Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Lucie Kolouchová – Tomáš Hrbek. Rozhlasová hra o osudech hráče rugby Miloše Dobrého a filmové a divadelní herečky Hany Pravdové. Dramaturg Hynek Pekárek. Režie Michal Bureš.

Osoby a obsazení: Miloš Dobrý, hráč rugby (Luděk Eliáš) a Hana Pravdová, herečka (Hana Maciuchová).

Natočeno v roce  2011. Premiéra 5. 5. 2011 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h.). Repríza 5. 5. 2020 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 65 min) v cyklu Večerní drama; 6. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 65 min) v cyklu Večerní drama.

Lit.: {Bureš, Michal}: Lucie Kolouchová – Tomáš Hrbek: Šoa. In web ČRo, duben – květen 2011 (článek + ukázka). – Cit.: Hebrejské slovo „šoa“, kterým se označuje nacistická genocida Židů, dalo název dramatické koláži z výpovědí dvou mladých občanů Československa, kteří byli odvlečeni do koncentračního tábora. Útrapy přežili a jako mnozí sepsali svá svědectví. Přestože se osobně nikdy nepotkali, spojuje jejich osudy společný traumatizující zážitek. Premiéru rozhlasové dramatické koláže Šoa v režii Michala Bureše a s Hanou Maciuchovou a Luďkem Eliášem vysíláme ve čtvrtek 5. května ve 21.45.

Hana Becková (později Hana Marie Pravda) a Miloš Dobrý. Dvě jména, která měla být i s jejich nositeli navždy zapomenuta, spálena na popel. Dva mladí Čechoslováci, oba z liberálních židovských rodin. Před válkou dospívali, studovali, měli své sny. Hana, ovlivněná kulturním prostředím své rodiny, se stala herečkou. Mladší Miloš chodil ještě do reálky, ale více se věnoval různým sportům. Pak zemi obsadili nacisté a jejich do té doby odlišené životy se začala podobat.

Nejprve stejná příkoří v podobě nacistických nařízení pro občany „nižší rasy“, později deportace do Terezína. Přes všechna bezpráví a ponižování, tam se ještě dal uspořádat fotbalový turnaj, tam si ještě Hana mohla zahrát divadlo. To horší mělo následovat. Dlouhá, vysilující cesta vlakem, kterou už mnozí nepřežili, konečná stanice Osvětim. Měla to být i konečná jejich životů. Konečné řešení bylo naplánováno s pověstnou německou pečlivostí: hodnota vězně, jeho práce i jeho těla propočítána do posledního feniku, délka jeho přežití přesně spočítána. Přesto se z těchto obludných počtů dařilo někomu vyvléci, někdo měl obrovskou vůli, jiný štěstí.

Hana i Miloš se několikrát ocitli v ohrožení života, ale přežili. Miloš studoval techniku, oženil se a aktivně hrál ragby. Hana nastoupila do divadla, tady poznala svého muže a v roce 1949 s ním odešla do zahraničí.

Po mnoha letech od války napsali oba svá svědectví. Na jejich základě sestavili Lucie Kolouchová a Tomáš Hrbek dramatickou koláž, která měla v roce 2010 svou jevištní premiéru v pražském Švandově divadle. V rozhlase stejný text inscenoval režisér Michal Bureš, který k natáčení přizval Hanu Maciuchovou a z Ostravy Luďka Eliáše, jehož život byl poznamenán stejnou nacistickou persekucí, jaké byli vystaveni i Hana a Miloš.

Inger Johanne Strøm. Rozhlasová hra. Ironický pohled na problém lidské osamělosti. Přeložila Karolína Stehlíková. Hudba Ladislav Železný. Dramaturg Hynek Pekárek. Režie Apolena Vynohradniková-Novotná.

Osoby a obsazení: Astrid (Tatiana Vilhelmová), 1. herec jako Tygr (Tomáš Vacek), 2. herec jako Medvídek Pú + moderátor (Petr Stach), Alexander (Dorota Tučková), tatínek Alexandra + operátor (Gustav Hašek), Ingeborg (Eva Leinweberová), Arne (Lukáš Hlavica), žena s mobilem (Apolena Novotná), Espen (Radek Holub), Anika (Dana Reichová), hlas z reproduktoru + mužský hlas (Jiří Laštovka), ženský hlas (Šárka Vykydalová), taxikář (Eduard Jenický) a další.

Natočeno 2011. Premiéra 7. 4. 2011 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 21:00 h.; 50 min.). Repríza 4. 2. 2014 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.); 13. 3. 2016 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.); 9. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama.

Alternativní verze názvu: Blízká bytost

Lit.: Pekárek, Hynek: Blizkabytost.com. In Čtvrtletník Klubu Vltava 1/2011, s. 5 (článek). – Cit.: Dnešní mladá generace je zvyklá díky internetu a mobilním technologiím mít své přátele a známé neustále nablízku. Podle seriózních výzkumů je však tato výhoda, halasně vyzdvihovaná výrobci moderních komunikačních
technologií, vlastně iluzí. Na sociálních sítích či v nejrůznějších diskusních fórech může sice člověk získat stovky přátel doslova po celém světě, doma u počítače však zůstává sám, či dokonce osamělý. Přátelství
na internetu se navazuje snáze než v reálném životě. Generace Facebooku  prý trpí pocity osamělosti, vlastní nedostatečnosti nebo strachem z nezaměstnanosti.

Příběh, který vypráví norská dramatička Inger Johanne Strom ve své hře Blizkabytost.com, mnohé z těchto vážných témat obsahuje. Autorka však lidskou i virtuální osamělost neúspěšné herečky Astrid líčí v humorných tónech. S Astrid se setkáváme poprvé v obchodním centru, kde v dětském koutku hraje pro děti oslíka Ijáčka. Doma pak tráví čas u počítače a seznamuje se s muži na portále Blizkabytost.com. Prožijeme s ní pár nepovedených známostí, ale vše končí happyendem.

Hru, která zaujala svým ironickým humorem porotce festivalu Prix Europa, nastudovala v karlínském studiu jako svůj rozhlasový debut Apolena Vynohradniková, která do role Astrid obsadila Tatianu Vilhelmovou. Pro posluchače Vltavy bude jistě zajímavé sledovat, jak tato divadelní a filmová herečka obstojí před rozhlasovým mikrofonem.

Klíčové slovo: Blízká bytost.