Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

19. 12. 2021

Slib (1979)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 21:11

Pavel Cmíral. Rozhlasová hra k 30. výročí založení Pionýrské organizace SSM.

Natočeno 14. – 26. 5. 1979. Premiéra 30. 6. 1979 (Praha, 13:45 h.). Repríza 14. 6. 1980 (Praha, 13:45 h.); 24. 4: 1982 (Praha, 13:45 h.).

Lit.: tom [=TOMÁŠ, Jiří]: Rozhlas. Tvorba. R. 1979, č. 28, 11. 7., s. 20. (referát o rozhlasovém pořadu Vyhnání jménem život s průřezem letošního ročníku festivalu uměleckého přednesu; též o provedení hry pro děti P. Cmírala)

18. 12. 2021

Central Park West (2021)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 12:33

Woody Allen. Rozhlasová úprava divadelní komedie. Přeložil Michael Žantovský. Zvuk Jitka Špálová. Zvuková spolupráce Ondřej Gášek. Hudba Ondřej Gášek. Dramaturg Martin Velíšek. Režie Šimon Dominik.

Osoby a obsazení: Carol (Lenka Vlasáková), Phyllis (Helena Dvořáková), Howard (Martin Pechlát), Sam (Aleš Procházka) a Julie (Tereza Císařová).

Natočeno v roce 2021. Premiéra 1. 1. 2022 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 49 min.) v cyklu Rozhlasová hra. Repríza 3. 12. 2024 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama.

Lit.: Velíšek, Martin: Woody Allen: Central Park West. Brilantní konverzační komedie o lásce plná nekorektního humoru. In web ČRo 2 Praha, 1. 1. 2022 (článek). – Cit.:  Jeden byt v centru New Yorku, úspěšná psychoanalytička, mizerný spisovatel, zaneprázdněný právník, kunsthistorička v domácnosti, pořádná dávka nevěr, pár psychiatrických diagnóz a spousta velmi sofistikovaných urážek. To vše dohromady dává komedii tak, jak ji od Woodyho Allena čekáte.

Upozornění: Vzhledem k prezentovanému prostředí a charakterům postav obsahuje rozhlasová hra expresivní výrazy.

Jednoaktovku Central Park West napsal Woody Allen v roce 1982. Využil v ní opět naplno svou schopnost psát brilantní dialogy, svérázné postavy a na minimálním prostoru připravit překvapivé zvraty děje.

Přes všechnu ironii a černý, nebo chcete-li nekorektní, humor je to hra o lásce. Ne zrovna o její romantické podobě. Spíš o její odvrácené stránce. Ale přesto o lásce. Ostatně k tomu sám Woody Allen říká:

„Všichni o lásce mluvíme, něco pozorujeme a prohlašujeme, ale nakonec se dá láska těžko určit nebo definovat, sotva jí můžete porozumět, každého nakonec zmate. Prostě nefunguje v mozku, ale v srdci.“

„Když přijde na lásku, tak i ti nejinteligentnější lidé podnikají ty nejiracionálnější kroky. Nejlepší muži i ženy ze sebe kvůli ní dělají blby pořád dokola, protože nikdo o ní nic neví, ani se o ní nic nenaučí.“

„Zajímá každého. Psali o ní všichni, od Euripida k Tolstému. Drama je o lásce. Jednou za čas jde sice o vraždu, ale i tehdy zůstává alespoň jeden element příběhu romantický.“

„Lidi prostě zajímá interakce mužů a žen a láska. A samozřejmě to, proč s ní máme problémy a proč se nám s ní nedaří. To je nejzajímavější. Když se věci nekazí, nejsou zajímavé.“ A dovolte ještě jeden citát: „Je sex nemravný? Jen dělá-li se pořádně.“ (…)

Ježek v kleci (2021)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 11:29

Hudebně-dramatická kompozice je poctou skladateli Jaroslavu Ježkovi. Scénář, hudba a režie Miloš Orson Štědroň. Dramaturgie Klára Novotná.

Osoby a obsazení: Jaroslav Ježek (Miloslav König), Václav Holzknecht (Miloslav Mejzlík), Jiří Voskovec (Ladislav Hampl), Jan Werich (Petr Jeništa), Frances Ježková (Jitka Čvančarová) a Ludmila Ledererová (Anežka Kubátová).

Natočeno 2021. Premiéra 1. 1. 2022 (ČRo Vltava, 15:00 h.; 90 min.) v cyklu Sobotní drama. Repríza 4. 2. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama.

Lit.: Novotná, Klára: Život je jen náhoda… Ježek v kleci jako pocta geniálnímu skladateli. In web ČRo 3 Vltava, 20. prosinec 2021 (článek). – Cit.: Prvního ledna uplyne osmdesát let od úmrtí Jaroslava Ježka. Stanice Vltava uvede na Nový rok v premiéře hudebnědramatickou revue nazvanou Ježek v kleci přibližující skladatelovy životní a umělecké osudy perspektivou jeho posledních dnů v americkém exilu.

Nemocnice v New Yorku, prosinec 1941. V kyslíkovém stanu leží Jaroslav Ježek v bezvědomí, přesto stále diriguje svůj neviditelný orchestr. Voskovec s Werichem opakovaně darují krev – nejen namísto platby za hospitalizaci svého přítele, ale i jako únik před tísnivou skutečností. Tuší, že tři nerozlučitelné strážníky osud zanedlouho nemilosrdně roztrhne.

Jejich společná cesta, ale i celý Ježkův pohnutý život se v ten okamžik náhle vrací ve vzpomínkách, písních a letmých obrazech. Na scéně se vedle slavných komiků objevuje také skladatelův přítel Václav Holzknecht, jeho múza Míla Ledererová či pozdější manželka Frances, hlavním hybatelem dění je ale Ježek sám – se svým hudebním darem, se svou jedinečnou uměleckou vnímavostí, humorem i hořkou sebeironií. Tak ho představuje v původní rozhlasové kompozici Miloš Orson Štědroň.

Jaroslav Ježek, skladatel, dirigent, hudební improvizátor, dramaturg a klavírista měl vyměřeno na tomto světě pouhých šestatřicet let. Přes zrakový i sluchový handicap a závažné chronické onemocnění dokázal přijímat inspiraci okolního světa jako málokdo. Mezi lety 1929 a 1939, která strávil společně s Voskovcem a Werichem v Osvobozeném divadle, jeho kariéra strmě stoupala a písničky, inscenace a humor V+W+J se staly ikonou doby a postupně také symbolem odporu proti stále hrozivějšímu stínu války. Nucená emigrace do Spojených států v roce 1939 znamenala pro křehkého Ježka totální vykořenění – přestože se v závěru života octnul pod křídly ochranitelské Frances, jeho podlomené zdraví změnu neuneslo…

Nucená emigrace do Spojených států v roce 1939 znamenala pro křehkého Ježka totální vykořenění.
Původní hudebnědramatická revue napsaná pro Český rozhlas je poctou geniálnímu skladateli a jeho hudbě, jejíž motivy zaznívají v nových, překvapivých aranžích. Miloš Orson Štědroň je pod ní podepsán jako autor scénáře a písňových textů, skladatel i režisér.  (…)

14. 12. 2021

Der Flamender von Prag (Pražský flamendr, 1939)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 22:52

Josef Kajetán Tyl. Rozhlasová úprava divadelní hry. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1939. Premiéra 12. 2. 1939 (Praha II, 17:30 – 18:55 h.; německé vysílání).

Strašidlo cantervillské (2021)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 14:44

Oscar Wilde. Muzikál na motivy pro rozhlas napsali Vít Pokorný a Richard Bergman. Hudba Daniel Barták. Hudební aranžmá a nástroje Daniel Barták. Kytara a basová kytara Kryštof Tomeček,  klarinet, alt a tenor saxofon David Fárek, trumpeta Petr Harmáček. Zvuk, mix a mastering Daniel Barták. Režie Vít Pokorný.

Osoby a obsazení: vypravěč (Petr Kostka), Sir Simon de Canterville (Josef Vojtek), Hiram Otis (Jan Vondráček), Lukrecie Otisová (Ivana Chýlková), Virginie Otisová (Nikola Ďuricová), Washington Otis (Josef Fečo), Francis Stilton (Zdeněk Zelenka), paní Umneyová (Barbora Rajnišová), William z Cheschiru (Jakub Vaňas), Eleonora de Canterville (Tereza Mašková) a průvodčí Ben (Radek Kuchař).

Natočeno 2021. Premiéra 25. 12. 2021 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.

Lit.: anonym: Strašidlo cantervillské. In web Strašidlo cantervillské, prosinec 2021 (článek + hudební ukázky k poslechu) – Cit.: (…) Muzikálová podoba jako neobyčejná forma klasického příběhu, děsivého a zároveň nešťastného ducha lorda de Cantervill, vykresluje charaktery hlavních hrdinů na pozadí příběhu žárlivé lásky, zločinu a odpuštění. Hudební ztvárnění je přesně to, co tomuto příběhu dodává nový lesk i energii a díky hereckým a pěveckým hvězdám z českých divadel i muzikálů se můžeme ponořit do hylo-idealistické, hororové komedie, která nás zavede až do tajných komnat obstarožního zámku. Zde je dávná láska z minulosti svědkem zrození lásky nové, upřímné a čisté, díky které mohou být stará, krvavá provinění navždy zapomenuta. (…)

13. 12. 2021

Benátský kupec (1978)

Filed under: Rozhlasové hry — Marthos @ 21:45

William Shakespeare. Rozhlasová úprava a režie Miloslav Jareš.

Osoby a obsazení: Šajlok, židovský lichvář (Vladimír Šmeral), Graziano (Bořivoj Navrátil), Porcie, dáma z Belmontu (Gabriela Vránová), Nerissa, Porciina společnice (Drahomíra Fialková) a další.

Natočeno v roce 1978.

Pražský flamendr aneb co mu přece pomohlo (1975)

Filed under: Rozhlasové hry — Marthos @ 21:45

Josef Kajetán Tyl. Obraz ze života. Rozhlasová úprava Vladimír Procházka. Hudba Jiří Váchal, řídí autor. Režie Miloslav Jareš.

Osoby a obsazení: Vojtěch, Sýkora, bohatý pražský sládek (Miroslav Doležal), Adolf Sýkora, syn bohatého sládka (Bořivoj Navrátil), Vavřinec Jelínek, sladovnický mistr u Sýkory (Vladimír Leraus), stará Veronika, bývalá chůva nebožky Sýkorovy manželky (Eva Klenová), Apolenka Dubinská, od ní vychovaná (Jaroslava Pokorná), pan Jahoda, truhlářský fabrikant (Svatopluk Skládal), baron Zelnický (Zdeněk Ornest), pan Lahůdka (Karel Fořt), Lískovec, dohližitel při obecním díle (Vladimír Čech I.), Podhájský, zametač ulic (Josef Patočka), Filip, jeho syn a truhlářský učeň (Jaroslav Kepka).

Natočeno 3. 11. 1975. Premiéra 16. 2. 1976 (Praha, 19.30-21.15 h.).

12. 12. 2021

1984 (2021)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 23:02
George Orwell. Dramatizace známého antiutopistického románu. Překlad Juraj Vojtek. Scénář Ján Mikuš. Klavírní doprovod Markus Urbas. Sbormistryně Angela Vargicová a Lenka Kusendová-Maciková. Hudba Matúš Wiedermann. Dramaturgie Michaela Materáková. Mistr zvuku Dušan Kozák. Režie Ján Mikuš. Osoby a obsazení: Winston Smith (Peter Kadlečík), ona (Jana Kovalčíková), O“Brien (Vladimír Šlepec), Syme (Juraj Hrčka), Parson (Richard Stanke), stařec / hlas z megafonu (František Kovár), stařena (Ida Rapaičová), matka (Andrea Montes Tapiová), 1. dívka (Melánia Jakabovičová), dívka (Gréta Luprichová), chlapci (Erik Koníček a Alex Koníček) a děti ze ZUŠ Ĺudovíta Rajtera: Eva Bondarenková, Ema Bulíková, Matúš Gavalda, Marianna Minčičová, Tamara Mrkývková, František Rákoczy, Ella Savasheri a Oliver Štolc, sbormistryně Angela Vargicová a Lenka Kusendová-Maciková. Natočeno 2021. Premiéra 14. 12. 2021 (SRo Rádio Devín, 20:00 h.; 61 min.). Repríza 17. 12. 2021 (SRo Rádio Devín, 21:00 h.); 28. 12. 2021 – 2. 1. 2022 (SRo 8 Rádio Litera); 21. – 26. 11. 2025 (SRo 8 Rádio Litera). Česká premiéra 4. 9. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Vltavské speciály u příležitosti 50. výročí zahájení vysílání stanice Devín. Lit.: anonym: Rozhlasová hra: George Orwell / 1984. Rozhlasová tvorba. In web SRo Rádio Devín, 12. 12. 2021  (článek). – Cit.:  Hoci bol svetoznámy britský autor Eric Arthur Blair, pôsobiaci pod literárnym pseudonymom George Orwell (1903-1950), literárne činný už od 30-tych rokov minulého storočia, v literárnom svete skutočne zažiaril až po skončení 2. svetovej vojny románom Zvieracia farma. Ten sa okamžite po vyjdení stal takým hitom, že z dôvodov povojnového nedostatku papiera nebolo možné obrovský záujem oň dlhú dobu uspokojiť. Jeho posledný román 1984, ktorý poslucháčom ponúkame v adaptácii a réžii Jána Mikuša, vyšiel sedem mesiacov pred jeho smrťou a nie je o nič menej kultový. Obsahuje neologizmy a pojmy, ktoré sa stali neodmysliteľnou súčasťou, nielen anglofónneho, kultúrneho kontextu a termíny ako Big Brother (Veľký brat) či Room 101 (miestnosť číslo 101) vošli do dejín pop-kultúry. Autor situuje svoj antidystopický román do roku 1984, skoncipoval teda svoju hrozivú víziu monštruóznej totalitnej spoločnosti ako čosi, čo ešte môže zažiť i on sám, no celkom iste zažije nasledujúca generácia (hlavnému protagonistovi Winstonovi Smithovi prisúdil v diele rovnaký vek, aký by mal v tej dobe jeho vlastný syn). Zrejme aj táto reálnosť a blízkosť hrozby, spolu s majstrovským literárnym spracovaním témy, je jedným z dôvodov, prečo práve Orwellov román zasvietil v rade tematicky podobne ladených próz a neprestával fascinovať čitateľov nielen v období studenej vojny, ale aj po jej skončení a relatívnom vyprchaní jej príbehovej naliehavosti. Vo svojom rozhlasovom spracovaní románu sa Ján Mikuš, inšpirovaný príbehom knihy, ktorá bola pre čitateľov svojej doby šokujúcim, no i emocionálne a esteticky silným zážitkom, rozhodol pre odvážne spracovanie, ktoré v maximálnej možnej miere využije rozhlasové prostriedky na vytvorenie „krutého audio-zážitku“. V spolupráci s majstrom zvuku Dušanom Kozákom a skladateľom Matúšom Wiedermannom zasadil Orwellov príbeh posledného človeka (Orwellov pôvodný titul románu bol Posledný človek v Európe) do zvukovo-hlasovo-hudobnej kompozície sveta, ktorý zachvátilo šialenstvo. Winston Smith, posledný jedinec schopný kritického myslenia a pozitívnych ľudských emócií sa vyčleňuje z davu zotročeného totalitným režimom, sužovaný neustálymi pochybnosťami indivídua vyvrhnutého zo stáda, v neľudskom svete, ktorý akýkoľvek pokus vzoprieť sa, kruto potrestá. Orwell do diela 1984 premietal sociálno-politické skúsenosti Európy prvej polovice 20. storočia aj aktuálnu dobovú politickú situáciu a vnímal krehkú rovnováhu demokracie, ktorá sa môže kedykoľvek poľahky vychýliť jedným či druhým smerom a zrútiť sa ako domček z karát pod tyranským režimom moci a kontroly, ktorý popiera základné ľudské práva. Už v dobe jeho vzniku si román privlastňovali či dezinterpretovali tí, voči ktorým smeruje jeho posolstvo – predstavitelia krajnej pravice i ľavice – a nie je tomu inak ani dnes, kedy sa citátmi z knihy s obľubou oháňajú príslušníci rôznych extrémnych skupín. Dosaďme si za systém, ktorý špehuje každý náš pohyb a každú našu myšlienku sociálne siete, za dve minúty nenávisti reťaz komentov, ktorá strháva anonymný dav k bezprecedentnému hejtu, zatiaľ čo neustále popieranie faktov, prekrúcanie a deformovanie skutočnosti, či vytváranie alternatívnej reality, ktoré je jedným z ústredných motívov diela, sa stáva desivým fenoménom našej doby. (…) Lit.: Fleyberková, Klára: 1972 – rok, kdy začala vysílat Vltava i Devín. Společné výročí slavíme i slovenskou dramatizací Orwellova 1984. In web ČRo 3 Vltava, 4. září 2022 (článek). – Cit.: V den, kdy se z českého éteru poprvé rozezněla stanice Vltava, ten slovenský zaplnila sesterská kulturní stanice. Rádio Devín je v tamním vysílacím prostoru dodnes respektovanou službou uměnímilovným posluchačům. Tak jako Vltava nabízí kromě kulturních informací, publicistiky a hudby také slovesnou a dramatickou tvorbu. Na oslavu 50 let naší společné existence proto vybíráme jednu z nedávných slovenských premiér – nové zpracování románu 1984 George Orwella. (…) Ačkoli byl světoznámý britský autor Eric Arthur Blair, působící pod pseudonymem George Orwell (1903-1950), činný už od 30. let minulého století, v literárním světě zazářil až po skončení 2. světové války románem Farma zvířat. Ten se okamžitě po vydání stal takovým hitem, že dlouhou dobu – vzhledem k poválečnému nedostatku papíru – vůbec nebylo možné obrovský zájem uspokojit. Jeho poslední román 1984 vyšel sedm měsíců před jeho smrtí a není o nic méně kultovní. Obsahuje neologismy a pojmy, které se staly neodmyslitelnou součástí nejen anglofonního kulturního kontextu. Termíny jako Big Brother (Velký bratr) nebo Room 101 (místnost 101) vstoupily do dějin popkultury. Krutý audio-zážitek Ve svém rozhlasovém zpracování románu se dramatizátor a režisér Ján Mikuš (mimochodem narozený v klíčovém roce 1984) rozhodl pro odvážné řešení, které maximálně využívá zvukové prostředky. Vytvořil tak „krutý audio-zážitek“. Ve spolupráci s mistrem zvuku Dušanem Kozákem a skladatelem Matúšem Wiedermannem zasadil Orwellův příběh posledního člověka do zvukovo-hlasovo-hudební kompozice světa, který zachvátilo šílenství. Winston Smith, poslední jedinec schopný kritického myšlení a pozitivních lidských emocí, se vyčleňuje z davu zotročeného totalitním režimem, sužovaný neustálými pochybnostmi individua vytrženého ze stáda, v nelidském světě, který krutě trestá jakýkoli pokus se vzepřít. Slovenská inscenaci ze sklonku minulého roku i její knižní předobraz má tak výrazně nadčasovou rovinu. Lit.: Zumríková Kekeliaková, Monika: „Zo skepsy a strachu zdvihol sa národ“. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 13. 11. 2025 (článek). – Cit.: (…) Hoci bol svetoznámy britský autor Eric Arthur Blair, pôsobiaci pod literárnym pseudonymom George Orwell (1903 – 1950), literárne činný už od 30-tych rokov minulého storočia, v literárnom svete skutočne zažiaril až po skončení 2. svetovej vojny románom Zvieracia farma. Ten sa okamžite po publikovaní stal takým hitom, že z dôvodov povojnového nedostatku papiera nebolo možné obrovský záujem oň dlhú dobu uspokojiť. Jeho posledný román 1984, ktorý vám na Litere ponúkame v adaptácii a réžii Jána Mikuša, vyšiel sedem mesiacov pred jeho smrťou a nie je o nič menej kultový. Ide o obžalobu komunistickej diktatúry, ktorá roku 1984 ovládla všetko, vrátane ľudského myslenia. (..)

Jednohubky – Remek (2018)

Filed under: Radiodokument,Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 13:17

Juraj Malíček, Pavol Hubinák. Rozhlasová miniautra.

Účinkují Ady Hajdu a Miroslav Noga.

Natočeno 2018. Repríza 12. – 15. 12. 2021 (SRo Rádio Litera).

Pozn.:  Je všeobecne známym faktom, že prvý československý kozmonaut vo vesmíre bol Vladimír Remek. V odľahčenom cykle Jednohubky sa dozviete, že všetko je možno inak. (anotace)

11. 12. 2021

A pak nevěř na Ježíška (2018)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 21:24

Halina Pawlowská-Jana Procházková. Původní rozhlasová hra s vánočním motivem. Hudba Jiří Šlupka-Svěrák. Zvuk Leoš Sedláček. Dramaturg Jaroslav Pokorný. Režie Jiří Seydler.

Osoby a obsazení: Martin Valouch (Pepča), Jana Ondrušková (Klára), Michal Novotný (Tomáš), Lenka Loubalová – Peřinová (babička), Alexandr Postler (trenér), František Špaček (tatínek / turista), Romana Chvalová (maminka), Jiří Kalužný (psychiatr), Kamila Sedlárová (průvodkyně /prodavačka suvenýrů), Josef Pejchal (Dick / policista), Martina Hamaďáková (Kristýna), Zuzana Novotná (Petra), Matěj Neumann (jezulátko), Vojtěch Podaný (Filip), Matěj Dittrich (Honza) a Mikuláš Krtička (Jáchym).

Nastudoval Hradec Králové v roce 2018. Premiéra 24. 12. 2018 (ČRo Hradec Králové, 13:00-14:00 h.). Repríza 24. 12. 2021 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 56 min.).

Lit.: anonym: Halina Pawlowská a Jana Procházková: A pak nevěř na Ježíška. In web ČRo 2 Praha, 24. prosinec 2021 (článek). – Cit.: Dvě lidské bytosti a zázračné Pražské Jezulátko. Co všechno se stane a co všechno přinese štědrovečerní noc plná kouzel a překvapení? Původní rozhlasová hra s hudbou Jiřího Šlupky Svěráka. (…)

Jáchym je malý autista. Pepča je velký smolař. Osud je svedl dohromady, aby jeden druhému pomohli zjistit, že každý z nás má na světě své místo, kde může být užitečný a že žádná smůla ani pocit beznaděje nejsou věčné.

A pak je tu ještě zázračné Pražské Jezulátko, které plní lidem přání, a štědrovečerní noc plná zázraků. Jak to celé skončí? Nechte se překvapit.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress