Alessandro Bosetti zvukem o Kanárských ostrovech. Připravil a slovem provází Michal Rataj.
Natočeno v roce 2011. Premiéra 14. 5. 2011 (30 min.) v cyklu Radioateliér.
19. 5. 2011
Islas Resonantes #2 (2011)
Páteční večer – Schody času (2011)
V pořadu, kterým si pravidelně připomínáme datum zahájení rozhlasového vysílání u nás, tedy 18. května 1923, se letos vydáme na akustickou procházku zvukovými záznamy z let, která ve 20. století končila jedničkou. Martin Groman a Tomáš Černý vás provedou událostmi let 1901 – 1991 a doprovázet je při tom bude soudobý jazz.
Natočeno v roce 2011. Premiéra 13. 5. 2011 (120 min.).
Dopis vládě SSSR (2011)
Michail Afanasjevič Bulgakov. Text ruského prozaika. Překlad Magdaléna Nováková. Připravila Alena Zemančíková. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkuje Jiří Schwarz.
Natočeno 2011. Premiéra 13. 5. 2011 (15 min.). Repríza 6. 11. 2017 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h) v cyklu Esej a Ruský týden na Vltavě; 15. 5. 2021 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.
Alternativní verze názvu: Dopis vládě Sovětského svazu
Lit.: anonym: Michail Afanasjevič Bulgakov: Dopis vládě SSSR. In web ČRo 3 Vltava, 13. květen 2011 (článek). – Cit.: 15.května 2011 si připomínáme 120. výročí narození Michaila Afanasjeviče Bulgakova, spisovatele, který ovlivnil svým stylem celé literární generace a stal se neodmyslitelným jménem moderní literatury. Jeho dílo je ovšem také zřetelnou zprávou o vítězství ducha nad tupou diktaturou, má okouzlující humor, je oslavou lásky, která vše překonává, popírá povinnou materialistickou doktrínu tím, že s lehkostí zachází s nadpřirozenými postavami i jevy, ukazuje tvůrčí svobodu jako nutnou podmínku svobodné existence.
V roce 1929 byly všechny jeho práce včetně Bílé gardy, románu, který (z ne zcela pochopitelných důvodů) měl v oblibě Stalin, zakázány. Bulgakov píše Dopis vládě SSSR, v němž výstižně shrnuje svoji situaci a žádá o možnost pracovat v některém z moskevských divadel v jakékoli profesi anebo, neuzná-li to sovětská moc za vhodné, o svolení k emigraci. Na tento dopis nedostal nikdy odpověď. Zemřel 10. března 1940 na vrozenou ledvinovou nemoc a je pohřben v Moskvě na Novoděvičím hřbitově. Jeho největší román, Mistr a Markétka, vyšel v Sovětském svazu až roku 1967.
Akademie – Náš Wagner (2011)
O přijímání hudby a myšlenek Richarda Wagnera v českých zemích, mimo jiné Bedřichem Smetanou, uvažuje muzikoložka Marta Ottlová.
Natočeno 2011. Premiéra 11. 5. 2011 (105 min.).
Divadelní román 1/5 (2011)
Michail Afanasjevič Bulgakov. Příběh o lásce k divadlu. Četba na pokračování. Překlad Alena Morávková. Připravila Eva Willigová. Režie Hana Kofránková.
Účinkuje Lukáš Hlavica.
Natočeno 2011. Premiéra prvního dílu 11. 5. 2011 (30 min.).
Lit.: Willigová, Eva: Michail Afanasjevič Bulgakov: Divadelní román. In web ČRo, květen 2011 (anotace). – Cit.: Michail Afanasjevič Bulgakov (15. května 1891 -10. března 1940) byl ruský spisovatel a dramatik, ale také divadelní režisér i herec. Jeho Divadelní román můžeme číst jako zpracování autorova vlastního příběhu s románem Bílá garda, později přepracovaným do dramatické formy nazvané Dny Turbinových. Michail Bulgakov ukazuje život velkého oficiálního divadelního tělesa se vší jeho bizarností, intrikami, malichorenostmi i vzdor tomu všemu jistou velkolepostí divadelního umění, kterému nelze odolat.
Bulgakov psal Divadelní román v letech 1930 až 1936, zanechal jej nedokončený, protože všechny své síly na konci života vložil do napsání románu Mistr a Markétka. Divadelní román však patří mezi fragmenty, které – podobně jako třeba Kafkův Proces nebo Zámek – jsou dovršenými uměleckými díly, kdy nesejde na tom, jak děj dopadne. Model světa a lidské společnosti v něm, ale zejména model situace svobodného umělce a jeho nezničitelného talentu, jaký zachytil Bulgakov v Divadelním románu, je obecně platný a věčný.
Tati, co je to rasismus? 1/2 (2011)
Tahar Ben Jelloun. Text sestavený z reakcí dětí francouzských a italských škol na stejnojmennou knihu marockého spisovatele. Překlad Anna a Erika Lukavská. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Ivan Chrz.
Účinkuje Arnošt Goldflam.
Natočeno 2011. Premiéra 11. a 12. 5. 2011 (2 x 15 min.).
Historky – Na koho se nezapomíná 1/5 (2011)
Jaroslava Moserová Četba na pokračování. Pro rozhlas připravila Eva Lenartová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Technická spolupráce Hana Plecháčková Kovalová. Hudební spolupráce Václav Bělohlavý. Režie Michal Bureš.
Účinkuje Anna Cónová.
Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2011 (5 x 22 min.). Premiéra 9.-13. 5. 2011 (ČRo 2 Praha, 22.05 hod.). Reprízy červen 2011 (ČRo Ostrava), 27.-31. 7. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha.
Obsah: 1. Jára a Nina. – 2. Herberta. – 3. Řidiči. – 4. Taxikář. – 5. Dick a Mary Francisovi.
Lit.: Přinosilová, Jana: Jaroslava Moserová-Davidová: Historky (na koho se nezapomíná). In web ČRo 31. 7. 2018 (anotace). – Cit.: V Radioknize si tentokrát poslechněte četbu z knihy Historky (na koho se nezapomíná). Dozvíte se, na koho nezapomíná politička, překladatelka, autorka rozhlasových her Jaroslava Moserová-Davidová.
Historky psala v průběhu let o lidech, se kterými se v životě setkala, ať už byli významní, nebo bezvýznamní.
Věnuje se své rodině, ale vzpomíná i na významného vědce, akademika, profesora Ottu Wichterleho. Lidé v jejích vzpomínkách jsou významní, někteří bezvýznamní, a vedle slavného režiséra Miloše Formana se tak objevuje třeba i dcera tesaře z malé vesnice v jižních Čechách, řezníci, nebo řidiči.
Mimo jiné vzpomíná i na pohřeb Olgy Havlové, nebo na osobnost režiséra Miloše Formana. A také na Dicka Francise, jehož dvorní překladatelkou se stala.
Pro rozhlas připravila Eva Lenartová, v režii Michala Bureše účinkuje Anna Cónová.
Rýžoviště zlata a doly drahokamů 1/5 (2011)
Abu l-Hasan ‚Alí ibn al Husain al-Mas’údí. Výběr z literárního díla polyhistora arabského středověku. Překlad Ivan Hrbek. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Jan Tůma.
Účinkuje Ivan Řezáč.
Natočeno 2011. Premiéra 9. – 13. 5. 2011 (15 min.).
Lit.: anonym: Rýžoviště zlata a doly drahokamů. In web ČRo, květen 2011 (anotace). – Cit.: Rýžoviště zlata a doly drahokamů – je symbolický název díla. Autor jím chtěl naznačit, že poskytuje vzácná, užitečná fakta, opravdový poklad pro čtenáře. A skutečně se al-Mas“údí slibu nezpronevěřuje, jeho kniha je opravdu dolem nepřeberného množství informací z celé řady vědních oborů. Rozsah autorových zájmů je udivující. Se stejnou pozorností shromažďoval zprávy o možnosti mláděte nosorožce setrvat v lůně matky devět let, jako zveřejňuje podrobnosti o větrných mlýnech a neméně si všímá intrik a života na chalífském dvoře, což činí z textu půvabnou záležitost.
O životě al-Mas“údího máme jen skoupé informace. Narodil se v Bagdádu na konci 9.století n.l. a dostalo se mu zde zřejmě základního vzdělání běžného v islámském světě. Sotva odrostl, vydal se na cesty. Putoval přes jižní Írán do Indie, dostal se pravděpodobně až na Srí Lanku a k pobřeží jižní Číny. Procestoval oblasti u Kaspického moře a pronikl do Zakavkazí. Od roku 926 žil v Palestině a také v Basře. Nikde nenalézáme zmínku o tom, čím se živil. Byl možná obchodníkem, ale také mohl být vyzvědačem, protože si podrobně všímal hospodářské a vojenské situace zemí, které navštívil.
Titul – Rýžoviště zlata a doly drahokamů – je symbolický. Autor jím chtěl naznačit, že poskytuje cenná fakta, jimiž nabyde čtenář vzácných vědomostí. Autorův záběr je skutečně ohromující. Nepřekvapuje proto, že někdy psal až příliš chvatně, některé myšlenky předbíhají pero, témata na sebe logicky nenavazují, jeho přístup při výkladu přírodních věd, zeměpisu, náboženství a dějin je nesystematický, často provázený anekdotickými příběhy a poezií… ale snad proto tento text čtenáře okouzluje a baví. Pestrost a mnohostrannost látky nabízí podrobný a ucelený přehled erudice muslimského vzdělance 10. století a zároveň se před námi rýsuje živý a plastický obraz celé společnosti tohoto období.
Alternativní název: مروج الذهب ومعادن الجواهر
Důvěrná sdělení – Reiner Kunze 1/5 (2011)
O životě básníka v komunistické NDR, o jeho emigraci do západního Německa a o proměnách jeho tvorby. Připravila Dana Pfeiferová. Režie Martin Pokorný.
Účinkují autorka cyklu, Jürgen Eder, Tomáš Drápela.
Připravil ČRo České Budějovice v roce 2011. Premiéra 9. – 13. 5. 2011 (5 x 10 min.).
Otcové a děti 1/2 (2011)
Připravil Jan Sedmidubský. Dokument k 60.výročí zahájení vysílání RFE – Rádio Svobodná Evropa.
Natočeno 2011. Premiéra 1. 5. a 8. 5. 2011 (ČRo 6, 2 x 50 min.). K poslechu zde a zde.
Lit.: Sedmidubský, Jan: Otcové a děti 1. In web ČRo, květen 2011 (anotace + stream k poslechu). – Cit.: Ve Svobodné Evropě se za dobu čtyřiceti let vystřídaly přinejmenším dvě generace, jejichž životní zkušenost byla zcela odlišná – generace uprchlíků roku 1948 a 1968. Co všechno to obnášelo profesně i lidsky? Jakými cestami se budoucí redaktoři dostávali ven z Československa? Jaké osobní historie se vázaly k poslechu Svobodné Evropy v Československu? Co to znamenalo opustit vlast v osmačtyřicátém roce a o dvacet let později? O těchto i mnoha dalších aspektech života Svobodné Evropy a těch, kdo ji tvořili, uslyšíte v dnešním pořadu.
Sedmidubský, Jan: Otcové a děti 2. In web ČRo, květen 2011 (anotace + stream k poslechu). – Cit.: Po roce 1968 přišla do redakce Svobodné Evropy nová generace novinářů, kteří předtím pracovali v Československu, a měli tak zcela jinou životní i profesní zkušenost než dosavadní redaktoři. V redakci se schylovalo ke generačnímu i politickému konfliktu. A v obtížném postavení se ocitli potomci těch, kdo po okupaci Československa odešli a začali pracovat v takzvané štvavé vysílačce.