Hana Petržilková. Rozhlasová hra. Režie dr. Přemysl Pospíšil.
Osoby: Jiří – Marta – Jiříček – lékař – Dobro – Zlo – Stožický – hlas soudce – hlas Marty – hlas syna – hlas zaměstnavatele – sousedka.
Nastudovalo Brno v roce 1944. Premiéra 25. 4. 1944 (Brno, 21:15 – 21:45 h.).
Lit: ch (= Chalupa, Dalibor): K literárnědramatickému pořadu tohoto týdne. In Týden rozhlasu 17-1944 (22. 4. 1944), s. 2 (článek).
Libreto Karel Fořt. Veselá hra se zpěvy o třech dějstvích. Hudba Emilián Starý. Rozhlasová úprava a režie Zdeněk Knittl. Hraje rozhlasový zábavní orchestr, řídí František Dyk. Zpívá Český pěvecký sbor, sbormistr Jan Kühn.
Osoby a obsazení: Zásmucký, velkostatkář (Karel Kastner), Julinka, jeho dcera (Jarmila Pechová), Filomena, jeho sestřenka (Darja Hajská), baron Zlámaný (Ota Motyčka), Karásek, mlynář (Antonín Holzinger), Barbora, mlynářka (Jaroslava Vacková), Aninka (Vlasta Formanová), Karel (František Voborský), Kolenatý, mládek (Karel Máj), Šebastián Šafránek, krajánek (Jindra Láznička), Netrefa, stárek (Václav Piskáček), Ferda, prášek (Vlasta Matějovská), Hejl, fořt (Miloš Šubrt), Josef, sluha u Zásmuckého (Josef Pehr), Růžena, panská u Zásmuckého (Věra Petáková).
Natočeno 1944. Premiéra 29. 4. 1944 (Praha, 20:15 – 21:30 h.).
Móric Jókai a Ignaz Schnitzer. Opereta o třech dějstvích. Překlad Bohdan Kaminský. Hudba Johann Strauss. Rozhlasová úprava a režie Adolf Minský.
Osoby a obsazení: hrabě Petr Homonay, vrchní župan (ing. Eduard Hrubeš), Conte Carnero, královský komisař (Jan Pacl), Šándor Barinkay, mladý vypovězenec (František Pospíšil-Bydžovský), Koloman Župan, bohatý bagounkář (Karel Třebický), Araena, jeho dcera (Zdeňka Rudolfová), Mirabella, její vychovatelka (Lída Theimerová), Otakar, syn Mirabelly (Antonín Hrabának), Cipra, stará cikánka (Helena Zemanová), Žofka, cikánské děvče (Lída Slaná). Dále účinkují Stanislav Volanský, Karel Štverá, Josef Bláha, Josef Kobr, Rudolf Asmus, Jindřich Hečko a Karel Třebický II.
Nastudovala Moravská Ostrava v roce 1943. Premiéra 6. 4. 1943 (20:15 – 22:00 h.).
Móric Jókai a Ignaz Schnitzer. Opereta o třech dějstvích. Hudba Johann Strauss. Rozhlasová úprava Zdeněk Knittl. Hraje Rozhlasový zábavní orchestr, řídí František Dyk. Sbory zpívá Český pěvecký sbor, sbormistr Jan Kühn. Režie Zdeněk Knittl.
Osoby a obsazení: hrabě Petr Homonay, vrchní župan (Karel Leiss), Carnero, královský komisař (Karel Hruška), Šándor Barinkay, mladý emigrant (Jaroslav Gleich), Koloman Župan, bohatý bagounkář (Vlasta Burian), Araena, jeho dcera (Ema Miřiovská), Mirabella, její vychovatelka (Duška Hanzalíková), Otakar, syn Mirabelly (František Voborský), Cipra, stará cikánka (Marie Řezníčková), Saffi, cikánské děvče (Věra Čechová), Pali, starý cikán (Boža Wronski).
Natočeno 1944. Premiéra 11. 3. 1944 (Praha, 20:15 – 22:00 h.).
Ján Hanák. Rozhlasová hra pro mládež. Dramatizace Štefan Timko. Zvukový mistr Peter Pištek. Hudební dramaturgie Katarína Bielčiková. Dramaturgie Beata Panáková. Režie Milena Lukáčová.
Natočeno 2025. Premiéra 6. 9. 2025 (SRo 3 Rádio Devín, 13:00 h.). Repríza 10. 9. 2025 (SRo 3 Rádio Devín, 20:30 h.).
Lit.: anonym: Rozhlasová hra| J. Hanák a Š. Timko: Na tenkom ľade. Rozhlasová tvorba. In web SRo 3 Rádio Devín, 2. 9. 2025 (článek). – Cit.: Rozhlasová hra pre deti a mládež Na tenkom ľade vznikla podľa rovnomennej knihy spomienok MUDr. Jána Hanáka (*1930).
Ján s a jeho o rok starší brat Milan (vtedy sa volali Herzovci) prežívali vojnové roky v rodnej Žiline. Keď mali deväť a desať rokov, ich život a život celej rodiny sa dramaticky a drasticky zmenil. Chlapcov čakal sirotinec, transporty, koncentračné tábory. Putovanie, pri ktorom im každý deň išlo o život. Takúto púť nemôže nijaký spomienkový optimizmus prepísať na číry dobrodružný príbeh. Vďaka obdivuhodnej vôli, intuícii, charakteru, aj šťastným okolnostiam deti to všetko prežili a hneď po oslobodení na vlastnú päsť doputovali z Terezína späť do Žiliny. Rodina Herzovcov patrila k tomu zlomku židovských rodín, ktoré sa ako zázrakom po vojne opäť stretli. Ich príbeh je jeden z tisícov, ale zároveň je jedinečný. Jeho sila presahuje akúkoľvek fikciu, akúkoľvek historickú štúdiu. Je dôležité, aby sa osobné, autentické spomienky nestratili, aby zostali súčasťou našej kolektívnej pamäti.
K napísaniu spomienkovej knihy autora nabádal aj spolužiak Ľubomír Feldek, ktorý k nej potom napísal doslov: (Po vojne) Herzovci prehodili výhybku a stali sa z nich Hanákovci – a nebol by to Jano Hanák, aby aj on neprehadzoval pri prvej príležitosti výhybku: hľa, napriek tomu, že rozpráva smutný príbeh, už je tu zrazu zase jeho polepšovňou zaváňajúci humor. No na ten tenký ľad, po ktorom sa naučil chodiť už v detstve, sa len tak ľahko zabudnúť nedá a smutnú tvár malého chlapca dobre vidno aj cez veselú, no podobne ako ten ľad tenkú masku, za ktorou by ju rád cudne ukryl dospelý memoárista. Nešlo to inak – toto spomínanie muselo predsa len, aj keď až na staré kolená, vyjsť z Janovej pamäti von.
5. 9. 2015 Ľubomír Feldek (…)
Gregor Von Rezzori. Třídílná rozhlasová hra. Dramaturg Wolfgang Schwade. Asistent režie Dieter Traeger. Režie Otto Kurth.
Osoby a obsazení: Deiaira (Elisabeth Flickenschildt), Mailanion (Max Eckard), Nessos (Heinz Reincke), vypravěčka (Marlene Riphahn), ohlášení (Werner Rundshagen), vypravěč (Hans Paetsch). Dále účinkují Karl Fleischer, Holger Hagen, Heinrich Ockel.
Nastudoval Nordwestdeutscher Rundfunk v roce 1955. Premiéra 1. dílu 8. 1. 1956, 2. dílu 10. 1. 1956, 3. dílu 11. 1. 1956 (NDR).
Vydal Pidax Film Media Ltd. (Alive) v roce 2013 (CD).
Obsah: 1. Aufbruch ins Abenteuer (71 min.) – 2. Der herrliche Kampf mit dem Eber (71 min.) – 3. Die Wonne der Sterblichen (67 min.).
Pozn.: Gregor von Rezorris Roman eines nicht geschriebenen Romans ist ein Werk von beeindruckender Poesie. Das Zusammenspiel aus Spielszenen, historischen Anlehnungen und Schilderungen, Arbeitsnotizen und vielem mehr überträgt seinen mythischen Zauber auch auf den Hörer. Rezzori bietet die Teilhabe an den Ereignissen, aus denen die Mythen der Antike entstanden und versucht, gemeinsam mit dem Hörer hinter die Kulissen dieser sagenhaften Welt zu blicken.
Die Hörspielinszenierung von Otto Kurth gehört zu den Klassikern des Radiohörspiels. Als Sprecher agieren unter anderem Heinz Reincke (u.a. Eine Geschichte aus Soho , Stimme des Drachens Fuchur in Die unendliche Geschichte ) und Elisabeth Flickenschildt (bekannt aus Edgar Wallace-Filmen).
Anton Prídavok. Rozhlasová hra. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Nastudoval Prešov v roce 1940.
Pozn.: Hra byla znovu nastudována v roce 2025.
Anton Prídavok. Rozhlasová hra. Mistr zvuku Michal Balaš. Hudební dramaturgie Zuzana Eperješiová. Dramaturgie a režie Hana Rodová.
Účinkují Igor Šabek, Jakub Muranský, Kristína Kotarbová, Igor Kasala, Michal Soltész, Miroslav Kolbašský, Ivan Krúpa, Miroslav Bodoki, Ján Jakab, Peter Gedeon, Juraj Fotúl a Andrej Palko.
Natočeno 2025. Premiéra 9. 9. 2025 (SRo 3 Rádio Devín, 20:00 h.).
Lit.: anonym: Rozhlasová hra | Anton Prídavok: Kríž nad Nitrou. Rozhlasová tvorba. In web SRo 3 Rádio Devín, 8. 9. 2025 (článek). – Cit.: Obdobie Veľkej Moravy si často idealizujeme a, občas, podľa potrieb prispôsobujeme. Vždy sa ale k nemu obraciame s obrovským rešpektom, obzvlášť ak hovoríme o období príchodu učeníkov Cyrila a Metoda na naše územie, ktorí nám priniesli písmo a sprítomnili liturgický jazyk. Medzi osobnosti, ktoré sa s Veľkomoravskou ríšou spájajú nepochybne patrilo knieža Pribina. A práve Pribina so synom Koceľom sú ústrednými postavami pôvodnej rozhlasovej hry Antona Prídavka Knieža nad Nitrou, ktorá hovorí o vzbure pohanských vojvodcov proti kresťanstvom očarenému Pribinovi.
Anton Prídavok hru napísal pre rozhlas koncom 30. rokov minulého storočia a v roku 1940 bola odvysielaná naživo z prešovského rozhlasového štúdia. My vám tento príbeh ponúkame ako historickú hru vnímanú očami súčasníka cez optiku rozhlasového prostredia…
Ingmar Bergman. Nesmlouvavý ponor do manželského vztahu nahlédnutý především z perspektivy ženské hrdinky. Překlad Dagmar Hartlová. Rozhlasová úprava a režie Beata Parkanová. Zvuk Tomáš Pernický. Zvukový design Kryštof Blabla. Hudba Kryštof Blabla. Dramaturgie Renata Venclová. Produkce Eva Vovesná a Dana Reichová.
Osoby a obsazení: Marianne (Magdaléna Borová), Johan (Jaroslav Plesl), paní Jacobiová (Gabriela Míčová) a matka (Taťjana Medvecká).
Natočeno v roce 2025. Premiéra 23. 9. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 71 min.) v cyklu Večerní drama. Repríza 20. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 71 min.) v cyklu Večerní drama.
Pozn.: Za roli Marianne získala herečka Magdaléna Borová rozhlasovou Cenu Thálie 2026.
Lit.: Venclová, Renata: Ingmar Bergman: Scény z manželského života. Nesmlouvavý ponor do manželského vztahu nahlédnutý především z perspektivy ženské hrdinky. In web ČRo 3 Vltava, 23. 9. 2025 (článek). – Cit.: Pětkrát ženatý, s mnoha paralelními milostnými vztahy, z nichž vzešlo celkem 9 přiznaných potomků. Zdá se, že už jen životní zkušenosti dokonale disponovaly švédského režiséra Ingmara Bergmana, aby se vyslovil na téma manželského soužití.
On ovšem dokázal díky svému výjimečnému talentu podrobit soužití muže a ženy zevrubné a do hloubky mířící sondě. Udělal to v mnoha svých dílech, nejobsáhleji a nejcíleněji pak v televizní sérii Scény z manželského života z roku 1973.
Traduje se, že v době vysílání jednotlivých dílů seriálu se ve Švédsku vylidnily ulice. Dopad, který měly drásající rozhovory hlavních hrdinů Mrianne (Liv Ullmann) a Johanna (Erland Josephson) byly takové, že manželské poradny hlásily markantní nárůst nových klientů. Bergmanově sérii je dokonce připisovaný i nárůst rozvodů v zemi v roce 1974. (…)
Scény z manželského života sledují dvacetileté soužití právničky se zaměřením na rodinné právo Marianne a docenta v oboru psychotechniky Johana. Divák spolu s nimi podniká bolestnou cestu od zdánlivě bezproblémového jen trochu unaveného vztahu k postupnému rozpadu všech jistot, na které více či méně spoléhali. Oba, i když každý v jiném čase probíhající vzájemné bitvy, se ocitnou v temnotě. Teprve ta je donutí čelit pravdě nejenom o svém manželství, ale i o tom, kým opravdu jsou.
(…) Napsat toto dílo mi trvalo tři měsíce, ale potřeboval jsem k tomu zkušenosti z velkého úseku svého života. Texty jsem psal bez ohledu na to, jaké bude při jejich případné realizaci použito médium, asi tak jako Bach psal své cembalové sonáty (aniž bych se s ním chtěl srovnávat). Může je hrát smyčcový kvartet, dechový orchestr, kytara, varhany nebo klavír. Vypadá to jako divadlo, ale stejně dobře to může být film, televize nebo jenom četba. Ingmar Bergman
Podle filmu Michajla Romma z roku 1937 pro rozhlas zpracoval Jaromír Ptáček. Režie Oldřich Hoblík.
Osoby a obsazení: Vladimír Iljič Lenin (Otomar Krejča), Josip Vissarionovič Stalin (Vladimír Šmeral), Jakov Michajlovič Sverdlov (Antonín Zíb), Felix Edmundovič Dzeržinský (Bohuš Záhorský), Vorošilov (Ladislav Ryšlink), Maxim Gorkij (Karel Pavlík), Vasil (Ota Sklenčka), Poljakov (Jiří Suk), Korobov (Karel Beníško), Blinov (Déda Papež), Těrechov (Rudolf Široký), Nataša (Růžena Hášová, členka DRDS), Bucharin (Felix le Breux), Sincov (Bohuš Hradil), Konstantinov (František Kreuzmann), Lockhardt (Zdeněk Hodr), Novikov (František Holar), Rutkovskij (Karel Fořt), Sokolinskij (Ervín Zolar), Petrov (Rudolf Harna), vesničan (Artuš Kalous), Filimonov (Miroslav Homola), Kaplanová (Lída Otáhalová), generál (Antonín Kandert), sestra (Vlasta Chramostová), pán (Bohumil Aisman), první dáma (Ilona Hodačová), druhá dáma (Jindra Hollmanová), opilec (Miloš Kopecký), baron (Miloslav Homola), lékař (Bedřich Bobek).
Natočeno 1953. Premiéra 22. 8. 1953 (Československo, 19:50 – 21:30 h.) k 50. výročí založení Komunistické strany Sovětského svazu.
Powered by WordPress