Ingmar Bergman. Nesmlouvavý ponor do manželského vztahu nahlédnutý především z perspektivy ženské hrdinky. Překlad Dagmar Hartlová. Rozhlasová úprava a režie Beata Parkanová. Zvuk Tomáš Pernický. Zvukový design Kryštof Blabla. Hudba Kryštof Blabla. Dramaturgie Renata Venclová. Produkce Eva Vovesná a Dana Reichová.
Osoby a obsazení: Marianne (Magdaléna Borová), Johan (Jaroslav Plesl), paní Jacobiová (Gabriela Míčová) a matka (Taťjana Medvecká).
Natočeno v roce 2025. Premiéra 23. 9. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 71 min.) v cyklu Večerní drama. Repríza 20. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 71 min.) v cyklu Večerní drama.
Pozn.: Za roli Marianne získala herečka Magdaléna Borová rozhlasovou Cenu Thálie 2026.
Lit.: Venclová, Renata: Ingmar Bergman: Scény z manželského života. Nesmlouvavý ponor do manželského vztahu nahlédnutý především z perspektivy ženské hrdinky. In web ČRo 3 Vltava, 23. 9. 2025 (článek). – Cit.: Pětkrát ženatý, s mnoha paralelními milostnými vztahy, z nichž vzešlo celkem 9 přiznaných potomků. Zdá se, že už jen životní zkušenosti dokonale disponovaly švédského režiséra Ingmara Bergmana, aby se vyslovil na téma manželského soužití.
On ovšem dokázal díky svému výjimečnému talentu podrobit soužití muže a ženy zevrubné a do hloubky mířící sondě. Udělal to v mnoha svých dílech, nejobsáhleji a nejcíleněji pak v televizní sérii Scény z manželského života z roku 1973.
Traduje se, že v době vysílání jednotlivých dílů seriálu se ve Švédsku vylidnily ulice. Dopad, který měly drásající rozhovory hlavních hrdinů Mrianne (Liv Ullmann) a Johanna (Erland Josephson) byly takové, že manželské poradny hlásily markantní nárůst nových klientů. Bergmanově sérii je dokonce připisovaný i nárůst rozvodů v zemi v roce 1974. (…)
Scény z manželského života sledují dvacetileté soužití právničky se zaměřením na rodinné právo Marianne a docenta v oboru psychotechniky Johana. Divák spolu s nimi podniká bolestnou cestu od zdánlivě bezproblémového jen trochu unaveného vztahu k postupnému rozpadu všech jistot, na které více či méně spoléhali. Oba, i když každý v jiném čase probíhající vzájemné bitvy, se ocitnou v temnotě. Teprve ta je donutí čelit pravdě nejenom o svém manželství, ale i o tom, kým opravdu jsou.
(…) Napsat toto dílo mi trvalo tři měsíce, ale potřeboval jsem k tomu zkušenosti z velkého úseku svého života. Texty jsem psal bez ohledu na to, jaké bude při jejich případné realizaci použito médium, asi tak jako Bach psal své cembalové sonáty (aniž bych se s ním chtěl srovnávat). Může je hrát smyčcový kvartet, dechový orchestr, kytara, varhany nebo klavír. Vypadá to jako divadlo, ale stejně dobře to může být film, televize nebo jenom četba. Ingmar Bergman