Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

23. 9. 2010

Hrdina zapadákova (1961, 2021)

Mluvené slovo John Millington Synge: Hrdina zapadákovaJohn Millington Synge. Překlad a úprava Vladislav Čejchan. Hudba Marek Kopelent, orchestr řídí Miloš Zelenka. Asistentka režie Eliška Ciklová. Inspicie Bohumil Semerák. Technická spolupráce Vladimír Kalnický a Jiřina Nováková. Dramaturg Vladimír Horáček. Režie Josef Henke.

Osoby a obsazení: Krista Mahon (Vladimír Hrubý), starý Mahon, jeho otec, starousedlík (Josef Beyvl), Michael James Flaherty, hostinský (Josef Hlinomaz), Margaret Flahertyová, zvaná Peggan Miko, jeho dcera (Věra Kubánková), Shawn Koogh, její bratranec (Jiří Pick), vdova Quinová (Libuše Havelková), Philly Cullen, drobný farmář Josef Vladimír Švec), Jimmy Farrel, drobný farmář (František Hanus), Sára Tenseyová (Luba Skořepová), Zuzana Brendyová (Anuše Pejskarová), Honorie Blakeová (Marta Kučírková), veřejný vyvolavač (Jiří Kadlec).

Natočeno 1961. Premiéra 26. 3. 1961 (Praha – RPD, 20:00 – 21:28 h.; 84 min.). Repríza 1. 9. 1962 (Praha, 9:05 h.). Obnovená premiéra 18. 4. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky k 150. výročí narození J. M. Syngeho.

Vydala Radiotéka, červen 2021 (MP3, CR.ES.2021.246).

Pozn.: Zavedený český název Syngeova dramatu je Hrdina západu (The Playboy of the Western World).

Lit.: Bidlo, Zdeněk: Březen – Hry v rozhlase. In Kultura 13/1961, s. 4 (recenze). – Cit.: Josef Henke si vynalézavě vyhrál s komediálností příběhu z irské vesnice, s různými rázovitými postavami a lidičkami, mezi něž vpadne domnělý otcovrah. „Objevil“ např. herecké možnosti vtipného Vl. Hrubého, známého zatím jen z armádního vysílání. Režijní práci opravdu ocení, kdo měli možnost vidět text, který překladatel V. Čejchan neskromně nazval „rozhlasovou úpravou“ a ve kterém bylo situačních a pohybových poznámek až neuvěřitelně. Henke vytvořil bujnou i poetickou komedii, která zaujímá výjimečné místo v dramaturgii, tak přísné na okruh problémů a názorů.

Lit.: Čejchan, Vladislav: John Millington Synge: Hrdina zapadákova. Divoká irská komedie o outsiderovi, kterého houpačka osudu vynese k jeho pěti minutám slávy. In web ČRo 3 Vltava, 18. duben 2021 (článek). – Cit.: (…) Před 150 lety, 16. dubna 1871, se narodil irský dramatik, básník a spisovatel John Millington Synge. Toto výročí na Vltavě připomínáme archivním zpracováním jeho nejznámější komedie Hrdina zapadákova (později častěji uváděné jako Hrdina západu). Příběh outsidera Christyho Mahona, který prchá před zákonem, přesto se ale proti své vůli stane hrdinou a miláčkem žen (…).

Drsná poetika díla otištěná v jazyce, charakterech i situacích neztrácí s lety svůj svérázný humor ani nevšední půvab. (…)

Hra díky nepříliš uctivému pojednání svérázných venkovanů vyvolala u vlastenecky naladěného publika vlnu odporu a na své premiéře v dublinském Abbey Theatre způsobila největší skandál v dějinách irského divadla.

John Millington Synge se řadí mezi velké irské autory 20. století, a ač ne tolik znám jako James Joyce či Samuel Beckett, je téhož rodu. Sarkastický humor a záliba v extrémních situacích zároveň poukazují na spřízněnost se současnou hvězdou irské a světové dramatiky Martinem McDonaghem.

Patnáct šňůr penízků (1959)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 16:34

Su-čen Ču. Hra vycházející ze staročínských ság XII. století. Překlad Ivo Letov a Jiří Stach. Volně upravil Günter Weisenborn. Hudbu složil Marek Kopelent, orchestr řídí František Vajnar. Režie Josef Henke.

Osoby a obsazení: Prefekt Kuang-Čung (Josef Patočka), Lou, zvaný Krysa (Zdeněk Jiřičný), Su-Šu-Čuan (Ludmila Vendlová), Siung-Jü-Lan (Václav Neužil I.), Soudce Kuo (Čestmír Řanda), Velký Čou, císařský místodržící (Josef Benátský), Jou Chu-lu, řezník (Jaroslav Choc), Starý Čchin (Jiří Kostka), Policejní úředník Sia (Jaroslav Koudelka), Hlavní stráže místodržícího (Zdeněk Procházka), Čchu, soudní sluha (Luděk Kopřiva) a Pu, soudní sluha (Miloslav Včela).

Nastudovala Plzeň 20. 10. – 5. 11. 1959. Premiéra 2. 10. 1960 (113 min). Obnovená premiéra 29. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky.

Pozn.: Rozhlasový záznam divadelní inscenace Divadla J. K. Tyla (Malá scéna Plzeň), divadelní premiéra 1. 7. 1959. – Obnovená premiéra v roce 2021 mohla být inspirována dotazem Taťjany Lazorčákové na existenci inscenace při práci na studii o divadelní práci Josefa Henkeho.

Lit.: Venclová, Renata: Patnáct šňůr penízků. Hra Ču Su-Čena, vycházející ze staročínských ság XII. století. In web ČRo 3 Vltava, 29. srpen 2021 (článek). – Cit.: Hru čínského spisovatele Ču Su-Čena Patnáct šňůr penízků vycházející ze staročínských legend XII. století volně adaptoval pro evropská divadelní jeviště německý dramatik Günther Weisenborn. Josef Henke inscenaci nastudoval s činoherním souborem Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni v roce 1959. Ještě téhož roku vznikla její rozhlasová adaptace, která se opírá nejen o výkony tehdejších plzeňských herců, ale také o hudbu Marka Kopelenta. (…)

Hlavní myšlenku hry vystihuje jeden z aforismů, které rámují jednotlivé obrazy: „Zachránit lidský život je lepší než postavit pagodu“. Čestný prefekt Kuang se rozhodne prošetřit případ dvou mladých lidí odsouzených na smrt za úkladnou vraždu. Postupně odhaluje protřelého pachatele, kterého obecenstvo zná už od začátku a jemuž se dlouho daří spravedlnosti unikat. Prefektův boj se tak stává zápasem jednotlivce o nápravu justičního omylu a osvobození nespravedlivě odsouzených. Ve druhém plánu pak bojem za obecnou spravedlnost, v níž by těm, kdo drží, neměl být lhostejný ani jediný osud. Protože ten, kdo dostal do svých rukou úřad, se zodpovídá císaři i prostým lidem.

Lit.: Lazorčáková, Taťjana: Režisér syntetické kompozice : (k divadelním režiím Josefa Henkeho). In Theatralia 2/2021, s. 143-159 (studie).

Ruslan a Ludmila (1960)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 16:29

Alexandr Sergejevič Puškin. Překlad Marie Marčanová. Dramatizace Karel Nešvera. Použitá hudba M. I. Glinka, Orchestr Státního akademického Velkého divadla v Moskvě řídí K. Kondrašin. Scénické hudební úryvky na motivy M. I. Glinky složil a Pražský rozhlasový orchestr řídí Vadim Petrov. Režie Josef Henke.

Účinkuji Zdeněk Štěpánek, Vladimír Leraus, Antonín Zíb, Miroslav Doležal, Věra Kubánková, Otylie Beníšková, Eduard Kohout, Karel Houska, Miloš Hlavica, Jiří Hurta, J. V. Švec a Karel Beníško.

Natočeno 1960. Premiéra 26. 12. 1960 (19:30 – 20:50 h.).

Vánoční koleda (2010)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 16:04

Charles Dickens. Režie Robert Tamchyna.

Čte Josef Somr.

Vydala nakladatelství Popron Music a nakladatelství XYZ v roce 2010 (1 CD).

Lit.: payka: Charles Dickens, Josef Somr a jejich Vánoční koleda. In web Audioknihy.net, 1. 9. 2010 (článek). – Cit.: Zrovna skončily letní prázdniny, skoro to vypadá, že i léto se chýlí ke svému závěru, a tak nám nezbývá, než se zase těšit na Ježíška… Abychom si to čekání trochu zkrátili, můžeme si alespoň zazpívat nějakou koledu. A za krátký čas si jednu Vánoční koledu můžeme i poslechnout. Konkrétně tu, kterou napsal sám Charles Dickens.

Jedná se o povídku, která vypráví příběh ze staré Anglie v čase jak jinak než vánočním. Posluchač zde nalezne zprvu lakotu a zlo a smutek, poté se seznámí s jedním, druhým i třetím hodným duchem a dále se vše mění a objevuje se zde laskavost, přátelství a dobro, jakého je jen člověk schopen. Toliko ve zkratce, pokud se do příběhu opravdu zaposloucháte, nebude se Vám zdát tak stručný a banální, jak jsem ho výše popsala.

Audioknihu načetl pan Josef Somr. Režisérem audioknihy je Robert Tamchyna, který o spolupráci se známým hercem říká: „S Josefem Somrem jsme se shodli na tom, že audiokniha jako zvukové čtení a vyprávění by měla nechat velký prostor pro fantazii posluchače, který nakonec ani při poslechu CD nepřestane být „čtenářem“. Pro zkušeného herce může být velkou výzvou, stát se interpretem, který nenápadně otevírá všechna drobná zákoutí příběhu, ale přitom ani na chvíli posluchačům nevnucuje svou vlastní představu a náladu povídky. Audioknížka je především pozváním mezi řádky textu, jako by knížkou listoval čtenář sám. A pečlivá příprava i herecké umění Josefa Somra takovému vyznění klasického Dickensova textu velmi pomohly.“

Zachraňme Johanku (2010)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 14:31

Kateřina Richterová. Redakce Mirka Slámová. Zvuková a hudební režie Jiří Lukášek. Hudba a klarinet Hana Piškulová/Lukášková.

Čte Kryštof Hádek.

Nahrávka pořízena v nahrávacím studiu George Lukase, Brno. Vydalo nakladatelství Eroika (Rožnov pod Radhoštěm) v roce 2010 (1 CD mp3). Ukázka k poslechu zde.

Lit.: Škytová, Bety: Kryštof Hádek a Vhrsti zachraňují se spisovatelkou Richterovou Johanku. In web Audioknihy.net, 16. 9. 2010 (článek). – Cit.: Pro svoji malou nemocnou dceru napsala rožnovská spisovatelka Kateřina Richterová napínavý příběh se silným ekologickým podtextem Zachraňme Johanku! Kouzelné dobrodružství o dětech bojujících proti zkorumpovaným politikům za čistý vzduch, čistou vodu a návrat uneseného skřítka Leukáše do jeho země na Začátku světa vydává vlastním nákladem jako audioknihu ve formátu MP3.

Díky její obětavosti nemá CD mezi nově vydávanými audioknihami konkurenci. Více než tříhodinovou pohádku rozdělenou do 29 kapitol pro ni namluvil čerstvý držitel Českého lva Kryštof Hádek známý též z filmů Tmavomodrý svět nebo Bobule. Veselou výtvarnou podobu vtisknul projektu ilustrátor Vhrsti. (more…)

22. 9. 2010

Spejbl & Hurvinek ganz gross… (Spejbl a Hurvínek velicí, 1968, 1969)

Filed under: Cizojazyčné,Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 18:07

t01Josef Barchánek (1, 5), Josef Janovský (2) a Miloš Kirschner (3, 4, 6). Zvuk a střih Miroslav Prokeš. Režie Josef Cincibus.

Účinkuje Miloš Kirschner.

Natočeno 27. – 29. 6. 1968 v pražském studiu Lucerna. Vydal Supraphon v roce 1969 (1 LP, Su 0 18 0541 G).

Obsah: 1. Hurvínek“s Rethorik-übung – 2. Hausmusik – 3. Spejbl“s Misstrauen – 4. Die Weihnnachtskarpfen – 5. Spejbl als Sportler – 6. Über die Liebe.

Pozn.: Jedermann, jung und alt in der Tschechoslowakei kennt Spejbl und Hurvínek. Wer eigentlich sind diese zwei Persönchen? Wer anders als Vater und Sohn. Aber wie sie auf die Welt gekommen sind, ja das ist keine so einfache Sache – bei Puppen nämlich. Herr Spejbl wurde im Jahre 1920 geboren, und da ward er sogleich ein Mann gesetzteren Alters – hierin sind die Puppen eben dem Herrn der Schöpfung gegenüber im Vorteil. Er konnte sogar zwei Menschen „Vater“ sagen: einerseits seinem geistigen Vater Professor Josef Skupa (1892-1957), der mit schöpferischer Phantasie und Herzensgüte begabt war, und dem es ganz und gar nicht gefiel, daß in den althergebrachten Puppenspielen Arme, Unterdrückte und gedemütigte, oder sogar mit leiblichen Gebrechen behaftete die komischen Figuren in der Regel stellten. Er sann über eine neue komische Figur nach – er erdachte sie als einen einfachen Menschen, der mit seiner Bildung nicht viel anzufangen weiß, einen unbeirrbar auf seine Meinung beharrenden Despoten, der sich in Frack und weiße Handschuhe kleidet, aber Holzschuhe auf den Füßen trägt – und wohl auch die Seele verholzt hat. Skupas Einfall und Entwurf nahm unter den geschickten Händen des Holzschnitzers Karel Nosek greifbare Gestalt an: Spejbl trat in die Welt. (more…)

Moje začátky – Milan Papírník (1979)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 17:47

Zvukový mistr vzpomíná na své začátky u filmu. Připravila Eva Svobodová.

Natočeno 1979.

Moje začátky – Juraj Herz (1979)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 17:46

Významný československý režisér vzpomíná na své začátky. Připravila Eva Svobodová.

Natočeno 1979.

Dvanáct erotických jednohubek (2010)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 15:55

Giovanni Boccaccio, Muhammad an-Naf-zavi, John Cleland, Gabriel de Riqueti, Karel Hynek Mácha, Wilhelmine Schröder-Devrientová, Alexander Nikolajevič Afanasjev, Oscar Wilde a jiní. Střih Tomáš Groulík. Dramaturg Fedor Bílý.

Účinkuje Fedor Bílý.

Natočeno 2010. Vydal web Audioknihy v roce 2010 (mp3 ke stažení).

Lit.: Audiobot: Tucet erotických jednohubek. In web Audioknihy.net, 21. 9. 2010 (článek). – Cit.:  Náš tým vydává svoji první audioknihu. Její jméno je „Tucet erotických jednohubek“ a doslova z ní srší smyslnost a vzrušení.

Pokud máte rádi knihy, ze kterých probleskuje jiskření a erotika, ale…
… neorientujete v tomto žánru?
… stydíte se takovéto knihy půjčovat či kupovat?
… přeci jenom raději posloucháte než čtete?
V tom případě pro Vás může být nová AUDIO-ANTOLOGIE jako ušitá na míru.

Naše audiokniha pro Vás může být jednak zdrojem inspirace, to pokud si budete nějakou zajímavou knihu s tímto tématem chtít pořídit, jednak zdrojem informací o jednotlivých titulech a autorech, ale také (jak alespoň doufáme) zdrojem pobavení. Krátké úryvky můžete poslouchat kdekoli – doma, v tramvaji, v autě, při práci…

Audiokniha nevznikla s prvoplánovým účelem šokovat a provokovat. Chceme jejím prostřednictvím spíše poskytnout náhled do jednoho specifického odvětví světové literatury. Erotika hrála důležitou roli v životech našich předků a tak tomu je do dnešní doby. Erotika dává vzniknout novým životům – tak proč kolem ní chodit po špičkách?

Co se týče formálních/technických náležitostí audioknihy – berte prosím v úvahu, že se jedná o naši (v podstatě amatérskou) nahrávku. Naším cílem bylo donést ji k uším co nejširšího publika, a to s co nejnižšími náklady. Tudíž jsme pro její vytváření neměli k dispozici žádný profesionální hardware ani software. Nahrávání proběhlo v prostorách přírodovědecké fakulty a střih jsme si obstarali sami. Všichni autoři jsou již déle než 70 let po smrti, tudíž jejich texty nepodléhají autorskému zákonu, a rovněž hudba, kterou jsme vybrali pro dokreslení atmosféry, je volně stažitelná z internetu pod licencí Creative Commons. Rovněž nahrávající (a konzultant obsahu v jedné osobě) s námi spolupracovat zdarma.

Na závěr chceme poděkovat pánům Alešovi Marečkovi a Markovi Stehlíkovi z Přírodovědecké fakulty za vypůjčení nahrávací místnosti a Tomášovi Groulíkovi za pomoc se střihem. Největší dík však patří Fedoru Bílému za pomoc s návrhy, za konzultace při výběru ukázek a za vlastní nahrávání, pro které nám propůjčil svůj hlas.

Musíme Vás však upozornit, že některé nahrávky jsou nabité erotikou, tudíž nejsou vhodné pro děti do 18 let.

Frndolína (1979)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 9:13

Jonáš Záborský. Dramatizace prózy slovenského klasického spisovatele. Scénář Gita Pechová. Hudební dramaturgie Katarína Cútová. Redakce Pavol Hudík. Režie Jozef Dánai.

Účinkují Zora Kolínska, Jela Lukešová, Ján Valentík, Darina Vašíčková a Vladimír Minarovič.

Natočeno v roce 1979 (29 min.). Repríza 3. – 7. 2. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress