínek pamětníků a hudby připravili Jiří Vondráček a Miloš Doležal a vysíláme ji v rámci Programu stanice Vltava k 60. výročí zahájení československého vysílání Rádia Svobodná Evropa.

Newyorská a později mnichovská redakce Československého vysílání Rádia Svobodná Evropa se po komunistickém puči v roce 1948 (podobně jako později po srpnu 1968) stala domovským místem řady českých spisovatelů, esejistů a básníků, kterým se podařilo uprchnout z vlasti. A ti vysílali na vlnách Rádia Svobodná Evropa – navzdory rušičkám a skrze železnou oponu – necenzurované slovo: úvahy časové a nadčasové, povídky, reflexe, reportáže, rozhovory, poezii, hudební texty atd. Mezi takové autory patřili Ferdinand Peroutka, Egon Hostovský, Zdeněk Němeček, Pavel Tigrid, Jan Čep, Antonín Kratochvíl, Josef Jedlička, Ivan Binar, Karel Kryl… Dějiny Svobodné Evropy se tak staly důležitou kapitolou příběhu české literatury ve druhé polovině 20. století.

V Pátečním večeru posluchač uslyší hlas Ferdinanda Peroutky, Julia Firta či Josefa Jedličky, vzpomínky Johannese Urzidila, rozhovor se spisovatelem Janem Čepem a básníkem Ivanem Divišem, úryvky z autorské četby Egona Hostovského a Jana Čepa a také zpěv Karla Kryla.

Návraty po stopách zvuku.   Svébytný svět českých malířů, jejich vzpomínky a názory na umění představí v sestřihu historických nahrávek Jiří Hubička.

Natočeno 2011. Premiéra 6. 5. 2011 (30 min.).

Lit.: Hubička, Jiří – Co vyprávěli malíři. In web ČRo, květen 2011 (článek). – Cit.: O malířích, sochařích, o výtvarných umělcích obecně se tradičně soudí, že své myšlenky a pocity vyjadřují nejraději a nejúčinněji svým dílem, tedy prostřednictvím štětce, dláta, barev a tvarů, že zkrátka slovní projevy nejsou jejich doménou. Zvukové ukázky z nahrávek uložených v archivu Českého rozhlasu, které vybral a uspořádal autor pořadu Fonogramy Jiří Hubička, nás však přesvědčí o tom, že zdaleka ne všichni výtvarníci odmítají hovořit o svém díle, že nejsou – alespoň mnozí z nich – žádní nemluvové.

V pořadu Fonogramy s názvem Co vyprávěli malíři uslyšíte nahrávky, z nichž nejstarší pocházejí z poloviny 30. let minulého století. A z těchto nahrávek pak hlasy Jana Slavíčka, Maxe Švabinského, Jakuba Obrovského, Vlastimila Rady, Josefa Šímy, Václava Špály, Ludvíka Kuby a řady dalších vynikajících umělců.

Daniel Moravec. Čtyři roky v životě naší přední postižené atletky a paralympioničky Jany Fesslové. Získala bronzovou medaili na paralympiádě v Pekingu, jako první vozíčkářka na světě se vydala v sajdkáře do Himalájí, bojuje s rakovinou a neztrácí naději. Redaktor Michal Lázňovský.

Natočeno v roce 2011. Premiéra 4. 5. 2011 (ČRo 3 Vltava, 55 min.).

Rodinné muzeum, které vzniklo už v roce 1957, první exponát a „sbírková“ položka byl vlastní rodinný vůz. Dnes už jich ve sbírce je víc než 80. Připravila Romana Růžičková.

Natočeno 2011. Premiéra 4. 5. 2011 (25 min.).

Kadaň, jaká byla (možná) a jaká je. Pohled do minulosti vzdálené i nedávné. Hovoří historik Lukáš Gavenda. Připravila a uvádí Eliška Závodná.

Natočeno 2011. Premiéra  4., 11.  5. 2011 (30 min.).