Kurt Tucholsky. Text německého spisovatele (1890-1935) z roku 1930 přeložila a pro rozhlas připravila Tereza Semotamová.
Připravil Český rozhlas Brno v roce 2011. Premiéra 29. 4. 2011 v cyklu Psáno kurzívou (15 min.).
29. 4. 2011
Čarovné dudy (2009, 2011)
Zdeňka Keclíková. Pohádka na španělské motivy. Hudba Libor Soukup. Dramaturgie Tereza Charvátová. Režie Lubomír Koníř.
Účinkují Pavel Oubram, Daniela Bambasová, Věra Hollá, Martin Hruška, Roman Nevěčný, Petr Šporcl, Jan Dvořák, Jaroslava Červenková, Dana Verzichová.
Připravil Český rozhlas České Budějovice v roce 2009. Celostátní premiéra 24. 4. 2011 ČRo 2 Praha, 42 min).
Lit.: Ledvinková, Václava: Velikonoce oslavíme premiérou pohádky Čarovné dudy. In web ČRo 24. 4. 2011 (anotace). – Cit.: Čarovné dudy se poprvé ozvou v rozhlasové pohádce o Velikonoční neděli 24. dubna od 13:05 hodiny. Nejdříve se jejich melodií rozezní kopce, mezi nimiž pase Manuel své ovečky, posléze ji poznají i lidé v nedalekém městě.
V rozhlasové pohádce, kterou na španělské lidové motivy napsala Zdeňka Keclíková, se bude kouzlit, tancovat a hrát, a to nejen na tento hudební nástroj. Hrát se bude také o osud mladého Manuela, o jeho lásku k půvabné Izabele i o jeho vztah k otci a bratrům.
Manuel v lecčems připomíná českého Honzu, je to trochu ťunťa, prosťáček – hlupáček, o kterém kdekdo tvrdí, že se k ničemu nehodí. Ale to je omyl. A tak jako náš Honzík díky své přímočarosti a laskavosti obvykle štěstí dojde, nejinak tomu bude i v zemi pod Pyrenejemi. Ovšem kralování ho na rozdíl od většiny českých lidových pohádkových příběhů nečeká.
Pohádku se scénickou hudbou Libora Soukupa natočil režisér Luboš Koníř v ČRo České Budějovice s Pavlem Oubramem, Danielou Bambusovou, Věrou Hollou, Martinem Hruškou a dalšími herci. Na Dvojce Českého rozhlasu ji uslyšíme v rozhlasové premiéře.
Syn pustiny (1972)
Ján Hudec. Zvuk Július Galád. Hudební dramaturg Miroslav Nemec. Dramaturgie Emil Kočiš. Režie Oto Varečka.
Účinkují Viliam Záborský, Martin Gregor, Alojz Kramár, Mikuláš Huba, Juraj Paška, František Dibarbora, Eva Krížiková, Július Pántik, Jozef Króner a další.
Připravil Československý rozhlas v roce 1972 (55 min.).
Aťa a jej priatelia (Aťa a její přátelé, 1974)
Ján Uličiansky. Pohádková hra. Dramaturgie Emília Drugová. Zvuk Ĺuboš Klásek. Technická spolupráce Jozef Dobák. Úprava a režie Anton Glézl.
Osoby a obsazení: Aťa (Emília Tomanová), strýček (Peter Jerguš), otec (Ján Valentík), máma (Erika Bauerová), strýčkův přítel (Gustáv Legéň), pošťák (Július Paluš), Ježibaba (Beta Poničanová), otec (Jozef Šimonovič), šofér (Anton Glézl), chlapci (Ivan Svetko a Róbert Varga), dívka (Helena Mruškovičová), pán (Mikuláš Bugár), paní (Darina Vašíčková a Mária Úradníčková), chlapec s koloběžkou (Rudolf Žákovský), Janka (Zuzana Skopálová), Danka (Soňa Vajcíková).
Připravil Československý rozhlas v roce 1974 (37 min.). Repríza 27. 2. 2015 (SRo 9 Rádio Junior).
Lit.: Vlasková, Rozália – Dianišková, Veronika: Týždeň za siedmimi horami. Téma týždňa. In web SRo Rádio Junior, 7. 8. 2023 (článek). – Cit.: Za siedmimi horami a za siedmimi dolami… Zamysleli ste sa už niekedy, prečo sa každá druhá rozprávka začína práve týmto slovným spojením? Žeby preto, že za dobrým príbehom treba prejsť kus cesty? Alebo pre to, že až prejdeme ten kus cesty, dospejeme k dôležitéu poznaniu? Každopádne, naši noví hrdinovia sa čosi nachodia, kým voľačo zažijú. A častokrát zistia, že to, čo hľadali, nie je ani za siedmimi horami, ani dolami, ale po celý čas si to nosia so sebou. (…)
Malá Aťa (Emília Tomanová) sa rada plaví ďaleko-preďaleko na svojej lodi. Popritom sa aj porozpráva s vlnami a s morom. Ešte väčším prekvapením však je, že sa malá hrdinka pri týchto dobrodružstvách nemusí vôbec pohnúť zo svojej izbičky. Aťa (Emília Tomanová) má bohatú fantáziu, ktorú si naplno cibrí so svojím strýkom (Peter Jerguš). Stačí im jedna škatuľa od televízora a hneď majú v byte parádnu plachetnicu. Strýko je navyše maliarom, takže Ati namaľuje pajáca Bimba, ktorého stratila vo vlaku. A práve tomuto Bimbovi sa Aťa bude snažiť nájsť kamarátov. Koho všetkého na tejto ceste stretne a čo zažije, si vypočujeme v príbehu Aťa a jej priatelia. (…)
Ďorde Čierny (Ďorde Černý, 1969)
Jonáš Záborský. Rozhlasová adaptace tragédie. Úprava Vladimír Rusko. Sscénická hudba Igor Bázlik. Zvuk Július Lavo. Režie Vladimír Rusko.
Účinkují Gustáv Valach, Viliam Záborský, Ivan Mistrík, Samuel Adamčík, Elo Romančík, František Zvarík, Alois Kramár, Beta Poničanová a další.
Připravil Československý rozhlas nahrané v roce 1969 (51 min.).
Život je boj (199?)
Připravil Vladimír Čort s použitím motivů povídek Jana Mrlíka (Život je boj) a Stanislava Kužela (Odkaz Erenegu, Ikarie 1/1991). Dramaturg Jiří Hubička (?). Režie Jan Fuchs (?).
Účinkují Taťána Medvecká a další.
Natočeno 199?. Premiéra v rámci pořadu Monitor – měsíčník pro science-fiction a fantastiku (ČRo 3 – Vltava, 30min.).
Útěk z Leopoldova (2011)
Dávné příběhy a nová svědectví Stanislava Motla. Připravil Stanislav Motl. Dramaturgie Bronislava Janečková. Zvukový mistr Tomáš Gsölhofer.
Připravil Český rozhlas v roce 2011. Premiéra 29. 5. 2011 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … č. 64 (30 min.). Repríza 23. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h); 12. 10. 2020 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).
Lit.: Motl, Stanislav: Útěk z Leopoldova. In web ČRo 29. 5. 2011 (anotace). – Cit.: V dobách společného státu Čechů a Slováků patřila pevnost v Leopoldově k nejlépe střeženým věznicím v Československu.
Koncem 40. a v průběhu 50. let tu byly soustředěny stovky politických vězňů, odpůrců režimu, který u nás zavládl po 25. únoru 1948. Patřili mezi ně i mnozí z těch, kteří v době druhé světové války nasazovali za tuto zemi své životy – ať už jako letci či příslušníci výsadkářských či pozemních jednotek. Všichni snili o tom, že se jim z pevnosti přece jen jednou podaří uprchnout. Neměli však šanci; každý takový pokus byl již předem určen k nezdaru. Ovšem bývalého bojovníka z východní fronty Pravomila Raichla pevnostní valy leopoldovské věznice nezastavily.
Poslechněte si jeho neuvěřitelný příběh. Příběh odvážného muže, který se po letech znovu vrátil do Leopoldova, aby se vydal po stopách svého dávného útěku a pokusil se najít lidi, kteří mu tehdy, často i s nasazením svých životů, pomáhali.
Poslední role Anny Letenské (2011)
Dávné příběhy a nová svědectví Stanislava Motla. Připravil Stanislav Motl.
Účinkují Stanislav Motl, Otakar Vávra, Olga Fridrichová.
Připravil Český rozhlas v roce 2011. Premiéra 22. 5. 2011 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … č. 63 (30 min.).
Lit.: Motl, Stanislav: Poslední role Anny Letenské. In web ČRo 22. května 2011 (anotace). – Cit.: Jako odvetu za tento veskrze statečný čin rozpoutali němečtí nacisté do té doby nevídaný teror, který si vyžádal tisíce mrtvých a popravených.
Byli to muži a ženy nejrůznějšího postavení. Mladí, často ještě děti, starci. Patřila mezi ně také známá česká filmová a divadelní herečka Anna Letenská. Co však dnes o ní víme? Že je po ní v Praze, nedaleko budovy Českého rozhlasu, pojmenována ulice, občas ji vidíme ve filmech pro pamětníky. A to je zpravidla všechno.
Stanislav Motl se pokusil zrekonstruovat dramatické okamžiky života Anny Letenské v době, kdy natáčela svou poslední filmovou roli – aniž by kdokoliv z nezasvěcených tušil, že pod maskou komické domovnice, kterou Anna Letenská představovala, je tvář zoufalé ženy, která tuší blízkost smrti.
Čertova brázda (2011)
Dávné příběhy a nová svědectví Stanislava Motla. Připravil Stanislav Motl.
Účinkují Stanislav Motl, Milan Štědra, Otomar Dvořák.
Připravil Český rozhlas v roce 2011. Premiéra 15. 5. 2011 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … č. 62 (30 min.). Repríza 21. 7. 2025 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.) v cyklu Stopy, fakta, tajemství …
Lit.: Motl, Stanislav: Čertova brázda. In web ČRo 15. 5. 2011 (anotace). – Cit.: Je to jedna z největších záhad nejenom České republiky, ale také střední Evropy. Linie dlouhá desítky kilometrů, zaříznutá do krajiny mezi Sázavou a Chotouní.
Podle pověstí ji prý vyoral svatý Prokop, který si do pluhu zapřáhl čerta. Jenomže, když touto brázdou, tedy jejími zachovalými částmi, procházíte, máte pocit, že jdete po nějaké prehistorické dvouproudové dálnici. Je to obrovský příkop 14 až 20 metrů široký – s rovným dnem a šikmo se svažujícími stěnami – zahloubený dva až šest metrů pod úroveň terénu. Mnozí archeologové spojují tuto brázdu s významnou dálkovou obchodní cestou, která vedla z jižních Čech přes sázavský brod. Chotouň, Nymburk a dále do Polabí. A překvapení na závěr – tuhle tajemnou cestu stavěli naši předkové zřejmě již v mladší době kamenné, tedy před více než 6000 lety.
Čertova brázda se pro Stanislava Motla stala další výzvou, aby se pokusil odkrýt i toto dávné tajemství.
Krvavý Walter (2011)
Dávné příběhy a nová svědectví Stanislava Motla. Připravil Stanislav Motl.
Účinkují Stanislav Motl, Stanislav Pech, Marie Charouzková, kpt. Ludwig Blasse, dr. Jean-Marie Mock, Jan Kamýr, Walter Haug.
Připravil Český rozhlas v roce 2011. Premiéra 8. 5. 2011 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … č. 61 (30 min.).
Lit.: Motl, Stanislav: Krvavý Walter. In web ČRo 8. 5. 2011 (anotace). – Cit.: Málokdo dnes ví, že mezi obce, které byly na našem území vypáleny německými nacisty patří, kromě Lidic, Ležáků či Javoříčka, také Leskovice u Pelhřimova.
Pouhý den před koncem války tu přišly o život desítky lidí. Nejmladší oběti bylo teprve 13 let. Události v Leskovicích byly součástí rozsáhlého masakru civilního obyvatelstva, ke kterému tehdy, těsně na konci války, v oblasti Českomoravské vysočiny došlo. O život tu tehdy přišlo, vinou německých nacistů, více než sto civilistů.
Stanislav Motl se vydal po stopách několika lidí, kteří za události v Leskovicích nesli odpovědnost. S některými z nich, které se mu podařilo vypátrat, se setkal osobně.
V pokračování cyklu Stopy, fakta, tajemství… budeme hledat mimo jiné odpověď na otázku, proč tyto lidi Spravedlnost nikdy nedostihla.