Vladimír Neff a Jiří Mareš. Hra o mládí Aloise Jiráska. Podle filmového scénáře pro rozhlas upravil Jiří Hrbas a Vítězslav Kocourek. Hudba Miloš Smatek. režie Přemysl Pražský.
Osoby a obsazení: Alois Jirásek (Antonín Zíb) a další.
Natočeno 1952. Premiéra 3. 1. 1953 (Praha, 14:00 – 15:00 h.). Repríza 21. 3. 1953 (Praha, 20:00 – 21:30 h.); 22. 8. 1953 (Praha, 14:00 – 15:10 h.) v cyklu Hra pro starší děti.
Ferdinand Peroutka (divadelní hra Oblak a valčík). Rozhlasová úprava a režie Jozef Budský.
Účinkují členové ND.
Nastudovala Bratislava v roce 1947. Premiéra 28. 10. 1947 (Bratislava, 21:00 – 22:00 h.).
Ivan Alexandrovič Gončarov. Rozhlasová dramatizace. Překlad Zora Jesenská. Dramatizace Ida Lukáčová. Režie Andrej Medvec.
Osoby a obsazení: Ilja Iljič Oblomov (Ľuboš Záhon). Dále účinkují Eduard Vítek, Hana Makovická, Peter Gažo a další.
Natočeno 1980. Repríza 5. – 11. 9. 2025 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: anonym: Čítanie na pokračovanie | Kvet Nguyen: Všetko, čo nás spája. Literatúra. In web SRo 3 Rádio Devín, 23. 8. 2025 (článek). – Cit.: Už pri jej narodení sa vyskytli problémy s identitou, pridelili jej totiž nesprávne rodné číslo. Mohlo za to možno jej vietnamské meno: Hoa Nguyễn Thị. Dnes ju všetci volajú Kvet. Narodila sa na Slovensku, má slovenské občianstvo, plnohodnotne tu žije, podieľa sa na veciach verejných, premýšľa po slovensky a svoju budúcnosť vidí v tejto krajine. Na papieri je Slovenka, ale celý život musí túto pozíciu obhajovať. (…)
Od piatku si rozhodne nenechajte ujsť náš TIP TÝŽDŇA – roky nevysielanú hru z roku 1980 pod názvom Oblomov. Jej autorom je Ivan Alexandrovič Gončarov. Ďakujeme kolegom z archívu Slovenského rozhlasu v Košiciach, ktorí na náš podnet túto hru zdigitalizovali, pretože doposiaľ jej záznam existoval iba na magnetických pásoch. Oblomov predstavuje mimoriadne lenivého a pasívneho človeka, ktorého životný prístup, známy ako oblomovčina, prenikol aj do češtiny či slovenčiny. U nás má paralelu v Timravinom archetype zaostalých a pasívnych Ťapákovcov. V réžii Andreja Medveca sa v hlavnej úlohe Iľju Iľjiča Oblomova predstaví Ľuboš Záhon.
Ernest Štric. Rozhlasová hra. Režie Dušan Zimen.
Osoby a obsazení: Michal Bargar (Alojz Kramár), Marta Bargarová (Viera Bálinthová), Karol Hinco (Karol Machata), hlas v telefonu (František Dibarbora), Matúš Keveš (Vladimír Durdík II.), Hanka Kevešová (Hana Kostolanská), Jana Hargašová (Mária Úradníčková), předseda soudu (Jozef Šándor), hlas televizního reportéra (Karol Polák).
Natočeno 1970. Premiéra (?) 30. 8. 1970 (Bratislava, 19:30 h.). Repríza 29. 8. 1971 (Praha, 19:30 h.) v cyklu Nedělní večer; 4. – 10. 9. 2025 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: anonym: Čítanie na pokračovanie | Kvet Nguyen: Všetko, čo nás spája. Literatúra. In web SRo 3 Rádio Devín, 23. 8. 2025 (článek). – Cit.: Už pri jej narodení sa vyskytli problémy s identitou, pridelili jej totiž nesprávne rodné číslo. Mohlo za to možno jej vietnamské meno: Hoa Nguyễn Thị. Dnes ju všetci volajú Kvet. Narodila sa na Slovensku, má slovenské občianstvo, plnohodnotne tu žije, podieľa sa na veciach verejných, premýšľa po slovensky a svoju budúcnosť vidí v tejto krajine. Na papieri je Slovenka, ale celý život musí túto pozíciu obhajovať. (…)
Je to vždy vzácny moment, keď vám v Rádiu Litera môžeme zahlásiť ďalšiu roky nevysielanú hru a pripomenúť si nejaké to významné rozhlasové výročie. Od štvrtka to bude meno scenáristu Ernesta Štrica, ktorý sa pred sto rokmi narodil vo Zvolene. Jeho meno sa spája s rozhlasovým seriálom Čo nového Bielikovci, ktorého niekoľko častí písal aj pod pseudonymom Peter Srieň. Seriál sa vysielal celých 18 rokov. My si ho na Litere pripomenieme rozhlasovou hrou Komu vonia červený smrek, v ktorej budete počuť Alojza Kramára, Vieru Bálinthovú, Karola Machatu či Františka Dibarboru. Režíroval Dušan Zimen. Vyrobil Československý rozhlas v roku 1970. (…)
Lev Kiršner. Překlad O. Sekora. Rozhlasová dramatizace M. Navrátil. Režie Josef Melč.
Osoby a obsazení: Bystrov (Zdeněk Ornest), Funtikov (Miroslav Kahoun), Gromov (Otakar Vážanský), Samarin starší (Karel Marek), jeho matka (Arna Pekárková), Samarin mladší (Leopold Franc), Plešakovová (M. Preislerová), Kolcovová (D. Richterová), Svistunov (Bohuslav Čáp), Gorškov (B. Procházka), Alexejev (Jaroslav Švehlík) a další.
Nastudovala Ostrava v roce 1962. Premiéra 25. 3. 1962 (Praha – RPD, 20:00 – 21:30 h.) v cyklu Nedělní večery.
Lit.: MN: Rozhlasová premiéra. Pár slov k Prvnímu velkému případu. In Čs. rozhlas a televize 12/1962 (13. 3. 1962), s. 2 (článek). – Cit.: Toť se ví, „detektivka“ v rádiu snad je o leccos ochuzena. Proti knize například má tu nevýhodu, že se těžko může posluchač vrátit třeba o pět kapitol dozadu, když je mu něco nejasného, když mu utekl nějaký podstatný detail. Proti filmové či televizní adaptaci zas uniká něco velmi efektního, čím poslouží střídání tmy a světla, vzrušující honička, úderný detailní záběr, obraz beze slov, který mluví pohybem, gestem herce nebo impresí, kterou dokáže vytvořit prostředí. Ale na druhé straně je tu výhoda veliké hutnosti, zhuštěnosti, ostrého střídání scén, které spějí prudce v náhlých střízích k rozuzlení.
I když nemá v nejnovější době tenhle žánr v rozhlase ani v naší literatuře příliš veliký podíl, jistá tradice se v rádiu vytvořila přinejmenším v Otaznících kapitána Mareše, které ovšem sledují jiný cíl: zatáhnout posluchače doprostřed věci, aby se stal spoluřešitelem kriminálních zapletenců, a to dokonce do té míry, že na jeho odpověď po poslechu čeká v rozhlase redakce a při dalším pořadu se vysílá správné řešení.
První velký příklad nejde cestou klasických detektivek, kde je čtenář ponecháván ve velkých nejistotách o dedukcích velikého detektiva, jehož odhalení na posledních stránkách přichází jako blesk z nebe. Naopak, posluchač je přitahován zcela jinak, účastní se porad důstojníků kriminálky kdesi v jihoruském velkém přístavním městě, porad, na kterých se dovídá všechno, co vědí a co si myslí bezprostřední luštitelé záhady, je účasten jejich výslechů, omylů, pochybností s nimi je sveden na nepravou cestu a s nimi nakonec případ rozřeší. Kromě toho je příběh zasazen zcela přesně do doby — řadu let po poslední válce, která svým strašným vlivem i po tak dlouhé době zasahuje do osudu postav. Vytváří se tak něco o maličko víc než běžný kriminální příběh — je tu totiž stále kdesi vzadu memento dávných hrůzných událostí, které si v sobě tito lidé nesou. Konec konců není příběh prost ani humoru, který přinášejí dva mladí poručící, kterým je svěřen právě První velký případ. Přejeme vám dobrý poslech a spokojenost s výkony olomouckých herců, které vedl režisér Melč.
Jaromír John. Zdramatizovaná povídka. Režie Josef Melč.
Účinkují Vlastimil Hašek, Václav Vydra II. , Jaroslav Vágner-Klenka a Karel Sekera.
Natočeno v roce 1971. Premiéra 6. 2. 1971 (Praha, 19:45 – 20:15 h.). Obnovená premiéra 20. 9. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 27 min.).
Walthaut Meienraus. Pohádková hra. Dramatizace Stanislav Valentín. Režie Vladimír Rusko. Zvuk Ondrej Purdeš, Luboš Klásek. Dramatugie Emília Drugová.
Osoby a obsazení: kocourek Zrcátko (Oľga Solárová), Pinajs, městský mistr čarodějů (Igor Hrabinský), sova (Elena Petrovická), čarodějnice Begina (Jarmila Kolesárová), stařenka (Naďa Hejná), kočka (Eliška Nosálová), kocour (Ivan Romančík), myši (Ľubica Očková, Renáta Dočolomanská).
Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roce 1979 (38 min.). Repríza 6. 8. 2025 (SRo Rádio Junior).
Pozn.: Kocúrik Zrkadielko (Oľga Solárová) sa dostane k novému pánovi. Je to majster čarodejníkov Pinajs (Igor Hrabinský), ktorý chce, aby kocúrik býval uňho. Akurát, že keď sa kocúrik vyberie na strechu, stretne mačku (Eliška Nosálová) a zistí, že bývanie u Pinajsa má veru aj svoje nevýhody… Ba dokonca, že zmluva, ktorú s kocúrikom čarodejník podpísal, je životu nebezpečná… Vyrieši to kocúrik? Kto mu pomôže? (anotace)
Veit Heinichen. Dramatizace detektivního románu. Dramatizace Harald Krewer. Dramaturgie Susanne Hoffmann. Technická realizace Hans-Ulrich Poggensee, Christina Ocker. Asistentka režie Vera Teichmann. Režie Harald Krewer. Redakce Susanne Birkner.
Osoby a obsazení: Vypravěč (Gerd Wameling), komisař Proteo Laurenti (Herbert Knaup), Antonio Sgubin (Florian Lukas), Galvano (Franz-Josef Steffens), Lorenzo Ramses Frei (Stefan Merki), Adalgisa Morena (Sabine Orléons), Romani (Jan-Gregor Kremp), Laura Laurenti (Martina Gedeck), Marietta (Tina Engel), Questore (Hannes Hellmann), Ziva Ravno (Leila Abdullah), profesor Severino (Gerhard Garbers), profesro Lestizza (Heiko Deutschmann), soudní lékařka (Anne Weber), Petrovac (Dietmar Mues), Drakic (Jörg Ratjen), francouzský komisař (Steffen Krause).
Nastudoval Norddeutscher Rundfunk v roce 2004. Repríza 31. 8. 2025 (NDR Kultur, 19:00 – 20:00 h.).
Lit.: anonym: Kriminalhörspiel. Tod auf der Warteliste (1/2). In web NDR Kultur, 29. 8. 2025 (článek). – Cit.: Ein aus dem Krankenhaus geflohener Rumäne wird beim Staatsbesuch vom Auto des deutschen Kanzlers erfasst – und stirbt.
Der Organmafia auf der Spur
Ein Rumäne im Klinik-Hemd läuft dem deutschen Kanzler beim Staatsbesuch in Triest vors Auto und stirbt. Ein folgenschwerer Unfall, der Kommissar Proteo Laurenti bei seinen Ermittlungen zu einer europaweit operierenden Organmafia führt. (…)
Ladislav Nádaši Jégé. Rozhlasová dramatizace Marián Urban.
Účinkují Milan Kňažko a další.
Repríza 28. 8. 2025 (SRo 3 Rádio Devín, 15:00 h.) k 80. narozeninám Milana Kňažka.
August Jakobson. Estonská hra. Překlad do ruštiny Leonid Leonov. Překlad do češtiny a rozhlasová úprava Věra Šťovíčková. Klavírní improvizace dr. Oldřich Letfus. Režie Oldřich Hoblík.
Osoby a obsazení: Martin Laagus, hudební skladatel (Jaroslav Marvan), Marie, jeho žena (Světla Amortová), Petr, jejich nejstarší syn (Bohuš Záhorský), Katrin, jeho žena, lékařka (Jarmila Švabíková), Jan, prostřední syn (Vladimír Leraus), Rita, jeho žena, malířka (Julie Charvátová), Jakub, nejmladší syn, hudebník (Emil Konečný), Pavel Kaalen, jeho přítel (Karel Houska), Nigul Charm, starý básník (Bohuš Hradil), Ajno, jeho dcera, studentka (Alena Kreuzmannová), kapitán Saul (Felix le Breux), pionýři a pionýrky (Alois Procházka, Bohumír Bonhardt, Jana Hrdličková a Jitka Hořčičková), milicionář (Bedřich Bobek.
Natočeno 1950. Premiéra 18. 6. 1950 (Praha, 20:10 – 21:15 h.). Repríza 26. 7. 1950 (Praha, 20:10 – 21:15 h.).
Lit.: anonym – K dramatickému a literárnímu pořadu. In Náš rozhlas 25/1950 (18. 6. 1950), s. 9 (článek).
Powered by WordPress